_636093490614600384.jpg&id=116215)
Tyto a další zajímavosti vyplynuly z dosavadního průběhu územně analytického průzkumu, který nechal zpracovat odbor stavebního řádu a územního plánování Magistrátu města Třince.
Architektonické a urbanistické hodnoty osmi katastrálních území Třince představili na třinecké radnici architekti Helga Bencúrová - Kozelská a Jiří Syrový, kteří při své práci v terénu narazili podle svých slov mnohdy na nečekané skvosty.
„Dosud se v Třinci podrobný architektonický ani urbanistický průzkum nedělal, takže tyto hodnoty nebyly zatím podchyceny. Mapovali jsme historický vývoj Třince z hlediska osídlení po jednotlivých obdobích od středověku po současnost a narazili jsme na řadu území s vysokou urbanistickou hodnotou a na architektonicky cenné stavby, které by měly být podle našeho názoru v Třinci určitě zachovány. Katastrální území Třince má určitou strukturu, kterou je třeba dodržet, proto dostal stavební úřad v rámci našich podkladů i doporučení, jak postupovat při povolování dostaveb, aby zůstaly výše zmíněné hodnoty zachovány,“ potvrdila architektka Helga Bencúrová - Kozelská s tím, že průzkum zatím proběhl na katastrálním území Třinec, Horní a Dolní Líštná, Lyžbice, Guty, Karpentná, Oldřichovice, Tyra, Český Puncov a Kojkovice. V Neborech se právě dokončuje.
Mezi hodnotné stopy minulosti patří v Třinci např. různé zemědělské usedlosti včetně vysoké zeleně s nádhernými výhledy do krajiny, dělnické kolonie i jednotlivé domy z počátku 20. století. Při průzkumu odborníci pátrali i v archivních materiálech. Věděli jste například, že budova, kde nyní sídlí Klub důchodců TŽ a pohostinství U Emera, je pozůstatkem panského dvora z 18. století? A že se za ním nacházel zámek, který zanikl až v první polovině 20. století? „V archivech jsme dohledali významná jména vídeňských architektů, kteří na žádost Třineckých železáren projektovali v mnoha případech stavby na území Třince. Mezi ně patří například nová dělnická kolonie na Folvarku mezi farou a hřbitovem, řada bytových domů na ulici Kaštanové a další stavby na území Dolní Líštné. Tyto specifické dělnické kolonie byly velice citlivě urbanisticky stavěny a nenajdeme je široko daleko,“ podotkla architektka.
Odborníci vyzdvihli také například funkcionalistický vodojem na Jahodné, cenné secesní a funkcionalistické vily v Dolní Líštné a Starém Městě, průmyslovou architekturu na Borku, celý areál Nemocnice Třinec, okolí starého mlýna v Lyžbicích nebo několik usedlostí z 19. století v příměstských částech Třince. Na druhou stranu padla ze strany architektů i slova o benevolenci současného stavebního zákona, který bohužel mnohdy povoluje i stavby, které svým pojetím a vzhledem nezapadají do daného území.
„Výsledky územně analytického průzkumu jsou natolik zajímavé, že se s nimi chceme podělit i s širší veřejností. Až budou podklady kompletní, plánujeme na podzim uspořádat besedu s architekty a představit výsledky průzkumu zájemcům,“ uvedla primátorka Věra Palkovská.
Architektonické a urbanistické hodnoty se po dokončení stanou součástí územně analytických podkladů, které podle stavebního zákona pořizuje úřad územního plánování. „Jde o soubor znalostí o území z různých hledisek, např. demografického, přírodního či urbanistického a najdeme tam rovněž údaje o limitech a hodnotách v území jako jsou třeba ochranná pásma sítí. Územně analytické podklady se neustále doplňují a aktualizují,“ vysvětlila vedoucí odboru stavebního řádu a územního plánování magistrátu města Věra Pindurová. Výsledky průzkumu poslouží jako návod, jak do budoucna rozvíjet a chránit Třinec z pohledu urbanistického.
Psali jsme:
_636093490614600384.jpg&id=116215)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
