Řadu chytrých řešení se už podařilo v západočeské metropoli zavést, na dalších nyní začaly pracovat speciálně sestavené expertní skupiny. Do konce roku si tak Plzeň například vybuduje svoji síť internetu věcí, spustí model pracující s daty v dopravě a simulující různé dopravní situace na území města a další. V rámci České republiky se tak Plzeň řadí mezi průkopníky naplňující koncept Smart City.
„Technologické novinky zpříjemňují život Plzeňanům už několik let, a to v MHD, při jednání s úřady, při vyhledávání informací a podobně. Rozšiřujeme například wifi zdarma na veřejná prostranství, kdy síť používá průměrně kolem 500 uživatelů denně a za měsíc se v ní přenese 1,5 TB dat. Funguje aplikace ‚Plzni.to‘ umožňující nahlašovat závady na městském mobiliáři, zpřístupnili jsme aplikaci pro žádosti o vyjádření k sítím, máme rozklikávací rozpočet a další. Na řadě velkých záměrů nyní pracujeme,“ uvedl primátor Martin Zrzavecký, který plzeňský koncept zastřešuje.
Samostatnou a silnou kapitolou Smart City Plzeň je městská veřejná doprava, kdy Plzeň využívá chytrých řešení již mnoho let a postupně přibývají další. Už několik let je v provozu dynamický dispečink, jako jeden z prvních v České republice začal řídit provoz MHD on-line s možností okamžitých reakcí na aktuální situaci. V roce 2012 začalo cestujícím sloužit prvních 12 inteligentních zastávek, na nichž se z digitálních panelů dozvědí, za kolik minut a kam jede další spoj, a další přibyly loni. „Výborně zvládnutým projektem nejen v oblasti mobility, který lze směle zahrnout pod značku smart, je Plzeňská karta. Ta je po deseti letech fungování prověřeným produktem, který se chystáme posouvat dál. Chceme se zaměřit na městské služby a rozšířit stávající možnosti užití Plzeňské karty mimo dopravu. Cílem je, aby občané města mohli Plzeňskou kartu využít kromě hrazení vstupů do bazénu, zoo, také k identifikaci v městské, univerzitní i studijní vědecké knihovně a k zpřístupnění a úplatě dalších městem zajišťovaných služeb,“ řekl Michal Kraus, předseda představenstva Plzeňských městských dopravních podniků. Každé „chytré město“ musí být zároveň co nejvíce ekologické. V Plzni je preferována elektrifikace veřejné dopravy, tedy tramvají a trolejbusů. Ve zkušebním provozu jsou déle než rok i dva elektrobusy a v příštím roce by měly být dopravnímu podniku dodány první trolejbusy s pomocným bateriovým pohonem namísto dieselových.
Připravené velké projekty má také pracovní skupina informačních technologií. Do konce roku vybuduje vlastní síť internetu věcí, jež může sloužit pro dálkové odečty energií, pro sledování parkovacích míst, může přenášet informace o zvýšené hladině vody a jiné. „Bude to něco jako wifi, ale v jiném kmitočtovém pásmu, pokryje území Plzně. Zdarma ji poskytneme městským podnikům, k dispozici ji budou mít i studenti Západočeské univerzity v Plzni a další subjekty. Chceme podnítit studenty, aby pomáhali hledat řešení pro městské firmy, otevřeme jim možnosti pro vznik garážových firem, tedy nových firem prosazujících se s inovacemi v mnoha oblastech,“ vysvětlil Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně.
Nové chytré řešení pro město v oblasti dopravy může zajistit model, který připravila Správa informačních technologií spolu se Západočeskou univerzitou. Model dokáže simulovat situaci v dopravě, ukáže, jak se bude doprava na území města vyvíjet v případě, že se například zúží průjezd po komunikaci ze dvou do jednoho pruhu, při nehodě a podobně. Model poslouží jako podklad pro řešení aktuální situace, stejně tak třeba pro koordinaci počtu staveb na území města. „Data jsme získali od Správy veřejného statku města Plzně, která má pod semafory na křižovatkách zařízení, jež počítají projíždějící vozidla,“ vysvětlil Luděk Šantora.
Velkou výzvou jsou podle Luďka Šantory také takzvaná otevřená data neboli informace a data zveřejněná na internetu, volně a snadno dostupná uživatelům. „Open data jsou kusem chytrého města. Před pár dny byla Plzeň vyhodnocena jako druhé nejlepší město České republiky v práci s otevřenými daty, stala se skokanem roku v této oblasti,“ doplnil Luděk Šantora.
V oblasti bezpečnosti jsou aktuálně v Plzni diskutovány projekty a záměry, které se týkají například kybernetické bezpečnosti, problematických lokalit a podobně. V oblasti mobility je cílem přihlásit se k protokolu z Pařížské konference a snižovat výskyt CO2 v ovzduší například zvyšováním podílu elektrické trakce v individuální dopravě, omezit průjezd nákladních vozidel centrem města a další. V oblasti životního prostředí se díky zprovoznění spalovny ZEVO Chotíkov podaří snížit odběr uhlí o 80 tisíc tun již příští rok, což opět významně sníží výskyt CO2 v plzeňském ovzduší.
Myšlenku smart budou v Plzni rozvíjet pracovní skupiny odborníků, které vznikly letos na jaře, jejich činnost zastřešuje Útvar koordinace evropských projektů města Plzně. Skupiny již předložily první návrhy na realizaci projektů, které lze zahrnout do konceptu Smart City. „Financování projektů Smart City je v současnosti řešeno několika kapitolami městského rozpočtu. Do budoucna počítáme s tím, že se podaří zajistit financování i z dotačních titulů,“ uvedl Erich Beneš, ředitel Útvaru koordinace evropských projektů.
Pracovní skupiny:
- IT – vedoucí skupiny Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně
- Životní prostředí – vedoucí skupiny Tomáš Drápela, generální ředitel Plzeňské teplárenské
- Mobilita – vedoucí skupiny Michal Kraus, ředitel Plzeňských městských dopravních podniků
- Bezpečnost – vedoucí skupiny Václav Váchal, tajemník Magistrátu města Plzně
- Podnikatelé – vedoucí skupiny Martin Babuška, Západočeská univerzita v Plzni, bývalý ředitel Divize regiony - Czech Invest
- Veřejnost – vedoucí skupiny Roman Černík, umělecký ředitel a jednatel Johan, z.ú.
- Spolupráce s externími dodavateli – vedoucí skupiny Martin Hruška, poradenská činnost v oblasti Smart City, Smart Buildings, eGoverment
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
