Vážený pane předsedající, dámy a pánové, na začátek bych uvedla, že podporuji postoupení návrhu novely zákona do druhého čtení.
Zákon o pedagogických pracovnících však zcela neřeší oblast pracovníků pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami. Jak upozorňují společnosti jako Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, expertní komise pro otázky vzdělávání při Asociaci organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel ASNEP, LUMOS, EDUin, je třeba do § 2, který definuje, kdo je pedagogickým pracovníkem, zařadit i další pozice, a to tlumočník českého znakového jazyka, školní speciální pedagog, školní sociální pracovník. Asociace vzdělavatelů v sociální pedagogice navrhuje zařazení profese sociálního pedagoga. Žádný z uvedených subjektů nebyl začleněn do vnějšího připomínkového řízení návrhu novely zákona.
A problematika, kterou návrh novely zákona neřeší, je určitě širší. Blíže bych zmínila absenci profese tlumočníka do českého znakového jazyka. V současném znění zákona jsou tlumočníci vedeni jako asistenti pedagoga, a to se ukázalo jako nefunkční. Situace, kdy jsou vedeni jako nepedagogičtí pracovníci, zase nevyhovuje nárokům na finanční ohodnocení tlumočníků. Je tedy účelné zavést novou kategorii pedagogického pracovníka, tedy tlumočníka českého znakového jazyka.
Mělo by být jasně specifikováno, jakou odbornost by měla tato profese splňovat, což v současném systému zcela chybí. V praxi se ukázalo, že současná úprava nezajisti u pedagogů skutečně ovládání komunikačního systému. Stačí například pouze prokázání absolvování krátkodobého kursu. Zákon v současném znění neposkytuje záruky, že pedagog komunikuje s dětmi systémem, kterému děti skutečně rozumějí, tedy jejich jazykem.
Tato problematika by měla být v rámci novely zákona také vyřešena. I neslyšící děti by měly mít rovný přístup ke vzdělání, a ten dnes chybí.
(Potlesk ze středu sálu.)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
