_636096148833942056.jpg&id=116330)
Vážená paní spolková ministryně Wanko, vážený pane ministerský předsedo Tillichu, vážený pane prezidente Fraunhoferovy společnosti Neugebauere, vážené dámy a pánové, milí hosté,
děkuji za pozvání na Vaše výroční zasedání. Je mi ctí, že mohu před takto velkým auditoriem promluvit o česko-německé spolupráci. Samozřejmě s primárním zaměřením na vědecko-výzkumnou spolupráci.
Česká republika a Německo jsou strategickými partnery. Naše země jsou vzájemně silně provázané. Nejviditelněji ekonomicky. Německo je pro Česko zdaleka nejvýznamnější obchodní partner, míří sem třetina našeho exportu. Ale platí to i z druhé strany. I když jsme relativně malou zemí, je Česko v zahraničním obchodě pro Německo důležitějším obchodním partnerem, než například Rusko, Japonsko nebo Turecko. A to prosím v absolutních číslech.
Jsme zkrátka jeden pro druhého důležití. A je to logické. Nikoli jen díky geografické blízkosti. Ale také - a hlavně - díky společné průmyslové a kulturní tradici. Jak během své říjnové návštěvy v Praze zmínil prezident Prof. Neugebauer, máme stejnou inženýrskou kulturu. Naše země patří mezi nejprůmyslovější v Evropě. V České republice je podíl průmyslové výroby na HDP 32 procent. Chci přitom zdůraznit, že závislost opravdu není jednostranná. Jakkoli mnozí tvrdí, že Česká republika je jen jakýmsi ekonomickým přívěškem Německa. Ve skutečnosti jsou dnes německé firmy natolik silně propojeny s českými subdodavateli, že by se bez nich obešly jen velmi obtížně.
Obchodní výměna a průmyslové dodávky jsou dobrým základem pro rozšiřování spolupráce. Česká vláda si v programovém prohlášení zvolila kooperaci s Německem jako prioritu. Velice nás těší, že i německá vláda vnímá důležitost vzájemných vztahů a od roku 2015 jsme na vládní úrovni započali nový formát spolupráce - strategický dialog. Smyslem strategického dialogu je posílit vzájemnou politickou spolupráci tak, aby reflektovala sílu a dynamiku vzájemného hospodářského propojení a podporovala naši spolupráci na bilaterální i na evropské úrovni. V rámci strategického dialogu dnes funguje již devět pracovních skupin. Mě osobně velice těší, že pracovní skupina věda a výzkum je hodnocena jako nejvíce dynamická. Na tom, že právě věda a výzkum by měla být hlavní prioritou česko-německé spolupráce jsme se schodli i s kancléřkou Merkelovou během její poslední návštěvy v Praze. Pro mě, jako vicepremiéra pro vědu, výzkum a inivace je také důležité, že německé firmy patří mezi ty, které nejvíce investují do výzkumu a vývoje.
Posílení spolupráce mezi výzkumníky a průmyslníky je jedním z hlavních úkolů, které jsem si vytkl. V Česku zatím tuzemské firmy investují do vývoje a inovací méně, než ona 2 procenta doporučená v Lisabonské strategii. Firmy si také u veřejných výzkumných institucí zadávají výzkum a vývoj pouze v rozsahu jedné miliardy korun, což je z mého pohledu nízké číslo.
Situace se i díky naší snaze dát vědce a průmyslníky dohromady postupně zlepšuje a neustále hledáme způsoby, jak dále posílit aplikovaný výzkum a přenos nových vědeckýh poznatků do průmyslové praxe.
Fraunhoferova společnost je pro nás jak vzorem, tak strategickým partnerem. A velmi intenzivně s ní jednáme. V říjmu jsme podepsali první memorandum o spolupráci. Dnes bylo podopsáno další memorandum o zřízení Česko-Fraunhoferova fóra a o spolupráci mezi Akademií věd České republiky a Fraunhoferovou společností. Věříme, že na těchto základech brzy bude v Česku otevřeno Fraunhoferovo projektové centrum.
Od spolupráce si také slibujeme, že budeme společně schopni efektivně spolupracovat v rámci evropských dotačních programů, například jde o Horizont 2020. Věříme, že středoevropská spolupráce ve vědě a výzkumu by se měla výrazněji promítnout i do nastavování evropských programů ve vědě a výzkumu po roce 2020. Za to se také chceme zasadit.
Čeští vědci a výzkumníci nepochybně mají co nabídnout. Jde například o tyto obory: nanotechnologie, digitální ekonomika, elektrotechnika, automobilový a letecký průmysl, přesné strojírenství, biotechnologie, genetika a biovědy, obráběcí stroje, železniční doprava, výzkum nových zdrojů energie a kulturní a kreativní průmysly.
Disponujeme rovněž kvalitní a moderní výzkumnými infrastruktorami, investovanými z velké části z prostředků Evropské unie. Potenciál pro aplikovaný výzkum a inovace nám rozhodně nechybí. Právě úzké sepětí mezi vědou a průmyslem je správnou evropskou odpovědí na vzestup Číny, ale i zemí, jakými jsou Indie, či Brazílie.
Nastupující Průmysl 4.0 a rozvoj rychlého internetu jsou pro vyspělé západní země řešením, jak se vypořádat s negativními důsledky globalizace. Tedy s přesunem výroby a pracovních míst do Číny a dalších, dříve rozvojových zemí. K tomu samozřejmě potřebujeme, kromě budování potřebné infrastruktury, udržet si náskok ve vzdělání a v lidských zdrojích, abychom pracovní potenciál uvolněný automatizací uměli využít jinde. V rámci Strategického dialogu jsme proto nastartovali společný česko-německý dotační program, který se právě na oblast Průmyslu 4.0. zaměřuje. Zájem o program předčil naše očekávání, z čehož máme velkou radost.
Němci a Češi mají dlouhou a úspěšnou tradici ve vzdělávání, v průmyslu a inovacích. V této tradici leží i klíč k budoucnosti. K moderní budoucnosti. Rozvoj zcela automatických továren, rostoucí možnosti kreativní práce přes internet, nové technologie, jako jsou nanotechologie či biotechnologie, to vše smaže komparativní výhodu zemí sázejících na levnou pracovní sílu. A zvýrazní výhodu národů, které spoléhají na znalosti.
Cyklus vzdělání - objevování nových základních poznatků - aplikovaný výzkum - průmyslové inovace se bude dále zkracovat. Obrazně řečeno: Z univerzitní učebny do laboratoře, z laboratoře do projekční kanceláře a z projekční kanceláře přes internet rovnou do supermoderní továrny, z níž vyjede nový výrobek dle zadaných parametrů a na míru zákazníkovi.
Naší odpovědí na globalizaci musí být vzájemná spolupráce. Když se podíváme do Evropy, jsme si opravdu z tohoto úhlu pohledu nejblíže. A musíme být připraveni. Budoucnost na opozdilce nečeká. Držme se slov slavného vynýlezce Nikoly Tesly: “Inovace je ten nejdůležitější produkt kreativního mozku.”
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
- KDU-ČSL
- originální osobnost, konečně,jako každý člověk
- poslanec
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
