Přerov: Škodova ulice se zazelená, dostane i parkový mobiliář

15.03.2018 11:34

Prostor ve Škodově ulici, který tu vznikl po likvidaci někdejšího romského ghetta, čeká na revitalizaci. Vybydlené domy v blízkosti nádraží byly vloni srovnány se zemí, suterénní prostory baráků zasypány stavebním recyklátem a suť odvezena. Teď území o rozloze pět tisíc metrů čtverečních čeká obnova, spočívající především v zatravnění, sadových úpravách, ale i v nákupu nových laviček či odpadkových košů.

Přerov: Škodova ulice se zazelená, dostane i parkový mobiliář
Foto: prerov.eu
Popisek: Přerovské Horní náměstí

Veškeré úpravy mají vylepšit prostředí pro pěší, kteří tudy chodí na nádraží – a na druhou stranu budou přizpůsobeny tomu, že je Škodova ulice součástí sociálně vyloučené lokality. „Odhadujeme, že náklady na úpravu se budou blížit k 5 milionům korun. Po schválení finančních prostředků na březnovém zastupitelstvu na vypracování projektové dokumentace, která přijde zhruba na 150 tisíc korun, zahájíme výběrové řízení na projektanta. Ten vypracuje projekt na využití území,“ řekl náměstek přerovského primátora Petr Měřínský.

Projektant bude rozhodovat o podobě místa, kde ještě před lety stálo osm domů s osmdesáti byty, které původně obývali železničáři se svými rodinami – od osmdesátých let minulého století sem ale byli sestěhováni neplatiči a nepřizpůsobiví lidé, kteří řadu bytů doslova vybydleli. Zastupitelé nakonec souhlasili s tím, že území bude srovnáno se zemí. „Město za bourání zaplatilo 3 a půl milionu korun, z toho 2 a půl milionu dostal Přerov ze státní dotace. Jednou z podmínek pro získání dotace bylo, že do tří let bude území revitalizováno,“ doplnil Zdeněk Dostál z přerovského magistrátu. Zdůraznil, že v současné době je plocha zanedbaná, nevzhledná a stav vybavenosti – stejně jako stav vegetace – je tu žalostný.

Návrh revitalizace území by měl řešit především parkové úpravy. Některé z dřevin, které tu rostou, mají ještě dobrou sadovnickou úpravu, takže nově navržená zeleň a výsadba dřevin by je měla vhodně doplnit. „Počítáme samozřejmě s vykácením náletových a uschlých dřevin, opravou by měly projít cihlové zídky, oddělující lokalitu od sousedních objektů. Na místě by měl být nový parkový mobiliář, jako jsou zahradní lavičky či koše na odpadky,“ konstatoval primátorův náměstek Pavel Košutek.

Minulost Škodovy ulice

Škodova ulice platila několik posledních desetiletí za místo se „špatnou adresou“. Původně v cihlových domech, postavených jen kousek od nádraží, žili železničáři, později se do lokality začali stěhovat problémoví lidé a neplatiči. V devadesátých letech minulého století se už mluvilo o Škodově ulici jako o romském ghettu. Zástupci města byli tehdy postaveni před otázku, co s dezolátní čtvrtí, v níž bylo osmdesát bytů a v nich až 500 sociálně slabých nájemníků. Padlo rozhodnutí, že soubor osmi domů bude prodán i s nájemníky slovenské společnosti Immofin, a to za 1 a půl milionu korun.

Společnost se v roce 2007 zavázala, že najde na své náklady nové bydlení pro desítky rodin, následně měly být domy zbourány a na jejich místě vyrůst výstavní čtvrť, jejíž dominantou se měl stát polyfunkční dům. Developer sliboval sto padesát bytů a provozovny s obchody a službami. Velkolepé plány, které měly být naplněny do pěti let od uzavření smlouvy, ale nakonec zůstaly jen na papíře. Společnost stačila vystěhovat část rodin do jiných bytů, přejmenovat se na Opera Bohemia, částečně domy zdemolovat – a nakonec připustit, že své závazky nesplní.

V roce 2012 už bylo u Krajského soudu v Ostravě zahájeno proti této firmě insolvenční řízení. Čtvrť byla oplocena a zakonzervována. Zastupitelé nakonec v roce 2016 odsouhlasili, že koupí Škodovu ulici zpět do majetku města, a to za 3 miliony 270 tisíc korun. Začátkem roku 2017 se pustila odborná firma do odklízení zbytku sutin, v říjnu téhož roku pak začali dělníci vyklízet sklepy a bagr zahájil konečnou demolici objektů. V roce 2018 se počítá s revitalizací celé lokality.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Jak chcete z Bruselu zajistit naši potravinovou soběstačnost?

Podle mě je to klišé a nemůžeme být potravinově úplně soběstační, obzvlášť dnes, kdy je dost nevyzpytatelné počasí. A i kdybychom soběstační byly, nebude nás to stát mnohem více než potraviny z dovozu? Podpora českých potravin je sice hezká věc, ale zas né každý na to má rozpočet. Stačí se podívat n...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Plzeň: Charitativní projekt DEKA pro Hospic sv. Lazara vrcholí

7:37 Plzeň: Charitativní projekt DEKA pro Hospic sv. Lazara vrcholí

V sobotu 18. května na cyklostezce mezi Městem Touškovem a Kozolupy vyvrcholí projekt DEKA pro Hospi…