„Téměř dvě desetiletí trvající postupná obnova technické památky Sladovna z roku 1862 je dalším významným počinem financovaným z velké části z externích zdrojů,“ informuje starostka Eva Vanžurová. Podle Ladislava Tomana, vedoucího odboru financí, šly do rekonstrukce Sladovny finanční příspěvky za více než 137 milionů korun. „Hlavní dotace na rekonstrukci památky jsme obdrželi mezi lety 2005 – 2008, a to 116,9 milionu korun, evropských z toho bylo 84 milionů.“

Díky prostředkům z programů EU, z národních dotačních zdrojů nebo krajských grantových programů se daří v kratším časovém horizontu uskutečnit investice, na něž by město ve svém rozpočtu jen těžko našlo peníze. „I tady však platí, že štěstí přeje připraveným,“ říká starostka. „Je třeba myslet dva kroky dopředu, mít v zásobě dostatek dobře zpracovaných projektů, které město potřebuje nebo chce realizovat, abychom dokázali včas reagovat na vyhlašované dotační tituly.“

K negativním stránkám externího financování patří především značná administrativní zátěž, a to platí zejména pro evropské dotace. „Samotná žádost, následné čerpání zdrojů i vypořádání akce je spojeno s celou řadou podmínek, které musí příjemce dotace splnit, a také se spoustou papírování.  Pro každé programovací období navíc platí jiná pravidla a liší se i podmínky jednotlivých dotačních programů,“ zmiňuje těžkosti Jan Venclík, vedoucí oddělení rozvoje, jež se problematikou financování z externích zdrojů zabývá.