Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Jak tady už opakovaně zaznělo, tak ten proces co se týče té příjmové stránky byl v podstatě dokončen. Poslanecká sněmovna v tomto ohledu není součástí schvalovacího procesu, nicméně dohoda na evropské úrovni byla taková, že tato naprosto zásadní záležitost bude projednána s národními parlamenty. Já bych se proto spíše zaměřil na výdajovou stránku věci, která bude realizována přes takzvaný národní plán obnovy, což je dokument, který stanoví priority a oblasti, na které bude balík peněz ve výši zhruba 173 mld. korun vynaložen.

Tak jako každá krize, i situace způsobená pandemií má vést k tomu, abychom se pohnuli dopředu a hledali inovativní řešení, nikoliv k tomu, abychom stagnovali na místě, zakonzervovali naše staré přístupy a řešili si výlučně naše momentální aktuální problémy. Zastáncem je inovací jak KDU-ČSL tak i Evropská unie, která svůj plán nazvala příznačně plánem na podporu oživení a odolnosti. Dosavadní stav příprav národního plánu obnovy ale svědčí o tom, že česká vláda je spíše zastáncem přístupu konzervativního, umrtvujícího. Mají-li peníze, plynoucí k nám z unijního postkrizového plánu něco změnit, musí nás posunout kupředu. Dovolte mi k tomu představit několik konkrétních bodů jako doporučení naší vládě.

Samotná struktura výdajů v aktuální vládní verzi národního plánu obnovy budí rozpaky. Nejvíce, a to až 118 mld. má být vyhrazeno na fyzickou infrastrukturu a zelenou tranzici. Oproti tomu na digitální transformaci je určeno 25 mld., na vzdělávání a trh práce 23 mld. nebo na výzkum, vývoj a inovace pouhých 12,5 mld. KDU vyzývá k navýšení peněz na digitalizaci, vzdělávání a výzkum.