Fleischer (SPR-RSČ): Zákony v ČR se mění s každou novou sněmovnou a vládou tam a zpět

Manžel exekutorky JUDr. Aleny Blažkové a opětovný poslanec nové Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, JUDr. Pavel Blažek, PhDr. Petr Fiala, Marek Benda a Mgr. Václav Klaus mladší (všichni ODS), předložili Poslanecké sněmovně vrácení nedávné změny zákona o hlášení trvalého pobytu návrhem, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

V § 10 odst. 6 písm. c) se za slova “hlásí k trvalému pobytu.“ doplňuje nová věta, která zní: „Jde-li o přihlášení k trvalému pobytu a není-li oprávněná osoba vlastníkem nebo spoluvlastníkem objektu nebo nejde-li o družstevní byt, je oprávněná osoba povinna doložit písemný souhlas vlastníka či spoluvlastníka objektu k tomu, že může takový souhlas udělit, to neplatí v případě, že oprávněná osoba dává souhlas s ohlášením změny trvalého pobytu osoby příbuzné, manželovi nebo registrovanému partnerovi.“.

Ministerstvo vnitra říká, že občan České republiky může mít jen jedno místo trvalého pobytu na našem území a to v objektu, který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci a označen číslem popisným nebo evidenčním popřípadě orientačním.

V zákoně 133/2000 Sb. v § 10 se praví v odstavcích

(1) Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v základním registru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu11) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci (dále jen „objekt“). V případech stanovených tímto zákonem může být místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny nebo sídlo zvláštní matriky, které je v informačním systému označeno jako adresa úřadu.

Co je podstatné pro pronajímatele bytů a co je nejvíce zajímá, je pak v citovaném zákoně a paragrafu vyjádřeno zcela jasně:

(2) Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti.

Jediné riziko, které vyplývá z trvalého pobytu neznámé osoby, která projevila zájem o nájemní vztah, je možnost, že patří k cca 2 milionům osob v exekuci a soukromý exekutor může násilně vstoupit do bytu i bez přítomnosti nájemníka, či majitele a zabavit veškerý movitý majetek v domnění, že jde o majetek nájemníka. Nebo naopak může být v exekuci pronajímatel a je zabaven movitý majetek nájemníka. Ten se pak léta soudně vymáhá vylučovací žalobou a tak po 5 letech dostanete zastaralou televizi a nepoužitelný notebook. To je běžná praxe.

Žádný souběh zákonů, žádná korelace, návaznost právních předpisů v ČR, dosud nechrání zřetelně a jasně práva pronajímatelů a nájemníků v této oblasti a politické reprezentace v uplynulých volebních obdobích neudělaly v této věci ani krok kupředu.

Dnes platí, že pokud se nájemník hlásí k trvalému pobytu, souhlas majitele nemovitosti obecní úřady ani nevyžadují. Výše citovaný zákon o tom dále říká:

(6) Při ohlášení změny místa trvalého pobytu podle odstavce 5 je občan povinen

a) vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu (dále jen "přihlašovací tiskopis"), který obsahuje údaje o

1. jménu, popřípadě jménech, příjmení a rodném čísle, předchozí a nové adrese místa trvalého pobytu občana,

2. vlastníku objektu, kterým se rozumí jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu u fyzické osoby nebo název a sídlo u právnické osoby;

b) prokázat totožnost občanským průkazem nebo, nemá-li platný občanský průkaz, jiným obdobným dokladem, který je veřejnou listinou;

c) doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. Za oprávněnou osobu se považuje osoba starší 18 let, svéprávná, která je oprávněna užívat objekt uvedený v odstavci 1 nebo jeho vymezenou část (např. byt nebo obytnou místnost), anebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu.

V písmenu „c“ tedy vidíme, že stačí doložit oprávněnost užívání bytu, tedy smlouvu nájemní, byť je špatně, nebo úmyslně špatně sepsána a obsahuje zakázaná ujednání a je v rozporu s ustanovením § 2201 a dále, např. místo smlouvy nájemní, uvádí podnájemní, místo tříměsíční výpovědní lhůty uvádí kratší, nebo delší atd. Soud k těmto ujednáním nepřihlíží a řídí se ustanoveními zákona 89/2012 Občanský zákoník.

Je tedy čas, kdy by měla přestat rozhodovat ODS, která vždy tvořila zákony tak, že realizovala změnu ojedinělého zákona, ale neřešila na tuto změnu navazující ostatní zákony. Tím vždy vznikal zmatek a spousta nedorozumění. Současně je známo jakési lobbistické propojení mezi ODS, ČSSD a exekutorskou lobby soukromých exekutorů, kde JUDr. Blažek hraje primární roli, protože je manželem soukromé exekutorky JUDr. Aleny Blažkové. Tam můžeme spatřovat střet zájmů, jelikož JUDr. Blažek je opět členem, a to dominantním, v ústavně právním výboru Poslanecké sněmovny a má vliv na tvorbu a změny zákonů, týkajících se právě mj. činnosti exekutorů.

Shrnuto a podtrženo, je třeba učinit dvě zásadní opatření a to jednak odstranit JUDr. Blažka z ústavně právního výboru pro střet zájmů, vzhledem k jeho manželce a exekutorce číslo 006, IČ: 66240697, se sídlem exekutorského úřadu Konečného náměstí 2, 611 18 Brno.

Dále k věci trvalého pobytu, vzít v úvahu fakt, že s úřední adresou a bez trvalého pobytu, kde nájemník skutečně bydlí, není možná řada věcí, například takový občan nedostane úvěr a možná ani embosovanou platební kartu a má potíže v půjčovnách motorových vozidel, ale i jinde. I při hledání zaměstnání působí úřední, tzv. „bezdomovecká adresa“ jako projev něčeho negativního ze strany uživatele takové adresy. Budí nedůvěru, protože za neuvedenou skutečnou adresou se skrývá množství rizik a možných manévrů ze strany uživatele úřední adresy, např. právě únik před věřiteli, před policií, atd. I když pravda může být a většinou je jinde. Pronajímatelé nechtějí udělovat a nebudou chtít udělovat svolení k nahlášení k trvalému pobytu svým nájemníkům, dokud zákony, a to všechny, které se týkají této problematiky, nebudou dotaženy tak, že žádná ze smluvních stran nájemního vztahu, založeného na nájemní smlouvě k bytu, nebude poškozena tím, že má, či nemá adresu trvalého pobytu.

Zákony by měly jasně a zřetelně vymezovat mantinely pro chování jedinců a zabraňovat zneužívání a chránit práva obou stran, tedy pronajímatelů i nájemníků stejnou měrou. Nelze tedy nařídit majitelům nemovitostí, že musí strpět to či ono ze strany nájemníka, zejména pokud to může poškodit jeho práva a majetek. A zároveň otevřít cestu pro bloudící nájemníky, kteří dnes marně hledají byty k nájmu, kde je možné se přihlásit k trvalému pobytu a užívat práv takového občana a nebýt naopak poškozován faktem, že má trvalý pobyt na adrese ohlašovny, tedy na obecním úřadě.

Rovněž je důležité, aby nájemní smlouva, která obsahuje soupis movitého majetku v bytě, který je ve vlastnictví pronajímatele, byla absolutním stopem pro soukromého exekutora a aby v případě nájemního bydlení byl u mobiliární exekuce ze zákona povinně pozvaný i vlastník pronajímaného bytu a zcela se vyloučily možné „omyly“ exekutorů, které dodnes v 7 milionech exekucí od roku 2001 již poškodily statisíce občanů České republiky. A přitom stačí se podívat do sousedních zemí na jejich právní úpravu a řešení identických situací a věc prostě opsat, protože je v tomto případě bez problémů aplikovatelná všude stejně, tedy funguje-li to v Rakousku, Německu a Švédsku, bude to fungovat i v České republice.

Zmíněný návrh byl podán ODS 30.11.2017, rozeslán poslancům jako tisk 19/0 dne 4. 12. 2017 zaslán vládě k vyjádření stanoviska 6. 12. 2017.

Dne 6. prosince letošního roku bude ústavně právní výbor volit vedení výboru, tedy do té doby je nutné zabránit, aby kdokoliv podjatý, či v konfliktním vztahu, tedy ve střetu zájmů, byl členem tohoto i jakéhokoliv dalšího výboru a aby už vůbec tyto osoby zastávaly vedoucí funkce v takovém výboru.

Uvidíme, zda zvítězí rozum a vyváženost spravedlnosti při tvorbě zákonů a ne tak typické bezhlavé a nepromyšlené a hlavně účelové a zájmové chrlení změn zákonů, v nichž se těžko dnes vyznají často i advokáti a hlavně mají dopady na naše životy a vytváří často zmatky. To bylo typické pro tvůrce zejména z ODS, ale i ČSSD. Ti sice mají menšinu v PS PČR, nicméně jistě velký vliv na nováčky, kteří usedli do poslaneckých lavic poprvé a k dnešku sotva znají jednací řád, natož legislativní proces.

Karel Fleischer
Místopředseda SPR-RSČ

Převzato z profilu.