Fleischer (SPR-RSČ): Advokát v České republice – elitní povolání, nebo špinavý vymahač? | ParlamentniListy.cz

Když jsem projížděl městem Brnem s jením kamarádem podnikatelem, míjeli jsme brzy po ránu nepřehlédnutelnou velkou tabuli s nápisem ”Advokátní kancelář...”. V tom okamžiku jsem vedle sebe zaslechl mého kamaráda, který nenávistně k ceduli syknul ”Špinaví vymahači!”

Pokud bych se sám jako OSVČ nedostal díky neplatičům do problémů a pak sám nedlužil, nevěděl bych vůbec proč kamarád spopuje advokacii s vymahačstvím. Ovšem byli jsem v České republice a tady advokáti jsou levou rukou vymahačů a jejich poslání, na rozdíl od USA a kultivované právní části Evropy, je z většiny působit na straně věřitele a to i sebepochybnějšího, například lichvářské splátkové společnosti, která vědomě půjčí osobě v hmotné nouzi a pak žádá splácení s RPSN 2600%, což v USA už je těžký zločin lichvy, za který se jde do vězení. Ne však v ČR.

Advokát byl za mých mladých let váženou osobou, asi jako lékař. Advokát je znalec práva a obratný uživatel nejen zákonů a jejich bezvadných výkladů, ale i judikátů a vědeckých prací, jimiž se řídí ve své praxi. Advokát je, nebo by měl být elitním povoláním. Ovšem co se stalo s advokacií v České republice, zvané výstižně Exekustán?

V roce 2001 nabyl účinnosti zákon 120/2001 Sbírky – Exekuční řád a od té doby zahájili podnikání v oblasti práva lidé jako JUDr. Vrána (Přerov), JUDr. Grosam (Praha), později JUDr. Kocián (Brno) a další a další, kteří připravili nejen o majetek, ale i o životy desetitisíce občanů ČR a převážně pro pouhé bagatelní dluhy, což v ostatních státech EU není možné.

Dnes kšeftují se zabavenými nemovitostmi, jako prezidentka Exekutorské komory ČR Fučíková, jejíž manžel vesele dražil zabavené nemovitosti ve prospěch firmy Fučíkové. A otec této prezidentky Fučíkové je dokonce pravomocně odsouzený podvodník, který dluží lidem miliony korun. Přesto mi Ministerstvo spravedlnosti sdělilo, že nemá pravomoc do těchto věcí zasahovat. K čemu tedy platíme takové ministerstvo?

Advokáti se stali jednostranným zprostředkovatelem výkonu práva. Proč jednostranným? Protože advokáti se přiživovali na milionech kauz a od roku 2001 bylo nařízeno přes 7 000 000 exekucí na majetek českých občanů a advokáti se stali "sporstými vymahači" a dnes už v České republice, stejně jako můj kamarád, advokáty nepovažuje téměř nikdo za nic jiného, než “ranaře” a podvodníky a hlavně za vymahače, protože vždy stáli za bohatými věřiteli proti chudým dlužníkům, kteří často naletěli například splátkovým, nebo obchodním společnostem, tedy tzv. “šmejdům” kteří měli díky zaplaceným advokátům navrch nad spotřebiteli.

Dnes nikdo advokátům nevěří, kromě mafiánů, kteří se točí kolem politiků a ti mají dost peněz na zaplacení drahých advokátních služeb i – soudce samého. To už jsme ale u korupce.

Z elitního povolání se tak stala – špína. Stejná špína, jako soukromý exekutor. Lidé opovrhují advokáty i soukromými exekutory za všechno zlo, co tito "obchodníci" s právem a s dluhy napáchali na cirka 2,5 milionech obyvatelích České republiky v nerovných sporech mezi splátkovými společnostmi, drsnými zaměstnavateli proti zdecimovaným zaměstnancům, šmejdy proti bezmocným spotřebitelům.

Lidé si nebezpečně zvykli, že advokát je tu jen pro bohaté a chudý právo nemá.

Správně má mít nárok na právní služby zdarma i ten, kdo je nezaviněně v hmotné nouzi a nemůže si dovolit právní zastupování nejen v trestní věci proti jeho osobě, ale i v občanskoprávních věcech a advokát by měl stejně kvalitně zastupovat i osoby, kterým byl advokát přidělen ex-offo a v dalších případech, kdy klient potřebuje právní zastoupení, na které nemá peníze.

Telefonoval jsem do ČAK kde mi bylo sděleno, že chudým se sice advokáti přidělují, ale ať nečekáme úspěch, že to není placené a advokát to většinou odbyde.

Pak je tedy advokacie skutečně pouze pro podvodníky, zloděje a mafii, ne pro lidi, pro občany a tudíž by neměl být vůbec zaregistrován jako advokát, protože je to hrubě nemorální.

Podíváme-li se na dnešní ČAK, ta tvrdí, že advokát má vůči klientovi zejména následující povinnosti:

· chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny (§ 16 zákona); oprávněné zájmy klienta mají přednost před vlastními zájmy advokáta i před jeho ohledem na jiné advokáty (čl. 6 etického kodexu)

· odmítnout poskytnutí právních služeb ve stanovených případech (§ 19 odst. 1 písm. a) zákona a čl. 8 etického kodexu)

· činit neodkladné úkony po ukončení poskytování právních služeb, aby klient neutrpěl újmu na svých právech (§ 20 odst. 4 zákona, čl. 8 etického kodexu)

· zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb (§ 21 zákona); této povinnosti může být advokát zproštěn pouze klientem a po jeho smrti (popř. zániku) pouze dědicem (popř. právním nástupcem)

·v případě jakékoliv překážky ve výkonu advokacie ustanovit jiného advokáta svým zástupce (§ 27 zákona)

· advokát není oprávněn ověřovat pravdivost nebo úplnost skutkových informací poskytnutých klientem

· řádně informovat klienta, jak postupuje vyřizování jeho věci, poskytnout mu včas vysvětlení a podklady potřebné pro uvážení dalších příkazů

· odevzdat klientovi nebo jeho zástupci po skončení poskytování právních služeb bez zbytečného odkladu všechny pro věc významné písemnosti, které mu klient svěřil nebo které z projednávané věci vznikly

· vést přiměřené záznamy o svých výkonech a na požádání předložit obsah těchto záznamů s úplným vysvětlením

· informovat klienta o jeho případném nároku na bezplatnou právní pomoc

Dosti chabé na obhájce práv občanů, kteří jsou si rovni.

Advokát musí při výkonu svého povolání plnit povinnosti, které mu ukládá jednak zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), popř. další právní předpisy, a dále povinnosti stanovené stavovskými předpisy, mezi nimiž lze na předním místě jmenovat usnesení představenstva č. 1/1997 Věstníku, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů (etický kodex), ve znění pozdějších usnesení.

Pojem "špinavý vymahač" by neměl být zažitým pojmenováním pro českého advokáta, o čemž hovoří i etický kodex, zejména ve Čl. 4

Důstojnost a vážnost stavu

(1) Advokát je všeobecně povinen poctivým, čestným a slušným chováním přispívat k důstojnosti a vážnosti advokátního stavu.

(2) Advokát je povinen plnit převzaté závazky. Závazek nebo ručení za cizí závazek smí převzít jen tehdy, je-li si jist jeho splněním.

(3) Projevy advokáta v souvislosti s výkonem advokacie jsou věcné, střízlivé a nikoliv vědomě nepravdivé.

(4) Jakékoliv obstarávání cizích záležitostí advokátem soustavně a za úplatu se pro účely Pravidel považuje za výkon advokacie.

Tedy staré známé spojení: advokát + finanční poradenská společnost + rozhodce + soudce + soukromý exekutor by nikdy nemělo existovat a fungovat. Přesto dnes je známo, že 20 % advokátů a exekutorů společně páchají organizovanou trestnou činnost ve spojení a za účelem předlužování, natahování sporů a vymáhání lichvářsky nabobtnalých exekucí z původních bagatelních, nebo dokonce i neexistujících a vykonstruovaných dluhů.

Advokáti tak vstoupili do světa zločinu, tedy ta sledovaná část, která spolupracuje ve výše uvedeném vzorci pro výše uvedené účely.

Dále se lze také v Usnesení představenstva ČAK . 1/1997 Věstníku ze dne 31. října 1996,

kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky (etický kodex), dočíst v Čl. 6

Základní pravidla

(1) Oprávněné zájmy klienta mají přednost před vlastními zájmy advokáta i před jeho ohledem na jiné advokáty.

(2) Ve věcech, v nichž byl soudem ustanoven nebo Komorou určen, postupuje advokát se stejnou svědomitostí a péčí jako ve věcech ostatních klientů.

(3) Pravdivost nebo úplnost skutkových informací poskytnutých klientem není advokát oprávněn bez jeho souhlasu ověřovat.

(4) Advokát nesmí použít na újmu klienta ani ve svůj vlastní prospěch nebo ve prospěch třetích osob informací, které od klienta nebo o klientovi získal v souvislosti s poskytováním právní služby.

(5) Pohledávky vyplývající z odměny advokáta za zastupování účastníka řízení před soudem nebo jiným orgánem může advokát jednostranně započíst pouze proti pohledávce klienta na výplatu přisouzené náhrady nákladů řízení.

Zkušenosti mnohých čtenářů ať porovnají a posoudí psané slovo a skutečnost.

Velmi, velmi důležitý je pak Čl. 10

Odměna advokáta

(2) Smluvní odměna musí být přiměřená. Nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci.

Z praxe známe, že polostátní či státní subjetky např. Dopravní podnik města Brna si účtoval neoprávněně do nákladů exekuce i odměnu externího advokáta, ačkoliv jako polostátní či státní subjekt má své placené právní oddělení, které musí užívat a palmáre najatého externího advokáta bylo i 20x vyšší, než dluh, v příkladě JUDr. Lejnarové, která byla smluvním advokátem Dopravního podniku města Brna a k pokutě si účtovala 25 000 Kč za právní služby advokáta, což bylo v exekuci přičteno k tíži povinného.

Přesto dodnes tato advokátka dál funguje. Bez trestu a na svobodě. Možná ne na dlouho, vše záleží na voličích…

Zda si advokáti zaslouží pojmenování “špinaví vymahači” nechť posoudí lidé, kteří s nimi přišli v naší zemi do styku. Ovšem očištění stavu si vyžaduje nutné radikální změny a nový Zákon o advokacii a nový etický kodex.

Advokát by se měl opět stát prestižním povoláním, ba posláním a váženou osobou ve společnosti, která je distancována od špinavých kšeftů, ať prodejců předražených hrnců či dek, nebo splátkových společností, které z pohledu zákona jiných zemí EU provádějí v ČR trestnou činnost už tím, že půjčují rizikovým lidem vědomě a za úroky, které byly za první republiky u nás považovány za sprostou lichvu a jsou lichvou v mnoha právních státech Evropy i v USA.

Pokud totiž u většiny populace České republiky vyvolává pojem “advokát” představu "špinavého vymahače", nebo "ranaře", pak to není v pořádku a je třeba sjednat okamžitě bez odkladu nápravu v podobě nového zákona a kodexu.