Maximální snaha o likvidaci drobných podnikatelů a živnostníků dopadá na každého v jiné míře. Velmi zásadně se v tomto v tomto období dotkla vinoték, a to přijetím nové legislativy v listopadu 2016. Zvykli jsme si na sudová vína, jejichž kvalita se stala v konkurenčním prostředí jistým měřítkem přežití vinoték. Tuto možnost ale listopadová legislativa výrazně omezuje. Podle ní totiž smějí prodávat sudová vína pouze výrobci nebo dovozci ve svých provozovnách. Vinotékám tak zbývá jen několik málo možností, jak nově nastalý stav řešit.
První možností je pronajmutí své provozovny, nebo její části výrobci nebo dovozci. Je zřejmé, že jen málokterý vinotékař předá s radostí zaběhnutý podnik podniku velkému.
Druhou možností je stát se výrobcem. Objednat ale výrobu vína u vinaře na rok dopředu, přičemž nelze v tak dlouhém časovém horizontu odhadnout spotřebu, je samo o sobě vysokým rizikem. A protože už z vlastní podstaty víno přináší rizika další, odráží se tato skutečnost v nutnosti uzavření relativně komplikovaných smluv.
Možností třetí je používání maximálně 20 litrových balení "bag in box". Ty však přinášejí řadu nevýhod. Bagy jsou náchylné k protržení, nedají se vyčerpat bez ztrát, stáčení z nich je pomalé a přechod na tato balení přináší vinotékařům další náklady. Zařízení je totiž třeba doplnit o nová čerpadla, která se pohybují cca 3000 korun za kus. Z hlediska ekologie představuje tento druh balení také nemalou zátěž. Všechny tyto komplikace povedou zákonitě k navýšení ceny vína.
Uváděným důvodem pro toto legislativní opatření je údajná snaha o zabránění pančování vína. Tento důvod je ale jen zástupný a troufám si říct, že lživý. Každé sudové víno má své průvodní doklady a kontroly se provádějí v míře více než hojné. Naopak byla zjištěna mnohá provinění u vín lahvových, těch se ale tato legislativa netýká.
V této chvíli fungují vinotéky jen díky výjimce, která jim umožňuje do konce roku 2017 doprodávat sudová vína za původních podmínek. Vinotékaři sice objevili škvíru v zákoně a plánovali fungovat pod statusem "stáčírna", ale i toto řešení bylo na hraně a stále nad nimi visel otazník, jak se k němu postaví Česká zemědělská a potravinářská inspekce. A nevypadalo to příliš nadějně.
Novou informací je fakt, že zřejmě pod mediálním tlakem i pod hrozbou hromadných žalob, které vinotékaři, jimž nová legislativa může pohřbít mnohaletou snahu a práci, na svoji obranu chystají, přichází naděje, že jim bude skutečně statut stáčíren udělen.
Ať už celá situace dopadne jakkoliv, a pevně doufám, že pro vinotéky a jejich majitele dobře, je naprosto nepřípustné, aby stát tak nehorázným způsobem ohrožoval podnikání a práci lidí. Změny v legislativě, které pohřbívají živnostíky i podnikatele, aniž by si takovou situaci způsobili sami, jsou obrovským a neakceptovatelným zásahem do svobody podnikání. Věnovat veškerý čas, nést finanční rizika a budovat podnik, který následně a bez náhrady zlikviduje stát, je stavem, který do svobodného státu nepatří. Každá taková snaha ničí konkurenční prostředí a žene obyvatele do velkých obchodních řetězců a marketů, kde kvalitu malých a rodinných podniků budeme hledat jen velmi obtížně. Ale možná právě to je tou snahou státu, jak se zdá.
Převzato z profilu.
Ivana Burešová Marková
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
