V první části setkání se účastníci seznámili se strategickým plánováním kultury města Brna, někteří z nich také představili své fungující projekty ve městě např. Regionální filmovou kancelář, Nedělní nicnedělání či Ghettofest.
V druhé polovině se více než 150 účastníků rozdělilo do skupin, v nichž během strukturované diskuze představili své vize a představy o brněnské kultuře v horizontu následujících čtrnácti let.
Nejvíce diskutovanými návrhy napříč účastníky Brněnského kulturního parlamentu bylo zvýšení snahy zabránit odlivu mladých kreativců z města včetně jejich podpory, snaha o zachování tzv. genia loci města a rozvíjet ho i na úrovni jednotlivých městských částí či komunikace kultury skrze slavné brněnské umělce či osobnosti.
Podněty široké kulturní veřejnosti zpracuje Odbor kultury magistrátu města Brna a Kancelář strategie města a postaví na nich další práci na vizi města v oblasti kultury. Na vizi bude navazovat tvorba priorit a poté i opatření plánované kulturní strategie města.
„Město má rezervy v systémovém plánování kultury. Snahou vedení města je, aby zde vznikla kvalitní kulturní strategie, kulturní politika s akčními plány, podle kterých bude možné fungovat třeba do roku 2030,“ uvedl Matěj Hollan, náměstek primátora pro oblast sociálně kulturní.
Brněnské kulturní parlamenty jsou periodicky se opakující otevřenou diskusí k závažným tématům brněnské kultury a zprostředkování přímého kontaktu s širokou kulturní veřejností (příspěvkové organizace, organizace nezřizované městem, akademická sféra, agentury pořádající kulturní akce, členové Komise Rady města Brna pro kulturu aj.).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
