Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi opět stručně představit návrh zákona, kterým se mění zákon o veřejném ochránci práv. Jak už jsem uváděl v prvním čtení, vychází z programového prohlášení vlády, kde se vláda zavazuje posílit právní možnosti ochrany proti diskriminaci a pravomoc veřejného ochránce práv navrhovat rušení zákonů pro rozpor s ústavním pořádkem. Návrh proto dává ochránci dvě nové pravomoci. Jednak tu, obracet se na Ústavní soud, a pak podat soudu veřejnou žalobu ve věcech diskriminace. Návrh rovněž zavádí méně formální a rychlejší způsoby činnosti ochránce a všem dotčeným subjektům dává jasné povinnosti, spolupracovat s ochráncem při plnění jeho úkolů.
Návrh byl předmětem několika jednání garančního ústavně právního výboru i výboru petičního. Oba výbory se podrobně věnovaly především oběma nově navrhovaným pravomocím veřejného ochránce. Ty názory zahrnovaly všechny představitelné polohy. Chtěl bych za debatu všem poděkovat. Výstupem jednání obou výborů jsou také pozměňovací návrhy, ke kterým se v krátkosti vyjádřím - v krátkosti odpovídající tedy významu těchto návrhů.
Oba dva výbory podpořily rozšíření pravomoci ochránce ještě v třetí oblasti, a to monitorování naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. To je návrh, jak už jsem zde také uváděl, který původně byl v návrhu předloženém vládě a pro mezi tím vypořádaný rozpor týkající se personálního posílení Kanceláře veřejného ochránce práv to na vládě bylo vypuštěno, a nyní tedy výbory opět navrhují tuto pravomoc doplnit. Podle úmluvy má Česká republika povinnost, zřídit nezávislý orgán pro monitorování jejího naplňování a v českém prostředí je pověření ochránce tímto úkolem nejlepším řešením, neboť splňuje parametry nezávislosti - přinejmenším prozatím. A jednak má také k dispozici potřebné zkušenosti a kompetence pro nezávislé a systémové sledování naplňování práv osob.
Ochránce tak bude moci aktivně přispívat k lepší ochraně a realizaci práv osob se zdravotním postižením v ČR.
Tyto návrhy výborů já proto podporuji, protože doopravdy mohou zlepšit postavení osob se zdravotním postižením a ochranu jejich práv.
Ústavně právní výbor se věnoval i oběma navrhovaným pravomocím, jak jsem je uváděl. Výsledkem je pozměňující návrh, který podmiňuje podání návrhu Ústavnímu soudu na zrušení zákona či jeho části předchozím projednáním věci v petičním výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Před vlastním podáním návrhu Ústavnímu soudu tak bude moci ve věci být veden dialog mezi ochráncem a Poslaneckou sněmovnou.
Toto posílení dialogu, které může přispět k vyřešení té věci, aniž by byla projednávána před Ústavním soudem, považuji za rozumné. Proto si myslím, že by mohl být podpořen i tento pozměňovací návrh, v tomto případě ústavně právního výboru.
U druhé kompetence, kterou je veřejná žaloba ve věcech diskriminace, bohužel ústavně právní výbor podpořil návrh na její vypuštění.To samozřejmě považuji za nešťastný krok, protože by tím nebylo naplněno vládní prohlášení, které zavazuje vládu k posílení ochrany proti diskriminaci. Tento nástroj já považuji z hlediska ochrany diskriminovaných osob za velmi efektivní. Je potřeba si uvědomit, že prostředky obrany proti diskriminaci, které jsou individuální, v tomto případě jsou velmi složité, nákladné, pro lidi často nesrozumitelné. Je potřeba si uvědomit, že oběťmi diskriminace jsou velmi často osoby, které mají slabší postavení ve společnosti, někdy nižší sociální kompetence a právě např. antidiskriminační žaloba patří k nejkomplikovanějším právním otázkám. To znamená, že praktická dostupnost ochrany proti diskriminaci je často velmi nízká. My to vidíme i na reálném počtu žalob, které jsou podávány, které nijakým způsobem nekorespondují se statistickými daty v oblasti diskriminace, které máme k dispozici. Mimo jiné i tato pravomoc veřejného ochránce je doporučována na mezinárodní úrovni různými výbory, které sledují ochranu práv a proti diskriminaci OSN a Rady Evropy.
Jsem rád, že petiční výbor na rozdíl od ústavně právního výboru doporučil ke schválení zákon včetně této části, tedy tak, jak byl předložen. Logická je samozřejmě změna účinnosti návrhu vzhledem k průtahům v projednávání tohoto návrhu zde na půdě Poslanecké sněmovny.
Zmínil bych se ještě o jednom návrhu, který se věnuje otázce, která vůbec není obsažena v předloženém návrhu, a to je možnost odvolání ochránce z jeho funkce Poslaneckou sněmovnou. Podle tohoto návrhu by měla Poslanecká sněmovna mít možnost ochránce odvolat v případě závažného pochybení. Tento pojem v návrhu není nijak definován a naopak je natolik obecný, že by v zásadě to odvolání mohlo být zdůvodňováno kdykoliv. Je to přitom otázka nezávislosti a nestrannosti výkonu funkce veřejného ochránce na politické moci. Jakkoli je ochránce volen a do jisté míry odpovědný Poslanecké sněmovně, myslím si, že takovýto návrh by byl zcela nepřijatelným zásahem do nezávislosti, tak jak je definována pro tyto instituce mezinárodními standardy. Zmiňoval jsem právě to prozatím i u svěření monitorovacího mechanismu práv osob se zdravotním postižením veřejnému ochránci, kde právě i úmluva OSN takovéto garance nezávislosti předpokládá a že právě to je důvodem, proč navrhujeme tuto pravomoc svěřit veřejnému ochránci. Tady by ta nezávislost takovým návrhem byla zásadně zpochybněna a myslím si, že doopravdy je zcela nepřijatelné takovouto cestou postupovat. Já myslím, že na úvod by to stačilo. Samozřejmě se vyjádřím k následné debatě. Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
