Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, asi tušíte, v jaké věci před vás předstupuji. Dovolím si navrhnout zařazení nového bodu s názvem Úniky informací z Bezpečnostní rady státu, a to jako první bod zítřejší odpolední schůze Poslanecké sněmovny. Je to tedy středa 10. 2. odpoledne.
Krátké odůvodnění, které snad všichni cítíme stejně. V minulých dnech jsme byli svědky totální destrukce bezpečnostních složek a systému státu v naší republice. Absolutní neschopnost vlády komunikovat s veřejností a sdělovat, nebo komunikovat v některých věcech, kde komunikovat nemá, tak komunikovat, a naopak ve věcech, kdy komunikovat má, tak nekomunikuje. Každé stanovisko ministra, které bylo v těchto dnech sděleno, bylo zmatečné, jeden ministr popíral slova ministra druhého.
Třetího února jsme se dozvěděli od pana ministra zahraničních věcí Zaorálka, že Česká republika s teroristy nevyjednává. Den nato jsme se dozvěděli od pana ministra obrany Stropnického, že podmínkou propuštění pěti Čechů z Libanonu skutečně bylo, aby Česká republika nevydala Libanonce Aliho Fajáda do Spojených států. Potvrdil to ministr obrany ve svém veřejném prohlášení. Doslova cituji: Pět lidí se sem vrátí v pořádku, pokud Fajád nebude vydán do Spojených států. Je to svázané, prohlásil v rozhovoru ministr obrany.
Hodinu nato ministr spravedlnosti Robert Pelikán svolává mimořádnou tiskovou konferenci o propuštěných Libanoncích. Ten se vyjádří v té věci, že Fajád nebude Českou republikou vydán do Spojených států a toho času je na cestě na letiště, aby byl nikoliv deportován, ale odvezen do Libanonu.
Ani to není málo. Slyšíme vyjádření pana premiéra Bohuslava Sobotky, který řekne, že ho to znepokojuje a že je nutné to nechat vyšetřit.
Ve večerních hodinách slyšíme pana vicepremiéra Bělobrádka, který v Událostech komentářích řekne, že vůbec o tom, proč pan ministr Pelikán rozhodl tak, jak rozhodl, on nic neví.
Přitom se z médií dozvídáme a ze včerejšího Nerespektu se dozvídáme, že Bezpečnostní rada státu jednala v této věci několikrát, informace unikají z Bezpečnostní rady státu, což mně přijde naprosto nepřijatelné. V kterékoli jiné zemi by už v tuto chvíli ležela na stole rezignace celé vlády České republiky, případně by se vláda obracela nově na Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru. Tady se nic neděje, tváříme se všichni, že se nic nestalo, že život běží dál, dočítáme se, kolik Česká republika za jednotlivé rukojmí platí. Uvědomujete si to, že máme v Libyi ještě jednoho uneseného občana, a co jste těmito výroky, které se dostaly na veřejnost, jemu mohli způsobit? Já pevně věřím, že i on se sem vrátí, ale budou doufat, že se o jeho návratu nebudu dočítat z deníků, z bulváru, z týdeníků.
Z tohoto důvodu žádá klub Občanské demokratické strany, aby se Poslanecká sněmovna v neveřejném zasedání touto problematikou zabývala. Budeme navrhovat usnesení, ve kterém budeme chtít, aby se zřídila vyšetřovací komise, která ty věci prověří. V jakých jiných věcech, vážené kolegyně a kolegové, než tak, jak stanoví jednací řád, na návrh vlády nebo poslance se může Sněmovna usnést, že schůze nebo její část je neveřejná, zejména jsou-li na pořad schůze zařazeny utajované otázky, související s obranou nebo bezpečností státu, nebo jiné závažné utajované skutečnosti. Kdy jindy než teď?
Skutečně se stalo něco, co nemá obdoby a nemůžeme si to nechat jako poslanci Parlamentu České republiky líbit a musíme chtít od zástupců naší vlády vysvětlení.
Takže ještě jednou opakuji - žádám o zařazení bodu s názvem Úniky informací z Bezpečnostní rady státu. Chci, aby se tento bod projednával zítra, tedy ve středu, 10. února odpoledne.
Děkuji.
Psali jsme:
Mgr. Jana Černochová
autor: PV
