Poznámky pamětníka ke kauze Lidový dům a k smlouvě s Altnerem
Skončil jsem ve funkci prvního místopředsedy strany v březnu 1997 po druhém Bohumínském sjezdu. Kauzu Lidového domu jsem měl v kompetenci spolu s tehdejším hospodářským tajemníkem Ivanem Havlíčkem. Na zastupování ČSSD byla vybrána advokátní kancelář doktora Pavla Blanického. Na případu spolupracovali i další lidé, kromě právníka ČSSD ještě například dr. Stejskalová, či dr. Málek, který nás hájil ve sporu se společností Ilbau a v dalších běžných právních věcech. Na řešení sporu se podílela též právní komise ČSSD v čele s profesorem Šamalíkem, docentem Mikulem, profesorem Jičínským, profesorem Pavlíčkem a doktorem Grasingerem. Za předsednictvo strany se porad účastnili dr. Profeldová a dr. Papež.
Za dosud nedoceněnou pokládám roli Přemysla Janýra. Tento brilantní novinář a předúnorový sociální demokrat nám pomáhal zejména v osvětlování historických faktů a souvislostí. Jeho zásluhy za vybojování Lidového domu byly „oceněny“ tehdejším předsedou ČSSD Milošem Zemanem leda tak několikerými pokusy o vyloučení z řad sociální demokracie.
Autorem základního směru obhajoby byla právní komise ČSSD, jmenovitě docent Mikule a profesor Šamalík ve spolupráci s dr. Blanickým, kteří navrhli prokázat, že akciová společnost Cíl nebyla nikdy zrušena a je nadále vlastníkem Lidového domu, neboť KSČ se tehdy neobtěžovala faktem likvidace této společnostmi a změnou záznamu v pozemkovém katastru.
V tomto smyslu také proběhla většina soudních řízení. Pro zdárné vyřešení právního sporu o náš nezpochybnitelný majetek byla zásadní jednání z roku 1994, kdy bylo soudem konstatováno, že Lidový dům nepatří státu, ale a.s. Cíl. V dubnu 1994 proto Obvodní soud zamítl žalobu České republiky a Městský soud v Praze v říjnu 1994 tento rozsudek potvrdil, když zamítl odvolání podané ČR – Ministerstvem financí. Díky tomu mohlo proběhnout obnovení činnosti a.s. Cíl.
Další soudní řízení jen potvrdila to, co prokázala již kancelář doktora Blanického – polistopadová sociální demokracie je právním nástupcem předúnorové sociální demokracie, která v roce 1948 přenesla svoji činnost do exilu, kde působila až do obnovení demokratických poměrů v naší zemi.
I když některá soudní řízení probíhala až po mém odchodu z funkce, kauzu jsem dále sledoval. Přemysl Janýr sehnal posledního prokuristu této společnosti a zásadně tak přispěl k možnosti revitalizace Cíle. Navíc díky svým kontaktům sehrál důležitou roli v prokázání právní kontinuity obnovené ČSSD s předúnorovou a exilovou ČSSD, a to i přesto, že zástupci exilové ČSSD nebyli z politiky Miloše Zemana nikdy příliš nadšeni a zejména po vyhození profesora Horáka z místa čestného předsedy byly jejich vzájemné vztahy na bodu mrazu.
V roce 1997, po příchodu místopředsedy Svobody, se začalo mluvit o tom, že je nutné vyměnit zastupující advokátní kancelář. K tomuto kroku nebyly žádné relevantní důvody a pokud se pamatuji, Ivan Havlíček před tímto krokem několikrát důrazně varoval jak předsednictvo strany, tak především Miloše Zemana. Myslím si, že je i dnes schopen tento fakt potvrdit a pokud si vzpomínám, o podobné se pokusila i Zdena Profeldová.
Je zásadní nepravdou, že smlouva s advokátem Altnerem byla pro ČSSD výhodná. Odměna doktora Blanického byla sjednána na fixní částku, která byla rozhodně menší než to, co již ČSSD panu Altnerovi a jeho týmu vyplatila. Nápad na změnu právního zastoupení vzešel od Barbory Snopkové, v té době asistentky místopředsedy Svobody, který mne po sjezdu v roce 1997 nahradil ve funkci místopředsedy odpovědného za organizaci a hospodaření. Advokát Altner byl člověk, před kterým byla v té době strana důrazně varována, zejména pro jeho účast v některých neprůhledných likvidacích a konkurzech. Podílel se také na řešení problémů okolo továrny Liberta, kterou v té době Snopková se Svobodou ovládali. Říkalo se, že prý byl dokonce jejím likvidátorem.
Přes všechna tato varování Miloš Zeman smlouvu podepsal. Z hlediska dovedení sporu o Lidový dům do vítězného konce to byl akt naprosto zbytečný. Spor byl již v závěrečné fázi, čekalo se jen na okamžik, kdy se potvrdí právní kontinuita obnovené ČSSD s předúnorovou ČSSD. Není mi známo, že by skupina advokátů okolo pana Altnera přinesla do případu nějakou novou nebo jinou taktiku. Předchozí strategií již naordinované právní úkony, které učinili, by byl schopen doktor Blanický, ale i jakýkoliv další advokát s právním vzděláním, učinit také.
Za podepsání smlouvy s Altnerem, která byla naprosto zbytečná, nese plnou politickou a právní odpovědnost Miloš Zeman a Ivo Svoboda. Na mne osobně celý případ působil vždy dojmem, že si někdo chtěl lacino poslat peníze strany do své kapsy přes spřátelené advokáty.
Je zásadní nepravdou, že do příchodu dr. Altnera všechny soudy prohrávala, zásadní a rozhodující spor byl vyhrán už v době zastupování dr. Blanickým.
Zásadní prohra pro ČSSD nastala až v okamžiku, kdy Ivo Svoboda a Miloš Zeman si do Lidového domu, tradičního sídla sociální demokracie, přivedli advokáta s pochybnou pověstí.
Psali jsme:
autor: PV
