1) Chybějící respekt

Všichni se učíme respektu ke klientovi, ale málokdo má respekt k práci zaměstnanců v přímé péči. Nejen z řad rodin klientů, ale i z řad příslušných orgánů. Za svoji práci si zaslouží zaměstnanci v přímé péči nejen náš respekt, ale i naši úctu a také potřebnou podporu. Velká část stížností na poskytovanou službu je řešena jako špatná práce zaměstnanců v přímé péči (což se samozřejmě může stát), ale mnohdy je to nepochopením poskytované služby a mylné představy o ní.

2) Neznalost - Co je pobytová sociální služba?

Nepochopení, že klient rozhoduje o sobě, že on rozhoduje, co chce a jak. Požadavky rodiny, že maminka bude chodit na „kroužek“ takový, na jiný, na všechny…apod., že maminka musí každý den cvičit atd., atd., jsou nemyslitelné. Veřejnost má velmi omezenou představu o dnešním fungování pobytových sociálních služeb pro seniory a z velké části se o ní sama nezajímá, dokud tuto službu nepotřebuje. Pobytová sociální služba je služba klientovi a musí vycházet z jeho potřeb a přání.

3) Doplácení na zdravotní péči – nespolupráce se zdravotními pojišťovnami

Dlouhodobým a výrazným problémem je poskytování zdravotní péče v pobytových sociálních službách. Poskytovatelé sociálních služeb dlouhodobě z velké části doplácejí na poskytovanou zdravotní péči, která není pokryta platbami od zdravotních pojišťoven. To vše přes to, že pouze poskytují objednanou zdravotní péči od ošetřujícího lékaře. Celý systém je dlouhodobě problematický a nefunkční, pravidelně se problematika objevuje i u soudu, včetně soudu ústavního. V případě objednávky ošetřujícího lékaře musí být péče proplácená v plné výši – dnes není.