Například nedávno média informovala o týrání německého ovčáka Zaka na Kladensku, který byl nalezen v zuboženém stavu na pokraji života a přežil jen díky péči zaměstnanců útulku.  Pejsek se k nim dostal podvyživený, vysílený a poranění na packách vypovídala o tom, že mu je někdo pořezal. Po dvouměsíční péči se ze Zaka i po otřesných zážitcích, kterými prošel, stal veselý pejsek. Majiteli psa hrozí odnětí svobody na dva roky. Hrůzu ve mně budí i případy „množíren“, jejichž počet se v České republice stále zvyšuje. S pomalu ale jistě přicházející zimou je rizikové i přivazování psů na řetěz, protože díky tomu mají omezenou možnost pohybu a jsou náchylnější k promrznutí. I z těchto důvodu je přivazování na řetěz zakázáno v řadě zemí, a to například v Rakousku.

Musíme si uvědomit, že zvířata jsou především živí tvorové a mohou pociťovat bolest. Právě proto by mělo být morální zásadou každého z nás ji jim nezpůsobovat. Proto jsem se jako člen Ústavně právního výboru podíval na to, jakými prostředky disponuje v tomto ohledu česká legislativa.

Velmi zásadní změnou je, že podle nového občanského zákoníku, konkrétně podle zákona č. 89/2012 Sb., zvíře již není považováno za věc. Zákon konstatuje, že živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu, jako smysly nadaný živý tvor.