Birke (ČSSD): Vláda Vladimíra Špidly jednala ve věci dálnice D47 správně

Máme dlouho očekávaný bod Závěrečná zpráva vyšetřovací komise D47. Před dvěma dny vám byla celá textace této zprávy dána do lavic, tzn. všem poslancům. V momentě, jak je tento bod otevřen, tak samozřejmě bude přístupný i veřejnosti.

Já vás asi s největší pravděpodobností, a doufám, že mi to prominete, nebudu obtěžovat tím, že budu číst celou zprávu vyšetřovací komise, ale soustředím se pouze a jenom na faktická zjištění a od tohoto odstavce nebo od tohoto dokumentu bych vás velmi podrobně seznámil s tou závěrečnou zprávou. Takže mi dovolte, abych začal s citací.

Stručná historie dálnice D47. Dálnice D47, která je nyní provozní součástí než delší české dálnice D1, je páteřní dopravní komunikací spojující východní část České republiky s Polskem, kde na ni navazuje polská dálnice A1 ve směru na Katovice.

Z hlediska středoevropského tranzitu má tedy dálnice D47 coby součást dálnice D1 naprosto klíčový význam a výstavba dálnice D47 probíhala v letech 2003 až 2012 a byla rozdělena do devíti úseků v celkové délce 80 km Lipník nad Bečvou, státní hranice Česká republika a Polsko.

Poslední úsek dálnice D47 Bohumín, státní hranice mezi Českou republikou a Polskem byl zprovozněn v listopadu roku 2012. Pro doplnění je nutno zmínit, že ve čtvrtém volebním období byla zřízena usnesením Poslanecké sněmovny vyšetřovací komise pro objasnění skutečností v souvislosti s uzavřením a vypovězením smlouvy mezi Českou republikou a firmou Housing and Construction na výstavbu dálnice D47. Poslanecká sněmovna na základě závěrečné zprávy vyšetřovací komise z roku 2004 ve svém usnesení konstatovala, že vláda Miloše Zemana uzavřela s firmou Housing and Construction tzv. realizační dohodu na výstavbu dálnice D47, která byla pro Českou republika nevýhodná a ve svém důsledku mohla výrazně negativně ovlivnit celkovou platbu státu. Naproti tomu Poslanecká sněmovna uznala, že vláda Vladimíra Špidla, která rozhodla o zrušení platnosti tzv. realizační dohody, a to i za cenu finančního vyrovnání ve výši 626,1 milionu korun, jednala správně a ve prospěch České republiky.

Zjištěné vady dálnice D47 a stav jejich řešení dle stanoviska Ředitelství silnic a dálnic. Ke své činnosti si komise vyžádala stanovisko Ředitelství silnic a dálnic, ze kterého se podává následující:

Krátce po otevření některých úseků dálnice D47 koncem roku 2007, zejména tří úseků v okolí krajského města Ostrava, se na dálnici začaly objevovat vady. ŘSD zjistilo a reklamovalo zhotovitelem uvedených staveb (vedoucí Sdružení Eurovia CZ a Štrabak), tzn. dodavatelské firmy, mimořádné množství závažných vad, zejména vady spočívající ve zvlnění vozovky a v podélných i příčných trhlinách vozového krytu v důsledku nevhodných materiálů použitých zhotoviteli do náspů.

Dle stanoviska Ředitelství silnic a dálnic uvedené vady spočívají zejména v tom, že zhotovitel staveb použil násypové materiály do jejich zemního tělesa, které měly nepřípustné vlastnosti vedoucí k jejich objemným změnám. Vedle vad tras ohrožujících bezpečnost provozu a životnost celé dálnice rovněž zásadní vady mostních objektů, na kterých dochází v mnoha případech k nekontrolovatelným a nepřípustným vertikálním a horizontálním posunům mostních opěr. Ložiska některých mostů se již dostala mimo své povolené limity a přestala plnit svou technickou funkci. Vlivem destrukce mostních konstrukcí došlo v řadě případů k uzavření mostních závěrů, které tak neplní svou diletační funkci a dochází ke vzniku nepřípustných tlaků na nosnou konstrukci mostu.

Ředitelství silnic a dálnic dále zjistilo a reklamovalo zhotovitelům rovněž vady spočívající v absenci mostní oceli, nosných konstrukcí některých mostů, neboť zhotovitelé dle zjištění ŘSD v rozporu s příslušnými smlouvami o dílo nezabudovali do nosných konstrukcí některých mostů požadované množství oceli. Zhotovitelé se tak podle názoru Ředitelství silnic a dálnic obohatili o částku dosahující téměř 370 milionů korun. Na stavebních objektech dotčených závažnými vadami přistoupilo ŘSD v řadě případů na žádost dopravní policie k omezení rychlosti, a to až na 60 km/hod, tedy hluboko pod maximální rychlost povolenou na dálnicích v České republice.

U některých mostních objektů dokonce hrozilo, že bude nutné je z důvodu nutného zachování bezpečnosti zcela uzavřít.

Odstranění vad staveb.

V průběhu listopadu a prosince roku 2012 uplatnilo ŘSD své nároky na odstranění vad staveb na úsecích D4708.2 kilometru 146 až 153. Dále D4708.2 na kilometru 153 až 155. Dále D47091 a D47091/2 dálnice D47, a to prostřednictvím žalob podaných k Rozhodčímu soudu a Obvodnímu soudu pro Prahu 1. U Rozhodčího soudu bylo s nároky na odstranění vad podáno celkem 12 žalob. Přičemž Rozhodčí soud řízení o všech žalobách pro jednotlivé stavby sloučil do jednoho, takže v současnosti jsou před Rozhodčím soudem vedena tří řízení, a to ohledně odstranění vad staveb na D4708.2 na kilometru 146 až 153, D4709/1 a D4709/2 u Obvodního soudu pro Prahu 1 řízení ohledně odstranění vad stavebního objektu SO 228 a SO 229 stavby D4708. Jak už jsem řekl, na kilometru 146 až 153.

Ředitelství silnic a dálnic z důvodu jejich havarijního stavu odstranilo na své náklady, a proto změnilo v průběhu rozhodčích řízení původně uplatněný nárok na odstranění daných vad na nárok na zaplacení slevy z ceny z důvodu jejich existence a domáhá se z uvedeného titulu zaplacení částky ve výši přesahující 50 milionů korun. K podání uvedených žalob přistoupilo Ředitelství silnic a dálnic z toho důvodu, že zhotovitelé odmítli uznat svou odpovědnost za reklamované vady případně odmítli odstranit na své náklady a riziko ty reklamované vady, za které v rámci reklamačního řízení svou odpovědnost uznali. Současně se blížil konec záručních dob jednotlivých stavebních objektů uvedených staveb a případně vad, jež byly ze strany Ředitelství silnic a dálnic v průběhu záruční doby reklamovány opakovaně. Existovalo riziko, že dojde k marnému uplynutí promlčecí lhůty k uplatnění nároku na jejich odstranění před soudem.

Pro účely výpočtu poplatků za rozhodčí řízení odhadlo Ředitelství silnic a dálnic celkovou hodnotu nároků uplatněných před Rozhodčím soudem na částku přibližně 3 mld. korun, a to na základě ceny položek soupisu prací a výkazem výměr u těch technologických částí jednotlivých staveb v objektu uvedených staveb dálnice D47, které byly přímo dotčeny odstraňováním příslušných vad.

V průběhu uvedených rozhodčích řízení zhotovitelé odstranili pod tlakem podaných žalob na své riziko a náklady řadu vad uvedených staveb dálnice D47, přičemž lze zmínit zejména opravy vad stavebního objektu na úseku 151 stavby D47091/2 tzv. Velká odpočívka Antošovice v km 161,45 vpravo spočívajících v nerovnostech a v trhlinách desek vrchního krytu, náklady přibližně činily částku 70 mil. korun. A opravy mostů SO 204, SO 205, SO 213 a stavbu D47091/2, které spočívaly v rozpadu vozovky a existenci trhlin na opěrách mostů a dalších oprav vad.

V uvedených řízeních jsou nyní projednávány jednotlivé vady a prováděny relevantní důkazy navržené stranami sporu, prozatím však nebylo ze strany Rozhodčího soudu vydáno žádné rozhodnutí v meritu projednávané věci. Rovněž v soudním řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 1 byly projednávány vady, jejichž odstranění se Ředitelství silnic a dálnic v daném řízení domáhá, a prováděny související důkazy, jež strany sporu navrhly. Ze strany Obvodního soudu pro Prahu 1 nebylo dosud vydáno rozhodnutí v meritu projednávané věci. Ke konci roku 2016 soudkyně projednávající uvedený spor ukončila výkon své funkce a uvedený spor byl od roku 2017 přidělen novému soudci.

Podle názoru Ředitelství silnic a dálnic přispělo vymáhání nároku na odstranění vad u staveb D47 km 146 až 153, D4708 km 153 až 155, D4709 a D47091 obecně ke změně přístupu zhotovitelů ostatních staveb k odstraňování reklamních vad, a to zejména u staveb D4704. Z celkového počtu reklamovaných vad 1 309 bylo odstraněno 993 vad. D4705 z celkového počtu reklamovaných vad 3 705 bylo odstraněno 2 281 vad. D4706 z celkového počtu reklamovaných vad 2 265 bylo odstraněno 969 vad. A v úseku D4707 z celkového počtu reklamovaných vad 2 527 bylo odstraněno 1 502 vad. Dvě mostní opěry v zájmu záchrany mostů v roce 2015 Ředitelství silnic a dálnic opravilo vlastním nákladem. (Řečník průběžně pije během vystoupení vodu.) Já se omlouvám, mám žízeň jak velbloud.

Náhrady škody v důsledku neoprávněně fakturované valorizace cen staveb.

Ředitelství silnic a dálnic provedlo podrobný audit dokumentace staveb D4708.2 na km 146 až 153, D47091/1, D47091/2, D4704, D4706 a D4707 dálnice D47. V rámci uvedeného auditu bylo ze strany ŘSD zjištěno, že zhotovitelé uvedených sedmi staveb dálnice D47 v rozporu s příslušnými smlouvami o dílo vyfakturovali a ŘSD zaplatilo vyšší částky valorizace cen, než na které měli zhotovitelé nárok. ŘSD proto koncem roku 2012 a počátkem roku 2013 uplatnilo celkem sedmi žalobami podanými k Rozhodčímu soudu nároky na zaplacení částky v celkové výši cca 1,2 miliardy Kč coby náhrady škody, jež ŘSD vznikla v důsledku protiprávního navyšování valorizace ze strany zhotovitelů staveb dálnice D47. Všechny uvedené nároky ŘSD byly ze strany Rozhodčího soudu posouzeny jako oprávněné. Rozhodčí soud zhotovitelům příslušnými rozhodčími nálezy uložil zaplatit ve prospěch ŘSD částku 293.809.995 Kč, z toho úroky ve výši 38.094.438 Kč. Zbývající nároky ŘSD ve výši více jnež 900 milionů Kč byly Rozhodčím soudem posouzeny jako již promlčené. V rámci řízení, v nichž byla projednána neoprávněná valorizace cen staveb D4704, D4706 a D4707, dospěl Rozhodčí soud k závěru, že se na vzniku škody podíleli také zaměstnanci ŘSD. Proto výši přiznaného nepromlčeného nároku ŘSD ponížil o jednu čtvrtinu. Dle sdělení ředitele ŘSD Ing. Jana Kroupy nemělo ŘSD ohledně způsobu uplatňování valorizace přesné informace z doby výstavby a skutečnost, že valorizaci uplatňují příslušní zhotovitelé v rozporu se smlouvami, byla zjištěna až v návaznosti na detailní audit, který proběhl v roce 2012, provedený v důsledku neadekvátního přístupu zhotovitelů ve vztahu k reklamovaným vadám příslušných staveb dálnice D47.

Nedodání a záměny mostní oceli u ocelových mostů staveb - další kapitola.

Ze strany ŘSD byly interními prověrkami v roce 2012 zjištěny rovněž vady týkající se nesprávného množství či druhu oceli dodané do nosných konstrukcí mostů některých staveb dálnice D47. Konkrétně bylo ze strany ŘSD zjištěno, že zhotovitelé staveb D4708.2 na kilometru 146,600 - 153,054 a D47091/1 vyfakturovali a ŘSD zaplatilo ocel v množství, které ve skutečnosti nebylo dodáno do nosných konstrukcí ocelových mostů, a to SO 201 a SO 216 stavby na úseku D4708.2 na kilometru 146 - 153 a SO 233 stavby D47091/1. Ve skutečnosti cenu nedodané mostní oceli zhotovitelé stavby navíc navýšili o valorizaci. ŘSD rovněž zjistilo, že zhotovitelé stavby D47091/2 použili v nosných konstrukcích mostu SO 202 uvedené stavby ocel s odolností proti atmosférické korozi typu ATMOFIX, a to namísto běžné uhlíkové oceli s protikorozní ochranou, kterou byli povinni dodat podle smlouvy o dílo.

ŘSD proto žalobami podanými k Rozhodčímu soudu uplatnilo nárok na zaplacení částky více než 145 milionů Kč coby slevy z ceny odpovídající množství nedodané oceli do mostů SO 201 a SO 216 stavby a D4708.2 na kilometru 146 - 153 a SO 233 stavby D47091/1 násobené jednotkovými cenami oceli v nabídkách zhotovitelů, a dále nárok na vrácení související valorizace ve výši přesahující 21 milionů korun. V rozhodčích řízeních vedených o těchto žalobách proběhla ústní jednání, provedly se důkazy a strany již podaly téměř před dvěma lety své závěrečné návrhy. Rozhodnutí ve věci však prozatím nebylo vydáno.

ŘSD dále žalobou podanou k Rozhodčímu soudu uplatnilo nároky přesahující částku 186 mil coby slevu z ceny díla, která odpovídá celkové ceně nezabudovaného množství běžné uhlíkové oceli s protikorozní ochranou do nosných konstrukcí mostu SO 202 stavby D47091/2, a dále nárok na zaplacení související valorizace ve výši více než 14 milionů korun. Rozhodčí soud uznal nárok ŘSD na slevu z ceny stavby jako oprávněný, avšak pouze ve výši odpovídající finančnímu vyjádření kvalitativního rozdílu mezi běžnou uhlíkovou ocelí s protikorozní ochranou a ocelí s odolností proti atmosférické korozi typu ATMOFIX, kterou Rozhodčí soud shledal jako méně vhodnou pro dané konstrukční řešení mostu SO 202. Rozhodčí soud tedy rozhodčím nálezem uložil zhotovitelům zaplatit ŘSD částku ve výši 30.050.722 korun spolu s úrokem 8.351.151 korun. Částka přiznaná ŘSD Rozhodčím soudem by měla dle odůvodnění rozhodčího nálezu odpovídat nákladům, které bude ŘSD muset vynaložit na úpravy uvedeného dálničního mostu, aby bylo dosaženo stejné životnosti, jako kdyby byl zhotoven z uhlíkové oceli s protikorozním nátěrem.

Závěrem lze shrnout, že v rozhodčích řízeních, v nichž se ŘSD domáhá odstranění vad staveb na dálnici - (Poslanec Birke se odmlčuje kvůli hluku v sále.)

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já poprosím kolegy v sále o klid.

Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedající. - na dálnici D4708.2, D47091/1 a D 47091/2 a slevy z ceny stavby D4708.2 v důsledku vad stavebních objektů SO 228 a SO 229, uplatnilo ŘSD nároky v odhadované výši přibližně 3 miliardy korun. V uvedených řízeních dosud nebyla vydána rozhodnutí ve věci, avšak zhotovitelé odstranili řadu vad uvedených staveb.

Rovněž v soudním řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 1, ve kterém se ŘSD domáhá odstranění vad stavebního objektu SO 104 stavby D4708.2, nebylo dosud vydáno rozhodnutí ve věci. Ze strany Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo přistoupeno k projednávání jednotlivých vad a provádění souvisejících důkazů. Počínaje rokem 2017 byla uvedená věc přidělena novému soudci.

V rozhodčích řízeních, v nichž se ŘSD domáhalo vrácení částky neoprávněné valorizace cen staveb dálnice D47, uplatnilo ŘSD nároky v souhrnné výši přibližně 1,2 miliardy korun. Rozhodčí soud posoudil nároky uplatněné ze strany ŘSD jako oprávněné a uložil zhotovitelům příslušnými rozhodčími nálezy zaplatit ve prospěch ŘSD částku ve výši přesahující 290 milionů korun. Zbývající nároky ŘSD ve výši více jak 900 milionů korun byly Rozhodčím soudem posouzeny jako již promlčené nebo v malé části jako neoprávněné z důvodu spoluzavinění ŘSD na vzniku daných škod.

V rámci rozhodčích řízení, v nichž se ŘSD domáhá zaplacení slevy z ceny z důvodu vady spočívající v zabudování nižšího, než příslušnými smlouvami o dílo stanoveného množství oceli do konstrukcí některých mostů a staveb dálnice D47, uplatnilo ŘSD nároky v souhrnné výši přesahující 166 milionů korun. V uvedených řízení dosud nebylo vydáno rozhodnutí ve věci.

V rozhodčím řízení, ve kterém se ŘSD domáhalo slevy z ceny z důvodu vady spočívající v nezabudování smlouvou o dílo stanoveného množství běžné uhlíkové oceli, namísto které zhotovitelé použili ocel s odolností proti atmosférické korozi, uplatnilo ŘSD nárok v celkové výši přesahující částku 200 milionů korun. Rozhodčí soud posoudil nárok uplatnění ze strany ŘSD jako oprávněný, avšak pouze ve výši odpovídající finančnímu vyjádření kvalitativního rozdílu mezi běžnou uhlíkovou ocelí s protikorozní ochranou a ocelí s odolností proti atmosférické

korozi typu ATMOFIX. Rozhodčím nálezem vydaným v uvedeném řízení proto uložil Rozhodčí soud zhotovitelům zaplatit ve prospěch ŘSD částku více jak 38 milionů Kč.

Dále mi dovolte, abych vás seznámil se stanoviskem zhotovitelů.

Ze stanoviska zhotovitele, Eurovia CS, jež si komise vyžádala, vyplývá, že stavba D47 procházela několika stupni kontroly, kterou zajišťovali různí zaměstnanci ŘSD, např. správce stavby, technický dozor stavby, technický dozor objednavatele a další) a i externí společnosti najaté ŘSD. Ředitelství silnic a dálnic tedy mělo podle zhotovitele po celou dobu podrobné informace o jejím průběhu, použitých postupech a materiálech. Podle zhotovitele je také skutečností, že ŘSD při převzetí stavby na žalované vady a nedostatky neupozornilo a rovněž před podáním žalob také nevedlo se zhotoviteli žádný dialog o podstatné části namítaných vad. Řadu vad dokonce reklamovalo až těsně před podáním žalob. Z výslechu předsedy představenstva Eurovia CS Martina Borovky dále vyplývá, že veškerý použitý materiál byl stanoven a odsouhlasen ŘSD, jak je uvedeno ve smlouvě o dílo a zadávací dokumentaci a podloženo expertními posudky. Co se týče otázky poškození mostů, ŘSD podle jeho názoru nedodrželo pravidla údržby mostů, které jsou definovány standardy Ministerstva dopravy ČR a platnými normami, a proto došlo k jejich degradaci.

Komise si dále vyžádala stanovisko Dopravoprojektu Brno, z jakého důvodu doporučovala pro výstavbu dálnice D47 použití tzv. studeného odvalu, dále NH, jako stavebního materiálu, přestože existovaly pozitivní zkušenosti s vysokopecní struskou, tzv. odval Hrabová. Ze stanoviska vyplývá, že vzhledem k nedostatku násypového materiálu stanovilo ŘSD pokrytí tohoto nedostatku pokrytím z haldového materiálu s tím, že možnost jejich použití bude posouzena jak z hlediska ekologického, tak i geodetického.

Zhodnocení těchto materiálů zajistilo a předalo ŘSD, závod Brno, jako podklad pro zpracování dokumentace o stavebním povolení, rovněž v územním rozhodnutí č. 204/1996 pro stavbu D47 je uveden pod bodem 32 předpoklad využití průmyslových odpadů studeného odvalu, odvalu Hrabová. V dokumentaci ke stavebnímu povolení v dokumentaci pro zadávání staveb, která byla DOPRAVOPROJEKTem pro ŘSD zpracována, byly dle požadavku ŘSD stanoveny tyto materiály: vysokopecní struska z odvalu Hrabová, uhelná hlušinová sypanina z odvalu D, Dolu Paskov a studený odval NH. Z výše uvedeného vyplývá, že pro předmětnou stavbu byly již v územním rozhodnutí projektové dokumentace a následné dokumentaci pro zadání stavby vzhledem k údajnému nedostatku násypového materiálu stanoveny a ŘSD následně odsouhlaseny všechny tři násypové materiály. To je vysokopecní struska z odvalu Hrabová, uhelná hlušinová sypanina z odvalu D, Dolu Paskov a studený odval NH. Ke všem materiálům byly vydány v té době potřebné certifikáty.

Dále se komise zabývala otázkou trestních řízení. Problematika realizace stavby dálnice D47 byla řešena i v rovině trestněprávní, například v souvislosti s podněty ŘSD, které v rámci interních kontrolních postupů v průběhu let 2011 až 2013 zjistilo řadu skutečností, které nasvědčovaly tomu, že v průběhu realizace staveb dálnice D47 se osoby vystupující na straně zhotovitelů ŘSD a dalších subjektů mohly dopustit závažné trestné činnosti, například trestného činu podvodu, trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, a to v úmyslné i nedbalostní formě, trestného činu pletich při zadávání veřejné zakázky a při veřejných soutěžích a podobně.

Za účelem prošetření se ŘSD obrátilo na orgány činné v trestním řízení, zejména na Krajské státní zastupitelství v Ostravě s celkem dvanácti podněty. Konkrétně se jednalo o skutečnosti související s proplácením, promiňte, (Poslanec pije.) nesprávně určené valorizace cen staveb dálnice D47 ve výši, na kterou neměli zhotovitelé staveb podle příslušných smluv o dílo nárok. B. Fakturací a proplácením ve skutečnosti neprovedených prací a do staveb nezabudovaných stavebních materiálů. C. Nepovolenou záměnou stavebních materiálů (druhů oceli a strusky) v některých stavbách dálnice D47.

Všechny podněty podané ŘSD byly prověřovány policejním orgánem, tehdejším Útvarem pro odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování expozitura Ostrava pod č. j. OKFK3306/TC-2012-252501 a OKFK462/TC-2013-2501 a OKFK4049/TC-2013-252501, jenž usneseními vydanými v průběhu 2013 a 2015 tyto trestní věci podle § 159 odst. 1 trestního řádu odložil, neboť se ve věci nejednalo o podezření ze spáchání trestného činu. Následně stížnosti pro usnesení o odložení věci podané ŘSD dozorovanému Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě, či následný podnět k výkonu dohledu nad postupem dozorového státního zástupce k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci byly shledány jako nedůvodné.

V únoru 2016 ŘSD podalo podnět k nejvyššímu státnímu zástupci k nařízení provedení kontroly skončené ve věci ve smyslu § 12 odst. 3 třetího zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Dle vyrozumění k podnětu ke kontrole skončené ve věci pod č.j. 5NZN2642/2016-47 ze dne 22. dubna 2016 bylo rozhodnuto, že nejvyšší státní zástupce svého zákonného oprávnění nařídit kontrolu skončené věci nevyužije.

Dle vyrozumění cituji: "Nutno konstatovat, že oznámené jednání bylo prověřováno s několikaletým časovým odstupem. Případná trestná činnost tak mohla být prokazována zejména analýzou smluv, faktur a dalších listin, jakož i vysvětlením dotčených osob. Veškeré postupy zhotovitelů týkající se provádění staveb, množství dodaného materiálu, způsob fakturace a valorizace cen byly odsouhlaseny odpovědnými představiteli ŘSD a na straně zhotovitelů tak nelze dovodit naplnění znaku trestné činnosti podle § 209 trestního zákoníku, neboť nebylo zjištěno, že by někdo někoho uvedl v omyl. Pokud by se bylo možno domnívat, že uvedené postupy byly ze strany odpovědných představitelů ŘSD akceptovány v důsledku korupčního jednání ze strany zhotovitelů, netvoří zjištěné důkazy uzavřený řetězec do té míry, aby bylo možno dovodit trestnou odpovědnost těchto osob, které se mohou úspěšně dovolávat na praxi tehdy panující uvnitř ŘSD. Uvedené jednání bylo v dané době zcela akceptováno a zpětně jej nelze označit "prima facie" za nezákonné či dokonce za trestné. Policejní orgán přitom provedl rozsáhlé dokazování, nebyly proto shledány důvody k nařízení kontroly skončené věci, neboť není zřejmé, jaké další důkazy by měly být opatřeny a jakým jiným způsobem by mohly již opatřené důkazy být hodnoceny tak, aby na základě těchto hodnocení mohla být shledána trestněprávní odpovědnost konkrétních osob."

Až posud citace státního zástupce.

Dovolte mi, abych vás nyní seznámil se závěrečným vyhodnocením a následným doporučením. Předně je nutno uvést, že ze zjištění komise opakovaně vyplynul fakt nedostatečně rozdělených rolí mezi ŘSD a Ministerstvem dopravy jak při samostatné přípravě, tak i při následné realizaci stavby dálnice D47. Tuto skutečnost komise považuje za jeden z hlavních problémů souvisejících s D47 a v této souvislosti žádá Ministerstvo dopravy České republiky, aby zvýšilo kontrolní činnost jak ve vztahu k ŘSD, tak i zhotovitelům staveb obecně, to znamená týkající se, a teď mi promiňte, že necituji ze zprávy, všech liniových staveb, které budou v budoucnu realizovány na území České republiky.

Komise se při své činnosti zabývala i technickými podmínkami vydávanými Ministerstvem dopravy, konkrétně pak technickými podmínkami TP 138 z roku 2000. Tato norma pro používané materiály po zevních tělesech liniových staveb obsahovala použití ocelářské a vysokopecní strusky z odvalu Hrabová a vycházela z laboratorních zkoušek uvedených strusek a jejich dřívějšího použití na předcházejícím úseku D47, který do současnosti nevykazuje žádné závady. V roce 2011 došlo ke změně TP 138, kde byl použitý materiál rozšířen o studený odval NH, dle podaných informací důvodem byl nedostatek tříděných strusek na skládkách odvalu Hrabová. Bohužel před změnou normy nedošlo k potřebným kontrolám a zkouškám. Nebyl kontrolován obsah vápna a rozpadovost odpadu, pokud na skládce ležel déle než jeden rok.

Z uvedeného se komise může domnívat, že změny technických podmínek byly provedeny účelově a až po prvním zjištění závad, čemuž nasvědčuje termín výstavby úseku D47 s reklamovanými závadami v letech 2002 až 2008 a termín slavnostního zahájení předčasného provozu od 1. 12. 2007, první závady zvlnění v délce 300 metrů se přitom datují už od roku 2008. Při své činnosti komise narazila i na problematiku záručních dob u liniových staveb. Komise z protokolu o přebírání jednotlivých stavebních objektů na kontrolovaných poškozených úsecích D47 zjistila, že všechny objekty byly přebírány postupně dle dokončení s konstatováním, že jsou v pořádku a bez zjevných závad.

Od převzetí nabíhaly záruční doby bez ohledu na možnost jejich používání. U mostních objektů se jedná o záruku na izolace v délce 84 měsíců, na ostatní části v délce 60 měsíců. U silničních staveb byla záruka v délce 60 měsíců. U většiny kontrolovaných úseků D47 vykazujících vady tím došlo k marnému uplynutí záruční doby a u zbytku došlo k realizaci reklamace na horní hranici záruční doby v roce 2014. Na základě uvedeného zjištění komise doporučuje přehodnotit způsob přebírání jednotlivých objektů liniových staveb a nahradit jej převzetím celého nasmlouvaného úseku stavby. Současně by bylo vhodné ve smlouvách o dílo zajistit, aby záruční doba začala běžet nejdříve v okamžiku povolení předčasného užívání stavby.

Za závažný problém považuje komise dále skutečnost, že některé nároky Ředitelství silnic a dálnic vůči zhotovitelům byly shledány jako promlčené. Komise považuje za nutné, aby Ředitelství silnic a dálnic dostatečně objasnilo, jak k promlčení, a to nikoliv pouze v jednom případě, mohlo dojít. Toto objasnění by mělo být poskytnuto Ministerstvem dopravy ČR vládě ČR a Poslanecké sněmovně.

Závěrem je nutno zmínit, že při své činnosti byla komise značně limitována tím, že doposud nebyly pravomocně ukončeny veškeré spory, které Ředitelství silnic a dálnic vede se zhotoviteli staveb. Komise proto žádá Ředitelství silnic a dálnic, aby po ukončení těchto sporů byla provedena podrobná analýza jejich průběhu, výsledku a nákladů na právní zastoupení. Tato analýza by měla být poskytnuta Ministerstvu dopravy ČR, vládě ČR a Poslanecké sněmovně.

Posud toť vše závěrečné vyhodnocení a doporučení. Dále jsou pouze a jen přílohy. Přílohou je celkem osm usnesení Poslanecké sněmovny, která jsou z roku 2014 týkající se předchozích kontrol z roku 2016. Tam jich je celá řada, kdy vyšetřovací komise konstatovala a zásadně byla ustanovena vyšetřovací komise právě k D47 pod mým vedením.

Dále se jedná o seznam svědků. Dovolím si jenom částečně citovat a dovolte mi, abych se zmínil především než začnu citovat svědky, tak bych odcitoval své kolegy. Původně v tom usnesení byli jmenováni Jan Birke za sociální demokracii, Olga Havlová za Úsvit, Václav Klučka - sociální demokracie, Petr Kudela - KDU-ČSL, Herbert Pavera - TOP 09 a Starostové, Stanislav Pfléger - ANO 2011, Bronislav Schwarz - ANO 2011, Zbyněk Stanjura - ODS a Karel Šidlo - KSČM.

Samozřejmě v průběhu jednotlivých časů docházelo k odstupování, zásadně pak následně jenom velmi kose došlo k naplnění členů do komise ze strany ANO, kdy nastoupili Jan Sedláček a Martin Sedlář, nicméně zásadně se komise neměnila, akorát s tím rozdílem, že už nikdy zástupce hnutí Úsvit, který byl iniciátorem této vyšetřovací komise, se do této komise nevrátil, ani žádný její zástupce.

Dovolte mi tedy ještě, abych vám přečetl seznam svědků. Komise vyslechla Ing. Jana Kroupu, současného generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic, dále Martina Borovku, předsedu představenstva Eurovia CS, a.s., Ing. Petra Laušmana, bývalého generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic, Ing. Alfréda Brunclíka, též bývalého generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic, Ing. Josefa Černého, bývalého ředitele závodu Brno Ředitelství silnic a dálnic, Ing. Tomáše Mráčka, správce stavby, tzv. kontroly na daných úsecích, a kapitána Mgr. Petra Czinege, zpracovatele spisu ÚOKFK SKPV PČR, expozitura Ostrava.

Dovolte mi, abych z tohoto titulu jako předseda komise především poděkoval mému zástupci kolegovi za ODS poslanci Zbyňku Stanjurovi za skvělou spolupráci a vynikající zastupování v době mé nepřítomnosti. Dále určitě za vynikající práci Karlu Šidlovi, který v zásadě formuloval konečné důsledky závěrečné zprávy. Za to moc panu kolegovi chci poděkovat. Chci poděkovat Václavu Klučkovi, ale i Petru Kudelovi, Herbertovi Paverovi, ale chci říci, že i oběma dvěma zástupcům hnutí ANO, kteří se sice na poslední chvíli, ale velmi aktivně zapojili do práce vyšetřovací komise.

Dámy a pánové, to je zhruba vše, co jsem chtěl sdělit v rámci textace vyšetřovací komise, a samozřejmě můžu přednést závěrečné usnesení, ale moje otázka zní, pane předsedající, jestli tak můžu učinit teď, či až v podrobné rozpravě.