Jak se naloží s platy ústavních činitelů, tedy politiků a také soudců, bude to gordický uzel, jenž hodlá kabinet nechat na poslancích. Vyplynulo to z dnešního jednání vlády, která do sněmovny hodlá poslat hned pět variant navýšení koeficientů pro výpočet těchto platů
"Chci zdůraznit, že je to krok vynucený soudci Ústavního soudu," řekl po jednání vlády premiér Petr Nečas. Očekává ale ve sněmovně k tomu "širokou a výživnou diskusi a širší politickou shodu".
„Do sněmovny půjde pouze legislativní nosič a bude na poslancích, kterou z pěti variant vyberou,“ poznamenal Nečas. Vláda podle něj ale neměla v úmyslu se k tomuto kroku vrátit. Příslušný zákon je sice spjat s platy ústavních činitelů, ovšem množina je prý tvořena z 85 procent soudci. I tak ale k tomu premiér zdůraznil, že jeho vláda ušetřila na mzdových nákladech dosud osm miliard korun.
O co jde? Plat poslanců, ministrů a také soudců se má podle návrhu reagujícího na rozhodnutí Ústavního soudu o platech soudců počítat z vyšší částky. Základem by místo nynějšího 2,5násobku průměrné mzdy mohl být podle návrhu pro vládu 2,7násobek. Varianty počítají s 2,51násobkem až více než trojnásobkem.
Kabinet se souhlasem sněmovny kvůli zastavení zadlužování platy v roce 2010 snížil o čtyři procenta. Ústavní soud to u soudců zrušil. Vláda tak navrhla do roku 2014 platy politiků zmrazit a soudcům se stanovily vyšší základny pro výpočet příjmu pro loňský rok a pro období od letoška do roku 2014. I to ale Ústavní soud odmítl.
„Musíme respektovat toto rozhodnutí Ústavního soudu,“ zopakoval pak k tomu Nečas.
Rychetský: Naše rozhodnutí se týkalo jen soudců
Jenže předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský dnes v rozhovoru pro Radiožurnál naznačil, že celá věc byla pochopená špatně. „Toto řízení, stejně jako všechna předchozí, se týkalo výlučně soudců. My jsme nerozhodovali ani o svých platech ani o platech jiných ústavních činitelů," řekl Českému rozhlasu.
"Ústavní soud zrušil platovou základnu v řízení, které iniciovaly obecné soudy. Neříkáme nic jiného, než že soudcům obecných soudů nelze platy snižovat. Netvrdíme ani, že se jim musí platy zvyšovat," doplnil pak ještě Rychetský.
Na dotaz, co tomuto výroku říká vláda, ale Nečas překvapivě odvětil: „Bez komentáře.“
Vicepremiérka Karolína Peake pak rozpory mezi pochopením ministerstva práce a sociálních věcí – tento resort také příslušný zákon pro vládu připravil – a mezi ÚS vysvětlila tím, že platovou základnu soud sice zrušil u soudců, ovšem poté nastal „pingpong“ mezi ÚS a příslušnými úřady a celá věc se proto nakonec propojila.
Podle ministra financí Miroslava Kalouska si to kdysi dokázali prosadit právě soudci "Asi si nedokázali představit to, že by si ústavní činitelé platy snižovali. Nejčistší řešení to je opět rozpojit," poznamenal Kalousek.
„Necháme si možná u Ústavního soudu k tomu vypracovat posudek,“ naznačila další možnosti Peake. „Paradoxně ze svých zkušenostní z jednání s představiteli soudcovského stavu mohu potvrdit, že jestli někdo zuřivě trvá na tom, aby všechny platy ústavních činitelů byly svázány do jednoho zákona, tak jsou to právě soudci,“ dodal pak nakonec Nečas s tím, že vláda se nevyhýbá diskusi o oddělení platů soudců a politiků. Vyřešilo by to podle něj spory o výši platů ústavních činitelů.
ČSSD: My to ve sněmovně určitě nepodpoříme
„Jak jsem slyšel, tak oni tento návrh posílají do sněmovny. My jej ale nepodporujeme,“ řekl později k celé věci na brífinku ČSSD stranický místopředseda Lubomír Zaorálek.
„Já na klubu vyjádřím tento postoj, a také to, že není čas na navyšování platů ústavních činitelů,“ dodal Zaorálek a poukázal na rozpor mezi slovy předsedy ÚS Pavla Rychetského a vlády.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
