Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, milá vládo, my si jako Piráti uvědomujeme, že naše země je v bezprecedentní situaci, dochází k obrovskému poklesu hospodářského růstu, dochází k tomu, že zpracovatelský průmysl, ta naše exportní mašina, že se zadrhne z vnějších příčin, že automobilový průmysl měl v dubnu obrovské poklesy a celoročně to s ním také nevypadá dobře. A z těchto důvodů je na místě ze strany vlády dělat razantní opatření.

Vláda tedy k takovému razantnímu opatření přistoupila. Bohužel na první pokus to dopadlo spíš jako špatný vtip. Dostali jsme na stůl rozpočet, kde bylo 137 miliard zvýšení výdajů a nebylo žádným způsobem specifikováno, na co mají ty peníze jít. To samozřejmě vzbudilo značné rozhořčení v řadách opozice, ale i v řadách občanů, kteří říkají, tady chce vláda 500 miliard Kč. A na co to má jít? My jsme ještě žádnou vládní pomoc nedostali. Kam ty peníze mizí? To byla řada otázek, které jsem dostával ať už na poslanecký e-mail, nebo přes sociální sítě. A ty otázky jsou samozřejmě oprávněné.

V reakci na razantní odmítnutí tohoto postupu vlády vláda udělala poměrně značný ústupek. Těch 100 miliard Kč z těch 137 rozškatulkovala do rozpočtových kapitol. To znamená, víme, že 20 miliard má jít na opravy silnic. Víme, které dotační programy se mají posílit, co se má realizovat za ty peníze. Zbyly tam dvě kapitoly, které ještě nejsou úplně přesně specifikované, to je řekněme obecná podpora podnikání za 10 miliard a obecná podpora veřejného sektoru za dalších 10 miliard. Ale s výjimkou těchto dvou významných kapitol skutečně zhruba 80 miliard Kč bylo rozděleno způsobem, který dává nějakou představu o tom, jak se vláda chystá s těmi prostředky naložit. A tento ústupek i z naší strany vedl k tomu, že jsme byli ochotni vstoupit do jednání o tom, za jakých podmínek můžeme najít nějakou dohodu ohledně případné podpory tohoto rozpočtu v řešení té největší ekonomické krize, kterou naše země od roku 1990 procházela.

Co byly naše priority v tomto jednání? Zaprvé chceme, aby skupiny, na které vláda zapomněla, dostaly podporu. Asi nejvíc viditelná z těchto skupin jsou dneska lidé, co pracovali na dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti, a zatím nedostali vůbec žádnou podporu, akorát zcela marginální ošetřovné, a to byl ještě velký boj ve Sněmovně. A tito lidé, kteří řádně platili sociální pojištění, platili poměrně významné peníze na daních, byli necháni stranou, a to dokonce v případě, kdy současně pracovali na živnostenský list, tak ještě přišli o ten kompenzační bonus. Tohle my považujeme za obrovskou nespravedlivost. A to je věc, co se snažíme změnit. Doufám, že paní ministryně dodrží svůj slib a těmto lidem pomůže.

Další velká skupina lidí, která je zcela nespravedlivě ponechána bez podpory, jsou živnostníci, kteří měli souběh s malým zaměstnaneckým úvazkem. To je zase velká skupina lidí, kteří podle nás bohužel velmi nespravedlivě byli z té státní podpory vynecháni. Další skupina jsou osoby bez zdanitelných příjmů. To jsou lidé, kteří z nějakých důvodů třeba nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. A zatímco OSVČ dostaly odpuštěné odvody, tito lidé odvody odpuštěné nedostali. Mohl bych pokračovat. Každopádně první naše vyjednávací priorita byla, aby lidé, na které stát zapomněl, dostali podporu analogicky ke všem ostatním skupinám, které podporu dostali, jak zaměstnanci, tak živnostníci měli státní programy podpory.