Fleischer (SPR-RSČ 2016): Česká republika po 27 letech - demokracie či nová totalita? | ParlamentniListy.cz

Jsem z generace lidí, kteří v době sametové revoluce na konci roku 1989 dosáhli věku, který těmto lidem umožnil chápat politiku a zaujímat svá vlastní stanoviska k tehdejšímu režimu i k ostatním politickým a ekonomickým systémům ve světě.

Tehdy mi bylo 26 let a měl jsem za sebou pobyt ve Švédsku, kam se mi podařilo vycestovat krátce před pádem komunistického režimu ve státech Varšavské smlouvy.

V tomto věku jsem poznal režim komunistický v domovské ČSSR i demokratický ve Švédsku a byl jsem schopen porovnávat nejen prvky společností, ale i to jakým způsobem tyto režimy ovlivňovaly chování a život lidí v bývalém socialistickém Československu i ve Švédsku, které bylo považováno za součást západní imperialistické kapitalistické a nepřátelské skupiny států.

Já to však tehdy chápal a viděl na vlastní oči jinak.

29. listopadu Federální shromáždění na své mimořádné schůzi odhlasovalo změnu ústavy ve smyslu vypuštění článku 4 o vedoucí úloze KSČ a článku o marxismu-leninismu jako státní ideologii. Komunistický režim tak definitivně ztratil právo kontrolovat veškerou politiku i fungování státu po více než 40 letech.

Tehdy jakoby v mé duši svitla naděje na nový vývoj země, směřující k demokracii a obdobnému uspořádání státu, ale i myšlení lidí.

Dnes po 27 letech se dalo čekat, že společnost pokročí nejen v technologiích a ekonomice ale i ve vývoji společnosti vedoucím ke svobodě a demoklracii. Čeho jsme však svědky?

Ty bývalé demokracie typu Švédska, jsou procesem demokratizace zasaženy mnohdy až tak hluboko, že práva běžných lidí bývají často omezována právy tzv. „menšin“ a tak často vídáme průvody homosexuálů, lesbiček a transsexuálů a musíme být hrdi na to, že oni mohou pochodovat a hlásat v ulicích světových velkoměst, že oni jsou hrdi za svoji jinou sexuální orientaci. Nikdo jim to nebere. Jen nevím proč to festivalizovat. Koneckonců nikdo zatím neuspořádal pochod hrdých heterosexuálů a rodin, kde rodiči jsou maminka a tatínek, jak jsem byl zvyklý z dob mého mládí. Švédsko překypuje „láskou“ k imigrantům a nenávistí k jejich domácím odpůrcům. Hovoří se tam o „fašismu“ v souvislosti s občanským odporem ke stále rostoucí imigraci a to bohužel zejména z rizikových zemí, kde stále působí teroristický IS. Fašisty jsou označováni ti, kterým se tato otevřená imigrační politika Švédska nelíbí a to nejen ve Švédsku, ale i u nás v České republice, kde zatím naštěstí nemáme 700 000 muslimů, jako má Švédsko na svém území. Mnohdy uvažuji o historii a vzpomínám na hodiny dějepisu, kde jsme se učili o fašistickém režimu v Itálii, Španělsku a Německu a o následné 2. Světové válce a o vyhlazovacích koncentračních táborech, kde lidé živořili v nepředstavitelných podmínkách a byli mučeni a popravováni jako zvěř pro svoji národnost, nebo rasu. Dnešní generace si nedokáže ani v nejhorším snu představit něco podobného jako spalování živých lidí v pecích, nebo hromadné trávení lidí plynem Zyklon B, či doslova vyhladovění a smrt hladem. Nevědí co je skutečný militaristický režim zvaný fašismus a zneužívají a nadužívají tento termín k pojmenovávání jiných dnešních spoluobčanů, kteří výše uvedená zvěrstva neuznávají, ale jen prostě nesouhlasí s tím, že se obyvatelstvo Afriky a Asie přesunuje k nám do Evropy a trvale usazuje a svoji přítomnost dává docela viditelně najevo.

Ono by na tom nebylo nic špatného kdyby… a to kdyby je velmi důležité. Kdyby jich nebyly statisíce a kdyby se měli snahu přizpůsobit hostující zemi a její kultuře a kdyby se nesnažili prosadit mnohdy středověké zvyky a zákony zde v Evropě a kdyby největší zločinnost nepocházela právě z jejich řad. V České republice máme sotva desetinu toho, co žije v Německu, Británii, Švédsku a jinde. Nikdo, nebo jen málokdo z českých občanů zažil ve vyspělé západní zemi „akci“ tamních muslimů. Nikdo nezažil jaké je to být v krásném městě, plném pohody a náhle prožít jen pár metrů od sebe teroristický výbuch a následnou hysterii zmanipulovaných médií, která klade vinu nikoliv na pachatele – Al Kajdu, ale na nás Evropany, kteří „neumíme přijmout“ tyto běžence se vším, co mají v sobě a s jejich zvyky. A tak je hrubě zneužíváno slova fašismus lidmi, kteří neprožili z výše jmenovaných událostí vůbec nic.

Já ovšem nechci rozebírat problematiku imigrace a z toho pramenící rizika.

Začal jsem totalitním režimem před listopadem 1989 a pozdějším vývojem, kterým prošly naše národy v rozpadlém Československu po této revoluci.

Na jednu stranu skutečně ztratila KSČ vedoucí úlohu danou ústavou, ale na straně druhé se nám tehdejší komunisté jaksi přetransformovali do podnikatelů a investorů. Přivlastnili si kapitál a založili společnosti a fondy, které dnes všichni považují za legální a jsou na ně hrdi, že máme vůbec tak velké a úspěšné fondy a společnosti. Nikdo však nevnímá skutečnost, kdo za těmito subjekty, které ovládají stamiliardové majetky, skutečně stojí a o co hůř – komu tyto peníze slouží.

Vývoj naší vlasti po listopadu 1989 měl jistě svá pozitiva a ne málo. Můžeme cestovat, můžeme se usadit bez povolení v jiných státech EU a pracovat tam, aniž bychom museli žádat i o povolení k práci a podobně.

Dnes už skončily i způsoby „podnikatelských špiček“ v podobě házení bílých koní do přehrady v sudu s louhem, už se nestřílí a nevyřizují „účty mezi podnikateli“ jak nám hlásala tehdejší soukromá TV Nova a Česká nezávislá televize po každé vraždě.

Dnes jsou všechny nakradené a krví podepsané miliardy zlegalizovány a režim už si může dovolit začít prověřovat majetek, měřit online tržby, hlídat zda obyvatelstvo platí daně atd.

Mafie má svůj kapitál již dávno přetransformován v legální společnosti v jejichž čele sedí nastrčení bezdomovci ze Švýcarska, Slovenska, další z Prahy a další třeba z Bratislavy. Vždy když čteme výpisy z rejstříku podnikatelských subjetků nás napadá, jak se stali 30 letý a 25 letý občan SR a ČR, žijící od sebe stovky kilometrů, řediteli jedné společnosti se sídlem v daňovém ráji a všichni obdivují jak úspěšně tato „naše česká“ společnost podniká – ale daní jinde.

A demokracie? Už vám někdy zablokovali účet na Facebooku? Myslíte, že to je práce centrály v USA? Omyl. Už vás nechtějí nikde do práce, protože máte názory, které jsou označovány „slušnými demokratickými“ spoluobčany za extrémní? Už máte problém s počítačem? Stihomam? Omyl. Vnímáte jak se současná a minulá vláda snaží neustále utahovat pomyslný obojek kolem vašeho krku? Příklad ze života – návrh na povinné hlášení přechodného pobytu, návrh na zrušení tzv. úřední adresy, návrh na online pokladny pro okamžitý přehled kdo od koho dnes přijal kolik peněz, registry asi 6 milionů exekucí, desítky registrů dlužníků, kontrola internetu, umělé předlužování občanů, statisíce exekucí ročně atd.

Náhoda? Stihomam? Omyl! Realita dnešní české republiky.

A můžeme pokračovat dále. Mítink legálně založené politické strany je „doprovázen“ na Slovensku tak velkým počtem policistů, že člověk by měl dojem, že se sešla banda zločinců a je třeba ochránit ostatní slušné občany. Ne, sešla se pouze legálně založená a zaregistrovaná strana s čitelným programem.

Už vám někdy zablokovali vaši webovou stránku? Protože na ní byl tzv. „závadný“ obsah?

Já jsem udělal jen to, co dělají exekutoři běžně – zveřejnil jsem stejná data exekutora, jaká zveřejnil on o mé osobě. A ejhle – pan exekutor dostal hysterický záchvat a strach, protože byla na soukromém webu uvedena jeho adresa. Že je na veřejných webech uvedena moje i s mým datem narození – to už ale nikomu nevadí. Já jsem přece „jen“ dlužník. Ne člověk.

Vláda nám pomalu, ale jistě utahuje obojek kolem krku. Chtějí nám brát zbraně, ačkoliv jsme držiteli zbrojního průkazu nad deset let a nikdy nebyl problém. Chtějí vyšší kontrolu a tresty za výroky na internetu. Zajímavé, že když mě stalkoval „neznámý“ pachatel, policie nemohla nijak zasáhnout. Dnes jsem ale místopředsedou nepohodlné politické strany a najednou se o své osobě dozvídám ze všech pramenů, co jsem to za zloducha, dlužníka a kdo ví co ještě.

Marně se snažím prokazovat soudu podjatost soukromého exekutora, který je jednak osobním přítelem jednoho bývalého kamaráda, který nyní uplatňuje nějakou směnku a vymáhají dluh. Na první pohled je vše v pořádku. Avšak přestože se exekutor znal a čile obchoduje s dluhy s oním oprávněným – podle soudu není podjatý. Přestože jsem před časem na tohoto exekutora podal trestní oznámení a policie prošetřovala jeho činnost – tento exekutor není podle soudkyně podjatý. Prostě na vás vykonává exekuce osoba, kterou kvůli vašemu podání trestního oznámení šetří policie a navíc je to kamarád oprávněného v mé kauze, kde já jsem povinný a soud mi zamítl tři svědky, které jsem navrhl. Náhoda? Omyl? Těžko!

Když se podíváme na dnešní stav policie, zjistíme, že policii jsou neustále znemožňovány úkony, které vedou k objasňování organozovaných trestných činů lidí, pohybujících se v politice a kolem politiků.

Jmenování manžela exekutorky a kšeftaře s nemovitostmi Blažka z ODS předsedou sněmovní komise pro kontrolu Policie ČR je doslova plivnutím do tváře demokracii a viditelným vyhrožováním policistům.

Odstranění policejního vyšetřovatele úspěšné jednotky ÚOOZ a její sloučení pod jinou jednotku je dalším kopancem poctivým vyšetřovatelům, kteří se nebojí sáhnout i do nejvyšších politických kruhů. Je to tak viditelné a přesto mnoho lidí raději postaru mlčí.

Ovšem mlčením podporujeme rostoucí totalitu a co si budeme povídat, přátelé – totalita už tu zase je a roste pěkně rychle.

Je to vidět i na narůstajících problémech kolem osob, které kandidují za nepohodlné strany.

Média začala těmto stranám říkat „nesystémové“ strany, „protivládní“ strany (podobnost s komunistickým slovníkem z doby před listopadem 1989 není náhodná).

A tak jako kandidát mohu očekávat nějaké to trestní oznámení, nějaké ty pokuty a prostě zřejmě asi naráz z mé osoby udělají lumpa. A spousta lidí se odvrátí. A bohužel uvěří.

Policie bude bezmocná a budou jí ukrajovat stále větší pravomoce. Vždyť prošlo zneužívání vojenské zpravodajské služby jednoho ze států NATO milenkou bývalého premiéra a nic se neděje. Zato mně chodí exekuce údajně 40 000 kč za spotřebu plynu v bytě. Napadá mě kde bych takovou spotřebu udělal za 1 rok? Neodpojují dodavatelé náhodou plynoměr už po čtvrt roce, nebo půl roce neplacení? Že bych spotřeboval za jeden půlrok plynu za 40 000 Kč? A proč nevymáhali tento „dluh“ ihned? Proč mi nebyla doručena pozvánka k soudnímu řízení s dodavatelem plynu? Tehdy jsem měl datovou schránku stejně jako dnes. Dnes už ale přišla exekuce a to nebyl problém datovou schránku náhle najít. Náhoda? To sotva.

Jsem člověk, který provozuje skupinu Stop soukromým exekutorům v ČR a web Exekuce není byznys. Nedávno byla skupina zablokována, přestože má 7050 členů. Po mém dotazu na centrálu v Kalifornii mi byla obnovena s tím, že americká strana blokování nezpůsobila. Neměla totiž důvod – z pohledu amerického práva ale i podmínek společnosti Facebook Inc. jsem nic neporušil. Avšak desítky členů v noci zpozorovali, že do skupiny nebylo možné vložit příspěvek ani vstoupit. Proč? Nelíbí se někomu kritika systému exekucí, kdy věřitel není podstatný, ale cílem je, aby vydělal soukromý exekutor?

Toto vše je ta demokracie, za kterou se já nestydím říci, že jsem v listopadu 1989 zvonil klíči? Jako 26 kluk plný ideálů a představ o bohaté a demokratické zemi?

Kam ta země zmizela? A máme ještě vůbec šanci ji najít?

Věřte, že až začnou zavírat do vězení první členy a funkcionáře „nesystémových“ politickcýh stran, to už bude pozdě, milí spoluobčané.

Já jsem jeden z vás a nestydím se veřejně napsat, že mám exekuce. Ovšem zcela určitě ne způsobené tím, že bych nepracoval, půjčoval si a třeba hrál hazard, či holdoval alkoholu. To vše lze snadno dokázat.

Naše společnost je poněkud nemocná a potřebuje pomoc. Pomoc nás všech občanů. Nikdo z nás nesmí zavírat oči, když vláda terorizuje policisty, zneužívá tajné služby, krade, šmíruje naše životy a zneužívá informace a do vedoucích funkcí dosazuje pochybné osobnosti s ještě pochybnějším pozadím.

Dnes nevíme která strana vlastně vládne, protože pokud se podíváme na výsledky voleb, tak zjistíme, že vyhrála jakási ČSSD, která za dva roky ve vládě nesplnila ani jeden slib, ale ve skutečnosti se v tomto státě provádí politika a prosazují návrhy zákonů zcela jiných stran. Všimněte si kolik návrhů prošlo z dílny nevládní ODS, která by za normálního stavu nebyla schopna prohlasovat je. Zmrazily se sociální dávky, životní minimum, lže se, že jsou statisíce pracovních míst. Nikdy ale nikdo neuvede název té firmy, která hledá 150 000 zaměstnanců. Ale v novinách se napíše, že nikdo nemá zájem pracovat. Ti lidé, kteří postávají v luxusním novém paláci, kde sídlí brněnský úřad práce ale nevypadají ani spokojeně ani nadšeně ze svého stavu. Nemají práci, protože mají desítky exekucí. Jedna jim způsobila další, protože v ČR se smí provádět exekuce všemi způsoby naráz a tak povinnému nezůstane ani na telefon a pokud jde do práce je zdvořile odmítnut s tím, že zaměstnavatel má s exekuovanými jen problémy – účetnictví stojí víc a exekuovaní pak nemají ze mzdy dostatečný zůstatek po srážkách a nezabavitelné životní minimum odmítá ČSSD spolu s ODS od roku 2012 zvýšit dle aktuální cenové hladiny.

Mzdy v ČR jsou tak sotva na 30% mezd v Německu a Rakousku a to kdo jezdí ven ví, že ceny jsou zhruba v maloobchodech stejné. Mnohdy je v zahraničí levněji, než v ČR a rostou i nájmy a energie. Vláda se chlubí navýšením minimální mzdy na 9 900 kč hrubého. V době, kdy nájem bytu 1+kk v Brně vyjde s energiemi na 8 500 Kč. Člověk sám bez partnerky, či partnera se ekonomicky sotva udrží. Mzdy provadaček nestačí ani na nájem, natož na jídlo. Proč je tedy v České republice něco přes 150 bohatých soukromých exekutorů, proč jsou neprůstřelní jakoukoliv žalobou, či stížností? Proč nelze dosáhnout nikdy výměny soudce, či exekutora pro prokazatelnou podjatost?

Naše země je opět v totalitě. Blíží se volby a tradční „demokratické systémové“ politické strany opět oživují dvě témata – ty zlé exekuce a ty zlé extrémisty. Poněkud mi to připomíná vtip z dob socialistického Československa – 4 největší nepřátelé socialismu – jaro, léto, podzim a zima.

Je však alarmující, že dnes v roce 2016 se za nepřátele označují lidé jako já, jako vy. Stát nás dovoluje vydírat soukromými vymahači, kteří zatěžují naše bagatelní a mnohdy smyšlené dluhy jejich lichvářskými poplatky. Systém exekucí v ČR je na hony vzdálený tomu v EU a v USA, kde se vymůže dluh, vrátí věřiteli a dlužník není po splacení zruinován stále rostoucími úroky. Exekuce totiž neprovádějí naráz a v momentě splácení se zastaví jejich růst. To v ČR díky ODS a ČSSD neznáme a máme takový systém jaký máme – likvidující pro všechny.

Vyexekuované domácnosti nedosahují ani desetiny spotřeby Američanů, nebo Evropanů, kde panuje běžný normální systém exekucí a vyrovnaný poměr mezi mzdami a cenami.

Hrubě klesá počet klientů bank, protože mít účet v bance v exekucích je zbytečné – vše zabaví i zbytek po srážce ze mzdy!

Hrubě klesá kupní síla obyvatelstva, ale média lžou jak rosteme. Obchodním řetězcům klesají tržby a některé již z ČR odešly.

Blíží se volby a to je okamžik, kdy máme šanci tento vývoj zastavit.

Máme právo volit, být voleni a také právo kontrolovat průběh voleb a můžeme tak rozhodnout

o tom, jak bude vypadat Česká republika v době dalších voleb v roce 2022.

Rozhodneme o dalších 4 letech našich životů.

Můžete volit, můžete být voleni, můžete sedět v placené volební komisi. Máme všichni náš osud ve vlastních rukou a je na našem uvážení, jak s tím naložíme. Hlavně tak, abychom za 4 roky i později trpce nelitovali v době, kdy už nebude možné změnit vůbec nic, protože události poslední doby naznačují vývoj naší země směřující zpět do totality.

Rozhodněme proto ve volbách do krajů letos a do sněmovny příští rok a znemožněme současným veteránům ve vysoké politice pokračovat v tomto kurzu dále.

Přeji šťastnou ruku ve volbách – tvoříte svoji hudoucnost!

Karel Fleischer