Děkuji. Vážená paní předsedající, členové vlády, paní a pánové, já si dovolím, ač nerad čtu projevy, vám něco přečíst. Obdržel jsem v pátek dopis předsedy Komunistické strany Ukrajiny Petra Simoněnka a dovolím si vám ho odcitovat, už z toho důvodu, že ty věci, které budu dále říkat, mají základ právě v tom, za co nejen mně, ale i členům KSČM děkuje. Děkuje za podporu, kterou poskytujeme pracujícím a Komunistické straně Ukrajiny:
Desítky tisíc ukrajinských komunistů, kteří v současných těžkých podmínkách nadále obhajují naše společné ideály a zájmy pracujících, žádají mezinárodní komunistické, dělnické a levicové hnutí o podporu a solidaritu.
O tragických událostech v Kyjevě ve dnech 20. až 22. února 2014, v průběhu kterých zemřelo mnoho našich spoluobčanů, i o našem stanovisku k těmto událostem jsme vás nejednou informovali. /I to vám mohu přečíst, jakou jsem dostal informaci./
Upozorňovali jsme na stále intenzivnější vměšování do vnitřních záležitostí Ukrajiny ze zahraničí. Prosazovali jsme názor, že napětí na Ukrajině je třeba řešit dialogem všech politických sil. Navrhovali jsme vytvoření nezávislého lidového kontrolního orgánu, který by dohlížel na činnost vlády a připravil celostátní referendum, ve kterém by lid Ukrajiny právoplatně rozhodl o své budoucnosti. Navrhovali jsme vytvoření instituce volitelných soudců i politickou reformu, která by vedla k decentralizaci státní moci na Ukrajině.
Naše výzvy nebyly vyslyšeny ani bývalým prezidentem Janukovyčem ani vůdci tehdejší opozice. Ukrajina se dostala na samou hranici společenského a sociálního rozvratu, faktického bezvládí a anarchie.
V důsledku demoralizace celého mocenského aparátu na Ukrajině téměř přestal fungovat systém výkonné a soudní moci. V současné době není nikdo, kdo by zajišťoval dodržování zákonů. Na Ukrajině stále posilují moc ozbrojené nacionalistické a ultrapravicové skupiny, které jménem revoluce mohou občanům zabírat majetek, dopouštět se na nich násilí a zastrašovat je. Situace se vymkla kontrole, přičemž vedoucí představitelé policie a vnitra, kteří se rekrutují ze včerejší opozice, v lepším případě nemají na ozbrojené skupiny žádný vliv a v horším případě se sami tiše účastní nezákonností.
Aktivisté KS Ukrajiny se stali prvními oběťmi útoků. Je všeobecně známo, že snahou ukrajinských nacionalistů a západních velmocí je úplná likvidace komunistického hnutí na Ukrajině.
V podmínkách rozpadu právního systému jsou komunisté vystaveni vydírání a zastrašování, jsou fyzicky napadáni, dochází k zabavování majetku včetně stranických tiskáren. Jsou snahy o úplné paralyzování činnosti KS Ukrajiny. Nejmarkantnějším příkladem byla "revolucionáři" provedená konfiskace kanceláře Komunistické strany Ukrajiny v Kyjevě a okradení pracovníků, kteří byli v budově.
Velká část našich regionálních kanceláří byla vyrabována a vypálena.
Na Ukrajině byly zničeny stovky památníků druhé světové války.
Tragické události na Ukrajině jsou důsledkem sebevražedné politiky uskupení, která v boji o moc úplně ignoruje možnost kompromisu a dialogu s oponenty, čehož aktivně využívají radikální hnutí, která si osobují právo se pod opozičními hesly dopouštět jakýchkoliv nezákonností.
V této těžké době KS Ukrajiny hájí práva prostých lidí, bojuje za splnění svých programových cílů a snaží se o obnovení a růst vlivu komunistické strany na celé Ukrajině. I nadále podporujeme zájem lidu na zachování teritoriální jednoty Ukrajiny. K tomu je potřeba zahájit co nejširší dialog všech politických sil.
Komunistická strana Ukrajiny zastává názor, že federalizace a zvýšení pravomoci regionů může zachránit teritoriální jednotu Ukrajiny a vytvoření podmínek pro návrat ke klidu a vzájemnému porozumění mezi občany celé Ukrajiny.
Obracíme se na všechny komunistické, dělnické a levicové strany se žádostí, aby i nadále poskytovaly Komunistické straně Ukrajiny podporu a pomoc v jejím nelehkém boji za společné principy a cíle.
Jménem tisíce našich členů vám děkuji. S úctou dr. Simoněnko.
Já jsem to přečetl právě proto, abych nebyl podezírán z nějakého nahrávání tomu, co se odehrálo na Krymu a chránění zájmů jiných států na území Ukrajiny.
Já jsem přesvědčen, že pokud tady někdo hovoří o společných hodnotách Evropy, o hodnotách, které je třeba chránit v rámci Evropské unie, tak je potřeba mezi tyto hodnoty brát také minimálně právo na odlišný politický názor, na právo se podílet na správě věcí veřejných, na tom, aby všechny politické názory mohly být zastoupeny na rozhodování o dalším osudu jakékoliv země. A v tomto ohledu je potřeba říct, že není možné jednostranně podporovat moc, která se ujala svých funkcí způsobem, který odporuje zásadním evropským hodnotám. Já jsem na to upozorňoval i v televizním pořadu, že ukrajinský rabín vyzval Židy žijící na Ukrajině, aby se vystěhovali do Izraele právě při paměti toho, že už za Bohdana Chmelnického byly pogromy na Židy, že za druhé světové války to bylo také neustálé vybíjení od nacionalistů a myslím si, že česká populace tam byla také ve velmi těžkých podmínkách a nakonec je tam v těžkých podmínkách i dnes. Bandy Banderovců skutečně zavraždili nemálo občanů České republiky, Slovenské republiky venkoncem i mé příbuzné.
Takže v tomto ohledu jsem přesvědčen, že zásadní otázka, která tady je, je, jestli vůbec nová moc je schopna respektovat dohodu, kterou udělal prezident Janukovyč s třemi ministry zahraničních věcí Evropské unie. Jestli tedy ovládají onen Majdan, jestli skutečně mohou být těmi, kteří budou reprezentanty státní moci na Ukrajině. Já podporuji co nejdřívější volby jak prezidentské, tak samozřejmě parlamentní, aby se moci na Ukrajině uchopili lidé, kteří byli zvoleni ve svobodných volbách, protože jinak se tady dostaneme do situace, kdy budeme podporovat někoho, kdo jenom jiným způsobem do jiných kapes rozkrade případné milióny euro, korun nebo miliardy, které nebudou sloužit občanům Ukrajiny.
V tomto ohledu mi tedy není jasno a rád bych znal názor pana ministra zahraničí na to, jaká je odpověď na zveřejněný telefonát mezi paní Ashtonovou a ministrem zahraničních věcí Estonska, kdo to vlastně střílel do policistů, do demonstrantů na Ukrajině. Kdo to byl? A v této souvislosti mám další otázku, kterou by neměla odpovědět paní Ashtonová, ale zejména by ji měli odpovědět ti, kteří jsou dnes ve vládních funkcích na Ukrajině. Proč není ochota vytvořit vyšetřovací orgán, který by řešil to, co se tam ve skutečnosti odehrálo? Nikdo v hodnocení nezpochybňuje, že situace tam dobrá nebyla dlouhou dobu. A válka jednotlivých skupin oligarchů pravděpodobně nemůže být vydávána za fungování demokratického právního státu. Já bych v tomto ohledu byl rád, aby Česká republika jako člen Evropské unie postupovala minimálně s velkou odpovědností za to, že svého času, od roku 1919, byla jedna z částí současné Ukrajiny také součástí bývalého Československa. A v tomto ohledu, pokud budu respektovat názor KS Ukrajiny a většiny ukrajinského lidu, že má být zachována teritoriální jednota Ukrajiny, tak pravděpodobně pro to musíme nějakým způsobem přispět. Jeden návrh tady řekl předseda Poslanecké sněmovny. Nemám proti němu vůbec nic. Ano, postarejme se tedy o to, pokud se někdo z volyňských Čechů bude chtít vystěhovat zpátky do České republiky, nic proti tomu nemám, ale udělejme to slušným způsobem, aby to nevypadalo, že rozebíráme jednotnou Ukrajinu. To asi není smyslem takového opatření. Ale proč o to volyňští Češi žádají? Cítí se tam bezpečně? Cítí tam nějakou perspektivu, v tomto státě, o kterém si myslím, že by měl zůstat jednotný, demokratický a s evropskými hodnotami? Požadujeme od těch, kteří jsou dnes vůdci na Ukrajině, aby respektovali evropské hodnoty včetně práva na politickou organizaci, politický názor a účasti ve volbách? Chceme to od nich nebo je naším zájmem něco jiného? Teď myslím zájem České republiky.
V tomto ohledu si myslím, že unáhlené závěry jsou závěry, které nemají hodnotu do budoucna a požaduji od české zahraniční politiky, aby všem měřili stejným metrem. To jsou podle mého soudu zásadní kroky, které můžeme udělat my jako téměř sousední stát pro jednotnou Ukrajinu. V tomto ohledu jsem přesvědčen, že otázky, které tady můžeme dnes položit, nebo budou položeny při jiné příležitosti by měl pan ministr zahraničí také přenášet na jednání evropské Rady ministrů zahraničních věcí, aby přesně v tomto duchu podle těchto evropských hodnot byl poměřován současný stav na Ukrajině. To je podle mého soudu zásadní. A dovolte mi jedno drobné odbočení. Pokud jde o samotné mezinárodní právo, už v právní teorii jsme se učili, co to je územní plebiscit. Ten samozřejmě známe. Známe samozřejmě i mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který v článku 1 odstavci 1 říká: "že každý národ má právo na vlastní politický režim, na využívání svých přírodních zdrojů". Pokusme se tedy respektovat, že i tohle je závazek, který Česká republika převzala po bývalém Československu, protože to je ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 120 z roku 1976. Je to jeden z našich závazků a nezapomínejme na něj, protože to je jedno ze základních práv, které máme. I pro nás je velmi důležité a neměli bychom si nechat mluvit do toho, jakým způsobem budeme využívat vlastní zdroje a jakým způsobem budeme organizovat náš stát. Ale samozřejmě tak, že budeme hodnoty, které jsou tam, vyžadovat pro sebe, ale i pro ostatní. Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Psali jsme:
_profil_top.jpg)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PSP ČR
