Jedná se o tzv. loggery, pro které se dobře vžil český výraz broukoviště. Myšlenka broukovišť vznikla původně v Anglii před asi dvaceti lety. Od té doby se broukoviště objevila na celé řadě míst zejména v parcích a zahradách Evropy a v mnoha oblastech je již jejich vznik brán jako naprostý standard. Ani Česká republika nezůstala pozadu, a tak vznikla broukoviště např. v Lysé nad Labem, Českých Budějovicích, Satalicích a samozřejmě právě ve Veselí nad Moravou. Entomologové při vědeckých průzkumech zjistili, že zdejší park hostí jedinečné druhy hmyzu, které se nikde v širokém okolí nevyskytují a v rámci České republiky patří doslova mezi unikáty. Rovnat se veselskému parku mohou v tomto směru snad pouze park u Lednice, Pohansko u Břeclavi a obora v Náměšti nad Oslavou.
Většina těchto druhů je zcela závislá na přítomnosti velmi starých stromů, zvláště pak mohutných dubů, které tvoří dominanty parku. Bohužel některé tyto stromy pomalu odumírají a několik jich muselo být z bezpečnostních důvodů skáceno, aby neohrožovaly návštěvníky parku. I takové stromy jsou ale stále obydleny mnoha těmito broučími vzácnostmi, z nichž některé jsou chráněny zákonem a to i v rámci celé Evropské unie. Při úpravách parku tak vznikla myšlenka použít dřevo z kácených stromů či ořezaných větví pro broukoviště a podpořit tak některé zdejší vzácné hmyzí obyvatele a zároveň tak přispět k povědomí veřejnosti o významu parku z hlediska ochrany přírody. Za tu dobu, co byla broukoviště zřízena se do nich nastěhovala spousta zajímavých a vzácných druhů brouků.
To pravidelně sleduje a zaznamenává několik vědců-specialistů. Pravda, většina z těch brouků jsou pidižvíci, mající jen několik milimetrů, jako jsou např. zástupci dřevomilovitých, trojáčovitých nebo lencovitých. Na vzácnosti a ohroženosti jim ale malý vzrůst neubírá. Mezi broučími obyvateli se ale najdou i větší druhy jako je všem dobře známý roháč obecný, jeho menší příbuzný roháček kozlík, zdobenec skvrnitý nebo zlatohlávek mramorovaný. Kromě toho je broukoviště osídleno různými druhy vzácnějších dřevních hub, využívají jej také slepýši, ježci nebo drobní pěvci k hnízdění. Po vyhodnocení výsledků pětiletých průzkumů je tak třeba říci, že vznik zdejších broukovišť byl z hlediska ochrany přírody velmi prospěšný krok, podpořil spoustu druhů a do parku vnesl nový, zajímavý estetický a výchovný prvek, se kterým se již většina obyvatel ztotožnila.
Pro udržení funkčnosti broukovišť bude zapotřebí do nich čas od času nějaký ten nový kmen či špalek přidat. To by ale neměl být žádný problém, spolupráce správy parku, vědců a ochrany přírody je zde totiž na vysoké úrovni. Situace ve veselském parku je správným příkladem skloubení všech požadavků na funkce parku – ochranu přírody, bezpečnost a estetiku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
