Přiznávám, že i můj pohled je nutně subjektivní. Základem jakýchkoliv úvah ovšem musí být přijetí faktu narůstajícího objemu individuální automobilové dopravy.
Lidé totiž mají čím dál více automobilů, čím dál více jich využívají (mj. na úkor veřejné dopravy) a jezdí na čím dál větší vzdálenosti (i díky stěhování do satelitů).
Opouštění veřejné dopravy je přitom posilováno negativní zpětnou vazbou – snižující se počet přepravených osob (např. v opavské MHD o tři procenta ročně) vede k tlakům na omezování četnosti spojů, tím ke snižování atraktivity a k dalšímu snižování počtu přepravených osob. U mnohých zapadlejších obcí již přestává být využití veřejné dopravy pro denní dojíždění do práce reálné.
Mantrou diskusí o opavské dopravě je severní obchvat. Vypadá to jako logické řešení – automobily, které Opavou jen projíždějí, odvedeme na obchvat, a centru se tak výrazně odlehčí. Podle dopravních průzkumů má ale tranzitní doprava na celkovém objemu dopravy jen zhruba desetiprocentní podíl. K výraznějšímu poklesu by mělo dojít u nákladní dopravy, ale k citelnému snížení celkové zátěže pravděpodobně nedojde. Dopravní model naznačuje, že po dokončení rekonstrukce silnice I/11 z Ostravy by bez dalších opatření mohlo na Těšínské ulici dojít dokonce i k jejímu nárůstu. Přesto stále převládá mezi veřejností i vlivnými jedinci pocit, že nejlepším řešením přebujelé automobilové dopravy je výstavba dalších a dalších silnic.
Druhý přístup spočívá ve zvyšování atraktivity udržitelných forem dopravy – např. budováním cyklotras a cyklostezek, zastřešováním zastávek MHD, zkvalitňováním přechodů pro chodce a podobně. Opatření jistě prospěšná a potřebná, která ale sama o sobě jen těžko mohou vychýlit trend nárůstu automobilové dopravy. V průzkumech veřejného mínění se potvrzuje, že ochota lidí měnit dopravní návyky je ze všech oblastí spotřeby s dopadem na životní prostředí nejmenší.
Třetí kategorie postupů se smiřuje s množstvím dopravy, ale snaží se zajistit její rozumný dopad na obyvatele. Ať už jde o protihluková opatření nebo současnou radnicí připravované zavedení oblastí s omezenou rychlostí (zón 30).
Opatření z poslední skupiny jsou již méně populární – omezováním individuální automobilové dopravy se cíleně snaží ji znevýhodnit a ovlivnit tak rozhodování účastníků silničního provozu ve prospěch jiných, šetrnějších alternativ. Mezi osvědčené metody patří tvorba zón s omezením vjezdu a postupné snižování počtu parkovacích míst.
Přiznám se, že osobně jsem, co se týče opavské dopravy, skeptikem. Obchvat fungovat nebude, prosaditelná opatření pomohou situaci stabilizovat, ale řidiče k opuštění svých miláčků nepřimějí, a radikálnějším krokům se politická vedení budou vyhýbat z obavy o přízeň motorizované většiny. Nebo se mýlím? Jaký je váš pohled na budoucí vývoj dopravy v Opavě?
Psali jsme:
autor: PV
