Filip (KSČM): Co mě zaráží, je nulová sebereflexe členů EK, nulová reflexe byrokratů v Bruselu

Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, paní a pánové, budeme se chvilku tady poučovat a já bych vzal to poučení z trochu jiné strany než kolegyně Dobešová.

Víte, očekávalo se, že výsledek referenda bude britská vláda respektovat a bylo by podivné, kdyby to nerespektovala. Očekávalo se tedy, že akt naplnění vůle britských občanů z referenda v této otázce bude mít určitým způsobem nové parametry.

A to, že se očekávalo odchod Velké Británie z EU a nikoliv z Evropy, jak říkala Theresa Mayová, je jeden fakt. A druhým faktem je to, že přišlo jedno překvapení alespoň pro ty byrokraty v Evropě, ale nikoliv pro ty, kteří vnímají reálný politický proces v Evropě.

Že se začne vyjednávat na zelené louce, to Evropská komise nepředpokládala, protože jde o tvrdý brexit. Tedy vystoupení z EU se vším všudy, odmítnutí celní unie a jednotného vnitřního trhu. To překvapení pro Evropskou komisi bylo. A on i samotný termín 30. 3. 2019 je určitým způsobem překvapením pro ty, kteří chtěli Velké Británii odchod osladit. Co mě zaráží - nulová sebereflexe členů Evropské komise, nulová reflexe byrokratů v Bruselu a neschopnost změnit prohlášení jednotlivých vedoucích představitelů EU a zamyšlení se nad tím, co vlastně odchod způsobilo. Já to poučení opravdu vezmu z jiné strany.

Velká Británie je totiž země se 64 mil. obyvatel, člen Rady bezpečnosti, stát disponující jaderným arzenálem a neformální vedoucí 55 zemí kolem Walesu. Členů je sedm a mohl bych pokračovat. Čili ono pokusit se vyjednávat s Velkou Británií z pozice síly a ještě k tomu z pozice byrokratických úvah Bruselu, je podle mého soudu zásadní chyba. A já věřím, že ČR se takových chybných kroků vyvaruje. Jde totiž o krok, který vede k obnovení suverenity země. Pan předseda vlády tady uvedl jeden konkrétní příklad ubitého českého občana a rozhodnutí britských soudů. Já už jsem o druhém případu ze Silvestra nebo z noci na Silvestra na 1. ledna letošního roku informoval ministra zahraničních věcí a tento případ také není vyšetřován. A musíme si uvědomit, že britské soudy jsou konzervativní, že se jejich jurisdikce bude chtít osamostatnit natolik, že nějaký princip subsidiarity jim bude úplně lhostejný.

Když jsem jednal s paní velvyslankyní Velké Británie, ptal jsem se jí, na kolik budou chráněny naše zájmy a sociálně ekonomický status našich občanů, ale také, jak se zachová Velká Británie ke statisícům britských občanů, kteří jsou rozeseti po celé Evropě. Takže je tady jeden z důvodů, jak dosáhnout vzájemné dohody v otázce minimálně, nikoliv pouze volného pohybu zboží a služeb a kapitálu, ale také volného pohybu osob. Nepotěšil mě ani ministr Zaorálek, když označil odchod Británie za neúspěch EU. Řekl, že je to neštěstí a neodmítl by slovo tragédie. Víte, já myslím, že to je jenom výsledek špatné politiky evropských byrokratů.

EU se totiž nachází v hluboké krizi a odchod Velké Británie je jenom jedním z jejich důsledků. Bez hluboké a komplexní transformace bude proces fragmentace totiž pokračovat. Volby v Německu a ve Francii nám napoví, jakým směrem a proces dvourychlostní Evropy je jen konstatace aktuálního stavu. Východní země se stávají pro západ přívěškem a je nám to dáváno znát téměř všude. A nejen při obsazování trhů, na které jsme dokonce dříve vyváželi více, než tyto západní země. Pompézní oslavy 60. výročí od podpisu římských dohod mi připadaly tak trapné, jak je trapně malá sebereflexe evropských lídrů.

Chtěl bych říct, že je velmi důležité, abychom naši českou pozici vytvářeli zároveň se společnou evropskou pozicí, kterou nezpochybňuji, protože společný postup je samozřejmě vede k lepšímu výsledku, než když bude vyjednávat desetimilionový stát ze šedesáti čtyř milionovým státem a ještě s jinou ekonomickou vyvážeností. A myslím si, že našim zájmem na Evropské radě a nakonec tedy i při vyjednávání musí být to, a Komunistická strana Čech a Moravy to považuje za zásadní, aby rychle a bezpodmínečně byla poskytnuta právní jistota státním příslušníkům ČR a tedy i státním příslušníkům členských zemí EU žijící ve Spojeném království a britským občanům žijícím v našich členských státech. A to na základě reciprocity a nediskriminace. Vytahování se nad někoho nikam nevede. Tady s kolegyní Dobešovou zcela souhlasím.

Domnívám se, že tato práva mimo jiné zahrnují právo pobytu, právo na rovné zacházení, práva sociální, která budou ohrožena nejvíce. Víte, jaké bylo těžké vyjednávání o pozici mezinárodní paktu o občanských a politických právech a evropského kodex. Budeme muset zajišťovat přístup k veřejným službám, včetně zdravotní péče, právo na přenositelnost dávek sociálního zabezpečení do zahraničí, právo na sloučení rodiny a až po vzájemné uznávání vysokoškolských diplomů a odborné kvalifikace, protože pokud chceme pokračovat např. v programu Erasmus na jejich stávající úrovni a mobilitu studentů, tak budeme muset zajišťovat i mobilitu vysokoškolských učitelů a akademických pracovníků.

Je nepřijatelné, aby ve chvíli, kdy do britského sociálního a zdravotního systému naši lidé poctivě odvádějí peníze, nemohli si z nich vzít zpět nic jenom proto, že zůstali členy nebo občany zemí EU. Za druhé považuji za principiální, aby ten poslední pětiletý nárůst bilance vzájemné obchodní výměny mezi námi a Velkou Británií, a to díky zejména automobilovému průmyslu, se česká vláda snažila zachovat tento trend a bránit postavení tentokrát české proexportní ekonomiky, a to zejména kvůli českým firmám a jejich zaměstnancům. Protože při zachování čtyř svobod - svobody pohybu, pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu, které by měly platit i v rámci budoucích vztahů mezi EU a Velkou Británií, my musíme tento princip zachovat také.

Za třetí. Je opravdu důležité, aby jako jedna z priorit byla dohodnuta otázka příspěvku do unijního rozpočtu do roku 2020. Bez toho totiž nebude možné pokračovat dál v jednotlivých projektech a bude nutné je přepracovat, a to dříve, než k datu vystoupení Velké Británie z EU. Předpokládám, že ten můj návrh, který nebyl přijat, protože by rozbíjel jednotný postup, nemůže ČR zpochybňovat déle, než jeden rok. Pokud se během jednoho roku nebude zachovávat jednotný postup EU a jednotlivé unijní země začnou posouvat vůči Velké Británii samostatně, bude muset ČR udělat totéž.

Česká republika také by si měla být vědoma a přednést zásadní otázku, protože jsme si vědomi té křehké situace, která se kvůli brexitu objevuje v Severním Irsku. Nejde tak o Skotsko, jako o Irsko, protože zejména, pokud jde o povinnost EU chránit záruky stanovené ve velkopáteční dohodě, může dojít k tomu, že ukončení konfliktu na irském ostrově bude velmi, ale velmi složité.

Za páté KSČM je přesvědčena, že v rámci debat o Brexitu by neměla být ani upozaděna debata o nutné přeměně Evropské unie. Pokud ji nebudeme vést zároveň v Evropské radě, pokud ji nebudeme vést naším aktivním přístupem v Evropském parlamentu, tak nedojde ani ke změně současné podoby a rozpad, nikoliv vystoupení dalších členských států bude následovat.

Jsme přesvědčeni jako KSČM, že je nutné provést zásadní politický posun směrem k politikám, které vytvářejí udržitelný hospodářský růst, plnou zaměstnanost a zaměří se na boj s chudobou, sociálním vyloučením, s příjmovou nerovností a to ve všech členských státech a tak i ve vztahu mezi nimi.

Brexit vnímáme jako výzvu a závazek k budování jiné Evropy. Domníváme se, že s Brexitem se projevila nutnost takové Evropy, v níž budou žít sobě rovní, kteří dosáhnou sociálního pokroku a míru, kteří budou schopni budovat a souhlasit s účastí obyvatel a občanů také na rovných právech mezi jednotlivými členskými státy.

Dovolím si vyzvat jménem KSČM k ukončení úsporných politik EU a to mimo jiné i zrušením rozpočtového paktu. Namísto toho vyzýváme k veřejnému investování do reálného hospodářství, které se zaměřuje na vytváření důstojných a bezpečných pracovních míst prováděním aktivní politiky zaměřené na potírání nerovnosti a chudoby a k prosazování skutečné veřejné kontroly bankovního odvětví a jeho decentralizaci.

Jsem přesvědčen, že těch úkolů je víc. Jeden úkol je v současné době jasný. Shodli jsme se na něm všichni a potvrzuji, že slova premiéra platí, že celá politická scéna je nakloněna tomu, abychom vyjednávali společně s EU a dosáhli co nejlepších vztahů mezi jednotlivými členskými státy a Velkou Británií. Ale také musím říct, že i druhá cesta, to znamená připravit se na případný samostatný postup, je nutná, že by to bylo hazardování s naším postavením, kdybychom tak nečinili a promiňte mi, náhradní program nepřipravovali.

Jsem přesvědčen, že teď nemá smysl formulovat nějaké usnesení Poslanecké sněmovny ke správě vlády. Ale navrhuji, aby Poslanecká sněmovna tento bod přerušila, požádala výbor pro evropské záležitosti o to, aby formuloval takové usnesení a po jednání tohoto výboru jsme se k tomuto bodu vrátili a o konkrétním usnesení se poradili a rozhodli o něm hlasováním. Pane předsedo, děkuji a děkuji kolegům za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)