I v uplynulém týdnu se sdělovací prostředky z domácích událostí zabývaly více než čímkoli jiným děním kolem Ústavu pro studium totalitních režimů. „Dalo se to celkem očekávat, protože radikálnost toho, co se tam děje po celou dobu existence, předurčuje, že to muselo přijít. Ústav vznikl jako politický, jde o politickou instituci a jeho úkoly byly, jsou a pravděpodobně budou i do budoucna politického charakteru. Z principu je ÚSTR politický a vůbec nemá badatelský ráz,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Proto není překvapen už uskutečněnými nebo teprve chystanými personálními změnami. „Cílem ÚSTR je správa, studium a případné politické využití obsahu Archívu bezpečnostních složek, s čímž souvisí odchod dosavadní ředitelky archívu Zlatuše Kukánové a její nahrazení Světlanou Ptáčníkovou. Bylo i otázkou spíše hodin než dnů, kdy skončí i pan Žáček, jedna ze zakládajících postav, který tam byl od začátku jako jakýsi zástupce Ivana Langera, někdejšího ministra vnitra, a jako člověk, který byl bezmezně oddán stejné věci jako pan Langer,“ připomíná Petr Žantovský.
- SLEDUJEME téma: ÚSTR
Společenská lež o badatelském poslání ÚSTR
„Myslím si, že je velmi naivní od médií, a to Českou televizí počínaje a soukromými tištěnými médii konče, jak s tou informací zacházejí. Tvrdit veřejnosti, že přece všichni chceme, aby ÚSTR byl především historickou institucí, tak to je společenská lež. Něco jako Tichá dohoda od Elii Kazana. Všichni o tom víme, ale nikdo to nevysloví nahlas. Tak já si to dovoluji vyslovit nahlas, že ÚSTR nebude nikdy badatelskou institucí, ledaže by zákonodárci zrušili ten původní zakladatelský zákon a ústav převedli pod nějakou badatelskou instituci,“ prohlašuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
V souvislosti s Archívem bezpečnostních složek tuší, že se do parlamentních voleb z médií ledacos zajímavého dozvíme. „Nechtěl bych být špatným prorokem, ale očekávám, že se budeme v médiích setkávat s různými tzv. tajnými informacemi vytaženými z archívu tak, jako v dobách, kdy ústavu veleli lidé z ODS. Jen za paní Foglové ty informace budou směřovat spíše k poškození jiné strany, než je sociální demokracie. Ale myslím, že to není chytrá taktika a že se tím ČSSD sama dopředu zbytečně dehonestuje,“ domnívá se mediální odborník.
Trik, jak zamaskovat neschopnost ministerstva financí
Na rozdíl od dění kolem ÚSTR se sdělovací prostředky v uplynulém týdnu vůbec nezabývaly dopady daňové změny, kterou ve středu schválila vláda. „To je naprosto průlomová a naprosto tragická záležitost. Vláda – nechci říct na pokyn, tak tedy raději na podnět ministerstva financí – schválila jednu ze změn daňových zákonů, která spočívá v tom, že při převodu nemovitostí bude platit daň kupující strana na rozdíl od dosavadní praxe, kdy ji platila strana prodávající,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
„Pan ministr Kalousek říká, že je to proto, aby se zamezilo podvodnému jednání při placení té daně. Domnívám se, že to je spíš takový trik, který má zamaskovat neschopnost ministerstva vymáčknout z poplatníků tu daň. Když tu povinnost přenese na nabyvatele, který je bezprostředně motivován si ten majetek udržet a tedy zaplatit daň z převodu, tak to je pro ministerstvo financí samozřejmě mnohem snazší terč a jednodušší kořist,“ připouští Petr Žantovský, že jedním z důvodů této změny může být, že se resort financí snaží zakrýt svou neschopnost.
Církve mohou aplaudovat změně daňového zákona
Ale za mnohem pravděpodobnější motiv změny daňového zákona považuje církevní restituce. „Teď nás čeká největší přeskupování vlastnických práv po roce 1989, respektive po ukončení privatizací. Církve nabydou zpátky své nemovité majetky a když nebudou mít sílu nebo schopnosti se o ně starat, tak se je budou snažit prodat. A pochopitelně je v jejich zájmu, aby neplatily daň z převodu,“ nabízí Petr Žantovský vysvětlení, z něhož až bije do očí, jak jde ministerstvo financí na ruku církvím.
„Takže pokud někdo může takovému zákonu aplaudovat, tak to jsou církve, které se budou snažit prodat své snadno nabyté majetky podle zákona o majetkovém narovnání s církvemi. A já jsem absolutně v šoku z toho, že na to téměř nikdo v médiích neupozorňuje. Až si říkám, jestli se nepletu, jestli neslyším pithartovskou trávu růst, jestli si ty obzory nemaluji špatně. Ale ono na ně většinou dojde. A tak se trochu bojím, že důvod mediálního mlčení je jinde,“ podotýká Petr Žantovský.
- TÉMA: Miliardy pro církve
Právní vědu nemohou dělat čerství absolventi nebo doktorandi
Jako třetí se pod drobnohled mediálního odborníka dostal v uplynulém týdnu výrok předsedkyně Akreditační komise Vladimíry Dvořákové. „To je pro mě bezprostředně aktuální, protože se týká vysokého školství, do něhož jsem také profesionálně zasazen. Paní Dvořáková na adresu plzeňské právnické fakulty, která má stále ještě pozastaveno rozhodnutí o přidělení magisterských akreditací, konstatovala, že má nedostatečný odborný a profesionální kádr pedagogů a že tedy očekává, že by bylo správné přizvat tam více mladých pedagogů,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
„Z toho jsem naprosto na větvi, protože představa pětadvacetiletých právníků se sotva oschlým diplomem nebo šestadvacetiletých doktorandů se sotva oschlým dekretem na užívání titulu PhD., jak dělají právní vědu, což je věda mimochodem nejvíc spjata se životem, realitou a praxí toho kterého právníka, je z věcného principu odstrašující. Ale ještě horšího je na tom od paní Dvořákové to, že to je čistě krycí manévr na úplně jinou akci,“ překvapuje Petr Žantovský.
Ministr školství by mohl být spojencem šéfky Akreditační komise
„Ona přiživuje stejně jako v roce 2010 přiživovala, rozjížděla a udržovala kauzu plzeňských práv, protože na sebe chtěla upozornit, že ona je ta správná bojovnice proti korupci ve vysokém školství. Tehdy jí šlo o to, aby byla podruhé jmenována předsedkyní Akreditační komise, což se jí nakonec podařilo. Premiér Nečas ji jmenoval, ačkoli je odpůrkyní ODS, a to jmenování bylo minimálně z tohoto pohledu zvláštní. Premiér to každopádně udělal proto, aby se na něj média nevrhla, že křivdí paní Dvořákové, což je ta svatá bojovnice proti korupci,“ vysvětluje mediální odborník.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Podle něj jsme svědky něčeho podobného, protože ministerstvo školství chystá nový vysokoškolský zákon a v něm má dojít ke změně i u Akreditační komise. „Místo ní má být ustanovena Akreditační agentura, která má jiný způsob volby svých členů, při níž do toho bude mít co mluvit ministerstvo školství, v jehož čele stojí pan Fiala, dlouholetý kolega paní Dvořákové jak z akreditační komise, tak z jiných prostředí. A nepochybně člověk, který sdílí podobné názory na české vysoké školství. Když si to tak dovolím říci, tak pravděpodobný spojenec paní Dvořákové,“ míní Petr Žantovský.
Je třeba mediálně oživit punc bojovnice proti korupci ve vysokém školství
„Myslím, že paní Dvořákové teď nejde o nic menšího, než aby byla opět zasazena do té velmi zajímavé, vlivné a mocné funkce v nové Akreditační agentuře. Proto se už teď mediálně stará o to, aby nesešla z očí ani z mysli a aby si udržovala punc svaté bojovnice proti korupci v českém vysokém školství,“ domnívá se Petr Žantovský. Před lety přijal na svou katedru na doporučení profesorky Dvořákové mladého doktoranda těsně po vystudování. Doufá, že nebyl předobrazem těch, co by měli na plzeňských právech dělat vědu. Když totiž po půl roce odcházel, nezůstala po něm žádná práce.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
