Co s veřejnou službou, tedy bezplatnou prací nezaměstnaných, kterou zavedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) v rámci sociální reformy? Podle veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského norma v současné podobě porušuje právo lidí na spravedlivou odměnu za práci a přiměřené hmotné zabezpečení. Je také v rozporu se zákazem nucené práce.
Ombudsman Varvařovský to podle Aktuálně.cz zjistil, když prověřoval některé stížnosti od nezaměstnaných. Kromě jiného si totiž povšiml, že úřady práce posílají na veřejnou službu ty nezaměstnané, kterým by měly pomoci spíše jinak - například starší lidi před důchodem, rodiče s dětmi, nebo dokonce zdravotně postižené. Na úklidové práce jsou pak posíláni třeba i lidé, kteří mají vzdělání na kvalifikovanější práce. Takoví občané jsou tak dle něj veřejnou prací často zasaženi ve své důstojnosti.
A protože jsou zjištění navíc prý i v nesouladu s Listinou základních práv a svobod, své argumenty poslal Varvařovský ústavním soudcům. Jeho zprávu k tomuto problému také brzy dostanou na stůl poslanci.
Měl by se ale na základě zjištění Varvařovského zákon o tzv. nucených pracích změkčit? Podle poslankyň Heleny Langšádlové z TOP 09 a Lenky Kohoutové z ODS rozhodně ne. Naopak komunistický poslanec Miroslav Opálka si dokonce myslí, že zákon je tak špatný, že by neobstál v některých jiných státech EU.
Opálka: Jeho návrhy by měly obstát i u mezinárodního soudu
„Já si myslím, že jakékoliv návrhy pana Varvařovského by měly obstát i u mezinárodního soudu. Nemám žádné informace o tom, že by takto, jako u nás, tyto veřejné a téměř nucené práce fungovaly i v okolních státech,“ zmínil pro ParlamentníListy.cz kromě jiného Opálka. Podle něj by se úpravou normy rozhodně poslanci v budoucnu zabývat měli.
„V žádném případě to není žádná nucená práce. Podle zákona se to jmenuje veřejná služba a je to služba za odměnu. Ta odměna, tím jsou míněny sociální dávky a zdravotní pojištění. Navíc ne všichni nastupují na tuto veřejnou službu. Někdo se vzdělává a někdo jde skutečně pracovat. Tento zákon by se ale rozhodně předělávat neměl,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz poslankyně z ODS Lenka Kohoutová.
Takto je to správně nastavené
„Tak, jak je to nastaveno, tak můžeme diskutovat o typu prací, o tom, jakým způsobem mají být lidé zařazováni na jednotlivé služby vzhledem ke svému vzdělání. Pokud ale někdo chce od státu nejrůznější dávky, příspěvky, zabezpečení, tak za to samozřejmě i stát může cosi chtít. Veřejná služba má návaznost na veřejně prospěšné práce, které už jsou za odměnu. Já se domnívám, že takto je to správné. Pokud pan Varvařovský o tom s námi bude chtít diskutovat, tak já s ním velmi ráda diskusi na toto téma zavedu,“ dodala Kohoutová.
Poslankyně Helena Langšádlová napřed poznamenala, že vyjádření Varvařovského dosud neviděla. „Z praxe ovšem mohu říci, že reakce lidí, mezi něž v regionech chodím, jsou k tomuto opatření spíše dobré. Opravdu velká část veřejnosti vnímá jako pozitivní to, že ti, kteří dlouhodobě čerpají sociální dávky, alespoň částečně pracují, tedy částečně společnosti i něco odvádí. On byl dlouhodobě totiž problém v tom, že lidé čerpali tyto dávky a přitom pracovali na černo. Tomu také tento režim brání,“ zmínila pro ParlamentníListy.cz Langšádlová.
Langšádlová: Nespravedlivé to není
„Pokud je to někde nespravedlivě nastaveno, tak můžeme hovořit o nějaké legislativní úpravě, třeba u lidí před důchodem, tomu se nebudu vyhýbat. Ovšem v obecné rovině si nemyslím, že by to bylo nespravedlivé. Naopak si myslím, že tyto práce spravedlivé jsou,“ poznamenala Langšádlová s důrazem na to, že někdy jsou veřejné práce interpretovány i tak, že se někde jenom zametá.
„Já jsem se setkala s mnoha případy, kde právě ženy před důchodem chodily pomáhat do ústavů sociální péče, do mateřských školek či zastávaly podobné formy veřejné služby. Přitom ony samy to nevnímaly jako nějaké příkoří,“ dodala poslankyně TOP 09, o níž se hovoří jako o nástupkyni Drábka na postu ministra. Ona sama však tyto spekulace zavrhuje jako neopodstatněné.
Opálka: Měli by za to dostávat odměnu ve výši minimální mzdy
Komunista Opálka pak k problému ještě zdůraznil, že celý zákon je naopak postaven na hlavu. „Já jsem ve sněmovně již namítal, že by u těchto typů prací měla být odměna ve výši minimální mzdy, to znamená: polovina pracovní doby, tedy za alespoň čtyři tisíce měsíčně. Ale s tím návrhem jsem byl odmítnut ze strany pravicových poslanců s tím, že ti lidé dostávají podporu od státu formou zdravotního pojištění a dostávají přece také sociální dávky, takže to není zdarma,“ poznamenal Opálka.
I on - podobně jako Varvařovský – prý několikrát namítnul, že jde v mnoha případech těchto veřejných prací o levnou pracovní sílu pro veřejný sektor, který ale může vytlačovat normální pracovní sílu z trhu práce. „Takže to může vést i k tomu, že bude stoupat nezaměstnanost,“ podotkl.
Ne všichni dávky dostanou
Komunista také upozornil, že ne každý sociální dávky dostane, zvláště na ně nemají nárok ti, co nějakou dobu pracovali.
„Tam se počítá předchozí období, když člověk dostával plat nad úrovní životního minima. Právě v tom případě na ně nedosáhne. Pak se stává v praxi i to, že jeden čtvrtrok na ně dosáhne a díky tomu, že měl dávky, tak další čtvrt rok na ně nedosáhne. To je na mašli, takový život,“ uvedl rozhořčený levicový zákonodárce.
Zdůraznil, že různé podpory nezajišťují žádnou stabilitu nového pracovního místa. Jednoduše se musí zvednout minimální mzda a minimální důchod tak, aby se zvýšila kupní síla a ta rozproudila poptávku po dalších zaměstnancích. „Zaměstnanost bude v budoucnu rozhodovat o tom, zda ekonomika ´pojede´ a stát na tom bude lépe. To je alfa a omega všeho,“ doplnil Opálka.
Za půl roku podle statistik úřadů práce nenastoupilo na veřejnou službu 7262 lidí z celkem 37 768 evidovaných. Z toho 1633 jich přineslo omluvenku od lékaře, 1086 se neomluvilo vůbec a přišlo o dávky. Zbytek odmítl ze zákonných důvodů (péče o malé dítě či o nemohoucího rodinného příslušníka).
Připustil, že bude nutné provést revizi některých kroků Drábka
Připomeňme, že debata o bezplatných pracech nezaměstnaných se nastoluje krátce poté, co premiér Petr Nečas uvedl, že vláda by mohla přehodnotit zavedení sociálních karet, které měly sloužit k výplatě sociálních dávek. Plán Ministerstva práce a sociálních věcí počítá s tím, že přes takzvané sKarty budou lidé dostávat všechny dávky a příspěvky od státu.
„Některé sociální reformy provedené panem Drábkem se ukazují jako minimálně technicky problematické, takže možná bude nutné provést i revize některých kroků, které se ukázaly, že nejsou zcela funkční, konečně vyjasnit debaty typu sKarta a podobně,“ uvedl premiér tento týden.
Nečas přitom reagoval na slova na Drábkova stranického šéfa Karla Schwarzenberga, který po volební prohře v médiích připustil, že jsou jisté kroky v sociální oblasti, které by vláda a TOP 09 měly trochu zmírnit.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
