Dle dosavadních výsledků přibylo Van der Bellenovi oproti prvnímu kolu voleb ve druhém kole voleb jen ve Vídni 185 tisíc voličů. Za celé Rakousko byl rozdíl mezi oběma kandidáty pouhých 134 tisíc hlasů. Z těchto skutečností je zřejmý zásadní vliv hlavního města na víkendové rakouské prezidentské volby.
V rakouských prezidentských volbách je možné vysledovat obdobný rozdíl mezi městy a venkovem jako v prezidentských volbách v České republice v roce 2013. Připomínám, že v Praze vyhrál 2. kolo prezidentských voleb Karel Schwarzenberg s 66 %. Pro někoho naštěstí pro jiné bohužel, Praha v Českých zemích nemá takovou váhu jako Vídeň s 1,8 milióny obyvateli v Rakousku. Venkov tak v České republice dokázal strhnout vítězství na stranu Miloše Zemana, který vyhrál celkově s 55 %. V Rakousku dokázal venkov Norberta Hofera dotlačit k výsledku "pouze" 48,3 %. V České republice výsledky v dalších statisícových městech nebyly pro multikulturního Karla Schwarzenberga až tak přesvědčivé. Naopak Rakouská města se za svého multikulturního kandidáta postavila jednoznačně (Graz 64,4 %, Salzburg 60,0 %, Linz 63,4 %, Innsbruck 62,2 %).
Obdobný model budeme sledovat v dalších a dalších volbách po celé Evropě. Venkov (v širším slova smyslu) bude stát za svými kulturními a náboženskými hodnotami spojenými s evropskými národy a tradicemi. Naopak multikulturní města budou podporovat své multikulturní kandidáty. Není bez zajímavosti, že nastupující rakouský prezident Alexandr Van der Bellen se narodil v uprchlické rodině estonské matce a ruskému otci nizozemského původu v roce 1944. Tehdy jeho rodiče utíkali před postupující sovětskou armádou, která společně se západními spojenci likvidovala německou Třetí říši. I tato uprchlická zkušenost rodičů může mít zásadní vliv na názory nového rakouského prezidenta na uprchlickou krizi. Nic na tom nemění skutečnost, že kulturní spřízněnost evropských národů bojujících v druhé světové válce byla v mnohém bližší než střet křesťanské Evropy a muslimského světa v současné uprchlické krizi.
Všechna hodnocení jsou samozřejmě zjednodušující. Například rozdílné výsledky voleb mezi venkovem a velkými městy existoval téměř vždy. Není však bez zajímavosti tato čísla hodnotit ve světle přístupu k multikulturalismu jednotlivých kandidátů či stran. Současná situace je specifická. Sociální politika, příklon k "levici" nebo "pravici" či hospodářská orientace se mění poměrně často a ještě častěji bez fatálních následků. Přeměna tradičního národního státu v multikulturní globalizované společenství prostřednictvím imigrace, nátlaku nadnárodních struktur i vzdělávacího systému je však dlouhodobá a prakticky nevratná.
Robert Flachs - Svoboda a přímá demokracie (SPD) - Jihočeský kraj
Převzato z profilu.
Psali jsme:
Mgr. Robert Flachs
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
