Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, dovolte i mně říct pár vět k tomuto, v podstatě k jakému finančnímu srdci fungování zemědělského sektoru, protože sem jdou, jak už bylo řečeno, řády desítek miliard Kč. A jenom na dotacích je ta částka vyšší než 37 miliard Kč. 37 miliard Kč na dotacích!
Já myslím, že první věta, která tady má zaznít, je, že dotace jsou jedem, nebo drogou, na kterou si zemědělský sektor dobře zvyká, ale kdyby nebyly, neuměl by už pomalu bez ní žít. Já rozumím tomu, že musíme ty dotace organizovat směrem k zemědělskému sektoru, neboť tak činí i ostatní okolo nás. Činí tak bohužel i Evropská unie, která masivně subvencuje jednotlivé zemědělské sektory. A abychom vůbec byli trochu konkurenceschopní, musíme přistoupit k tomu, aby Česká republika masivně dotovala zemědělský sektor. Přestože, a toho - předpokládám - jsou si vědomi levicoví poslanci, to vytváří výraznou nerovnováhu uvnitř konkurenčního boje v zemědělském a potravinářském sektoru. Protože prostě rozhodovat o dotacích znamená, někomu poskytnou nějakou výhodu, jakkoli se budeme vždycky snažit dělat maximálně rovná pravidla.
Proto by i ta maximálně rovná pravidla, nebo takové ty nárokové dotační složky měly být aspoň z mého pohledu co největší a plošné, mělo by se v tom systému objevit, a to tam významně je, to, co začaly dělat už minulé vlády - podpora živočišné produkce, ale je potřeba vidět i to, že vznikají nové dotační tituly, případně rostou finanční prostředky na některých fondech, a bude třeba se začít i zpětně dívat na to, kam ty prostředky tečou a jaká je vlastně jejich efektivita. Jestli není efektivnější využít prostředky, které nám Evropa dává, případně někde jinde.
Pan ministr tady mluvil o tom, že ten rozpočet není vlastně předložený jako úplně vyrovnaný, neboť počítá s tím, že část finančních prostředků bude dokryta z nespotřebovaných výdajů roku letošního. Ono se tak dělo i v minulosti. Ale je to nešvar, kterého se máme postupně zbavovat. Protože to znamená, že poměrně významné finanční prostředky jsme nebyli schopni utratit na to, na co jsme si v tom daném roce předsevzali. To znamená, napsali jsme si ten rozpočet tak, že jsme nebyli schopni některé prostředky vyčerpat. A já za ten fakt, že se tak děje, nechci kritizovat ministra, ale za to, že musíme dělat maximum pro to, aby se ty částky, které se přelévají z roku na rok, zmenšovaly. Protože bychom si měli opravdu do rozpočtu psát věci a projekty, případně nápady, na něž peníz utratíme. A ne že neutratíme. A tady se pohybujeme v řádech miliard Kč z nepotřebovaných výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství - případně, a v tom Státního zemědělského intervenčního fondu, a to už je potom hra vyššího kalibru, když už si říkáme, že na marketing nám chybějí 100 milionů Kč, a 100 milionů Kč tudíž dodáme z nepotřebovaných výdajů roku 2015. Myslím si, že bychom měli dělat maximum v tom, aby peníze, které si naplánujeme utratit, na projekty, o kterých předpokládám všichni - nebo ministr je přesvědčen, že jsou potřebné a že takto tam mají být, že mají být utraceny na to, na co jsme si předsevzali. A pokud ne, tak je otázkou, jestli tam vůbec měli v té minulosti být.
Pan ministra už tady říkal správně, že by bylo dobře, abyste se té částce věnovali, 40 miliard Kč není málo, zvlášť když z toho je 37 miliard na dotacích. A jsou tam věci, že například jenom v oblasti intervenčních nákupů bude Česká republika nakupovat ze státního rozpočtu za 35 milionů Kč. Možná si někdo řekne - je to potřeba?, není to potřeba? Jsou to stovky milionů korun, které jdou do intervenčních nákupů. Myslím si, že by bylo dobře vědět, jaká efektivita takovýchto opatření je, zdali je ten systém absolutně průhledný, jestli ho nemůžeme nějak vylepšit apod.
Myslím si, že opravdu je nutné, a já to zmíním znovu, i v tom bodu, který bude následující, věnovat se efektivitě vynaložených prostředků a popisovat priority, které ten rozpočet má. K fungování Státního zemědělského intervenčního fondu a jeho běžných výdajů mohu říct, a doufám, že to nebude polibek smrti lidem, kteří tam fungují, že dlouhodobě se snaží vedení Státního zemědělského intervenčního fondu udržet své provozní výdaje, a je to doložitelné, na rozumných částkách.
Že v zásadě zůstávají buď menší nebo stejné, přecházejí z roku na rok, přestože na Státní zemědělský intervenční fond přechází řada nových kompetencí, že si vždycky ten systém dokáže poradit. V tomto ohledu bych pochválil vedení Státního zemědělského intervenčního fondu. Co ale opravdu je nutné do budoucna sledovat, je efektivita toho obrovského množství dotací, které do zemědělství jdou.
Ještě jedna poznámka. Ten systém čím dál tím více směřuje k podpoře, nebo systém využívání dotací čím dál tím více směřuje k podpoře velkých projektů, projektů nad deset milionů korun. Já bych moc prosil pana ministra zemědělství, aby se snažili podporovat zejména malé a střední podnikatele v oblasti zemědělství, protože v okamžiku, kdy ta podpora bude nerovnoměrná, a když se podíváte na podporu velkých investičních celků a množství peněz, které do této oblasti jdou v řádu stovek milionů korun, pak prostě ten nárůst je značný a uvnitř zemědělského sektoru to může do budoucna přinášet velkou nerovnováhu. Já se budu určitě ptát v budoucnu pana ministra na efektivitu vynaložených prostředků, zejména v těch dotačních titulech, což je bod, který bude následovat po návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu.
Děkuji vám za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
