Černochová (ODS): Nejsou lidi…a co s tím?

18. 1. 2016 19:11

V médiích se objevila informace o tom, že armádě chybí 500 řidičů nákladních automobilů, a proto oživuje autoškoly a chystá náborové příspěvky. Pro člověka, který tuto problematiku sleduje dlouhodobě, to není žádným překvapením.

Černochová (ODS): Nejsou lidi…a co s tím?
Foto: Archiv J. Černochové
Popisek: Jana Černochová

Připomenu například jen článek z portálu iDnes.cz z 22. dubna 2008 s titulkem "Armáda stárne, mladým se na vojnu nechce", ve kterém se objevuje prorocká věta: „O práci vojenského profesionála se zajímá stále méně lidí. Zatímco ještě v roce 2005 vojsko registrovalo 17 177 zájemců o službu v armádě, loni to bylo už jen 7 286 mužů a žen. Za pár let nebude mít armáda dost kvalitních vojáků.“ A samozřejmě už tehdy chyběli řidiči a také uchazeči ve velké míře vypadávali z výběru ze zdravotních a fyzických důvodů.

Dnes jsme v té situaci, před kterou někteří varovali již v době profesionalizace před více než deseti lety. Na vině je kombinace několika faktorů (demografie, ekonomický růst a předtím naopak finanční škrty kvůli krizi, horší zdravotní stav populace, proměna trhu práce atd.), a proto najít řešení tohoto problému bude složitější a bude trvat delší dobu. Armáda má v následujících letech v plánu nabírat tisíce lidí do profesionálního sboru i aktivní zálohy. A v tomto záměru není sama, neboť také policie chce podle materiálu s názvem Rozvoj Policie Českém republiky v letech 2016-2020, o kterém ve středu 13. ledna 2016 jednala vláda a jehož projednávání zatím přerušila, posílit do roku 2020 o čtyři tisíce nových příslušníků. A strážníci chybí i u městských policií, hasičského sboru a tak dále.

V dlouhodobém průměru je nutné počítat s tím, že posílení o 1000 lidí znamená, že každý rok musí kvůli každoroční přirozené odchodovosti výcvikem projít něco mezi 1600-2000 lidmi. Podle náčelnice náboru plukovnice Šmerdové z ministerstva obrany je nutné na jednoho přijatého vojáka oslovit 16 zájemců. Takže, pokud se má policie letos rozrůst o 850 policistů a armáda o tisíc vojáků, bude zapotřebí, aby výcvikem a zařazením prošlo asi 1700 policistů a 1800 vojáků (samozřejmě jde o hrubý odhad). To je 3500 lidí. Pokud by neplatil poměr 1:16 (na jednoho zájemce zařazeného do služby je zapotřebí 16 oslovených), ale třeba jen 1:12, musejí jenom policie a armáda letos oslovit nejméně 42 tisíc lidí. A k tomu je nutné ještě připočítat další složky, vojenské i civilní, které oslovují podobný segment pracovního trhu, a zhoršující se demografickou situaci.

Loni na podzim bylo na trhu práce sice necelých 450 tisíc nezaměstnaných, ale zároveň firmy hledaly skoro 110 tisíc zaměstnanců. Většina nezaměstnaných je bohužel pro službu v bezpečnostních sborech a ozbrojených silách nevhodná, proto musejí jít policie, armáda a další složky do přímé konkurence se soukromým sektorem. Něco podobného již proběhlo v letech 2005 a 2006, kdy se vytyčovaly cílové počty, ale nikdy nebyly naplněny.

Ale zpět k řidičům. V dobách základní vojenské služby si armáda „vytvářela“ dostatek řidičů právě z těch, kteří v ní byli na dva, později na rok. Tito lidé pak odcházeli do civilu, kde mohli nabytého řidičského průkazu využít. Profesionalizace, stárnutí vojáků, respektive jejich dlouhodobější setrvávání na funkcích a zmenšování armády, včetně výcvikových kapacit, vedlo k tomu, že dnes není nedostatek řidičů jenom v armádě, ale ani v civilním sektoru. Podle jedné přes rok staré zprávy se na trhu nedostávalo asi pět tisíc řidičů kamionů. Armáda tedy nebude mít vůbec jednoduché počty řidičů doplnit, zvláště když není, na rozdíl od policie a civilních zaměstnavatelů, rovnoměrně regionálně rozmístěná a lidé v České republice nejsou příliš ochotni se stěhovat za prací.

Nicméně nejde jen o řidiče, podobné je to například i s piloty, kteří po odchodu z armády nacházeli uplatnění v civilní sféře, ať už u aerolinií či jako instruktoři a piloti záchranářských helikoptér a podobně. Nyní už neodcházejí v takovém množství, získání pilotního průkazu je poměrně drahé a dlouhodobé, takže nebude překvapivé, když bude najednou na trhu nedostatek pilotů.

Přála bych si, aby se podařilo počty ozbrojených sil a bezpečnostních sborů doplnit, ale mám obavu, že to dlouhodobě nebude tak jednoduché a jásat budeme moci až ve chvíli, kdy se vzrůstající náborový trend potvrdí např. za období 3-5 let. Mám bohužel ale pocit, že ministerstva vnitra a obrany nejdou tomuto cíli naproti a chovají se zcela opačně, než by se v podobné situaci chovat měla. Namísto spolupráce volí autonomní přístup a vzájemně se tak přetlačují o zmenšující se množství lidí vhodných pro službu. To je patrné také například ze zmiňovaného materiálu Rozvoj policie ČR v letech 2016-2020. Pominu nyní jeho celkové hodnocení, že vlastně o žádnou koncepci nejde, a zastavím se u personalistiky. Jsou tam popsány představy, které nejsou svázány s realitou, chybí jakákoli smysluplnější analýza trendů například v oblasti náboru a demografie. Ono nejde jenom napsat, že se mají zvýšit počty policistů a o kolik, ale je nutné popsat i to, jak toho lze docílit při negativním demografickém vývoji, rostoucí ekonomice a podobně. Bohužel, dokument je spíše postaven na heslu „poručíme větru dešti“.

Další věcí je, že ani ministerstvo vnitra, ani ministerstvo obrany nikterak výrazněji nespolupracují při náboru. Proč by nemohla existovat společná databáze zájemců o službu? Kolik z rekrutů, kteří neprojdou sítem u armády, policie či u hasičů, by mohlo sloužit třeba u jiné složky, ale první odmítnutí je odradí? Spolupráce zmíněných ministerstev by při náboru jednoznačně pomohla. Podobně jako by mohla existovat společná náborová střediska pro policii, armádu, hasičský záchranný sbor, vězeňskou službu a celní správu při krajských policejních ředitelstvích.

Vzájemné soupeření jednotlivých složek, prakticky neexistující nábor na středních školách a nedostatečný postup při vzdělávání civilní části populace v branné oblasti snižuje šance policejních i armádních plánovačů na dosažení kýženého stavu v oblasti personálu. Zdá se, že se tak točíme v kruhu vytyčování cílů a jejich nedosahování. A to se děje v době, kdy je bezpečnostní situace nejhorší minimálně za posledních 15 let.

Mgr. Jana Černochová
1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
starostka

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Diskuse obsahuje 6 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Soukup (ANO): Korektní nálepkování a klišé

5:31 Soukup (ANO): Korektní nálepkování a klišé

Českou a konců koncem evropskou politiku svazují anebo spíš otravují: korektní rétorika, nálepkování…