Dienstbier: Rozhodnutí přijaté v referendu bude závazné jak pro parlament, tak pro vládu

11. 3. 2016 13:37

Projev na 42. schůzi Poslanecké sněmovny dne 11. 3. 2016

Dienstbier: Rozhodnutí přijaté v referendu bude závazné jak pro parlament, tak pro vládu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr Jiří Dienstbier

Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vláda schválila svým usnesením návrh ústavního zákona o celostátním referendu dne 13. července 2015 a následně předložila Poslanecké sněmovně.

Cílem předloženého návrhu ústavního zákona je zavedení institutu celostátního referenda do ústavního pořádku České republiky. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, směřuje k naplnění článku 2 odst. 2 Ústavy české republiky, podle něhož ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.

Návrh ústavního zákona o celostátním referendu byl zpracován na základě programového prohlášení vlády. Vláda se svým programovým prohlášením mj. zavázala podpořit možnosti vypsání celostátního referenda o zásadních otázkách fungování státu, a to i na základě lidové iniciativy a vždy k předem jasně definovaným otázkám, přičemž by měl být ústavním zákonem zároveň stanoven výčet otázek, o nichž referendum nelze vyhlásit.

Podle návrhu lze v referendu rozhodovat o věcech vnitřních nebo o zahraniční politice státu s výjimkou rozhodování o základních právech a svobodách, státním rozpočtu a ve věcech znamenajících zásah do právní úpravy nebo správy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění, dále porušení závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva, ustanovování jednotlivých osob do funkcí, ale i jejich odvolávání z funkcí a také o individuálních právech a povinnostech.

Rovněž, jak už tady zaznělo, nelze referendem schvalovat právní předpisy.

Návrh na konání referenda je oprávně podat každý občan České republiky nebo skupina občanů, kteří dosáhli ke dni podání návrhu na konání referenda věku 18 let, podpoří-li jejich návrh petice podepsaná nejméně 250 tisíci občany České republiky, kteří dosáhli ke dni podání návrhu na konání referenda věku 18 let, přičemž tuto petici je možné podepsat v období do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vládě, resp. Ministerstvu vnitra, doručeno oznámení o zahájení sběru podpisů pod tuto petici.

Podrobnosti budou samozřejmě upraveny v prováděcím zákoně.

Návrh na konání referenda může podat pouze občan nebo skupina občanů České republiky, vláda, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a vyšší územní samosprávné celky mohou k prosazení svých cílů využít svou zákonodárnou iniciativu v mezích článku 41 odst. 2 Ústavy a podat návrh zákona Poslanecké sněmovně. Jinými slovy, zákon spočívá na iniciativě občanů, politici by se neměli za referendum schovávat, ti by měli rozhodovat, a je na občanech, zda svou peticí vyvolají konání referenda.

Samozřejmě, že zákonodárná iniciativa těm, kteří ji mají, umožňuje podat případně i návrh ústavního zákona o referendu ke konkrétní otázce, ale tomu by v zásadě právě úprava obecného referenda měla předejít.

Přezkum návrhu na konání referenda Ústavním soudem je navržen jako preventivní a fakultativní, návrh Ústavnímu soudu mohou podat vláda, skupina 25 poslanců nebo deseti senátorů. V případě, že se vláda usnese na tom, že nejsou splněny podmínky pro podání návrhu na konání referenda, pak i petent nebo skupina petentů, kteří podali návrh na konání referenda. (?) Mohu vás uklidnit, soudci Ústavního soudu nebudou zmateni při posuzování těchto návrhů. Jednak jsou zvyklí na to, že projednávají více podobných návrhů a zpravidla vycházejí samozřejmě z toho, že se drží svého názoru, je upraveno i jak ho mohou změnit. V tomto případě pak k tomu nemůže dojít prakticky vůbec, protože vláda samozřejmě takový návrh Ústavnímu soudu podá pouze, když se bude domnívat, že návrh nesplňuje, resp. otázka nesplňuje ty stanovené parametry.

V případě, že Ústavní soud rozhodne, že splňuje, petenti samozřejmě budou spokojeni a petenti naopak to mají jako obranu proti vládě, čili tam doopravdy nemůže dojít k žádnému rozporu, že by najednou Ústavní soud byl v pokušení vydat dva protichůdné nálezy v této věci. V případě, že vláda tedy vysloví soulad navrženého referenda s Ústavou a zákony a nepodá návrh k Ústavnímu soudu, neučiní tak ani poslanci ani senátoři, tak prezident republiky vyhlásí do 30 dnů ode dne, kdy uplynuly lhůty pro podání návrhů Ústavnímu soudu. Jinak v případě, že je věc předložena Ústavnímu soudu, tak do 30 dnů od rozhodnutí Ústavního soudu.

Právo hlasovat v referendu má podle návrhu každý občan České republiky, který dosáhl 18 let. Rozhodnutí podle návrhu bude v referendu přijato tehdy, pokud nadpoloviční většina hlasujících občanů a zároveň nejméně 25 % občanů oprávněných v referendu hlasovat odpoví na otázku položenou v referendu kladně, anebo tehdy pokud nadpoloviční většina hlasujících a zároveň 25 % všech oprávněných hlasovat odpoví záporně. Nešli jsme v návrhu cestou stanovení minimální účasti pro platnost referenda, ale stanovili jsme v návrhu požadavek minimálního počtu hlasů pro nebo proti navržené otázce, což mimo jiné znemožňuje strategii těch, kteří nesouhlasí s otázkou vyzývat k neúčasti v referendu, je potřeba se aktivně vyjádřit pro nebo proti a zároveň je stanovena minimální kvalifikovaná hranice pro schválení závazného výsledku referenda tak, aby jenom minimální počet občanů při nízké účasti nemohl rozhodnout o zcela zásadní otázce fungování státu.

Rozhodnutí přijaté v referendu bude zavazovat vládu a parlament, a to po dobu volebního období Poslanecké sněmovny, zároveň však nejméně po dobu tří let ode dne oznámení výsledku hlasování v referendu. Vláda bude mít povinnost toto rozhodnutí v rámci své působnosti provést, což může zahrnovat například přípravu a předložení návrhu zákona parlamentu, pokud k provedení referenda je nezbytná změna právní úpravy na úrovni zákona.

Rozhodnutí přijaté v referendu bude závazné také pro parlament, a to po stejnou dobu jako pro vládu. Parlamentu návrh ústavního zákona zapovídá přijmout usnesení, které by bylo v rozporu s rozhodnutím přijatým v referendu. Parlament je na rozdíl od vlády vázán v negativním smyslu. Nesmí po danou dobu přijmout usnesení, které by bylo v rozporu s rozhodnutím přijatým v referendu. Nečinnost parlamentu samozřejmě není v tomto případě v rozporu s ústavním zákonem.

Poslanci a senátoři nemají ničím vázaný mandát a nejde jim proto nařídit, aby aktivně hlasovali pro nějaký návrh zákona. Parlament však nemůže přijmout žádný návrh zákona nebo jiné usnesení, které by bylo s výsledkem referenda v rozporu. Proti takto přijatému zákonu by se bylo možné samozřejmě bránit u Ústavního soudu s návrhem na jeho zrušení.

Samozřejmě že jak jsem uváděl, nelze parlament donutit aktivně k tomu, aby aktivně schválil nějaký zákon. Ale předpokládám, že vůle občanů vyjádřená v referendu v politické rovině také je určitým závazkem nebo poměrně jasnou informací pro politiky, kteří ve vládě, ve Sněmovně, v Senátu zasedají.

Samozřejmě že není smyslem úpravy, aby rozhodnutí přijaté v referendu zavazovalo jednou pro vždy. Proto jsou tam stanoveny ty lhůty. Jsou v zásadě vázány na funkční období Poslanecké sněmovny, což samozřejmě může být předmětem debaty, ale je to asi racionální doba, po kterou lze to rozhodnutí vázat. Samozřejmě do toho pak vstupují parlamentní volby, ve kterých se mohou kandidující strany vyjádřit i k výsledku referenda a jak závazně ho vnímají politicky i pro další období.

Z hlediska opakování referenda - tak ve stejné věci bude možné referendum konat nejdříve po skončení volebního období Poslanecké sněmovny a zároveň po uplynutí nejméně tří let ode dne oznámení výsledků hlasování v předchozím referendu, čili v zásadě stejně nastavená lhůta jako pro závaznost referenda. (Hluk v sále.)

Dále dochází k rozšíření výčtu návrhů zákonů uvedených v článku 40 Ústavy, k jejichž schválení je třeba souhlasu obou komor parlamentu. Výčet návrhů zákonů je rozšířen o návrh zákona o provádění celostátního referenda, neboť je svou povahou zákonem volebním a upravuje referendum s celostátní působností, je tudíž obdobou volebních zákonů. S touto změnou souvisí legislativně technická změna v článku 10a Ústavy. (Nesrozumitelné) podle článku 40 bude schvalován jen návrh zákona o provádění celostátního referenda, zatímco návrhy zákonů upravující krajské a místní referendum budou nadále ve stejném režimu jako doposud.

Myslím si, že na úvod debaty by to takto mohlo stačit. Budu samozřejmě rád, pokud v celém projednávání získá návrh ústavního zákona podporu Poslanecké sněmovny. Je samozřejmě zcela legitimní vést debatu o parametrech, tak jak jsou v návrhu zákona navrženy. A já se na tuto debatu těším a doufám, že jejím výsledkem bude schválení kvalitního návrhu ústavního zákona o celostátním referendu.

Děkuji za pozornost.

Mgr. Jiří Dienstbier, ml.

  • ČSSD
  • Senátor za ČSSD
  • ministr pro lidská práva

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hašek (ČSSD): Záměr vytvořit státní půjčovnu vlaků ohrožuje čerpání z operačního programu

18:14 Hašek (ČSSD): Záměr vytvořit státní půjčovnu vlaků ohrožuje čerpání z operačního programu

Asociace krajů ČR nesouhlasí se záměrem ministra dopravy Dana Ťoka využít evropské dotace k nákupu ž…