Jičín: Základní umělecká škola uchvátila Poláky

29.09.2017 10:24

22. září delegace z Jičína navštívila partnerské město Świdnica v rámci projektu Poznej zemi svých přátel.

Jičín: Základní umělecká škola uchvátila Poláky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jičín

V jádru výpravy byli žáci a učitelé Základní umělecké školy J. B. Foerstera. Polským přátelům se ve společenském sále místního lycea představili v koncertní verzi muzikálu Eliška Kateřina Smiřická. Pod vedením ředitelky ZUŠ Jaroslavy Komárkové, jež se ujala dirigentské hůlky, strhli pozornost polských diváků a dočkali se ovací ve stoje.

Žáci ZUŠ vystoupili dvakrát, dopoledne pro školy, odpoledne pro veřejnost. Mezi představeními měli čas podívat se do historického slezského města, jakým Świdnice bezesporu je. Vrcholem exkurze byla návštěva místního dřevěného Kostela míru ze 17. století.

Zejména po odpoledním představení mohutně vzplanuly emoce. Muzikál Eliška Kateřina Smiřická - ve Świdnici zahraný ve formě koncertu - je autorským dílem jičínské ZUŠ a proslulého skladatele Otakara Kováře. Představení v Polsku bylo de facto derniérou, tedy posledním sehráním tohoto skvělého díla. I když představitelé ZUŠ slibují, že se ke kusu budou vracet a že Eliška Kateřina Smiřická neřekla poslední slovo, je třeba mít na paměti, že v původní sestavě se orchestr žáků již tak lehce nesejde. Stejná autorská skupina se však nyní pilně věnuje druhému autorskému muzikálu, který nese název Stvoření světa.

Historická postava Elišky Kateřiny Smiřické v sobě nese historické stigma, neboť to byla zřejmě právě ona, kdo zavinil výbuch jičínského zámku. Tvůrci muzikálu se na její komplikovanou osobnost chtěli podívat nezaujatýma očima. Stvořili tak dílo, které sice její vinu nepopírá, ale vykresluje obraz smutné, do sebe uzavřené dívky, která si přeje být alespoň trochu milována, místo toho se však dočkává jen ústrků od své marnivé sestry Salomény a křivdy ze strany otce Zikmunda.

Mikroprojekt s názvem "Poznej zemi svých přátel" je společným projektem česko-polské spolupráce mezi městem Jičín a okresem Swidnica a je zaměřen na zvýšení informovanosti o kulturních a přírodních atraktivitách partnerských regionů s cílem přispět rozvoji cestovního ruchu. Projekt je spolufinancován z prostředků EFRR prostřednictvím Euroregionu Glacensis. Jičínskou delegaci přivítali zástupci místní samosprávy, starosta świdnického powiatu (okresu) Piotr Fedorowicz a jeho předchůdce Zykmunt Worsa, který má na partnerství mezi naším a polským městem značnou zásluhu. První představení uvedl třetí místostarosta města Ing. Jan Jiřička. Mikroprojekt sestává ze dvou částí. Tou první je prezentace Jičína v partnerském městě formou muzikálu o Elišce Kateřině Smiřické a také prostřednictvím zástupců Městského informačního centra, kteří ve Świdnici byli rovněž přítomni. Druhá část spočívá v Polském dni v Jičíně, který se uskuteční v červnu 2018. Zástupci obou měst se také budou prezentovat na veletrhu cestovního ruchu v Brně a Poznani.

Dřevěný kostel, který žáci navštívili, je unikátní památkou ze 17. století. Pozoruhodný je už jenom tím, že pojme až 7500 návštěvníků. Název Kostel míru nese, protože vznikl v důsledku Westfálského míru z 1648, který ukončil třicetiletou válku. Świdnice byla tehdy součástí habsburské monarchie, která sice prosazovala katolictví, avšak podmínky míru stanovovaly, že vladař ve Vídni musí luteránům (tedy protestantům) garantovat prostor pro mše. Protože habsburská monarchie byla dlouhým konfliktem naprosto vyčerpána (český venkov podle odhadů přišel o 33 % obyvatelstva), Ferdinand III. na tento dříve nemyslitelný požadavek přistoupil. Habsburská strana si však vymínila, že mše budou probíhat pouze na třech místech a že pro výstavbu svatostánků nesmí být využity cihly ani kámen. Odpovědí tedy byly tři dřevěné kostely, které jsou - poněkud na protest - obrovské. Jeden je Świdnici, jeden v Jaworu a jeden v Hlohově.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Plzeň: Po čtvrt století opět ožívá druhé patro litické školy

19:27 Plzeň: Po čtvrt století opět ožívá druhé patro litické školy

Litické děti opět budou stoupat po schodech do druhého patra školní budovy v Přeučilově ulici. Ve čt…