V běžném vyspělém a bohatém státě jsou zajeté zákony, které fungují. Padesát let i sto let fungují a doba i lidé se mění.

V demokratické společnosti, jejíž financování a fungování je postaveno na tržní ekonomice, na tržním systému, se ale předpokládá, že stát bude vytvářet takové podmínky, aby lidé mohli podnikat sami a produkovat peníze a samozřejmě bohatnout, utrácet, dát vydělat druhým a platit daně, ale jen nezbytné k udržení chodu státu.

Jinak je tomu v České republice, která je dlouhodobě postavena na škrcení příjmů ekonomicky aktivních, ale i starobních a invalidních důchodců a osob, dočasně práce neschopných, nebo se na práci připravujících, či hledajících po ztrátě zaměstnání.

V praxi by mělo být podnikání založeno na jednoduché registraci a jednoduchém vedení účetnictví i správě daní.

V České republice se potřebuje nažrat stádo politických prasat, která žerou tolik, že ani DPH z miliard rohlídků denně, ani daně z příjmů velkých korporací a ani poplatky občanů jim nestačí.