Expertka se zhrozila: Plán ČSSD může prudce zpomalit ekonomiku

Podle renomovaného právníka profesora Aleše Gerlocha by skutečnost, že některé vybrané sektory jsou daňově více zatíženy než jiné, mohla být porušením Základní listiny práv a svobod. Ekonomika Markéta Šichtařová rovnou označila selektivní daň za paskvil, který by vedl stejně jako v Maďarsku, kde ji zavedli, ke zpomalení ekonomiky, ale přitom by nesplnil očekávání. „Do státní pokladny se v Maďarsku nevybralo zdaleka tolik, kolik se vybrat mělo, naopak to přineslo vedlejší efekt v poklesu ekonomiky, protože firmy začaly ze země odcházet,“ upozornila.

Pro ANO nouzový krok

Sociální demokraté se však nechtějí svého záměru vzdát. „Zůstává na stole jako možnost varianta zavedení sektorové daně pro regulovaná odvětví,“ potvrdil šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka po koaličním jednání, kde strany dospěly k dohodě. ČSSD plánovala zvýšit daň pro banky, telekomunikace a energetické společnosti v rozmezí od 25 do 30 procent, ale ANO ji odmítala. Dohodnutým kompromisem je, že na sektorovou daň může ještě v příštích letech dojít.

Jeden z lídrů hnutí ANO Martin Stropnický připustil, že by mohla platit, kdyby se v dostatečném objemu nenalezly úspory ve státní správě. „Zavedení zvláštní daně pro banky je pro ANO ta nejzazší možnost. Jednalo by se o nouzový, nebo chcete-li záchranný krok směrem ke státnímu rozpočtu. Tím myslím návrh, který se bude sestavovat pro rok 2015,“ řekl jeden z potencionálních členů koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Zvláštní daň pro energetické nebo telekomunikační firmy ANO zcela vyloučilo.

Sektorová daň pro vybraná odvětví je paskvil

Ředitelka společnosti Next Finance a ekonomka Markéta Šichtařová poukazuje na příklad Maďarska, kde zavedli speciální - vyšší daň pro velké řetězce, banky, telekomunikační operátory a energetiku. „Prostě pro taková klasická odvětví, o nichž si lidé myslí, že vydělávají bezpracně velké peníze. Výsledkem bylo, že ekonomika strašně prudce zpomalila, protože tyhle podniky se začaly vystěhovávat, začaly Maďarsko velmi rychle opouštět, měnit svoje sídla, rozdělovat se,“ konstatovala pro ParlamentníListy.cz.

Opatření tak podle ní nesplnilo očekávání, protože se nevybraly daně v očekávaném objemu a ekonomiku to navíc zpomalilo. Některé firmy se stáhly z Maďarska do Rakouska, jako například finanční skupina VIG. „Ta opustila trh, když zjistila, že legislativní prostředí je pro ni nevhodné. Není nic jednoduššího. Když bude na ni uvalena taková selektivní daň i v Česku, opustí také český trh a budeme tu mít nezaměstnané a ještě pomalejší růst ekonomiky než teď. U nás to může vést k tomu samému, firmy si dlouhodobě nenechají sahat na marži,“ varuje s tím, že takové kroky absolutně nikam nevedou.

Ať sousedovi chcípne koza

Podle ekonomky pořád vymýšlíme, jakým způsobem někoho klepnout přes prsty. „To je taková česká mentalita, že když má soused kozu a já ne, tak si přeji, ať mu chcípne, místo toho, abych přemýšlel, jak se taky dostat ke koze. To je přesně logika selektivní daně: oni mají hodně peněz, tak je skřípneme, aby ty peníze neměli, místo toho, abychom vytvářeli v České republice takové prostředí, aby k nám přišlo více firem, aby zakládaly více provozoven, abychom z toho všichni měli prospěch. Raději přemýšlíme, jak úspěšné firmy odsud vyštveme ven,“ zlobí se na krátkozraké politiky Markéta Šichtařová.

V Česku je to jen čiré populistické gesto

Řada bank zprostředkovává nebo sama obchoduje své akcie na burzách s cennými papíry, proto by se zavedení sektorové daně bezpochyby výrazně dotklo celkové stability kapitálových trhů. Není tedy divu, že proti zavedení sektorové daně pro bankovní sektor je i Kamil Kricner, člen představenstva jednoho z největších obchodníků s cennými papíry v České republice - společnosti Cyrrus.

„Aktuálně to vypadá, že se návrh na zavedení sektorové daně zúží jen na bankovní sektor, a to mi připadá jako čiré populistické gesto, které se veze na zavádění této daně v ostatních evropských zemích,“ uvedl. Kromě negativních dopadů na ekonomiky států, které již k zavedení daně přistoupily, poukazuje také na výrazné odlišnosti českého bankovního sektoru. „V zahraničí se ještě dá pochopit, že politik tímto občanům ukazuje, že když musely státní rozpočty pomoci bankám z finanční krize, musí za to tyto instituce nyní, když se jejich zdraví zlepšuje, zaplatit. V České republice však k žádné záchraně a tedy ani zatížení státního rozpočtu ze strany bankovního sektoru dojít nemuselo.“

Stát si nepomůže, přínos pro státní pokladnu by byl nízký

Podle Kamila Kricnera by zavedení takové daně navíc nemělo zásadní pozitivní dopad na státní rozpočet: „I kdyby se daň u bankovního sektoru zvedla z devatenácti na 25 až 30 procent, byl by celkový přínos pro státní rozpočet poměrně nízký. Loni byl celosektorový zisk pouze 64 miliard, letos se očekává okolo 60 miliard. Zvýšení daně o 6, respektive 11 procent, by tedy bilionovému rozpočtu nějak zásadně nepomohlo.“ Obchodník s cennými papíry také dodává, že v důsledku zavedení sektorové daně by se banky pravděpodobně uchýlily k určitým daňovým opatřením: „Všechny velké české banky jsou dceřinými společnostmi nadnárodních skupin, které dokáží své zisky v případě potřeby do určité míry transferovat.“

Zákonná omezení základních práv musí platit pro všechny, kdo splní podmínky

Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy profesor Aleš Gerloch zase upozorňuje na ústavní hledisko sektorové daně: „Sektorová daň má vždycky trochu problémy proti běžnému daňovému zatížení z ústavního hlediska, protože každá daň samozřejmě zasahuje do vlastnického práva.“

Nepochybuje o tom, že by byla splněna podmínka zákonnosti daně, protože podle Listiny základních práv a svobod lze daně a poplatky ukládat jen podle zákona, ale musíme si být podle něj vědomi, že listina stanoví i některé obecné principy z hlediska omezení základních práv, kam patří i vlastnické právo. „U sektorové daně lze uvažovat o tom, že by mohlo dojít k zásahu do článku 3 odstavce 4 listiny, totiž že zákonná omezení základních práv a svobod musí platit pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky,“ upozornil právník na dva problematické momenty sektorové daně.

Proč mají být víc zatíženy některé sektory víc než jiné?

„Pokud vybereme určité sektory, bude otázkou určité argumentace, proč zrovna tyto sektory jsou zatíženy více daňově než jiné, a pokud by to bylo dokonce tak, že by se z těchto sektorů vyčlenil jen jeden, tím spíš se podle mne tato otázka vyhrotí. Samozřejmě že rovnost není absolutní, ale musely by zde být přesvědčivé argumenty, proč vlastně dochází k nerovné daňové zátěži,“ vysvětlil profesor Gerloch. Je podle něj vždy lépe, když daňová zátěž je stejná. „Byť zde samozřejmě nacházíme i určité odůvodněné rozdíly, jako je zátěž firemní, právnických osob, nebo zátěž fyzických osob. Tam jsou rozdíly dané nějakými přirozenými rozdíly a tedy akceptovatelné,“ podotkl pro ParlamentníListy.cz.

Vyšší daň by neměla zasáhnout do práva vlastnického nebo podnikatelského

Profesor Aleš Gerloch upozornil na další problém, který je podle jeho slov méně patrný, a je prý otázkou, zda by nastal. „Záviselo by na výši daňové zátěže, protože podle článku 4 odstavce 4 Listiny práv a svobod při použití ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Jde tady o to, že vlastnické právo samozřejmě jako jiná základní práva může být omezeno, ale to omezení musí šetřit podstatu vlastnického práva. Čili šlo by o to, aby vyšší daň nezasáhla přímo do práva vlastnického nebo do podnikatelského práva tak intenzivně, že by měla nějaké negativní důsledky pro samotnou podnikatelskou činnost nebo vlastnictví,“ dodal uznávaný odborník.