Krajské i senátní volby ovládla levice a ve chvíli, kdy na vlásku visí osud vlády Petra Nečase, se čím dál reálněji rýsují předčasné parlamentní volby, které by její úspěch stvrdily. Není se co divit, že ti, kteří jsou jakýmkoli způsobem zainteresovaní na nynějším rozložení sil v parlamentu, varují před nástupem levice a především hrozí návratem komunistů k moci.
„Nepovažuji možnost, že by v této chvíli skončila vláda a konaly se předčasné volby, za ohrožující. Žádnou hrozbu v tom nevidím. Komunisté nebudou chtít zpátky komunismus nebo socialismus, protože se mají lépe, než se kdy v životě měli. Navíc v rámci Evropské unie by nám sotva mohl hrozit nějaký komunistický převrat, jen budeme mít vládu nabarvenou do červena. Nějak to přežijeme, když jsme mohli přežít ódéesku, která tady už pochcípává nějaký pátek,“ říká pro ParlamentníListy.cz John Bok, jenž odpor k předchozímu režimu projevil podpisem Charty 77.
Hrozbou jsou nezodpovědní politici
Předseda a zakladatel Spolku Šalamoun je přesvědčen, že voliči tím, že nešli ve větším počtu ke krajským volbám, ukázali, že ani oni nepovažují případný nástup komunistů k moci za hrozbu. „Voliči, kteří by měli volit tzv. demokratické strany, je nevolí, protože demokratické strany se chovají – lidově řečeno – jako idioti. Jako by páchaly harakiri. Řekly si o to a teď budou kvičet a strašit nás tím, jaká je tady komunistická hrozba. To já za hrozbu považuji nezodpovědné politiky, kteří si myslí, že si mohou dělat, co chtějí,“ uvádí John Bok.
Psali jsme:
Vůbec ho proto nevzrušuje, že by nynější koaliční vláda předčasně skončila. „Tato vláda pod panem Nečasem už přišla o tolik ministrů, že se to nikdy v historii nestalo. Vláda, která takto pochcípává a dává si cíle, jež není schopna splnit, ať tedy chcípne. Ať přijdou volby a vzejde z nich něco, co si lidé budou přát. A je hloupostí podceňovat občany, že by neuměli rozhodnout. Stačí si vzpomenout na Sládka, když šli ve velkém počtu k volbám a dostali ho ze sněmovny,“ připomíná John Bok.
Totalita není jen rudá nebo černá
„Dělají z nás idioty a i ta bitka na Praze 8 mezi paní Filipiovou a panem Dolejšem bylo zase jen strašení nějakým rudým praporem. Já myslím, že nám dnes hrozí úplně jiné věci - jako třeba, že budeme zbaveni některých zásadních principů, jaké suverénní země má. Nejsem proti Evropské unii, ale zároveň mi vadí centrální byrokracie, to už jsme tady zažili jednou z Moskvy. Ona totalita má různé podoby. Představovat si, že je jenom rudá nebo černá, ona může být také šedivá a sofistikovaná,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz John Bok.
Signatář Charty 77 si nemyslí, že by v případných předčasných volbách mohlo zabrat strašení komunisty, protože druhé kolo senátních voleb v Praze 8 bylo z tohoto pohledu pouze lokální záležitostí. „To bylo alarmující, ódéeska sebrala všechny zbraně, protože cítila, že to je ostuda, když dostanou na budník ve své baště. Ódéeska do toho vrazila velké prachy, protože ve druhém kole byla celá Praha 8 polepená plakáty na podporu paní Filipiové,“ poukazuje John Bok, který v Praze 8 také žije.
Pravicová senátorka žila za levno v obecním bytě
A uvádí, jaké to je s pravicovostí kandidátky ODS. „Nevidím velký rozdíl mezi Dolejšem, který přistoupil na provokaci a stal se užitečným idiotem. Na druhou stranu paní Filipiová jako pravicová a liberální politička užívala levně obecní byt. A když si pak koupila byt v soukromém vlastnictví, tak ten obecní byt přešel na její dceru. To mi nepřipadá vůbec košer na pravicového politika, aby žil v levném obecním domě. Obecné byty by měly být pro potřebné občany a ne pro toho, kdo dostává z peněz daňových poplatníků 80 klacků měsíčně,“ zlobí se John Bok.
Blížící se výročí 17. listopadu vede chartistu k zamyšlení nad tím, zda šlo o sametovou revoluci, jak se traduje, nebo o privatizační puč, jak se také o tehdejších událostech v poslední době mluví. „Nemyslím si, že to byl puč, ale byla to určitě shoda událostí, které se děly kolem nás. Nedá se ignorovat skutečnost, že socialistický tábor už nebyl schopen utáhnout náklady na vyzbrojování, takže i z toho pohledu to nelze brát jako puč. Ale zrovna tak to nelze mít za nějakou čistou revoluci intelektuálů,“ ohlíží se John Bok za téměř 23 let starými událostmi.
Ti chytří, co byli u moci, šli událostem 17. listopadu naproti
„Ti, co byli u moci – a teď nemyslím ty hlavní Jakeše, Biľaka a podobně, ale ty chytré – pochopili, že musí jít změně trošku naproti. Bez jejich pomoci by to určitě nešlo, tedy že StB nezatýkala a armáda nevyjela s tanky do ulic. Já tomu také neříkám revoluce, i když jsem se toho aktivně zúčastnil, ale převrat, který byl odstartován buď z nedopatření, nebo z úmyslu, to už se těžko dozvíme. Mohl v tom být úmysl, který se využil momentálně, ale ne plánovitě, aby došlo k takové privatizaci a rozebrání majetku,“ zamýšlí se John Bok.
Jemu samotnému se kuponová privatizace také nelíbila, ale říká, že po bitvě je každý generálem. „Když se rozhlédneme po 22 letech, tak města vzkvétají, soukromé vlastnictví také, v průměru se mají lidé ekonomicky docela dobře, takže nakonec to nebylo tak špatné. Já si myslím, že přes všechny ty ´hrůzy´ jsme dopadli ještě dobře. Lidé jsou vždy nespokojení s tím, co mají, a pak litují, když se to změní,“ ohlíží se politický aktivista za roky ve změněném režimu.
Lidé jsou znechucení, ale velké změny čekat nemůžeme
Na sobotu 17. listopadu se u příležitosti výročí chystají demonstrace proti Nečasově vládě, od nichž nespokojení odvíjejí svou víru ve změnu poměrů ve společnosti. „I když si myslím, že jsou lidé znechuceni tím, jak se chovají politici, tak je jejich znechucení nevede k nějakému pocitu ohrožení. A pokud nevznikne vědomá a ucelená politická síla s nějakou konkrétní představou, cílem a koncepcí, tak žádné velké změny čekat nemůžeme,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz John Bok.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
