Podle ní by zde měl vzniknout například malý pivovar s roční produkcí piva do 20 tisíc hektolitrů, s muzeem piva, pivními lázněmi, hotelem s jedenatřiceti dvoulůžkovými pokoji, restaurací a dalšími společenskými, zábavnými a relaxačními prostory, jejichž konkrétnější způsob využití vyplyne z dotačních podmínek, diskuzí s veřejností a z budoucího podnikatelského záměru případných partnerů.

„Obnova pivovaru, vznik ubytovacích zařízení a další navazující služby by utvořily komplex se sousedním hradem a domem kultury, což by v případě realizace zvýšilo v mnoha ohledech atraktivitu města, rozšířilo současnou nedostatečnou ubytovací kapacitu, celkově podpořilo cestovní ruch a v neposlední řadě přineslo lidem nová pracovní místa,“ poukázal na přínosy starosta Chlupáč.

Již nyní je zřejmé, že unikátní areál zchátralého pivovaru město bez dotací zachránit nedokáže. První ekonomické odhady totiž hovoří o nákladech ve výši přesahující 240 milionů korun. „Čekáme proto na vhodné dotační programy, které budou vypsány v novém programovacím období pro roky 2014 – 2020,“ uvedl Antonín Tym z Oddělení projektů a strategií Městského úřadu v Litoměřicích..

Účastníci diskuse z řad občanů vedení radnice upozorňovali na ekonomická rizika a případnou zátěž městského rozpočtu. „V posledních letech proběhlo několik jednání s investory, kteří byli nadšeni unikátními prostorami, včetně třípodlažního sklepení, jež se nacházejí přímo v historickém jádru města. Zároveň se ale zalekli jejich rozlohy a s tím související výše investice potřebné k revitalizaci. Je proto zřejmé, že první krok k záchraně areálu musí udělat město tím, že připraví stavbu a nezbytnou infrastrukturu pro vstup potenciálních partnerů,“ uvedl Zdeněk Zabilanský, autor ekonomické analýzy projektu.

V sále hradu zazněly i další obavy. V případě, že město areál s využitím dotace opraví, bude provoz rentabilní? „Na obdobných projektech pracujeme i v jiných městech a v praxi i po konzultaci s provozovateli obdobných zařízení jsme si ověřili, že jsou životaschopné. Navíc obliba malých pivovarů přitom v Čechách stoupá. Samozřejmě hodně bude záležet na vlastním podnikatelském záměru,“ uvedl autor projednávané studie architekt Juraj Sonlajtner z architektonické kanceláře CityWork, autor projednávané studie.

Jak zdůraznil starosta Ladislav Chlupáč, nic není definitivní. Studie je předložena veřejnosti k diskusi. Zájemci se s ní mohou seznámit na webových stránkách Zdravého města Litoměřice. V souvislosti s budoucím využitím areálu pivovaru proto nešlo o poslední veřejné projednání. Další je plánováno na počátek května. „Uvítáme, když veřejnost přijde s dalšími zajímavými nápady a podněty,“ dodal starosta.

Areál pivovaru je tvořen dvěma budovami, dvorem a rozsáhlými sklepeními. Pochází z první poloviny osmnáctého století. Pivo se zde vařilo do roku 2002.