Co to tedy je? Je to zamyšlení, jak je možné, a to zejména z etického a morálního hlediska, že si náš bývalý starosta p. Prchal a vedoucí odboru sociálních věcí p. Marek udělali „služební cestu“ do Finska za obecní peníze.
Jak jsme se mohli dočíst v jejich zprávě ze služební cesty, navštívili obec Nurmijarvi a seznámili se s fungováním úřadu a jeho představiteli. Dalším skvělým výstupem této služební cesty je informace, že finští partneři projevili zájem se na oplátku podívat k nám, proto rada doporučila novému vedení radnice uzavřít s touto obcí smlouvu o partnerství.
Nemyslím si, že na spolupráci se zahraničím je něco špatného, jen mi tento způsob nepřipadá korektní. Je to přesně obrázek stále se opakujícího vzorce chování, kterého by se „řádný hospodář“ měl vyvarovat.
K realizaci zmíněné služební cesty mě napadá hned celá řada otázek.
Proč se realizovala v době, kdy již pan starosta věděl, že nebude ani radním ani zastupitelem a tedy nebylo přínosem pro naši městskou část, aby on osobně získával zkušenosti a informace o fungování obce ve Finsku?
Lze očekávat odpověď typu – „cesta byla dlouhodobě plánovaná…“
Ale proč byla vůbec plánovaná na období, kdy byl předpoklad voleb a nového povolebního uspořádání na radnici. Že by si bývalí zastupitelé vůbec nepřipustili možnost, že jim občané vystaví červenou kartu? Že volby nedopadnou dle jejich přání?
Škoda, že jsme se ve zprávě nedočetli, jestli se oběma pánům ve Finsku líbilo, to by byl totiž možná jediný pozitivní výsledek „služební cesty“. Pravda, občanům naší městské části by to sice nic moc nepřineslo, ale to asi stejně nebylo jejím cílem.
Novému vedení radnice teď nezbývá než se těšit na návštěvu zastupitelů z Nurmijarvi.
autor: ANO