Sněmovna bude projednávat to, co si přeje Andrej?

My jsme tedy v rámci rovného přístupu k poslancům, který je tu zjevně porušován, ať už tomu budeme říkat první, druhá či třetí kategorie, tak jsme navrhli nějaké kritérium jako tu časovou řadu. Očekával jsem, že přijde nějaký protinávrh. Místo toho přišlo silové řešení, naprosto skandální svolání mimořádné schůze na čtvrtek na 9. hodinu. Já jsem rád, že si pan předseda Hamáček uvědomil naprostou skandálnost tohoto svého rozhodnutí a že z toho v podstatě vycouval, takže jsme to projednali dneska a ve čtvrtek budeme interpelovat. Ale myslím si, že v neděli jsme slyšeli autoritu, která nám to dělení na první, druhou, třetí kategorii posunula. Prostě jsem měl tu možnost sedět s autoritou, která s naprostým přehledem říkala: my předkládáme věci potřebné pro tuhle zemi a vy předkládáte nesmysly a o tom rozhoduji já, Andrej, co je dobré a co je špatné. A o čem já rozhodnu, že je dobré, to se projednávat bude, a o čem já rozhodnu, že je špatné, to se projednávat nebude. No ono by to bylo k smíchu, kdyby to tak skutečně nebylo, kdyby to skutečně tak nebylo, že o čem Andrej rozhodne, že je dobré z poslaneckých návrhů, tak se projednává, a o čem rozhodne, že je to nesmysl, protože tomu nerozumím, což je teda většina těch věcí, logicky, tak se neprojednává. Já to nemám za zlé poslancům hnutí ANO ani Andrejovi, oni skutečně vstoupili jako strana, která prosazuje korporátní řízení státu. Ale obracím se na dvě historické politické strany, na KDU-ČSL a ČSSD a zeptám se vás: takhle vy si opravdu představujete tu parlamentní demokracii? Takhle vy si opravdu představujete parlamentní diskusi, že Sněmovna České republiky bude projednávat to, co si Andrej přeje, co si Andrej nepřeje, projednávat nebude. Fuj!

(...)

Jen dvě poznámky k rozpravě, která tu zazněla. Nemíchejme vládní návrhy a poslanecké návrhy. Samozřejmě, že vládní návrhy mají přednost, to vychází z demokratických voleb, nějakou vládu mít musíme. Ale nikde jsem si nepřečetl, že by měl mít vládní poslanec přednost před poslancem opozičním. Myslím si, že z Ústavy všech 200 poslanců má zákonodárnou iniciativu a některým je prostě upírána, podle toho, jak rozhodne Andrej. A to je přesně to, proti čemu protestuji a co prostě nedovolíme.

Pana předsedy Faltýnka se chci zastat. On možná si to spletl v programu které volební strany z těch čtyř, ve kterých byl, to bylo. Pokud vím, byly to čtyři - komunistická, zemědělská, sociální demokracie (předsedající: Prosím, abyste na sebe nepokřikovali. Děkuji.) a kdyby vás nevyhodili z té přerovské buňky ODS, kam jste se chtěl hlásit, tak jste mohl mít ještě jednu. Takže ono se to plete, to naprosto chápu. (Pan předseda Faltýnek z místa: "V komunistické ne.") Takže ve třech jste byl, omlouvám se. Ve třech. Byl jste ve třech a prostě bylo to v programu nějaké jiné politické strany, kde jste byl.

(...)

Ano, já samozřejmě musím dát za pravdu panu předsedovi Hamáčkovi, že i v minulých volebních obdobích bez ohledu na to, kdo vládl nebo kdo byl v opozici, tak vládní strany prosazovaly své zájmy, někdy celkem bezohledně. A opozice, pokud byla impotentní, tak si s tím neuměla poradit. Prostě jako se v té společnosti střetávají nějaké zájmy, tak se logicky střetávají v Poslanecké sněmovně. Naší prací je hájit zájmy našich voličů, tzn. obhájit si, že dokážeme předložit a projednat, i když budou zamítnuty, návrhy, které jsme jim v našich volebních programech slíbili. Nemáme jiný nástroj, jak vás k tomu donutit, než říct - do řady. Že vy jste tenhle argument nepoužili, to ještě přece nemůže být důvod, abychom ho nepoužili my. Vy nám říkáte - my vám vyčítáme, že zatímco my jsme se jako opozice flákali, tak vy děláte svoji práci důsledně a pořádně. No to je pravda. Kdybyste ji dělali důsledně a pořádně, samozřejmě nikdy jsme neschválili církevní restituce. Já jsem šťastný, že jsme schválili církevní restituce. Pokládám to za obrovský mezník v historii téhle země. Ale schválit jsme to mohli jenom proto, že vy jste se flákali. Ale my se flákat nechceme a my zájem svých voličů budeme obhajovat naprosto důsledně.

(...)

Za mého působení se rušily videoloterijní terminály tím nejrychlejším tempem

Ještě jednou hezký večer, vážené dámy, vážení pánové. Pan poslanec Fiedler tady už velmi stručně popsal, jak se vlastně stalo, že tady existuje poslanecká novela ke změně daní. Což nebývá úplně zvykem, protože daně se mění vládními návrhy, předkládá je vláda, obhajuje ministr financí. Stalo se to skutečně proto, že Ministerstvo financí nesplnilo plán, slib ani úkol, které mělo z legislativního plánu vlády, kdy mělo předložit nový zákon o loteriích zhruba v té podobě, ve které ho projednáváme v prvním čtení. A já těm, kteří říkají, že jsme podporovatelé hazardu, si dovolím říct, že kromě toho, že my jsme byli ti jediní, kterým se podařilo hazard zdanit, a že za mého působení se rušily videoloterijní terminály tím nejrychlejším tempem, tak také ten vládní návrh zákona podporujeme, protože ten se opravdu zabývá regulací hazardu. To, co máme předloženo jako poslanecký návrh, je jenom, pokud bych použil přídavné jméno jednoho slavného premiéra, to je jenom tupá parametrická změna Kalouskova zdanění. Nic jiného to není, tam není žádný nápad, tam není žádná idea, tam není žádná regulace. Tam je jenom trojčlenkové přepočítání zdanění, které já jsem prosadil v roce 2011. Z tohoto důvodu je to jako předloha zcela nedostatečné a je to také velmi silně kritizováno aktivisty, kteří s hazardem skutečně bojují jinak než ústy.

Kdyby tedy vláda a zejména ministr financí své proklamace o boji s hazardem myslel vážně, tak jsme tady měli vládní návrh zákona v roce 2014. V tuhle chvíli by byl nepochybně notifikován s podporou jistě značné části opozice schválen, protože my ho podporujeme. A k 1. 1. 2016 by se stal nejenom platným, ale také účinným.

Buď je to totální neschopnost anebo pan ministr financí opravdu nahrává hazardu

Nic z toho Ministerstvo financí nebylo schopno udělat. A jsou jenom dvě možnosti. Buď je to totální neschopnost anebo pan ministr financí opravdu nahrává hazardu. Nebylo by to poprvé, kdy on říká něco úplně opačného než dělá. To znamená, ministr financí verbálně bojuje s hazardem ze všech sil, nicméně vládní návrh zákona předložil v takovém termínu, kdy nebylo možné dosáhnout jeho účinnosti k 1. 1. 2016. Kdo tady tedy nahrává hazardu ať již svojí neschopností nebo schválně? Odpověď je jednoznačná: ten, kdo nesplnil úkol a ten úkol nesplnil o rok a půl. A to je pan ministr financí Babiš.

Pan poslanec Volný svým návrhem se snaží simulovat takovou tu nejviditelnější část, prostě tu parametrickou změnu navýšení toho zákona, kterou jsme prosadili my. A předkládá tedy něco, za čím všichni cítíme dráp Ministerstva financí a pan poslanec Volný se tím ani netají, že v podstatě nepředložil svůj návrh, že přišel jeho šéf nebo někdo od jeho šéfa a říkal mu: Helejte, pane poslanče, tohle nám předložte, protože my nejsme schopni to udělat včas. A když to předložíte vy poslaneckou novelou, tak k tomu nebude muset být ani připomínkové řízení, ani RIA, ani nic ostatního, kde bychom všem ostatním museli složitě vysvětlovat svoji vlastní neschopnost. Proto je tady předloha Volného, proto tady není vládní návrh. Protože kdyby tady byl vládní návrh, tak by prostě pan ministr financí v připomínkovém řízení musel vysvětlovat, proč to vypadá tak, jak to vypadá. Protože jak to vypadá, v podstatě nevíme. Tam není ani připomínkové řízení, ani RIA, nevíme, co si o tom návrhu myslí vláda, protože vláda k tomu má neutrální stanovisko. Vláda to nepodporuje. Vláda k tomu zaujala neutrální stanovisko s celou řadou velmi závažných připomínek. Nevíme, co si o tom myslí koalice. Protože sice je to tu prezentováno jako koaliční návrh, ale vystoupí místopředseda Sněmovny za jednu ze tří koaličních stran a řekne: "To není koaliční návrh! S námi to nebylo projednáváno." Tak co to tady tedy vlastně máme? Poslanecký návrh, který dostal nějakou přednost, protože, nechci už mluvit o těch prvních, druhých, třetích kategoriích...

Pane předsedající, možná že to jednací řád neupravuje, nicméně kdyby někteří poslanci, kteří sedí proti mně, mě neoslňovali blesky svých fotoaparátů, bylo by to od nich minimálně ohleduplné.

A teď budu muset začít od začátku, protože jsem byl vyveden z konceptu... (Pobavení.) Ne. Takže tady máme něco, co si přálo Ministerstvo financí, ale nemělo odvahu se za to postavit. Pan předseda Faltýnek tady citoval případ mě jako ministra, kdy jsem kdysi skutečně použil, a já si na tu situaci pamatuji, poslanecký návrh, samozřejmě v daleko méně závažné situaci, a ten jsem předložil jako poslanec Kalousek, který byl ve funkci ministra financí. Postavil jsem se sem, obhajoval jsem ho, zdůvodňoval jsem ho a neposílal jsem za sebe své lanckknechty. Už jenom proto, že jsem žádné neměl, a jednak bych se styděl se za někoho schovávat. Je to můj návrh, který jsem předkládal jako poslanec a zdůvodňoval jsem si ho také jako ministr financí.

Pokládám proto za naprosto nemožné, aby se diskuse, kterou o tomto zákonu povedeme, odehrávala bez přítomnosti pana ministra financí. Jsem informován, že se již vrátil ze své zahraniční cesty, a proto prosím, abychom přerušili naši schůzi - tento bod, ne naši schůzi - do doby příchodu pana ministra financí, neboť se ve skutečnosti jedná opravdu o jeho návrh, a je mimořádně nezdvořilé, abychom my tady vedli vášnivou diskusi a politický zápas způsobený jeho zpožděním, jeho neschopností a jeho to ani nezajímalo a on aby tady s námi neseděl a nediskutoval s námi.

Návrh nebyl přijat.

Já to rozhodnutí respektuji, i když ho nejsem schopen pochopit, protože tady se skutečně jedná o problematiku ministra financí a my to budeme projednávat bez něj. Možná se pak v kuloárech zeptám některých kolegů, zda jste se tak rozhodovali proto, že se ho bojíte, anebo proto, že jste se báli, že bude vystupovat podobně jako v neděli na televizní věži na Žižkově. (Pobavení v pravé části sálu.)

Nezbývá tedy nic jiného, než abychom v okamžiku, kdy nemáme připomínkové řízení, nemáme stanovisko vlády, nemáme RIA, abychom se tedy my sami ve velmi podrobné a odborné diskusi věnovali této problematice tak, abychom se mohli dobrat k nějakému názoru na základě odborných argumentů, analýz a právního prostředí, které existuje nejenom u nás, ale které existuje také v okolních zemích. Tedy prosím, abych vás jako pořádkumilovný člověk seznámil s tím, že po krátkém, ani ne 30stránkovém úvodu si řekneme něco o historii her a poté se začneme zabývat velmi vážnou věcí: sociologicko psychologickým pohledem na hazard. V rámci psychologicko-sociologicko-psychologického pohledu si musíme říct - (Smích.)

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já prosím, aby se kolegové poslanci nesmáli sociologicko psychologickému pohledu. Děkuji. (Pobavení.)

Poslanec Miroslav Kalousek: - si musíme říct, co je to hra, co je to sociální význam her, jaké jsou prvky a funkce her, jaké jsou pozitivní aspekty her, neboť máme i pozitivní aspekty her, co je to hazard a jaké jsou hazardní hry, co je to patologické hráčství, souvislost patologického hráčství a závislostních poruch, geneze patologického hráčství a jeho průběh, biologický základ patologického hráčství, prevence a léčba. Poté, co se tímto způsobem vypořádáme se sociologicko psychologickým pohledem, budeme hovořit o základních pojmech a nastínění herní problematiky. Musíme si být vědomi, máme-li se rozhodnout, co je to hra, jaké jsou občanskoprávní pojmy hry, sázky a losu, co je to hazardní hra, co jsou to loterie a jiné podobné hry, jaké je právo hazardních her, kdo je to provozovatel hazardní hry a jaké má povinnosti a pravomoci, co jsou to provozovací spotřebitelské soutěže jako hazardní hry, kdo je účastníkem hazardní hry, jaký může být vklad do hazardní hry, jaká je výhra z hazardní hry, co dělají a jaká je působnost správních orgánů pro oblast hazardních her a jaké jsou povolující orgány. Nesmíme v rámci této kapitoly zapomenout ani na orgány státního dozoru. Pak někdy nad ránem si pohovoříme o pramenech právní úpravy herní problematiky v ČR; bude to zejména zákon č. 222/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, vyhlášky Ministerstva financí a obecně závazné vyhlášky obcí. Bylo by velmi úzkoprsé a zpozdilé, kdybychom se věnovali pouze právní úpravě v rámci ČR, a proto se budeme muset věnovat právní úpravě v zemích, jako je Slovenská republika, Polská republika, Spolková republika Německo, republika Rakousko, Maďarsko, Rumunsko, abychom se nedotkli pana prezidenta, pohovoříme o právní úpravě hazardu na území Ruské federace, Finské republiky, Švédského království, Irska, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Francouzské republiky, Švýcarské konfederace, neboť ta sdílí se zeměmi EU jeden hospodářský prostor, Maltskou republiku - ta je pro nás velmi důležitá, protože mnozí provozovatelé uvažují skutečně o tom, že přestěhují sídla svých - (V sále je velký hluk.)

Na pana prezidenta jsem nepřestal myslet, a proto si vás dovolit seznámit i s tím, jak to vypadá na území Čínské lidové republiky (smích zprava), v případě Koreje se omlouvám, mám pouze údaje z Jižní Koreje, ze Severní Koreje přes veškeré úsilí jsem žádné relevantní informace o provozování hazardních her nezískal. (Pobavení.)

Prosím, vzhledem k tomu, že máme nový občanský zákoník, tak je velmi důležité, abychom si uvědomili občanskoprávní aspekty herní problematiky. Takže zbude-li nám do devíti do rána nějaký čas, tak si musíme říct něco o pojmech, jako je předmět sázky a hry, kdy vzniká absolutní neplatnost smluv o sázce a hře, jaká je relativní neplatnost smluv o sázce a hře, co je to sázka na hru jako simulovaný právní úkon. Tam budu navrhovat vrácení do výboru a projednání v ústavně právním výboru, protože se obávám, že pan poslanec Volný se otázce simulovaného právního úkonu skutečně nevěnoval.
Nárok ze sázky a hry jako naturální obligace, sázka a hra jako spotřebitelská smlouva, druhy hazardních her, dovolené druhy hazardních her, hazardní hry provozované prostřednictvím herních zařízení, a tady, obávám se, jsme zhruba v polovině, a už bude 9 hodin ráno a já vás požádám o prominutí a dopovím to pak někdy jindy.

Takže dovolte, abych vás seznámil s úvodem do problematiky.

Jistě se mnou budete souhlasit, že lidská společnost se za dobu své existence stala dominantní formou života na planetě Zemi. Díky naší rozumové schopnosti a manuální dovednosti jsme již v minulosti dokázali postavit pyramidy, starodávné chrámy, katedrály a paláce. Postavili jsme lodě, abychom prozkoumali, co se nachází za hranicí známého světa. A také mnoho dalšího. Dnes stavíme mrakodrapy, letadla, pokoušíme se dívat až na samou hranici Vesmíru. Vytváříme nepředstavitelné teorie o tom, co vidíme nebo i jen tušíme a snažíme se ze všech sil přijít na veškerá tajemství, která doposud zůstala neodkryta. Vytvořili jsme systémy medicíny, politiky, práva, sociologie, ekonomie a mnoho jiných.

Lidé však odedávna svůj vyměřený čas na čas práce a na čas zábavy. Díky tvrdé práci a někdy také dílem náhody vznikly výše uvedené vymoženosti lidstva. Jak ale lidé tráví svůj volný čas? Slouží k odpočinku, nebo k sebezdokonalování? Je možné tyto účely volnočasových aktivit spojit dohromady? (Jeden z poslanců chodí s košíkem v části, kde sedí poslanci ANO, jakoby vybíral peníze. Výkřik poslance Komárka na Kalouska už nedám, mám ho dost.) Zcela jistě ano. Vzpomeňme si na klavírní virtuózy, domácí kutily nebo třeba mladé hráče šachu, kteří se prostřednictvím hry učí strategii. Všichni tito si svým způsobem hrají, zdůrazňuji hrají, ať už s notami, s plány na přestavění svého domova nebo s figurkami na šachovnici. Naše fantazie nám prostřednictvím her umožní odtrhnout se od zavedených linií a pravidel, vytvořit si vlastní bitevní pole a vyzvat jakéhokoli soupeře na boj.

Právě díky lidské soupeřivosti nejsou hry zpravidla čistě individuální činností. Lidé nejraději poměřují své síly s jinými. A byla to také lidská chtivost, nebo možná škodolibost, která přiměla již v dávné minulosti některého našeho předka při hře říci: Jestli tě porazím, tak mi dáš A, B, C, D. Tím se do her zakomponoval materiální prvek. Za dlouhou historii lidstva se pak vytvořil nespočet druhů her a sázek, které lidem krátily volnou chvíli a zároveň jim dali možnost získat pro sebe zisk. Lidský vývoj vše maximalizuje, stačí pohledět o něco výše v textu. Z pyramid jsou dnes mrakodrapy, z lodí letadla atd. Vše je větší, rychlejší a promyšlenější.

Totéž platí u her. Hry, hlavně ty, u nichž existuje možnost výher, jsou celospolečenským fenoménem vyvolávajícím vášnivé debaty. Na jedné straně umožňují rozvoj osobnosti, na druhé straně mohou mít však na lidský život až devastující účinky. U některých z her dosáhla jejich promyšlenost, rychlost a velikost sázek takových rozměrů, že již nemohly zůstat nepovšimnuty právem.

Právní úprava her nemohla déle zůstat pouze okrajovým tématem. Hry, včetně těch hazardních, jsou bez ohledu na rasu, vyznání, barvu pleti, původ nebo náboženství, ve společnosti velmi oblíbené a rozšířené. Bylo tak nutné vytvořit jasný a zřetelný postoj práva k hrám, tedy jak jsme si zvykli říkat k hazardu. Možností bylo několik. Zákonodárce se mohl vydat cestou minimální regulace her, kdy si sami hráči vytvoří pravidla, nebo je zcela zakázat, nebo je mít pod kontrolou a usměrňovat je k zajištění společenského kompromisu.

Snaha nalézt odpovědi na řadu otázek spojených především s hazardními hrami mě dovedla k následující úvaze: Pokusme se zjistit přístup českého zákonodárce a potažmo právního řádu jako celku k hrám. Zjistíme, jaká je právní úprava her na našem území a zda se můžeme volně sázet o své výhry od druhého a získávat. Zjistíme také, zda nám k domožení se výhry může pomoci veřejná moc, nebo těm, kteří hry provozují ve velkém, jsou zákonem stanovena nějaká omezení a jaká to případně jsou. Objasněme si, prosím, kolegové, kam směřuje veletok finančních prostředků plynoucích z hazardních her. Rovněž odhalme, jaké přístupy se uplatňují v zahraničí.

S ohledem na české právní prostředí je třeba odpovědět na několik otázek. Pokusme se zjistit, zda je česká právní úprava a veřejná správa schopna efektivně řešit otázky spojené s herní problematikou a pokusme se zjistit to, zda nezaostává za zahraničními právními úpravami. Tady dopředu upozorňuji, že zaostává. Nelze rovněž zapomenout na členství České republiky v Evropské unii. Zjistíme také, zda je česká právní úprava v oblasti her v souladu s unijním právem. Dopředu říkám, že současná není a že i ta notifikace zákona, který projednáváme v prvním čtení, bude mimořádně obtížná.

Zaměřme se i na to, zda novelizovaná právní úprava adekvátně reaguje na technický pokrok v oblasti herní problematiky a zda odstranila nedokonalosti, které se v dosavadní úpravě objevovaly.

Česká právní úprava především v oblasti hazardních her byla často pod palbou kritiky za svou nesystematičnost, nedostatečnou kontrolu plynutí finančních prostředků a také pro nejednoznačné určení rozhodovacích pravomocí orgánů majících působnost v oblasti hazardních her.

Na loterie, hry a sázky jako významný společenský fenomén však nelze nahlížet odděleně od jiných společenských věd. Hry je třeba vnímat v širších souvislostech. Proto se za účelem komplexního zpracování tématu nesmíme zaměřit pouze na jejich právní stránku, ale využijme i oboru sociologie a psychologie, a to tak, aby nám byla osvětlena podstata lidské touhy hrát a rovněž i nebezpečí s tím spojeným.

Žádné lidské dílo není bez chyby, právní normy nevyjímaje. Koneckonců na novele pana poslance Volného můžeme tohle pravidlo přímo demonstrovat. Jsou to ale právě právní normy, které by měly být jednoznačné, pro jejich adresáty srozumitelné a pokud možno také bezchybné. Nedokonalost bývá mnohdy označována jako důkaz individuality, jedinečnosti a poctivé ruční práce. Doufejme ale, že my jako čeští zákonodárci budeme natolik pečliví, abychom v právní oblasti loterii se dopustili nedokonalostí co nejméně. A právě proto se tomu musíme tak pečlivě věnovat.

Co je vlastně hra? Dostihy v cirku, gladiátorské zápasy...

Jaká je vlastně historie her? Hry mají v lidské historii své nezaměnitelné postavení a úlohu. Obecní pojem hra dnes, stejně jako v minulosti, v sobě nese řadu významů.

V minulosti byla hrami obecně označována jak divadelní představení, tak dostihy v cirku, atletické závody, hry v kostky a jiné společenské hry stejně tak jako gladiátorské zápasy.

(je přerušen předsedajícím, že historie herního průmyslu se prý netýká předloženého návrhu)

Já se přiznám, že s vámi si dovolím nesouhlasit, ale podrobím se. Jenom řeknu, že si dovolím nesouhlasit, protože za prvé se domnívám, že historie hazardu je nezbytnou informací pro zákonodárný sbor, který projednává příslušný návrh zákona bez připomínkového řízení, bez dopadové studie, bez studie RIA, a nota bene se přiznává k tomu, že to, co máme předloženo, vůbec nechce a chce něco jiného. Tak se domnívám, že se tomu musíme věnovat skutečně pečlivě včetně historie, protože vláda tady zjevně něco zanedbala a my jako zákonodárci bychom neměli zanedbat nic.

Nicméně navíc si dovolím zdůraznit, že jsem vybaven přednostním právem a mám-li přednostní právo, pane předsedající - ale já to nezneužiji a podrobím se vaší připomínce, mám-li přednostní právo, tak v zásadě můžu vystoupit s libovolným tématem a vy nemáte právo mě omezovat. Ale máte-li pocit, že to právo máte, já se tomu podrobím. Jenom se domnívám, že se nepodrobuji jednacímu řádu, ale vaší momentální náladě a že to dělám proto, že mám náladu výjimečně dobrou.

Trvám na tom, že historie hazardu patří k tématu, které projednáváme, neboť projednáváme novelu loterijního zákona. Já trvám na tom, že historie k tomu tématu patří, a vyhovím vám, protože jste mi dneska výjimečně sympatický (Smích v sále.) a přeskočím historii. Ale přeskočím ji ne proto, že je to má povinnost z jednacího řádu, ale že vy si to přejete a že jste mě dojal tím, jak jste jiné pasáže podrobně poslouchal. Dokonce jste napomínal Sněmovnu, že slyšet chcete.

Takže mi nyní dovolte, abych tedy přeskočil tu historii. Ochudím vás o to, abych vám řekl, jak to bylo tedy za Marie Terezie a Josefa II. - myslím si, že to je mimořádně zajímavé - a sdělím vám, že nynější právní úprava čerpá především z rakouského všeobecného občanského zákoníku vydaného v roce 1811. Sázka a hra zde byly upraveny v §§ 1267 a 1274 a byly označeny za odvážné nebo aleatorní smlouvy. V § 1270 rakouského všeobecného zákoníku vymezoval pojem sázky, neobsahoval však vymezení pojmu hry. V § 1272 ale zakládal vztah mezi těmito pojmy tak, že "každá hra je druhem sázky, práva ustanovená pro sázku platí také pro hry". Jak je také uvedeno ve známé publikaci Herní právo, kterou si probereme při některé z příštích schůzí (Smích v sále.), rakouský zákoník tím založil vzájemný vztah pojmu sázka a hra na zcela opačném principu, než je vžité společenské chápání tohoto vztahu. Sázka tak není druhem hry, ale hra je druhem sázky.

Moc vás prosím, tady zpozorněte, protože jinak se těžko dobereme ke správnému rozhodnutí nad předlohou pana poslance Volného. (Při projevu gestikuluje rukama.) Sázka není druhem hry, ale hra je druhem sázky. Prosím, zapamatujte si to, protože na konci mého výkladu se k tomu budeme muset vrátit a vyvodit příslušné závěry.

Úprava rakouského zákoníku tak platila na našem území až do roku 1950, což už nelze nazvat historií - to už jste byl na světě, pane předsedající - kdy byla nahrazena zákonem číslo -

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak starý nejsem, pane poslanče. Jsem sice starší než vy, ale ne tak starý.

Mnohokrát se omlouvám. Já jsem se domníval, že ano. Přijměte moji omluvu. (Veselí v sále.)

V roce 1950 byla nahrazena zákonem 141/1950, tak zvaným středním občanským zákoníkem. Ten podstatně redukoval úpravu obsaženou v rakouském zákoníku a omezil se v §§ 504 a 505 na pouhé vymezení právních účinků smluv o sázce a hře. Redukce právní úpravy sázky a hry byla dána především tehdejším pojetím těchto činností jako odporného kapitalistického přežitku. Střední občanský zákoník byl následně v roce 1964 nahrazen současným občanským zákoníkem a zákonem č. 40/1964 Sb. Ten ve svém původním znění úpravu sázky a hry neobsahoval vůbec. Jediné ustanovení nepřímo se vztahující k sázce a hře bylo v § 455 odst. 2 upravující odpovědnost za neoprávněný majetkový prospěch.

Po roce 1989 byla novelou 509/1991 Sb. do občanského zákoníku opět zavedena ustanovení v podobě §§ 845 a 846 výslovně upravující sázku a hru, v nichž byl upraven i pojem los. To znamená, do českého práva - opět tady jsme u poměrně zásadního mezníku - do českého práva vstupuje pojem los teprve v roce 1991, což je značné překvapení, protože si všichni pamatujeme losy - tedy všichni ne, ale já si tedy ještě pamatuji pojem losy před rokem 1991.

V roce 1990 byla česká právní úprava v oblasti sázek a her rozšířena o zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, který je speciálním předpisem upravujícím určitý druh sázek a her. K 1. lednu 2014 má vejít - vyšel v účinnost nový občanský zákoník, který obsahuje úpravu sázky, hry a losu v §§ 2873 a 2873. Tady je asi dobré si uvědomit, a pan profesor Eliáš jistě věděl, proč to dělá, že nový občanský zákoník, ten nový občanský zákoník, který jsme přijímali před dvěma lety, se navrací k pojetí pojmů sázky a hry tak, jak byly upraveny v rakouském obchodním zákoníku, protože tam to bylo správně. A teď to máme zase dobře.

To, co jste se smáli, a přiznám se, že mě to trochu ranilo, ale věřím, že po několika hodinách diskuse pochopíte, jak je to strašně důležité, protože bez toho by vlastně ani nebylo potřeba regulovat otázku hazardu -

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Mrzí mě to, pane poslanče, ale já vás zase musím přerušit a požádat, abychom sehnali zpravodaje, protože by to měl poslouchat.

Já jsem si ani nevšiml, že utekl.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: A já bych nerad čelil kritice Poslanecké sněmovny, že netrvám na přítomnosti zpravodaje. Navrhovatel nemusí, když to nechce poslouchat, toho nenutím, ale zpravodaje bych rád viděl.

Tak to je to, co je klíčové vůbec pro pochopení potřeby regulovat hazard a hazardní průmysl, není ten pouhý plochý pohled, který tady prezentuje do značné míry pan poslanec Volný, vydrancuj, vydrancuj, vydrancuj, ale je to sociologický a psychologický pohled, bez kterého se těžko můžeme tou novelou odpovědně zabývat.

Položme si tedy otázku, jaká je podstata hazardních her a her vůbec, zda jsou hry užitečné pro člověka, nebo se jedná o zavrženíhodnou činnost. Jak na člověka ty hry působí, na tyto a jiné otázky se pokusme nalézt odpovědi.

Definováním pojmu hry se zabývalo již velké množství odborníků z řad sociologie, psychologie i práva. Každá z definic v sobě nese prvky specifické pro vědní obor, z něhož pochází. Hry z pohledu práva jsou regulovány převážně ve smyslu hazardních her, a to i z důvodů, které budou v mé řeči dále osvětleny.

(Některý z poslanců na řečníka něco nesrozumitelně pokřikuje.)

Pánové, domnívám se, že je to z vaší strany trapné. Jediné, čím to mohu přejít, je, že se nedomnívám, že je to pro mne. Jinak si samozřejmě dělejte co chcete.

Hry z pohledu práva jsou regulovány převážně ve smyslu hazardních her. Samotný rozbor právní úpravy her je poměrně důležitým prvkem uvažování, nezbytného k našemu rozhodování.

Jako první se pojmem hry podrobně zabýval Johan Huizinga ve svém díle Homo Ludens, o původu kultury ve hře, a je to z roku 1938. Doporučuji k přečtení. Charakteristický je již název hry, ve kterém její autor poukazuje na skutečnost, že společností zavedené systémy, náboženství, politika a práva, vznikly z institucionalizovaných pravidel hry. Já bych rád, aby bylo zřejmé, k jakým kořenům problémů se tady dostáváme, že prostě to není jenom hazard a 20 nebo 25 %, ale že je teoreticky dokázáno, že náboženství, politika a právo vznikly v podstatě z institucionalizovaných pravidel hry. Obsahovaly několik definicí her, mezi nimiž se pro naše potřeby, projednávání naší novely zákona, hodí definice, kterou lze označit jako dobrovolnou činnost, která je vykonávána uvnitř pevně stanovených časových a prostorových hranic podle dobrovolně přijatých, ale bezpodmínečně závazných pravidel, která má svůj cíl v sobě samé a je doprovázena pocitem napětí a radosti a vědomím jiného bytí než je všední život.

Z výše uvedené definice nám plyne závěr, že hry představují dobrovolnou činnost, spočívající v nutnosti najít vlastními silami vytvořenou okamžitou odpověď na nastalou situaci v rámci stanovených pravidel, a to vše ve fiktivním prostředí hry. Jedná se o činnost paralelně existující se skutečným životem, avšak nikoliv s důsledky v reálném životě.

Hrám je proto přisuzován nezaměnitelný význam v lidské společnosti. Především se zdůrazňuje význam her pro vývoj dětí. Říkám to zde proto, aby prostě slovo hra a hazard nebylo vnímáno čistě jako negativní. Je to skutečně součást našeho života. Vzpomeňme třeba jenom na dílo Jana Amose Komenského Škola hrou, jejíž název se stal krédem vřelého a volného přístupu k edukaci mladé generace.

Hra totiž dle studie německého psychologa Karla Grosse předchází procesu záměrného učení a rozdíl oproti zvířatům, která hrou tříbí své instinkty, spočívá u člověka v nacvičování svého pudového chování. Rovněž dochází k rozvoji poznávacích a psychosociálních schopností jedince. U dospělých jedinců však tento význam her hraje již jen malou roli. U nich má hraní her význam především pro zdokonalování psychických a tělesných funkcí.

Z pohledu individuální psychologie je hraní her motivováno úsilím pro získání moci a sebeuplatnění. Obecnými společenskými motivy ke hraní her pak je buď ekonomický prospěch, a to především u hazardních her, relaxace nebo touha vyzkoušet technický rozvoj společnosti v oblasti her.

U her se rovněž projevuje aspekt udržování sociálních kontaktů. Tento aspekt přetrvává i tehdy, jestliže je jedinec jediným účastníkem hry, a to díky následné komunikaci o hře a snaze získat společenské ocenění.

Tímto se dostáváme k dalšímu motivačnímu faktoru hraní her, kterým je ovlivňování sociálního statusu jedince. Příkladem může být pokerový hráč Martin Staszko, který díky úspěchu ve finálovém turnaji World Series of Poker v roce 2011 stoupl na pomyslném společenském žebříčku a zároveň se stal měřítkem úspěšnosti v této hře.

Také velmi blízký přítel a spolupracovník pana ministra financí Babiše Karel Janeček pokud vím a pokud mu to věříme získal svůj prvotní kapitál z pokerové hry a pomohl mu získat významný společenský status.

Hry však mohou působit také jako cenný diagnostický nástroj. Při hraní her dochází k takzvanému vypnutí autocenzury, což má za následek projevení se jedince v jeho skutečné podobě. Mohou tak být odhaleny důležité charakteristiky osobnosti, jako je sklon k neuváženému riskování, podvádění nebo také k latentní agresivitě.

Rovněž výběr her, jichž se jedinec účastní, poukazuje na vnitřní seberegulaci jedince, a to buď intuitivní, nebo záměrné vyhýbání se určité hře.

Teď prosím, abychom se soustředili na to, jaké jsou prvky a funkce her. Hry jsou charakteristické určitými prvky, které v sobě každá hra obnáší. Fenomenologická psychologie za tyto prvky považuje v rámci dynamiky her ve smyslu jednoho herního cyklu napětí a uvolnění. Každá z her v sobě obsahuje aspekt nepředvídatelnosti, nevypočitatelnosti a z nich vyplývajícího momentu překvapení a dále pak prvky v podobě výzvy pro hráče a uplatňování lidské fantazie.

Dalším a velmi významným prvkem je vlastní vnitřní prostor a čas her. Projevem je odtržení hráče od reálného běhu času v důsledku zaujetí hrou, přičemž často přestává vnímat okolní prostředí, dokonce i svůj tělesný stav.

Vedle prvků her je možno vypozorovat i jejich funkce.

Funkce jsou to především poznávací, projektivní, kompenzační, takže díky hrám si můžeme kompenzovat nesplněné tužby, pocity zklamání a méněcennosti a samozřejmě se nabízí logicky v případě úspěchu i funkce seberealizace. Před tím, než se budeme věnovat čistě hazardním hrám, si musíme uvědomit, že je vhodné shrnout i pozitiva her, jakkoli vnímáme slovo hazard ve společnosti negativně a velmi správně ho chceme regulovat a dokonce i více zdanit. Hry hrají nezaměnitelnou roli v procesu socializace. Proto je třeba jako pozitiva uvést zejména tréning a posilování kognitivních procesů, jako je např. představivost, fantazie, hráčská inteligence, paměť, pozornost, schopnost anticipace, a ta směřuje k lepší schopnosti adaptability a dynamičnosti v závislosti na vnějších podnětech, jako je třeba rozvoj osobních vlastností, hravost, soupeřivost, rozhodnost, kooperativnost. Můžeme uplatňovat hry jako psychohygienický prostředek a je třeba mít na paměti, že značné množství výše uvedených pozitivních aspektů je součástí bohužel i většiny hazardních her.

A k těm se nyní přesuňme a věnujme se otázce opravdového hazardu a hazardní hry. Již samotné slovo hazard je zajímavé svým původem. Předpokládá se, že vzniklo ze staroarabského azahr, což je výraz pro hru v kostky, které následně vešlo do povědomí jako výraz pro riskantní hledání šťastného osudu závisejícího na náhodě nebo určité míře pravděpodobnosti. Hazardní hry jsou velmi specifické, a to z toho důvodu, že modifikují jeden ze znaků her uvedených v úvodu předcházející podkapitoly.

(Ohlíží se.) Jo, je tady, já už jsem se lekl, že zase není. Pardon. Tímto znakem je značný vliv výsledků hazardních her na život jedince. Proniknutím her do reálného světa dochází ke zkáze hry a také k ohrožení její samotné podstaty. Z jakékoli hry se tak může vytvořit její zvrácený obraz. Z důvodu absence striktního oddělení reality a hry pak dochází k šíření zvrácené podoby hry postupně do všech aspektů lidského života. Co bylo únikem stává se povinností, co bylo zábavou se stává vášní, posedlostí a zdrojem úzkosti. Tato teze je bohužel plně platná i pro hazardní hry. Bezesporu pronikly do běžného života lidí, i když prosty jednoznačné hranice hry a reality z důvodů jejich finančních aspektů zůstávají hazardní hry pro valnou většinu lidí hrami v jejich pravém slova smyslu. Pro menšinu jedinců se staly hazardní hry způsobem obživy, pro některé je však výše uvedený citát výstižný a hazardní hry se pro ně staly nedílnou součástí reality. V takovém případě dochází k něčemu, čemu říkáme patologické hráčství. K patologickému hráčství dojde v situaci, kdy jedinec není schopen zabránit nekontrolovanému proniknutí hazardních her do běžné reality a dochází k závislosti. Označení závislost tak není úplně přesné. Přesnější pojem je tzv. patologické hráčství, resp. problémové hráčství. Problémové hráčství používáme jako slabší pojem pro pojem hráčství patologického.

A teď dovolte, pane předsedající, teď jsem trochu na rozpacích, zda argumenty, které chci dále uvést, jsou plně v souladu s mým poslaneckým klubem, a proto prosím o desetiminutovou přestávku na poradu klubu.

(...)

To dřív budou Kostelecké uzeniny bez rizika stravitelné, než bychom něco takového dopustili.

My vám prostě, kolegové, nikdy nedovolíme, aby jakýkoliv ministr, tím méně Andrej Babiš, určoval, který poslanecký návrh bude projednáván dřív a který později. Smiřte se s tím, prosím. To dřív budou Kostelecké uzeniny bez rizika stravitelné, než bychom něco takového dopustili. (Pobavení v sále.) To znamená, že to prostě nedopustíme.

Je tady vládní návrh. Vládní návrh podporujeme. Pokud jste to chtěli udělat včas, měli jste možnost to udělat vládním návrhem. Volného vám nepustíme. proto, že před ním 31 jiných poslanců předložilo své návrhy a ty nikoho nezajímají.

Ještě bych vám rád připomněl, že jsem vám před 19. hodinou nabízel, nevím, zda jste mi to věřili, že můžeme projednat pět vládních návrhů, a mohli jsme mít projednaných dnes, i kdyby to mělo trvat až do zítřka před půlnoc, pět vládních návrhů, ke kterým jsme se nedostali, pět návrhů, které vláda schválila, které vláda poslala do Poslanecké sněmovny a které Poslanecké sněmovně doporučuje přijmout. Tohle jste odmítli a dali jste přednost poslaneckému návrhu, o kterém si vláda nemyslí nic, nebo neví, co si o něm má myslet, protože k němu má neutrální stanovisko, a který, jak jsme zjistili, ani není koaliční. Máte podivné priority. Ty priority respektuji. Jenom až budete říkat, kdo tady zdržuje, tak vy jste svým postojem a tím, že jste dali přednost poslaneckému návrhu, který nemá podporu vlády, zablokovali pět vládních návrhů. Jsem zvědavý, kdy je budete chtít projednat. Je to vaše věc. Já měl dobrou vůli.

Nyní zpět k patologickému hráčství.

Možná víte vy, kteří se věnujete závislosti, že pro někoho, kdo propadl závislosti, ať už na alkoholu nebo na kokainu, je charakteristická značná míra impulzivity a bude pro nás pro všechny, kteří se skutečně chcete zabývat loterijním zákonem a problematikou hazardu, asi překvapivou a myslím si, že důležitou informací, že u patologických hráčů míra impulzivity překračuje míru impulzivity těch, kteří jsou závislí nejenom na alkoholu, ale dokonce i na kokainu. (Velký hluk v sále.) U patologických hráčů se ve značné míře vyskytuje snížená citlivost na negativní podněty mající původ v hraní, ať už jsou to prohry, zhoršení sociálních vztahů, naopak na pozitivní impulsy jsou velice citliví. Kupříkladu extrovertně založení patologičtí hráči jsou extrémně citliví na výhry a zaměřují se více na hry provozované v kasinech, resp. na stolní hazardní hry. Na druhé straně introverti jsou citlivější na prohry a vyhledávají tak hry s nižší mírou sociální interakce, jako jsou sázení na sportovní zápasy nebo hraní prostřednictvím samoobslužných technických prostředků. Mezi patologickými hráči se také ve značné míře vyskytují asociální jedinci. Svůj význam tak hraje i osobní konfigurace jedince. Naopak klesá význam rozlišování hráčství mužů a žen. U žen je však geneze patologického hráčství rychlejší, má častěji souvislost s jinými psychickými problémy a zaměřují se - tím myslím ženy - více na nestrategické hry.

Patologičtí hráči mají často deformované myšlenkové pochody. U některých se vyskytují různé rituály, fetiše, interpretační předpojatost: výhry jsou důsledkem schopností, prohry důsledkem smůly; dočasný teleskoping: výhra jednou musí přijít - si říká ten, kdo má dočasný teleskoping; dochází u nich k selektivní paměti - pamatují si výhry, které sčítají, a prohry si nepamatují, protože je ve svém vědomí potlačují, a tudíž je ani nesčítají; subjektivně produkované klamné korelace jsou typické pro hráče tohoto typu, to znamená náhodné souvislosti patologičtí hráči povyšují na zákonité příčinné vazby. Je to velmi podobné, jako při postižení anorexií. Setkal jsem se s případem anorektičky, která se dostala do situace, že si jednou zapomněla vyčistit zuby a vážila potom o kilo méně. Dala si to do souvislosti a došlo tím u ní nejenom k tomu, že byla anorektická, ale že si přestala čistit zuby, protože ty dvě souvislosti si dala dohromady. Tak tohle u patologických hráčů se stává také.

Pokud se zaměříme na dnes nejdiskutovanější oblast hazardních her, tedy těch, které jsou provozovány prostřednictvím internetu, tak i ze sociologicky - psychologického pohledu se mohou stát značně problematickými. U online provozovaných hazardních her totiž odpadá psychologický aspekt návštěvy fyzické provozovny hazardních her a tím se zakládá anonymita hráče, což znesnadňuje možnost odhalení vzniku patologického hráčství nebo případné recidivy u těch, kteří již podstoupili léčbu. Je umožněno hrát také proti programu, což však zcela neznamená zánik společenského aspektu takto hrané hry. Pozitiva pak mohou být spatřována v možnostech hrát i zdarma nebo za menší částky než je tomu ve fyzických provozovnách hazardních her. Rovněž již výše zmíněný aspekt nenutnosti fyzickou provozovnu navštívit v sobě nese mimo negativ i jistá pozitiva. Na hráče například působí menší množství vnějších podnětů stimulujících ho ke hře. 

Může sedět doma, nenastydne se cestou do herny, prostě ne ve všem jsou pouze negativní dopady. Psychologové i sociologové se snaží ve svých teoriích objasnit samotnou podstatu patologického hráčství. Mezi nejznámější a také nejrozšířenější patří Freudova teorie a Berglerova teorie, přičemž obě patologické hráčství označují jako formu sebekárání - nezaměňovat prosím za sebeukájení - sebekárání, nevědomého trestání sebe sama skrze vinu a úzkost z prohry.

Zkusme se věnovat souvislosti patologického hráčství a závislostních poruch. Patologické hráčství bývá často dáváno do souvislostí s různými formami závislostí. Od těch je však patologické hráčství nutno striktně odlišovat. Již výše je uvedena charakteristika patologického hráčství jako nezávislostní duševní poruchy. Zmíněno je také odlišné zařazení patologického hráčství v katalogu mezinárodní klasifikace nemocí. Se závislostními poruchami má ale řadu společných znaků. Závislost je totiž definována jako stav, při kterém absence látky nebo jiného podnětu vyvolává v organismu fyzické nebo duševní obtíže. Tato definice zcela platí u látkových závislostí, ne tak u patologického hráčství. Rozdílnost spočívá samozřejmě v tom, že se do těla neaplikuje žádná látka. Pocitový efekt však je velmi podobný jako při aplikaci takové látky.

Pocit slasti, vzrušení a zvýšená produkce endogenních žláz

Nastává pocit slasti, vzrušení a zvýšená produkce endogenních žláz. Nedostavují se ale pro látkové závislosti typické abstinenční příznaky. Psychosomatické efekty, deprese a suicidální tendence se u hráčů vyvíjejí jako reakce na neúspěch ve hře, v závislosti na finančních ztrátách a sociálním strádání. Patologické hráčství tak můžeme označit nanejvýš jako závislost psychickou popřípadě psychosociální, nikoliv fyzickou, ale fyzický stav jedince sekundárně ovlivňující. Patologické hráčství je označováno jako stav definitivní, stav na celý život, a to v tom smyslu, že nelze zcela vyléčit a nedodržováním abstinence subjekt recidivuje na úrovni, na níž bylo léčení zahájeno. Nelze tedy vlastně nikdy hovořit o vyléčeném patologickém hráči, ale pouze o abstinujícím patologickém hráči.

S patologickým hráčstvím však může být spojena řada jiných závislostních poruch. Mezi ně můžeme zařadit právě závislosti látkové, tedy závislost na alkoholu, kofeinu, nikotinu, omamných a psychotropních látkách. Mohou tak vznikat zkřížené závislosti a tzv. klasické kombinace závislostí. Tyto poruchy však nesouvisí přímo s patologickým hráčstvím, ale na jejich vzniku se podílejí sociální aspekty a tlaky vyvolané společností. Pokud bychom chtěli najít příčinnou vazbu mezi vznikem závislostních chorob a vznikem patologického hráčství, dostali bychom se do bludného kruhu "zda bylo dříve vejce nebo slepice". Ve všech případech závislostních poruch a patologického hráčství existuje zároveň nebezpečí vzniku tzv. zřetězené závislosti, kdy jedinci blízcí závislému nebo patologickému hráči mají nutkavou potřebu věnovat se a pečovat o problémového člověka, což může vyústit ve vznik závislosti nebo patologického hráčství u těchto pečujících osob.

Určitě je velmi zajímavé vědět, jaká je geneze patologického hráčství a jeho průběh. Vznik patologického hráčství samotného musíme dát do souvislosti se samotnými motivy k hraní hazardních her. Nejčastěji je uváděn sociální motiv. Ten se projevuje v několika rovinách. Jednu rovinu představuje struktura společnosti, neumožňující valné většině jedinců takové materiální zabezpečení jaké mají vyšší vrstvy společnosti. V hazardních hrách, jako součásti dnešní společnosti mnohdy označované společností výkonu a konzumu, v níž vládne kult peněz, takoví jedinci spatřují prostředek snadného a rychlého získání finančních prostředků a blahobytu pro sebe a pro své blízké a svůj společenský vzestup.

Vznik patologického hráčství souvisí s několika rovinami lidského života, resp. se systémy, které se vzájemně ovlivňují. Jedná se o psychický systém, tedy psychický stav a osobnostní vlastnosti jedince. Fyzický systém, jaká je tedy psychická a fyzická kondice jedince. Rodinný systém - rodinní příslušníci a jiní blízcí mající jak pozitivní, tak negativní vliv na jedince. A potom je to sociální systém, který je pro naši diskusi - děkuji za její podrobné sledování - který je pro naši diskusi nejdůležitější, protože onen sociální systém je rozhodující pro ovlivňování společenských a právních norem.

Za náchylnější ke vzniku patologického hráčství je možné označit jedince, kteří trpěli v dětství a v mládí psychickou subdeprivací, psychickou deprivací, jedince s poruchou hyperaktivity a hyperkinetičnosti, s poruchou pozornosti, subjekty nacházející se ve stresujících životních situacích, nadměrné konzumenty alkoholu, výrazné extroverty do materiální oblasti a zranitelné skupiny obyvatelstva ve smyslu dospívajících a starších dospělých. Ke vzniku patologického hráčství dopomáhá blízkost provozoven hazardních her a jejich častý výskyt. Tady mají moji úctu starostové, o kterých tu byla řeč, kteří je vytěsňovali od škol a podobných zařízení. Nepochybuji, že i pan navrhovatel, ta gesta si tak vysvětluji, že on mezi ně patřil.

Za patologické hráčství ale není možné označit pouze samotné hraní hazardních her bez dalších doprovodných efektů. Z toho důvodu byla vytvořena stupnice popisující úroveň hráčské kariéry. Tak jaké máme stupně? Stupeň 0: Hra není vůbec provozována. To jsou ti, kteří nehrají. Stupeň 1: To je rekreační hraní, v zásadě společenská zábava, sem tam si někdo koupí los, jednou týdně vyplní tiket, to je rekreační hraní bez negativního dopadu na život. Stupeň 2 už je hraní, které přináší občasný výskyt drobných problémů, říká se tomu problémové hráčství, ne ještě patologické, ale problémové, protože už tam vzniknou nějaké problémy. Prohraje výplatu, přijde domů bez výplaty.

I když to neudělá třeba aktuální problém v rodině, rodina má úspory, udělá to zcela jistě problém jemu, neboť si lze snadno představit, jak je přivítán svou manželkou či družkou.

Stupeň tři je hraní vedoucí ke vzniku velkých problémů a nepříznivých souvislostí, a to už je prosím pěkně patologické hráčství. A ten nejhorší stupeň je stupeň čtyři, a to už je začarovaný kruh, protože to je hraní motivované řešením problémů vzniklých v důsledku patologického hráčství. Klasický příklad: v důsledku patologického hráčství jsem se dostal do dluhů, půjčím si a jdu hrát, abych se z dluhů dostal. Všichni víme, jak to dopadne. To je ten nejhorší stupeň a je to tedy stupeň čtyři. Přestože nejhorší stupeň je stupeň čtyři, všichni víme, že stupňů je pět, protože začínáme stupněm nula.

Již druhý stupeň je z psychologického hlediska rizikový a představuje přechodovou hranici k patologickému hráčství. Pokud dospělý jedinec pokračuje v hraní hazardních her, dochází ke vzniku patologického hráčství v průměru za jeden až tři roky. U dospívajících je doba postačující ke vzniku patologického hráčství značně kratší, postačují měsíce nebo i týdny, aby se tato duševní porucha rozvinula. U již vzniklého patologického hráčství je možné pozorovat určité fáze, kterými patologičtí hráči postupně procházejí. Tyto fáze jsou čtyři a nezačínají stupněm nula, ale číslem jedna.

Za prvé je to fáze výher. Je to fáze projevující se častějším hraním, vyššími sázkami, hráči také poměrně často vyhrávají a sní o ještě větších výhrách.

Za druhé je to fáze ztrát. Myšlenky jsou zaměřeny již jen na hazardní hry, vzniká finanční negramotnost, kdy se hráč snaží prohry kompenzovat půjčkami a krádežemi, rovněž již dochází k zanedbávání sebe i rodiny.

Za třetí přichází fáze zoufalství. Stále více hraje s vysokými vklady a sázkami do hry, hráč zanedbává rodinu, práci, dochází k odcizení, k pocitům sebelítosti, vzniká možnost spáchání závažnější trestné činnosti - krádeže, není vyloučena ani loupežná vražda, projevuje se agresivita jedince, sebevražedné sklony, sklony k užívání alkoholu a drog, nastává tzv. efekt potápějící se lodi, kdy se jedinec zapojuje do činnosti, do které by se jinak nikdy nezapojil, pokud by to nebylo z důvodu již ztracených finančních prostředků, času, problémů v rodině aj.

Za čtvrté přichází fáze rezignační. Hráč se stává pasivním, vyhledává vnější pomoc u jiných osob, patologické hráčství v této fázi způsobuje neurotizaci, v důsledku čehož vznikají další psychické poruchy a psychosomatické problémy, mezi které lze řadit na prvním místě vysoký krevní tlak, bušení srdce, nespavost, střevní a žaludeční obtíže, zkrátka všechno, čím trpí aktivní politici. (Smích.)

Další poměrně klíčovou oblastí je biologický základ patologického hráčství a nesmíme samozřejmě zapomenout na její prevenci a možnou léčbu. Patologické hráčství je již delší dobu zkoumáno také z medicínského hlediska. Výzkumy ukazují, že se u patologických hráčů vyskytuje nedostatek endorfinu - pro ty, kteří si nejsou vědomi, co znamená tento pojem, mi dovolte, abych řekl, že endorfin je hormon, který způsobuje dobrou náladu, pocity štěstí, tlumí bolest, ovlivňuje výdej některých hormonů apod. Rovněž, že u patologických hráčů dochází k poruchám v tělesných systémech ovlivňujících hladinu noradrenalinu - ten ovlivňuje podráždění a vzrušení, hladinu dopaminu ovlivňující systém odměn ve zdravých i poruchových stavech, a vědecky byl zkoumán i vliv heredity na patologické hráčství. Dědičnost genetických predispozic pro tuto duševní poruchu prozatím nebyl potvrzen, ani prokazatelně vyvrácen. Nevíme, jestli se to dá zdědit, anebo nedá. Důvodem je značný společenský i psychický vliv výskytu patologického hráčství v rodině na její členy. Jistě je možno souhlasit s tvrzením, že předcházet problémům je lepší variantou, než řešit jejich následky. U patologického hráčství to samozřejmě platí rovněž. Prevenci jeho vzniku je nejlépe dle autorit, jako je Popov nebo Nešpor, začít již u dětí v rámci primárního vzdělávání. Tito jedinci jsou tzv. postojově čistí ve vztahu k hazardním hrám. U dětí má být proto vytvořen stabilní negativní postoj ke hraní hazardních her. Je to fuj, je to fuj, je to fuj! Stabilní postoj je založen na sladění tří postojových složek. Jedná se o složku kognitivní, což jsou tedy vědomosti, názory či mínění, složku emotivní - jak to prožívám, nebo neprožívám, a konativní, to znamená, jaké jsou tam tendence k jednání. U dětí však mimo školní prostředí hraje nejvýznamnější roli výše zmíněný rodinný a sociální systém, tedy ten vztah, ten vzor, který v rodině mám, nebo nemám. Bez jejich zaměření na vytvoření stabilního negativního postoje k hazardním hrám nebo alespoň dostatečného zdůrazňování nebezpečí spojených s hazardními hrami nebude prevence u dětí nikdy zcela fungovat. U dospělých jedinců je pak nutno prevenci zaměřit na jedince, kteří jsou s hazardními hrami v denním kontaktu, jako jsou krupiéři či osoby vykonávající správní dozor, hráči apod. Je to podobné jako u alkoholu. Barmani jsou prostě více rizikovou skupinou než popeláři.

Hrající jedinci nebo již patologičtí hráči mají k hazardním hrám postoj pozitivní. U těchto jedinců je pak nutno vyvolat změnu postoje. Oslabit a obrátit postoj k hazardním hrám je ale značně náročný a mnohdy neúspěšný proces. Mívá to podobný úspěch, jako když jste se rozhodli, že toho Volného protlačíte. Prostě děláte, co můžete, a ono to stejně nejde. Oslabit a obrátit postoj k hazardním hrám je ale značně... Pardon. Největší šanci mají dle pana doktora Nešpora osoby, ke kterým má hráč velmi silné citové pouto. Citové pouto k osobě měnící postoj hráče musí být silnější než pouto hráče k hazardním hrám, jinak není možné vyvolat požadovanou změnu hráčova postoje. Prostě může ji mít raději než fotbal, ale když ji nemá raději než ruletu, je změna postoje vyloučena. U terapeutů vzniká často problém, že si s hráčem nedokáží vytvořit natolik silné pouto, aby mělo vliv na hráčův postoj. Z toho důvodu léčba mnohdy selhává. Rovněž je pro hráče nutno nalézt dostatečně atraktivní a žádoucí náhradu za hazardní hry. Je potřeba nějaká substituce. Já se vám přiznám, že jsem závislý tabakista, a povedlo se mi, a teď už po několika měsících věřím, že velmi úspěšně, nalézt substituci v elektronické cigaretě. Lepší je samozřejmě nekouřit vůbec, ale už jenom to, že nedýchám ty zplodiny a velmi silně jsem snížil hladinu nikotinu, je to ideální substituce.

Něco podobného musíme nalézt u patologického hráče, pokud mu chceme alespoň (K paní ministryni Valachové:) - paní ministryně, já se vám omlouvám, ale - (Pobavení v sále.) - ano, já jsem si myslel, že to je vážná věc. (Se smíchem:) Tou náhradou, tedy tou substitucí mohou být rodinné vztahy, finanční jistota, pokořit patologického hráče v sobě je však pro tyto jedince teprve tou pravou výhrou. V otázkách léčby vás nebudu dále zdržovat a odkážu vás na odborníka, jehož si nadevše vážím v této oblasti, na pana primáře Dr. Karla Nešpora, CSc. O statistikách České republiky v oblasti patologického hráčství pojednávají zprávy Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Ty jsou velmi obsáhlé. Přiznám se, že jsem chvíli přemýšlel, že začnu tím, že vás seznámím s těmi statistikami. Pak mi to přišlo surové.

Abychom se mohli pohybovat volně v diskusi o loteriích, musíme si být jisti základními pojmy v rámci herní problematiky. Tedy řekněme, co je to hra. Dovoluji si připomenout, že pojmem hra jsme se již zabývali v podkapitole, kterou jsem přednášel na samém začátku, a to z pohledu sociologického a psychologického. Některé tam uvedené znaky her lze spatřit i v právní charakteristice her. Z vlastních životních zkušeností jistě všichni víte, že hry nabývají různých podob. Může se jednat o hry, v nichž jejich účastník uplatňuje své znalosti či dovednosti, o hry, v nichž výsledek závisí na náhodě a hry kombinující obě předchozí varianty, ovšem v různém poměru.

Hry ale často zasahují do majetkových či obligačních práv a povinností subjektů. Tím vznikla potřeba hru jako specifický druh společenské činnosti a zábavy upravit prostřednictvím právních norem. Z důvodu historicky starší existence soukromoprávního pojmu civilního práva sázky a hry si začněme vysvětlovat právní rozbor pojmu hry právě u tohoto právního odvětví. To nám, budeme-li se tomu skutečně věnovat, umožní snadněji pochopit podstatu a další třídění her z pohledu práva. Tentokrát nikoli z pohledu škodlivosti či z pohledu sociálně psychologického, ale ryze pohledu práva.

Občanskoprávní pojem hry, sázky, či losu - obtížně se hledá jak v novém, tak v bývalém občanském zákoníku základní soukromoprávní úprava herní problematiky. Kapitola se zaměřuje pouze na vymezení pojmů používaných v právních normách. Má pro nás význam, že ustanovení paragrafu 845 a 846 bývalého občanského zákoníku pojem sázky, hry ani losů v nich užitých nedefinuje. Definici pak není možné nalézt ani v jiných částech.

Co je to sázka? Sázkou rozumíme smlouvu o sázce za předpokladu naplnění obecních znaků smluv o sázce a hře, jejímž pojmovým znakem jsou protichůdná tvrzení stran o tom, zda určitá událost existovala, existuje nebo teprve nastane. Ve smlouvě se jedna strana zavazuje poskytnout druhé straně plnění v případě, že se potvrdí jedno z protichůdných tvrzení stran o předmětné události. A této události říkáme sázková událost. Abych to přiblížil na nějakém konkrétním případě - vyprávělo se kdysi, že poslali Silberštajna říct Sáře Khonové, že pan Khon padl mrtev. Silberštajn zazvonil, paní Khonová otevřela a Silberštajn říká: Dobré odpoledne, vdova Khonová? A paní Khonová říkala: Ano, já jsem Khonová, ale žádná vdova. A Silberštajn říká: A vsaděj se o stovku. To je typický příklad smlouvy o sázce, když jsou prostě protichůdná tvrzení a jedna z těch stran vyhraje.

Co je to los? Pojem los se posuzuje jako sázka nebo hra. Toto vymezení losu je však značně vágní. Právní věda postupně ustálila charakteristiku losu jako věci v podobě listiny, žetonu, sirky a jiné, potvrzující účastenství určité osoby ve smlouvě o sázce či hře a zároveň zakládající národ na plnění v podobě výhry pro případ, že náhodnou volbou bude tento los při hře či sázce vytažen. Los tak představuje jednak věc užitou ve hře nebo sázce a jednak jí také označujeme činnost v podobě samotného tažení losu. V podobné činnosti se pak losu využívá v různých předpisech českého práva nesouvisejících s hrami ani sázkami.

Jak jsem již několikrát ve svých vystoupeních zdůraznil, osobně mě velmi mrzí, že všechny typy her, ať již ty nevinné společenské zábavy, jako jednou týdně si vsadit sportku, pardon, tiket, omlouvám se, nechci dělat reklamu jakékoli společnosti, dokonce i tombola je upravena příslušným zákonem, že se to označuje jedním slovem - hazard. Není to pravda a já proto se snažím tyto pojmy od sebe důsledně oddělovat. Proto když jsem teď mluvil o sázce a losu, nemluvil jsem o hazardu a dovolte, abych se hazardu věnoval teď.

Hazardem totiž podle mého názoru rozumíme sázku a hru jako určitý smluvní typ. Tento typ je charakteristický především svou aleatorností a zpravidla také úplatností. Oba tyto znaky jsou významné pro možnost definování hry jako hazardní. Úplatnost je znakem jen některých sázek a her. Jiné sázky a hry mohou být uzavřeny i bez vkladu do těchto her. Již jsem zmínil finanční aspekt her představující proniknutí her do reálného světa jedince.

Zvrácené podoby her

Prolomením bariéry striktního oddělení her a reálného života došlo k vytvoření takzvaných zvrácených podob her. Za zvrácené hry tak můžeme označit úplatné sázky a hry. Zatímco bezúplatné sázky a hry zůstávají hrami čistými, tak ty úplatné jsou ty hazardní, nechci říkat nečisté, to by působilo unappetitlich, ale v každém případě je to prostě hazard.

Často se můžeme setkat s odvozeným výrazem hazardér. To je ten, kdo se věnuje hazardu. Běžně takto označujeme jedince, který riskuje značnou ztrátu, resp. výsledek určité činností tím, že nezná veškeré možnosti nebo okolnosti svého počínání a ponechává výsledek náhodě či pravděpodobnosti. Zcela jistě pak lze za hazardéra označit jedince, který takto riskuje pravidelně. Z pohledu společenské závažnosti představuje pravidelnost úkonu zpravidla významnější znak než jednorázový úkon. Můžeme říci, že na onen prvek pravidelnosti reaguje i občanský zákoník.Hazardní hru tak na základě výše uvedeného postupu můžeme definovat jako úplatnou konsenzuální dvou- nebo vícestrannou aleatorní smlouvu, z níž vzniká závazkový právní vztah jednostranně nebo i vícestranně zavazující, která se řídí předem stanovenými nebo dohodnutými pravidly nebo která spočívá v potvrzení jednoho z protichůdných tvrzení smluvních stran o tom, zda určitá událost existovala, existuje či teprve nastane. Přičemž uzavírat tento druh smlouvy je umožněno pouze se subjektem, jemuž bylo k tomuto účelu uděleno povolení na základě a v mezích zákona.

Definici hazardní hry je nutno chápat jako modifikaci obecných pojmů sázky a hry s veškerými specifiky a omezeními uvedenými v dalších částech mého připraveného vystoupení.

Co jsou to loterie a jiné podobné hry. Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů jako právní předpis zabývající se převážně veřejnoprávní úpravou herní problematiky, a zároveň jako nejvýznamnější právní předpis v této oblasti, obsahuje vymezení specifického okruhu sázek a her spadajících do působnosti tohoto zákona. Tento okruh souhrnně pojmenovává jako loterie a jiné podobné hry a obsahuje jejich generální definici v § 1 odst. 2.

Atributy, jež musí loterie a jiné podobné hry splňovat jsou dále uvedeny v odst. 3 a 6. V odst. 5 nalezeme zpřesňující ustanovení podřazující pod pojem loterie a jiné podobné hry i jiné podobné činnosti, které jsou vzhledem ke své povaze zařaditelné do působnosti loterijního zákona. Dále v § 2 stanovujeme demonstrativním výčtem činnosti, kterými se rozumí loterie a jiné podobné hry a vymezujeme tak jednotlivé druhy zákonem upravených her.

§ 1 definuje loterie a jiné podobné hry jako hry, kterých se dobrovolně účastní každá fyzická osoba, která zaplatí vklad, tedy sázku, jehož návratnost se nezaručuje, přičemž o výhře nebo prohře rozhoduje náhoda nebo předem neznámá okolnost nebo událost uvedená provozovatelem v předem stanovených herních podmínkách, tedy něco, co můžeme označit slovy "herní plán". Zná to každý provozovatel.

V odst. 3 a 6 stejného paragrafu jsou vymezeny podrobnější znaky loterií a jiných podobných her. Dle těchto ustanovení nesmí být okolnost určující výhru předem známa a musí být takového druhu, aby nemohla být provozovatelem nebo sázejícím ovlivněna. Zároveň platí, že hry nezaručující všem účastníkům rovné podmínky jsou zakázány.

Definice loterií a jiných podobných her je v loterijním zákoně upravena z legislativního hlediska bohužel - musím říct - mimořádně složitě a nepřehledně. Tady nezbývá než litovat, že neprojednáváme vládní návrh, nebo že pan kolega Volný nevyužil té příležitosti, neboť formulace, které jsou ve vládním návrhu rozjednaného prvního čtení, jsou výrazným pokrokem dnešního stavu.

Jaké je právo hazardních her. Právo hazardních her - samo o sobě se jedná o polysémantický pojem zahrnující velké množství institutů a otázek s nimi spojených. Samotný pojem práva hazardních her v nás, nebo tedy aspoň ve mně, evokuje představu samostatného právního odvětví právního řádu České republiky, obdobně jako je tomu u práva obchodního, trestního, práva správního apod.

Jelikož ale zcela autonomně nenaplňuje odvětvotvorná (?) kritéria, není možné jej jako samostatné právní odvětví označit a jako takové označováno není.

Právní úprava hazardních her je tak roztříštěna do různorodých právních předpisů několika právních odvětví. Spojujícím faktorem je však předmět právní úpravy, kterým je uskutečňování hazardních her. Vzhledem k charakteristice právních předpisů, upravujících herní problematiku a norem v ní obsažených a v souvislosti s jejich účelem pak můžeme vymezit právo hazardních her. Já se vám moc omlouvám. Právo hazardních her představuje multioborovou právní disciplínu v podobě účelového souhrnu právních norem, upravujících provozování a účast na hazardních hrách, vykonávání dozoru nad hazardními hrami a odvod finančních prostředků do veřejných rozpočtů.

Kdo je to provozovatel hazardní hry? Provozovatelem hazardní hry může být dle dikce § 1 odst. 7 současně platného zákona pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky, které oprávněný orgán vydal povolení k provozování hazardní hry. Shodně s tímto ustanovením pak v § 4 odst. 1 věta první stanovuje, že hazardní hry mohou být provozovány pouze na základě povolení, vydaného příslušným orgánem. Podmínkou pro vydání povolení je sídlo právnické osoby na území České republiky.

A tady jsme u jednoho ze závažných problémů, vytýkaných nám Evropskou unií v rámci společného evropského trhu, problému, který musela Česká republika akceptovat a který bude nezbytné z našeho právního předpisu odstranit.

Pak máme nejen provozovatele hazardní hry, ale máme i provozovatele spotřebitelské soutěže jako hazardní hry. Já některé z vás odkazuji na své vystoupení k vládnímu návrhu zákona, kde jsem vyjadřoval mnohokrát nepochopení nad tím, proč předkladatel, v tomto případě ministr financí, zrovna spotřebitelské soutěže vyjímá a dává jim výjimku. Ono to pochopení podle mého názoru má celkem jednoznačný obchodní důvod v obchodních vztazích společností vlastněných ministrem financí. Tomu se budeme věnovat v rámci vládního návrhu zákona. Jenom upozorňuji, že tak, jak verbálně potírá hazard, má pro spotřebitelské soutěže pan ministr financí neuvěřitelnou slabost, přestože se nepochybně jedná o hazardní hru.

Dovolenou formu spotřebitelských loterií, tedy té spotřebitelské soutěže, je totiž možno provozovat na základě pouhého oznámení místně příslušnému finančnímu úřadu. Povolení se tedy nevydává a ani s tím vláda nepočítá, že by se vydávat mělo, a ve spojení s principem co není zakázáno, je povoleno, dojdeme snadno k závěru, že provozovatelem pak může být jakákoliv právnická a fyzická osoba, která splní v prováděcím předpise stanovené náležitosti oznámení.

Na jedné straně je provozovatel, na druhé straně je účastník. Za účastníka hazardní hry tedy považujeme účastníka sázek a her upravených příslušným zákonem. Podmínky účastenství na hazardních hrách jsou v dosud platné úpravě stanoveny v § 1 odst. 1 a odst. 8,. § 4 odst. 10 a pak také nejobecněji to nalezneme v občanském zákoníku.

Opět se zde projevuje typický prvek v podobě roztříštěnosti úpravy jednotlivých institutů do několika na sebe nenavazujících ustanovení. Můžeme se však snadno shodnout a dovolte mi tedy, abych shrnul, že účastníkem hazardní hry může být pouze fyzická osoba starší 18 let, která předem ať již v hotovosti či bezhotovostně uhradí vklad provozovateli hazardní hry.

Osobám mladším 18 let je účast na hazardních hrách zakázána. Jelikož pod pojmem hazardní hry musíme nutně rozumět i spotřebitelské soutěže, je nutno konstatovat, že se zákaz vztahuje i na tento druh hazardních her. Bohužel je ale zákaz v praxi převážně právě v souvislosti se spotřebitelskými soutěžemi často porušován. Věkovým omezením účast na hazardních hrách loterijní zákon modifikuje obecná ustanovení občanského zákoníku o účastenství na závazkových právních vztazích z důvodu ochrany osob 18 let před negativními dopady hazardních her.

V potaz je rovněž nutno brát možnosti zastoupení, stanovené občanským zákoníkem. Takto lze zastupovat fyzickou osobu jako při úhradě vkladu provozovateli, například uzavření smlouvy o sázce a hře tak, za použití systematického a logického výkladu použitím argumentu při právních úkonech prováděných v rámci hazardní hry, tedy i při jejich samotném hraní.

Účastníci hazardních her mají mít také zajištěny rovné podmínky jak v rámci samotné účasti na hře, tak i co se týká možnosti výhry.

Loterijní zákon však omezuje účast na hazardních hrách i jiným způsobem než jen věkovou hranicí. Dle názoru, vyjádřeného v četbě, kterou si vám dovoluji vřele doporučit, publikace Herní právo, napsal autorský kolektiv Květoslava Kramáře, právní nejistotu způsobuje užití pojmu sázky místo v loterijním zákoně častěji užívaného pojmu vkladu. Rovněž pojem sázkové hry je zde nutno chápat nikoliv odděleně, ale v kontextu celého odstavce, v kontextu celého odstavce, pardon, tak jsem něco chtěl zdůraznit a trošku jsem se ztratil v textu, prosím, abyste mi to odpustili, v kontextu celého odstavce, omlouvám se, říkám to potřetí, jeho účelu a účelu zákona. Smyslem tohoto ustanovení zde pouze s ohledem na účastenství na zahraničních hrách je zabránit odlivu finančních prostředků do zahraničí.

Zákazové ustanovení je tak uplatňováno na všechny typy zahraničních hazardních her.

Omezení je ale stanoveno i pro osoby, které by se chtěly zúčastnit tuzemských hazardních her. Zákaz účasti je stanoven pro osoby zaměstnané v kasinu pro účast na sázkových hrách provozovaných v tomto kasinu. Přijmete-li zaměstnání v kasinu, rozlučte se s tím, že si tam zahrajete. Nesmíte.

V oblasti kursových sázek je účast na nich zakázána pro osoby oprávněné přijímat sázky u provozovatele, u kterého jsou zaměstnány.

Zákaz účasti na kursových sázkách platí i pro osoby stanovující kursy, a to u všech provozovatelů kursových sázek, povolených dle loterijního zákona.

Zákaz účasti je rovněž stanoven u sázkových her na sportovní události a koňské dostihy pro osoby, které se přímo aktivně podílejí na těchto hrách, dále na události ve sportovních soutěžích, jejichž jsou účastníky, nebo se na nich jinak podílejí, nebo kterých se účastní sportovní klub, v němž zastávají funkci. 

Tato ustanovení mají přispět k zániku korupčního prostředí ve sportovních odvětvích, což lze jen ocenit, ovšem sami zvažte míru účinnosti, kterou to skutečně přináší.

Co rozumíme pojmem vklad do hazardní hry. Omlouvám se, napiji se. Děkuji za pochopení. Vklad a jeho dobrovolné zaplacení je jedním z pojmových znaků hazardních her. Loterijní zákon pojem vkladu ztotožňuje s pojmem sázky pomocí umístění slova sázka do závorek za slovo vklad. V ustanoveních zákona tyto pojmy ale definovány nejsou, což s sebou bohužel v praxi často přináší interpretační problémy. V loterijním zákoně je totiž pojem vkladu užíván na několika místech s různými významy, obdobně jako pojem sázky. V odborné terminologii se tomu říká maglajs. Jednou vklad představuje finanční prostředky vložené do hry, jindy finanční prostředky k úhradě základního kapitálu. V ustanoveních zákona tak dochází k mísení pojmů několika právních odvětví, jelikož vklad je rovněž pojmem občanského práva v souvislosti s prvkem úplatnosti hazardních her. Pojem vklad je ustanovením § 1 odst. 2 užíván v užším smyslu než v občanském zákoníku a také v užším smyslu než v dalších ustanoveních loterijního zákona. Vklad, tedy sázka je implicitně částečně upraven v § 1 odst. 8, zde je však stanoveno, že vklad musí být v souladu s herním plánem uhrazen provozovateli hazardní hry předem, a to v hotovosti nebo bezhotovostně. Představuje tak v rámci loterijního zákona především povinnost zaplatit finanční částku provozovateli hry, která vyplývá ze smlouvy o hazardní hře. Ze znění zákona také vyplývá, že vkladem do hazardních her nemohou být ani věci, ani práva.

Samozřejmě, že v hazardní hře je možné vyhrát i prohrát, dovolte mi, abych začal tím veselejším, tedy co je to výhra v rámci hazardní hry. V současné právní úpravě pojem výhra vůbec není definován. Pravděpodobně tehdejší zákonodárce předpokládal notorickou známost tohoto pojmu a je na nás, abychom zvážili, zda budeme s tou notorickou známostí počítat dál nebo zda se rozhodneme se o tu definici pokusit. Pan poslanec Volný se o to vůbec nepokusil, to pokládám za naprosto zbytečnou rezignaci a malou ambici a já myslím, že bychom se o to v budoucnosti pokusit měli. Na základě výše uvedené definice hazardní hry si tedy lze představit výhru jako nárok smluvní strany, která ve hře uspěla nebo pronesla tvrzení o určité skutečnosti, které se ukázalo být pravdivé.

Tlačenka, vázička, obrázek, bažant, prase..

Dle loterijního zákona mohou být předmětem výhry u peněžitých, číselných a okamžitých loterií a sázkových her výhradně peníze, pokud Ministerstvo financí výjimečně nepovolí i výhry v jejich movitých věcech. Přiznám se, nikdy nedoporučuji tyto výjimky. U věcných loterií a tombol mohou být a také zpravidla jsou i věci movité a naopak s vyloučením peněz, vkladních knížek a cenných papírů. Předpokládám, že se také nikdo z vás na plese na tombole nesetkal s výhrou pětistovky nebo s dluhopisem, to se nesmí. Tlačenka, vázička, obrázek, bažant, prase... (Nápověda z poslaneckých lavic.) Já jsem mile překvapen, jak hluboké znalosti loterijního zákona jsou v této Sněmovně, opravdu děkuji.

Provozovatel výhru vyplácí bezprostředně po skončení hazardní hry. Není-li to možné, tak následně ve lhůtě stanovené herním plánem, nejpozději však do 60 dnů. Marným uplynutím lhůty stanovené v herním plánu se výhra stává soudně vymahatelnou. Předpokladem soudní vymahatelnosti je však uplatnění nároku na výhru u provozovatele hazardní hry, přičemž lhůta uplatnění nároku nesmí být kratší než 30 dnů a delší než 90 dnů. Pokud v této lhůtě nebude nárok u provozovatele uplatněn, nárok zaniká. Pokud by provozovatel plnil po zániku nároku výherce na výhru, jednalo by se ze strany příjemce o bezdůvodné obohacení, jehož vrácení by se mohl provozovatel domáhat právní cestou. Pokud však provozovatel ví, že vyplácí výhru z již zaniklého nároku, jedná se o dar a mezi provozovatelem hazardní hry a příjemcem plnění vzniká darovací smlouva. Tady prosím nezapomenout na darovací daň, pokud s provozovatelem nejste příbuzensky spřízněni ve skupinách, kde jste darovací daně zproštěni.

Pojmem výhry, a to je zajímavé, se již několikrát zabývaly české soudy. Existuje judikát Nejvyššího soudu České republiky o tom, že v případě, kdy byla splněna podmínka pro úspěšné splnění nároku na výplatu výhry, kterou bylo předložení platného a nepoškozeného potvrzení o sázce v sázkové sběrně, nemusí být již toto potvrzení soudu předloženo, ale postačí prokázat uplatnění nároku u provozovatele.

(přestávka)

V minulých minutách jsme při definování pojmů mluvili o pojmu sázka. Dovolím si dát malý příklad: Zaslechl jsem teď v kuloárech některé sázky, jestli to vzdám. Tak na to nesázejte.

To, co je klíčové pro právní úpravu hazardních her, je regulátor, tzn. musíme mít nejenom pravidla, ale musíme mít také instituce, které na to dohlížejí, tedy správní orgány a pro oblast hazardních her. 

V podkapitole 3.2 je mj. uvedeno, že prostřednictvím práva hazardních her, resp. jeho norem, dochází k úpravě provozování hazardních her a úpravě dozoru nad nimi. Adresáty těchto právních norem jsou subjekty soukromého práva a subjekty veřejného práva ve smyslu správních orgánů, kterým je svěřena působnost v této oblasti. Správní orgány jsou v oblasti hazardních her pověřeny k udělování povolení k jejich provozování a k přijímání oznámení o konání spotřebitelské soutěže, dále také k vykonávání dozoru nad dodržováním právních norem a správou odvodů.

Zákonem číslo 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, je ústředním orgánem pro tomboly, loterie a jiné podobné hry určeno Ministerstvo financí. Působnost ministerstva a jiných správních orgánů vykonávajících veřejnou správu hazardních her specificky upravuje potom loterijní zákon. Obecně ale není v loterijním zákoně soustava správních orgánů pro oblast hazardních her vymezena. Z toho konsekventně vyplývá i neexistence obecných ustanovení vymezujících pravomoci těchto orgánů.

Pro celistvý obraz působnosti a pravomoci určitého orgánu tak musíme zpravidla hledat jak v normách obecných, tak i specializovaných, upravujících problematiku určitého druhu hazardních her. Nesystematičností úpravy se adresátům právních norem zakládá nutnost nespokojit se s nalezením právní normy upravující institut, který je předmětem jejich zájmu, ale v zájmu své vlastní a zpravidla i cizí právní jistoty. Pokud je adresátem v daném případě správní orgán, probádat zbylou část právního předpisu, ve kterém posléze zpravidla najdou odpověď na svou původní otázku.

Dalším nedostatkem právní úpravy hazardních her týkající se správních orgánů je jejich členění na orgány vydávající povolení k provozování hazardních her a orgány státního dozoru. Orgán, který povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry vydal, je povinen ji kontrolovat. Orgán vykonávající státní dozor se může kdykoliv přesvědčit, zda loterie nebo jiné podobné hry se provozují za podmínek určených v povolení a zda se dodržují příslušné právní předpisy. 

Zcela se tedy stírá rozdíl mezi povolujícími orgány a orgány státního dozoru, jelikož vykonávají v otázkách dozoru nad hazardními hrami shodnou činnost. Zakládá se tak institucionální duplicita dozoru nad hazardními hrami. Tato samotná skutečnost by však byla jistě ku prospěchu a zajistila by vyšší míru dodržování právní úpravy. Výše uvedený nedostatek právní úpravy je ale založen prakticky shodným institucionálním vymezením povolujících orgánů a orgánů státního dozoru.

Zkusme si diferencovat při zachování terminologie loterijního zákona výčet správních orgánů vykonávajících působnost v oblasti hazardních her jednak na orgány vydávající povolení k provozování hazardních her a jednak orgány státního dozoru. Teď, byť jsme si vědomi té duplicity, tak si to pro lepší pochopení zkusme od sebe oddělit.

Tedy povolující orgány. Aby nedošlo k omylu, to jsou orgány, které vydávají povolení. (S úsměvem.) Povolující orgány. Orgány vydávající povolení k provozování hazardních her, jakož i orgány přijímající oznámení o konání spotřebitelských soutěží, jsou: Za prvé obecní úřady včetně obecních úřadů ve smyslu úřadů městských částí v Praze a úřadů městských částí nebo městských obvodů v územně členěných statutárních městech. Pak jsou to krajské úřady. A úplně na vrcholu jako duch boží nad vodami je ten, který tady není, i když se jedná o jeho buď úmyslném opožděném návrhu nebo o neschopnosti podat ho včas, a to je ministr financí. Povoláním a pravomocemi se budeme zabývat v dalším povídání. Tak to jsou ty povolující.

A teď ty orgány státního dozoru. Orgány státního dozoru pro oblast hazardních her jsou: Za prvé obce, a to v případech, kdy vydávají povolení k provozování hazardních her. Krajské úřady, a to v případech, kdy vydávají povolení k provozování hazardních her. Povolení je krajským úřadem vydáváno pouze pro provozování výherních hracích přístrojů, má-li být provozovatelem výherního hracího přístroje obec ve svém územním obvodu. Pak jsou to místně příslušné finanční úřady a finanční úřady, v jejichž územním obvodu se nacházejí jednotlivé provozovny v případech, kdy povolení k provozování hazardních her vydává ministerstvo. V případech, kdy povolování hazardních her povoluje ministerstvo a sídlo provozovatele nebo jeho provozovna se nachází na území hlavního města Prahy, vykonává státní dozor Finanční úřad pro Prahu 1. To znamená, Finanční úřad pro Prahu 1 vykonává dozor na území celé velké Prahy. Totéž platí i pro město Brno a totéž platí i pro město Ostravu, kdy státní dozor vykonává Finanční úřad Brno 1 resp. Finanční úřad Ostrava 1.

Fakultativně pak mohou státní dozor nad provozováním výherních hracích přístrojů k jejich provozu vydat povolení obecní nebo krajský úřad, vykonávat místně příslušné finanční úřady a finanční úřady, v jejichž územním obvodu se nacházejí jednotlivé provozovny.

Jak je patrné z výše uvedených výčtů, povolující orgány a orgány státního dozoru jsou institucionálně shodnými správními orgány s výjimkou orgánů státního dozoru v podobě finančních úřadů. Pro úplnost bych rád zdůraznil, že dle loterijního zákona jsou působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu nebo úřadu městského obvodu výkonem tzv. přenesené působnosti, tzn. i v případě, že to vykonává obecní či krajský úřad. Vykonává co? Vykonává státní správu.

Jaké jsou prameny právní úpravy herní problematiky v České republice. Možná vás to překvapí, projednáváme novelu loterijního zákona, ale musíme si být vědomi, že je to problematika, která se prolíná do celé řady jiných právních předpisů a musíme je být schopni chápat komplexně a být si vědomi všech souvislostí, což ve vší úctě, když se dívám na pana předkladatele, nejsem si jist, zda učinil. Proto pokládám za nezbytné v diskusi zdůraznit, že herní problematiku v České republice upravují předpisy zákonné i podzákonné úrovně ve smyslu zákonů, vyhlášek ministerstev a obecně závazných vyhlášek obcí. Dovolte mi, abych vás teď seznámil s těmi nejvýznamnějšími předpisy, které upravují oblast hazardních her.

Je to občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Je to stále ještě platný zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. Je to zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Je to zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Je to zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Je to zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Je to zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Nelze zapomenout na zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, samozřejmě jak jinak, i ten ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který jsme nedávno novelizovali ve smyslu kontrolních mechanismů, a ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Nesmíme zapomenout na obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. A jakkoliv to zní téměř neuvěřitelně, do oblasti loterií nám vstupuje i zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury, ve znění pozdějších předpisů. A zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, ve znění pozdějších předpisů.

V jednom ze svých příštích vystoupení na podobné schůzi očekávám, že velmi úzce probereme právě s posledními dvěma zmiňovanými zákony, tedy se zákonem o Státním fondu kultury a o Státní fondu České republiky, úzkou souvislost mezi hazardními hrami, loteriemi a financováním kultury v České republice. Jestli si vzpomenete, věnovali jsme se posledně s panem poslancem Holečkem úzké souvislosti loterijního zákona a financování sportu. Tam jsme to jenom tak nakousli. Česká nás ještě dvacet, třicet hodin, ale dáme to. A určitě dáme i tu kulturu.

To jsou asi tak ty nejvýznamnější právní předpisy. A v tomto výčtu nejsou záměrně obsaženy prameny nejvyšší právní síly v podobě Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod, nicméně musíme si být vědomi skutečnosti, že jako předpisy obecně prostupující právní úpravou všech právních odvětví se i tyto normy dotýkají námi projednávané problematiky a novely, kterou předložil pan poslanec Volný. Z výše uvedeného výčtu logicky pak vyplývá, že herní problematika je na zákonné úrovni upravena rozličnými rozmanitými právními předpisy různých právních odvětví. Ze soukromoprávních předpisů asi nejvýznamnější obchodní zákoník a ve veřejnoprávním předpisu se jedná o správní právo a finanční právo. Budu milosrdný a nebudu opakovat zákony týkající se finančního a správního práva.

Musíme se nutně teď chvíli věnovat speciálnímu právnímu předpisu z tohoto výčtu, který právě novelizujeme na základě návrhu pana poslance Volného, tedy je to novela zákona o loteriích a jiných podobných hrách. Je to speciální právní předpis. Ten modifikuje soukromoprávní úpravu obsaženou v občanském zákoníku i v obchodním zákoníku a má tak přednost před odlišnou úpravou obsaženou v těchto právních předpisech. Pro řízení ve věcech hazardních her pak platí správní řád s odchylkami, které upravuje právě tento loterijní zákon. Výjimkou jsou řízení ve věcech správy odvodů, kde se dle § 41 odst. 3 postupuje podle daňového řádu. Ustanovení loterijního zákona jsou zásadně veřejnoprávní povahy upravující hazardní hry s využitím metody veřejnoprávní regulace.

Právní úprava hazardních her je v České republice postavena na generálním zákazu provozování hazardních her stanoveném v § 1 odst. 1 v první větě. Výjimkou z generálního zákazu jsou případy stanovené v loterijním zákoně. Předmětem právní úpravy loterijního zákona je tak úprava veřejnoprávních předpokladů pro uskutečňování hazardních her jako specifického typu smluv o sázce a hře upravených předpisy občanského práva. Pardon. Takto obecně vymezený předmět je možno z věcného hlediska členit na dílčí okruhy, z nichž loterijní zákon vymezuje a charakterizuje druhy hazardních her. Stanoví, kdo může být provozovatelem hazardních her, stanoví, kdo může být účastníkem hazardních her. Stanoví práva a povinnosti provozovatelů a účastníků hazardních her. Stanoví podmínky pro provozování hazardních her. Stanoví působnost a pravomoci orgánů veřejné správy v otázkách hazardních her. Stanoví práva a povinnosti dalších osob vykonávajících činnost v souvislosti s hazardními hrami.

Pro loterijní zákon je charakteristické obdobně jako pro právní předpisy jiných států, takzvaného východního bloku, že zákonodárce nebyl v době přijetí zákona zcela připraven na vytvoření předpisu upravujícího činnosti do té doby u nás neprovozované, nebo provozované jen ve značně omezené míře. To se projevuje v nepromyšlené systematice zákona stejně jako ve formálně logických nedostatcích při užívání pojmů a jejich vzájemných vazeb. Na některé z těchto nedostatků jsem si dovolil již upozornit a budu na ně upozorňovat dál. Formálně jsou ustanovení zákona členěna, jak pan poslanec Volný jako předkladatel ví, na osm částí. První část nese označení Úvodní ustanovení. Je to celkem logické. Asi by nedávalo žádnou logiku, kdyby pod pojmem Úvodní ustanovení byla označena třeba čtvrtá část.

První část zákona je také z formálního hlediska částí nejproblematičtější. Obsahuje sedm paragrafů, z nichž jsou bez jakéhokoliv vnitřního členění a v na sebe nenavazujících ustanoveních vymezeny nejdůležitější pojmy a instituty užívané v dalších částech zákona. Je tak nutné pečlivě vyhledávat vzájemné obsahové i logické vazby mezi jednotlivými ustanoveními, abychom získali obraz obecného vymezení pojmů v celé jejich šíři, jako jsou hazardní hry a jejich druhy, provozovatel hazardní hry, účastník hazardní hry, vymezení podmínek pro udělení povolení k provozování hazardní hry a podobně. 

Část druhá až osmá jsou postupně označovány jako Část první až sedmá. Část první se zabývá problematikou loterií a tombol. Jenom prosím, ta věta není nelogická, ještě jednou ji řeknu, byť zní napoprvé absurdně. Část druhá až osmá jsou postupně označovány jako Část první až sedmá. A proč? Protože ta skutečně první je označena jako úvodní, proto ta druhá až osmá je označena jako jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm.

Část první se zabývá problematikou loterií a tombol, Část druhá se zabývá výherními hracími přístroji, Část třetí kursovými sázkami, Část čtvrtá sázkovými hrami v kasinu, Část pátá dostihovými sázkami, Část šestá odvody z hazardních her a Část sedmá obsahuje Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Právě poslední část zákona, přesněji jeho část Ustanovení společná představuje druhou neproblematičtější část zákona. Nalezneme zde totiž úpravu státního dozoru nad hazardními hrami včetně úpravy možných sankcí, stanovení českého jazyka jazykem úředním, úpravu pravomoci obcí vydávat obecně závazné vyhlášky, stanovení práva obcí účastnit se správního řízení o vydání povolení u některých druhů hazardních her, jestliže mají být provozovány na jejich území, úpravu pravomocí ministerstva, úpravu sankčních pravomocí povolujícího orgánu, úpravu náležitostí herního plánu, atd.

To vše opět ve formálně i logicky nenavazujících ustanoveních. Ustanovením obsaženým v Části sedmé jistě nelze upřít, že se uplatní při správě hazardních her, většina z nich ale z důvodu svého obecného charakteru spadá do oblasti upravené loterijním zákonem v části Úvodní ustanovení. Ustanovení společná slouží ve většině právních předpisů k vymezení působnosti jiných zákonů, kupříkladu na řízení dle daného zákona apod., nikoliv ke stanovování pravomocí subjektů či podrobné úpravě některých institutů. Špatná koncepce systematiky loterijního zákona vytvořené zákonodárcem se tak projevuje v plné síle v první a poslední části zákona.

Z důvodu výše uvedené nepřipravenosti zákonodárce na vytvoření bezproblémové právní úpravy hazardních her byl loterijní zákon poměrně často novelizován. Naposledy tomu tak bylo v roce 2011. Předpisy novelizující loterijní zákon z tohoto roku je: zákon č. 300/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Novela 300/2011 Sb. upravuje loterijní zákon velkým počtem ustanovení neponechávající žádnou z částí loterijního zákona netknutou. Nově jsou do loterijního zákona vloženy například ustanovení upravující propagaci nepovolených hazardních her, nové druhy hazardních her, atd. Novela 300/2011 Sb. představuje reakci zákonodárce na technický pokrok a rozvoj hazardních her. Z důvodu jeho rozsahu, a také proto, že to byla moje novela, si ji tak jako pracovně nazývám Velkou novelou loterijního zákona.

Zákon č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

Tato novela upravuje ustanovení velkého množství právních předpisů, jelikož zavedení trestní odpovědnosti právnických osob představuje významnou změnu institutu trestní odpovědnosti, v důsledku čehož musela být upravena i ustanovení loterijního zákona. Novela 420/2011 Sb. mění § 4a loterijního zákona tak, že nově je vyžadována bezúhonnost i po právnické osobě vystupujících jako žadatel o vydání povolení k provozování hazardních her nebo vystupující také jako akcionáři nebo společníci žadatelů.

Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Tady bohužel přichází, přišlo ne úplně citlivé zrušení tohoto zákona, což nadále zkomplikovalo už tak dost komplikovanou právní úpravu.

To jsme probrali ty nejdůležitější zákony a nyní je potřeba se věnovat právním úpravám podzákonné úrovně a pokládám za velkou chybu, že předkladatel novelizuje zákon, aniž by se zabýval prováděcími normami.

Problematika práva hazardních her je upravena i na podzákonné úrovni ve formě vyhlášek ministerstva a obecně závazných vyhlášek obcí. Zmocnění k vytvoření podzákonné úpravy je stanoveno pro ministerstva v § 1 odst. 5, § 50 odst. 1, 2 a odst. 8, pro obce pak je to v § 50 odst. 4.

Vyhlášky Ministerstva financí - ty nejvýznamnější jsou vyhlášky č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích, ve znění zákona č. 149/1998 Sb. Touto vyhláškou je realizována pravomoc ministerstva stanovená v § 50 odst. 1 loterijního zákona upravit nejvyšší vsazenou částku na jednu hru a nejvyšší výhru v jedné hře podle § 17 odst. 4, nejvyšší hodinovou prohru podle § 17 odst. 6 a upravit náležitosti známky uvedené v § 18 odst. 4. Vyhláška obsahuje celou řadu ustanovení, jejichž obsah ale překračuje zmocnění udělené loterijním zákonem ministerstvu. Jedinými použitelnými ustanoveními tak je úprava náležitostí známky obsažené v § 4 odst. 2.

Vyhláška č. 285/1998 Sb., o podmínkách monitorování a uchovávání záznamů v kasinu. Ministerstvu je § 50 odst. 2 stanovena povinnost upravit právním předpisem podrobnosti a bližší podmínky pro monitorování a uchovávání záznamů podle § 37. V § 37 je tato povinnost uvedena opětovně, vzniká tak duplicita, která zde ale nezpůsobuje žádné následky. Oproti předchozí vyhlášce je tato vyhláška použitelná v celém svém rozsahu. Uveďme proto, že se monitorují všechny hrací stoly umístěné v kasinu, přitom každý z nich zvlášť včetně ruletového kola a boxu pro dotování žetonů, pokladna a prostor, kde se provádí závěrečné vyúčtování výsledků herního dne.

Monitorování musí být plynulé a obrazový a zvukový záznam z tohoto monitorování musí být jasný, zřetelný, rozlišující a kvalitní, musí být patrny zejména číslice na ruletovém kole a na hracích stolech, označení a počet žetonů i hodnoty karet. Musí být také zajištěno zabránění poškození záznamů, a to tak, že záznamy umístíme do odděleného a zabezpečeného prostoru.

Poslední důležitou vyhláškou Ministerstva financí je Vyhláška č. 315/1999 Sb., o způsobu oznamování soutěží, anket a jiných akcí o ceny, které nejsou spotřebitelskou loterií. Známe ji také jako "vyhlášku o spotřebitelských soutěžích".

Tato vyhláška byla vydána ministerstvem na základě ustanovení § 1 odst. 5 poslední věty. Podrobnější rozbor ustanovení vyhlášky o spotřebitelských soutěžích je obsažen v oddílu 5.3.4.zabývajícím se právě ohlašováním tohoto druhu hazardních her. To jsou vyhlášky ministerstva. Teď se musíme věnovat obecně závazným vyhláškám obcí, které některým z vás, kteří jste přišli z komunální politiky, jsou možná bližší, ale samozřejmě zdaleka ne všem.

Obecně závazné vyhlášky obcí dotvářejí systém pramenů práva hazardních her. Novelou 300/2011 Sb. došlo ke změně v této oblasti a dnes tak mohou obce na základě zmocnění v § 50 odst. 4 loterijního zákona u hazardních her stanovených v odst. 2 stanovit místo a čas, ve kterém mohou být výše uvedené hazardní hry provozovány. Místo a čas, ve kterém je provozování výše uvedených hazardních her zakázáno. A zákaz provozování výše uvedených hazardních her na celém území obce. Tato pravomoc předtím nebyla, byla dána až příslušnou novelou zákona z roku 2011. A propos, dovolím si znovu podotknout, že jsem ji prosazoval jako ministr financí já, přesto o mně stále někdo trousí, že podporuji hazard. Tohle byla naprosto zlomová právní úprava, která pravomoc obcím dala do ruky.

Obcím je tak dána možnost, nikoliv povinnost, upravit provozování výše uvedených hazardních her, nebo jen některých z nich, na svém území. Nově také byla § 50 odst. 7 stanovena povinnost obcí o přijetí OZV do 15 dnů informovat ministerstvo. Zde je možné upozornit na další problematické ustanovení loterijního zákona, jelikož obcím je tato povinnost stanovena i pro OZV přijaté podle § 50 odst. 5.

Právní úprava a neúprava herní problematiky v České republice je stále poměrně velký problém. V této kapitole je proto nutné probrat se právní úpravou obsaženou v předpisech českého právního řádu, která upravuje herní problematiku.

Dovolte mi, abych se zaměřil jak na občanskoprávní aspekty her, tak především na jejich veřejnoprávní úpravu obsaženou v loterijním zákoně, sloužící k zajištění řádného provozování hazardních her na našem území. Neopomenu zmínit ani trestněprávní úpravu dotýkající se oblasti her, neboť samozřejmě i trestní odpovědnost tam vzniká.

Jaké jsou občanskoprávní aspekty herní problematiky? V pojetí Občanského zákoníku představují hry dva typy smluv, sázka a hra. A dále v Občanském zákoníku specificky neupravené a řídící se tak obecnou úpravou závazkových právních vztahů. Hazardní hry, resp. loterie a jiné podobné hry, jsou pak poddruhem smluv o sázce a hře specificky upravené v loterijním zákoníku. I pro ně však platí úprava obsažená v Občanském zákoníku, pokud loterijní zákon neupravuje problematiku her odlišně. Ve třetí kapitole bych se jednou pravděpodobně za několik nocí rád zabýval úpravou účastníka hazardní hry i z pohledu úpravy Občanského zákoníku.

U provozovatele hazardních her jako právnické osoby je základem právní úpravy rovněž Občanský zákoník tím, že jednak vytváří institut právnické osoby jako subjektu práva a jednak také tím, že jim umožňuje účastnit se občanskoprávních a jiných právních vztahů. Náležitostmi právnických osob, jejich formami a závazkovými vztahy mezi nimi apod. se pak zabývá právo obchodní. Na problematiku her se uplatňují ale i jiná ustanovení Občanského zákoníku s různými účinky, jejichž rozbor si teď krátce, krátce provedeme.

"Hlava osmnáctá: Sázka a hra.

§ 845. Výhry ze sázek a her nelze vymáhat; vymáhat nelze ani pohledávky z půjček, poskytnutých vědomě do sázky nebo hry. Takové výhry a pohledávky nelze ani platně zajistit. Odst. 2, Los se posuzuje jako sázka nebo hra.

§ 846. Ustanovení § 845 neplatí, jde-li o výherní podnik, který provozuje stát nebo který byl úředně

povolen."

Jaký je potom předmět sázky a hry? Předmětem sázky a hry, tedy tzv. herním vkladem, může být jakýkoliv předmět právních vztahů, s nímž může daná osoba, ve smyslu účastníka sázky nebo hry, nakládat. Můžou jím být věci, práva i jiné majetkové hodnoty s určitými výjimkami. Těmito výjimkami jsou věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, které jsou zvláštními právními předpisy vyhrazeny do vlastnictví státu nebo jím určených právnických osob dle § 125 odst. 2 Občanského zákoníku, dále věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které jsou nepřevoditelné, anebo ty, u kterých je právními předpisy stanoven zvláštní režim zacházení.

Rovněž nemohou být vkladem do sázek a her neovladatelné přírodní síly a práva osobnostní povahy. Herní vklad ale může spočívat v jednání nebo opomenutí, s výjimkou zákonem zakázaného způsobu jednání nebo opomenutí. Je ale nutné si uvědomit, že sázka i hra mohou být uzavřeny i jako smlouvy bezúplatné, tedy bez herního vkladu, ve formě sázky o čest nebo ve formě hry provozované pro pouhé pobavení, jak například uvádí některé odborné publikace.

Existuje institut, který lze pojmenovat jako absolutní neplatnost smluv o sázce a hře. Už jsme si několikrát zdůraznili diferenciaci her na sázky a hry a hazardní hry jako poddruh sázek a her upravených v loterijním zákoně charakteristických pravidelností představovanou jejich provozováním prostřednictvím subjektu, který k tomu účelu získal povolení na základě zákona. Občanský zákoník tento subjekt označuje jako výherní podnik. Jednoduše řečeno tak dělíme sázky a hry na ty, které jsou provozovány na základě povolení, to jsou tedy hazardní hry, a ty, které je možno provozovat bez povolení. Na základě generálního zákazu provozování hazardních her stanoveného v § 1 odst. 1 dojdeme k závěru, že provozování hazardních her bez povolení zakládá absolutní neplatnost takovéhoto smluvního vztahu uzavřeného mezi jejím provozovatelem a účastníkem, a to pro rozpor se zákonem dle

§ 39 občanského zákoníku. Jinými slovy, pokud vznikl vztah s provozovatelem, který nedostal k hazardní hře povolení, nelze vymáhat jakékoliv plnění a smlouva, která normálně vzniká, se stala smlouvou absolutně neplatnou, a závazky tudíž jsou z ní nevymahatelné. I touhle problematikou se zabývali české soudy a můžeme najít rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích, že nárok na výhru není soudně vymahatelný, pokud subjekt provozující hazardní hru ji provozuje bez povolení a toto povolení mu nebylo doposud vydáno. Upozornit je ale třeba na to, že nic nebrání tomu, aby provozovatel hazardní hry jako právnická osoba, tedy nikoliv v pozici provozovatele hazardní hry, mimo svou podnikatelskou činnost, uzavřel sázku nebo hru jako jakýkoliv jiný subjekt práva. Absolutní neplatnost sázky a hry také zakládá nedodržení pojmového znaku...

(čas je středa 7. října 2015 0:05 hodin)

My jsme si totiž svým usnesením stanovili, a ta formulace je - a teď budu citovat zcela přesně - že prvním bodem ve středu bude bod 145. Je to třetí čtení a lhůta uplyne až v 9 hodin. Dřív se hlasovat nemůže. A neboť už je středa, nemůžeme jednat. Je středa, prvním bodem ve středu je bod 145. Nemůžeme jednat o bodu 28, pokud jsme si svým usnesením schválili, že prvním bodem ve středu je bod 145. To bychom porušili své vlastní usnesení. (...) dybychom, kolegyně a kolegové, měli lhůtu mezi druhým a třetím čtením, tak bychom teď mohli přerušit a začít hlasovat o bodu 145 a já bych pokračoval. Ale to nemůžeme, protože lhůta mezi druhým a třetím čtením nám uplyne až v 9 hodin. My nemáme šanci. Já bych mluvil, až bych brečel. (Smích, řečník se směje rovněž.) Ale my prostě nemůžeme!

Ing. Miroslav Kalousek

• TOP 09

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Psali jsme:

Fiedler (Úsvit): Nepřítomný ministře, je to výsměch celému národu. Jsou účelem odpustky skupině Agrofert?

Benda (ODS): Předpokládal jsem, že budeme řešit problém s velvyslanci, kterým je přes 70 let

Tejc (ČSSD): Pokud je člověk ve službě státu, nemůže si úplně vybírat, kam půjde

Ministr Zaorálek: Je pro nás výhodné zaměstnávat rodinné příslušníky diplomatů, kteří vyjíždějí

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.