Odhady nákladů na přestavbu bývalého Domu umění zpět na památník byly původně vyšší. „Soutěžením zakázky se nám je podařilo významně snížit, což je výborná zpráva. Zahájení přestavby už v podstatě nestojí nic v cestě,“ konstatoval primátor Miroslav Adámek. „O tuto zakázku se ucházelo celkem pět firem. Na doporučení výběrové komise vybrala rada tu nejvýhodnější,“ doplnil náměstek primátora Jiří Korec.
Celkové náklady na obnovu památníku se odhadují na cca 70 milionů korun. Městu se podařilo získat dotace z ministerstva kultury, které poskytne 32 milionů korun. Použity budou i peníze, které se sešly ve veřejné sbírce nazývané Zlíňané sobě. „Na bankovním účtu je téměř 200 tisíc korun, všem dárcům velice děkujeme,“ vzkázal Miroslav Adámek. Dodal, že zbytek potřebných financí, tedy přibližně polovinu, uvolní ze svého rozpočtu město.
Památník Tomáše Bati se díky rekonstrukci vrátí do podoby, kterou měl po svém postavení v roce 1933. Zásadním počinem bude odstranění přístaveb z 50. let minulého století, takže z budovy se opět stane „skleněný krystal,“ považovaný za architektonický skvost a jeden ze symbolů Zlína. Při rekonstrukci budou použity železo, beton a především sklo, tedy materiály, s jakými pracoval architekt František Lydie Gahura, který je autorem stavby.
Interiér památníku bude variabilní, aby zaujal co nejvíce návštěvníků. Jeho součástí bude znovu letadlo Junkers. „Tomáš Baťa v něm prožil poslední vteřiny svého života. Letadlo se tak stalo základním motivem celé původní expozice. Bylo umístěno ve vstupním halovém prostoru vytvořeném přes dvě patra v západní části stavby. V hale byl vystaven i motor havarovaného letadla,“ řekla Dagmar Nová, vedoucí Oddělení urbanismu a architektů magistrátu
Obnovený Památník Tomáše Bati se stane dalším turistickým lákadlem města. Zejména pro ty, kteří se zajímají o baťovskou architekturu a osobnost, kterému je věnována. „Památník určitě přispěje do mozaiky ojedinělých baťovských staveb. Měl by být vyvrcholením prohlídkového okruhu baťovské stavební produkce po Zlíně,“ potvrdila Dagmar Nová.
Památník Tomáše Bati, 1933
Autor: František Lydie Gahura
V roce 1933 byla zahájena výstavba Památníku Tomáše Bati, který uzavírá stoupající parkový prospekt mezi internáty. Podle původního návrhu měl celý komplex obsahovat skupinu budov studijně vzdělávacího charakteru,vrcholících na ose parku objektem Památníku Tomáše Bati, který zahynul v roce 1932 při letecké katastrofě. Došlo však jen k částečné realizaci objektu Památníku a dvou studijních ústavů. I zde se uplatňoval typový skelet výrobní budovy s variabilní dispozicí etáže. Tvárnost železobetonového skeletu využil architekt Gahura k zajímavému řešení interiérů i exteriérů s působivými hladkými průběžnými zasklenými plochami. Památník Tomáše Bati, nejpůsobivější architektonické dílo F. L. Gahury, je moderní parafrází staveb vrcholné gotiky: jen opěrný systém a barevné vitráže, jen železobetonový skelet a sklo. V roce 1954 byl památník přestavěn (akademický architekt J. Staša) na Dům umění a vznikly zde prostory galerie výtvarného umění a zlínské filharmonie. V roce 2009 objekt z větší části opustila Filharmonie Bohuslava Martinů, v roce 2013 Krajská galerie výtvarných umění. V následujících letech město Zlín začalo intenzivně pracovat na konceptu rekonstrukce Památníku T. Bati do původní podoby.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
