Gazdík (STAN): Neexistuje studie, která by potvrzovala, že EET má lepší vliv na výběr DPH

18. 12. 2015 12:44

Projev na 37. schůzi Poslanecké sněmovny dne 18. 12. 2015

Gazdík (STAN): Neexistuje studie, která by potvrzovala, že EET má lepší vliv na výběr DPH
Foto: Hans Štembera
Popisek: Místopředseda sněmovny Petr Gazdík(TOP 09)

Omlouvám se, nechtěl jsem předběhnout pana ministra, nicméně opravdu jsem byl řádně přihlášen, po mně pan předseda Stanjura, poté pan ministr. Najdete to ve stenozáznamu, pan řídící schůze předseda Hamáček to opakoval.

Dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já si na začátek dovolím v jedné drobné věci nesouhlasit se svým ctěným kolegou panem předsedou ODS Zbyňkem Fialou. On říkal, že nechce opakovat ty věci, které tady říkal, že se to spíše hodí na vysokou školu, nicméně předchozí debata, předchozí faktické poznámky mě zcela jasně přesvědčily o tom, že je nutné ta fakta opakovat, že je nutné tady to rozebírat a myslím, že tady právě může Poslanecká sněmovna dojít svému účelu, protože Poslanecká sněmovna a Parlament má být o diskusi, má být o argumentech a o vzájemném přesvědčování.

Proč nezavádět elektronickou evidenci tržeb? Mnozí z vás tady říkají, že elektronická evidence tržeb bude znamenat zrovnoprávnění podnikatelského prostředí, že konečně skončíme s daňovými úniky. To si myslím, že je základní omyl. Na to, kolik celá ta věc bude stát, a můžeme se tady společně s panem předsedou hospodářského výboru - prostřednictvím pana předsedajícího - přít, jestli náklady na zavedení datového centra budou skutečně 6 miliard, nižší nebo vyšší, kolik bude stát roční provoz, kolik budou náklady pro jednotlivé podnikatele, nicméně asi se všichni shodneme na tom, že to nebudou úplně malé částky.

Plánované zavedení elektronické evidence tržeb každopádně velmi ztíží život podnikatelům. Přibudou jim nové povinnosti, a my chceme jít jinou cestou. A myslím, že tady musí jasně zaznít i argumenty, jak to jde udělat jinak. Není pravda, že je tu zlá pravice, která nechce bojovat s daňovými úniky. Myslím, že předchozí vlády, ať měly jakékoli úspěchy nebo neúspěchy, tak lze číselně vyjádřit a dokázat, že velmi úspěšně bojovaly s daňovými úniky. Jenom na arbitrážích se podařilo minulým vládám zastavit prohry arbitráží a Česká republika nepřišla o mnoho miliard korun. Podařily se také výrazně lépe vybírat daně.

Navrhujeme znovu zavést jedno inkasní místo. A to je věc, o které bychom ve Sněmovně měli diskutovat. Nové jednotné inkasní místo byl projekt, který výrazným způsobem snižoval podnikatelům administrativu. Tato vláda se rozhodla jej z nepochopitelných důvodů zrušit, a proto my bychom velmi rádi s vámi diskutovali o tom, proč nezavést nově jednotné kontrolní místo a jednotné inkasní místo.

Neexistuje studie, která by potvrzovala, že evidence účtenek má lepší vliv na daň z přidané hodnoty. My jsme se tady tento týden bavili o rozpočtovém určení daní.

Pan ministr ve své úvodní řeči zcela jasně říkal, že právě bychom měli podporovat zavedení elektronické evidence tržeb a kontrolní hlášení, a pak dojde k tomu, že z toho budou profitovat i obce. Já se přiznám, že tomu příliš nevěřím, že samozřejmě rozpočet obcí i rozpočet státu mají být na sebe navázány, mají dýchat společně, a já pevně věřím, že tak upravíme, jak slíbil pan ministr, i ten zákon o rozpočtovém určení daní, protože svým hlasováním v minulých dnech jste minimálně způsobili, že daň z příjmu fyzických osob u obcí a u státu společně dýchat nebude.

Neexistuje studie, která by potvrzovala, že evidence účtenek má lepší vliv na výběr daně z přidané hodnoty. Ze zemí bývalé evropské patnáctky mají některou z forem evidence účtenek pouze Belgie, Švédsko, Itálie, která je proslulá obrovským množstvím daňových úniků a u které to k ničemu nevedlo, protože ty daňové úniky jsou tam dodnes a sama italská vláda to přiznává. Například Rakousko ji zatím zásadně odmítlo, byť pan ministr říkal, že o nějaké formě jejího zavedení Rakousko uvažuje. To uvidíme v následujících měsících a letech.

Často se uvádí jako příklad Chorvatsko, které údajně vylepšilo svůj výběr DPH zavedením elektronické evidence tržeb. To ale vůbec není pravda. Údaje chorvatského Ministerstva financí totiž potvrzují, že výběr daně z přidané hodnoty se po zavedení elektronické evidence tržeb prakticky nezměnil.

Určitě co je pravda, je, že pro podnikatele bude znamenat evidence finanční zátěž. Celková finanční zátěž pro podnikatelský sektor se může vyšplhat asi k 20 mld. Kč. Mimo jednorázových nákladů na pořízení pokladny a tiskárny je nutné připočítat i tolik diskutované internetové připojení, se kterým jsme se tady potýkali ve faktických poznámkách.

V případě registračních pokladen se veškeré povinnosti a náklady, spojené se splněním povinnosti, dané zákonem, přenáší na podnikatele. Konkrétně by tedy byl podnikatel povinen si pořídit elektronické zařízení, také software schopný komunikovat se serverem finanční správy, zřídit si datové připojení.

Tady bych se poněkud zastavil, protože v příštím týdnu na mimořádné schůzi budeme diskutovat o kontrolním hlášení. A mě velmi zaujalo - a obrátilo se na mě mnoho podnikatelů, protože na konci listopadu Ministerstvo financí zveřejnilo, jak budou vypadat pokuty a sankce v případě neplnění povinností vyplývajících ze zákona o kontrolním hlášení. Samo na svých stránkách daňové správy uvedlo, že funkční rozhraní zveřejní pro podnikatele 30. listopadu. A ejhle, 4. prosince ještě žádné takové rozhraní nebylo. Podnikatelé si stěžovali, protože budou vánoce a oni vědí, že bohužel od ledna, pokud se příští týden nepodaří /a pokud neprozřete a i k tomu by mělo směřovat moje vystoupení/, pokud zavedete kontrolní hlášení skutečně tak, jak ten zákon je připraven k uvedení v platnost, tak stejný problém můžeme mít u elektronické evidence tržeb. A tady bych velmi poprosil Ministerstvo financí a pana ministra osobně, aby pokud skutečně nedojde k tomu, že tato Sněmovna schválí elektronickou evidenci tržeb, aby zvážili alespoň ten komfort náběhu pro podnikatele a nejprve se snažili to rozhraní zveřejnit a až pak vyhrožovali sankcemi. Je to vůči daňovým poplatníkům velmi neohleduplné.

Vrátím se zpátky. Na své náklady bude muset takové zařízení provozovat podnikatel, provádět jeho servis, údržbu, inovovat je a dále hradit pravidelné poplatky poskytovateli datového připojení. To vše má vykonávat proto, aby mohl státu sdělit požadované informace předepsaným způsobem.

Finanční zátěž padá i na stát, který bude muset zaplatit více úředníků v řádu stovek lidí, kteří tuto evidenci budou administrovat. To jsme viděli ve státním rozpočtu, který bohužel počítá jenom s elektronickou evidencí tržeb asi se 700 úředníky a s dalšími tisíci na jiné činnosti.

Myslím, vážení kolegové, že málokdo z vás, když kandidoval do Sněmovny, sliboval občanům, voličům a daňovým poplatníkům, že bude výrazným způsobem navyšovat počty úředníků v této zemi.

Technická realizace evidence bude extrémně náročná.

Myslím, že i ministerstvo si to uvědomuje a významným problémem této je právě technická stránka věci. Návrh zákona totiž počítá se zavedením elektronické evidence účtenek v termínu 2016 až 2017, což je podle IT expertů ne příliš reálné. Především proto, že systém pro evidenci účtenek nelze v tak krátkém časovém úseku naprogramovat, otestovat i spustit. Ministerstvo financí se odvolává na údajně fungující systém v Chorvatsku, opomíjí však, že Chorvatsko má pouhé čtyři miliony obyvatel, což vynakládá mnohem menší nápor na každodenní chod toho systému a v případě desetimilionové České republiky tomu bude zcela jistě jinak.

Ministerstvo financí se bude muset také vypořádat se skladováním, analýzou a kontrolou mnohem většího množství dat než v chorvatském případě. Proto bude nutné systém upravit, nebo vytvořit úplně nový systém. Podnikatelé se sami budou muset vypořádat s technickými překážkami pro funkčnost systému, bude potřeba připojení k internetu, které - jak tady zaznělo v debatě - není na některých místech České republiky dosud spolehlivé a navíc jde o další investici pro podnikatele. Já se nemůžu tady prostřednictvím pana předsedajícího shodovat s kolegou Zlatuškou. Já jsem přiznivcem svobody, a pokud jakýkoliv pan kolega, abych mu nedělal reklamu, jak pan kolega předseda Občanské demokratické strany žádal, tak nebudu jmenovat jménem, tak přece nemusí změnit svého operátora jenom proto, že si stát vymyslel, že chce nějaký nový systém pro elektronickou evidenci tržeb, když třeba u toho svého stávajícího operátora má mnohem výhodnější podmínky.

Podle ET expertů bude velmi technologicky náročné spustit systém tak, aby fungovalo spojení mezi obchodníkem a Ministerstvem financí. Představa, že k tomu budou podnikatelé používat jen tablety nebo mobilní telefony, v současné době není úplně reálná. Stát by měl efektivně vybírat daně, ale zároveň podnikatelé co nejméně zatěžovat. V dlouhodobé době prosazujeme spíše zjednodušení pro stát i podnikatele, jak jsem se již bavil o jednotném inkasním místu, které snižuje náklady daňových poplatníků a státu přináší přehledný, jednotný, stabilní daňový systém.

Já bych své argumenty shrnul do několika bodů, proč nezavádět elektronickou evidenci tržeb, abyste měli také přehled o tom v globále. Za prvé. Neexistuje seriózní srovnávací studie, která by potvrdila zvýšení výběru DPH po zavedení evidence.

Za druhé. Ze zemí bývalé evropské patnáctky mají evidenci účtenek pouze tři země, a to je Belgie, Švédsko a Itálie. A o Itálii jsem tady již hovořil. Tam to množství daňových úniků je stále poměrně vysoké. Sama italská vláda to přiznává, byť nový premiér se s tím velmi snaží funkčně bojovat.

Za třetí. Evidence bude v České republice znamenat zátěž pro podnikatelský sektor ve výši 20 miliard korun. Tady se na mě kolega Pilný určitě bude zle dívat, protože on má jiná čísla a o těch číslech se můžeme skutečně přít a já bych byl velmi rád, kdyby jeho čísla se potvrdila a ta zátěž, pokud se taková věc bude zavádět, byla mnohem nižší. Podnikatelé musí mít pokladnu propojenou s tiskárnou a software a připojení k internetu. Obchodníci bez provozovny budou mít problém s připojením. Pro stát znamená zavedení evidence zvýšení počtu úředníků. To já osobně považuji za jeden z nejzásadnějších argumentů. My bychom přece měli stát spíše zmenšovat, ne se jej snažili zvětšovat a zavádět nové a nové povinnosti.

Za šesté. Není technicky reálné systém spustit v letech 2016 až 2017. U toho bych se trochu zastavil, protože my jsme tady zažili různé systému elektronické a já ve své paměti si skutečně nepamatuji, kdy by jakýkoliv elektronický systém, ať to byly řidičáky, dopravní evidence, tzv. s-karty, ať to byly sociální systémy za kterékoliv vlády, tak prostě žádný z nich nebyl plně funkční ihned. Způsobovalo to občanům přílišné problémy. Osobně bych se přimlouval za to, a díky některým vaším kolegům a díky panu ministru vnitra se na tom daří spolupracovat, abychom spíše řešili ten systém opačně. Metodou Estonska, zavedením eGovernmentu a spíše si ten systém nastavili celek a pak se teprv uchylovali k těmto jednotlivostem, jako je například elektronická evidence tržeb. Až bude funkční elektronická evidence těch konkrétních jednotlivců, měli bychom na tom spolupracovat. Je třeba bankovní asociace.

Ministerstvo financí - to je sedmý bod - se bude muset vypořádat se správou obrovského množství dat. To je jaksi věc, kterou lze velmi lehce zneužít. Mluví se o tom, že je to elektronická evidence tržeb a pan ministr to říká, je zásadní protikorupční bod a způsobí omezení korupce. Já si myslím přesný opak. Velmi špatně, bohužel, placení úředníci daňové správy budou mít motivaci k tomu, aby případná data jakýmkoliv způsobem zneužili, přeprodali, zničili nějakého podnikatele, prodali jeho konkurenci. Já si myslím, že my bychom měli vytvářet zákony, které nezavádí takto korupční možnosti.

Osmý bod. Všichni podnikatele budou muset mít připojení k internetu. U některých živností si to příliš nedovedu představit, nebo je to znovu zbytečná zátěž pro někoho, kdo to příliš nepotřebuje. Zedník, který pracuje na živnost, nevím, proč bychom mu měli nařizovat, že musí mít nutně svoje připojení k internetu. Odezva systému a čekání na něj zpomalí v obchodech a restauracích. Rád s panem ministrem zajdu na pivo, jestliže někdy bude elektronická evidence tržeb zavedena. Myslím si, že už to s tou obsluhou bude mnohem těžší a myslím, že si pro pivo spíš budeme muset chodit, pakliže bychom měli stoprocentně dodržet dikci zákona.

Sám jsem zvědav na to, jak to bude fungovat.

Teď se dostávám k příkladu zemí s elektronickou evidencí tržeb. Nejprve se podívejme na Slovensko. Slovensko zavedlo povinnost provozovat registrační pokladny s fiskální pamětí už v roce 2008 a znovu tady proběhla diskuse. Registrační pokladny nejsou to samé co elektronická evidence tržeb. V roce 2013 Slovensko systém doplnilo o účtenkovou loterii, která je i cílem návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb. Z nových údajů slovenského Ministerstva financí vyplývá, že účtenková loterie pomáhá zvýšit příjmy státu pouze nepatrně a pomohla zvýšit vybrané DPH za rok 2013 pouze o 0,17 procent. Celkově se na DPH za rok 2013 vybralo 4,74 miliard eur a účtenková loterie k tomu tedy přispěla sedmi až osmi miliony eur. To skutečně není vzhledem k nákladům nijak fatální částka. Navíc zájem o účtenkovou loterii v lednu klesl. Slovensko mělo výběr DPH po sedmi letech čtyřikrát horší a třikrát lepší, přičemž lepší byl v roce 2010 oproti roku 2013, kdy byla zavedena ona účtenková loterie a relativně se vybíralo více, než byl meziroční růst HDP. V letech 2007 a 2008 se vybralo méně, než by odpovídalo růstu či poklesu hrubého domácího produktu.

Dostáváme se k státu, který se tady velmi skloňuje, a to je Chorvarsko. Před rokem 2013 DPH v Chorvatsku stát vybíral pouze pro některé produkty, nebyla u něj zavedena žádná elektronická evidence a kvůli harmonizace s právem Evropské unie bylo nutné zavést výběr DPH. Chorvatsko proto zavedlo registrační pokladny zároveň se vstupem do Evropské unie v červenci 2013. Já tady mám graf, jak to vypadá. Zcela je jasné z toho, že ten výběr je nižší. Ta data jsou z Ministerstva financí Chorvatské republiky. Pane kolego, jestli prostřednictvím pana předsedajícího, jestli na to špatně vidíte, já vám jej velmi rád po svém krátkém projevu ten graf propůjčím. Je mým cílem vás edukovat a budu velmi rád, pokud si ten graf prohlédnete. Co nefunguje v Chorvatsku.

Přibylo administrativy na straně podnikatelů. To je první zásadní bod. V Chorvatsku proběhlo celkem 35 tisíc kontrol podnikatelů za jeden rok až osm let trvajících jeden a půl den v jedné firmě. Úředník úřaduje, zaměstnanci se věnují jemu místo zákazníkům, a firmy přicházejí o zakázky. Znamená to více administrativy také pro stát. Ministerstvo financí počítá s nárůstem kontrolorů o 900 lidí v České republice, s nárůstem administrativy na straně kontrolovaných podnikatelů bohužel nikdo příliš nepočítá, v těch materiálech to není.

Registrační pokladny platí podnikatelé. V Chorvatsku stojí pokladna průměrně tisíc eur. Pro mnohé podnikatele to znamenalo financovat firmu z dvouměsíčního příjmu. Pokladny se nebudou muset vyměňovat, tvrdí Ministerstvo financí České republiky, ale u 90 % případů to vůbec nemusí být pravda. Navíc spoluúčast státu, Evropských fondů a CzechInvestu, to byla prosím citace za materiálu Ministerstva financí, při přechodu na pokladny bude pouze pro velké firmy s vysvětlením, pro malé žadatele by vyplňování žádostí bylo neefektivní, proto uvažujeme jen o podpoře firem, které prokáží statisícové náklady. Malým živnostníkům bohužel opět nikdo nepomůže, jen jim zavedením elektronické evidence tržeb přitížíme. A opět, pokud se bavíme o rovném prostředí, tak zjevně tady není rovný přístup k velkým firmám a k drobným podnikatelům.

I banální chyba končí likvidační pokutou. Pokud kontrolor v Chorvatsku najde nesrovnalost, byť je to třeba pouhých šest euro s elektronickým výjezdem, hned zavře provozovnu nebo přijde likvidační pokuta. To je druhý velmi korupční moment, kdy na libovůli úředníků bude to, jestli nějakou provozovnu zavřou. A i tady toto může výrazným způsobem omezit podnikatelské prostředí v České republice. V Chorvatsku je to tak, že 17 % kontrol končí pokutou nebo zákazem činnosti, což je tisíc případů z 35 tisíc kontrol. Pokuty se udělují za nesouhlasící stav pokladny, ale i za chybné DPH, nevydání účtenky, ale i třeba za chybný čas vydání. Chybou je i částka 0 kun nebo špatný název zboží.

Data o platbách nejdou odeslat. Od zavedení registračních pokladen je v Chorvatsku přetížená mobilní 3G síť, která se využívá k přenosu dat pokladen. Tady si dovolím říct, že právě tady toto přetížení sítí u nás u čtvrté generace ve většině území může mít vliv nejenom na samotné podnikatele, a na jejich odesílání dat z elektronické evidence tržeb, ale může mít vliv na všechny ostatní, protože ti, kteří budou používat mobilní sítě k jakýmkoliv jiným účelům, prostě mohou mít problémy, může to být celé velmi pomalejší, více ztěžovat život všem lidem v České republice.

Pokud síť nefunguje, nese odpovědnost za dodání dat podnikatel. A i když to nemohl ovlivnit, nese za to odpovědnost. Navržený model řešení při výpadku sítě do 200 kun dodáme data s odstupem 48 hodin, který navrhuje Ministerstvo financí, je jen další komplikací. Nedávný kolaps registru řidičů je toho naprosto jasným důkazem, že ani Česká republika není připravena na provozování takto komplexního systému. Sama hospodářská komora Chorvatska pak přiznává, že tuto problematiku nemá uspokojivě vyřešenou. Od zavedení systému v roce 2013 stále vymýšlí řešení.

Jaká je realita v Chorvatsku? V některých podnicích v Chorvatsku došlo k navýšení tržeb až o 900 %, tvrdí o situaci v Chorvatsku naše Ministerstvo financí i pan ministr sám. Podle hospodářské komory Chorvatska to však v restauracích bylo o 50 %, u obchodníků o 24 %, a u drobných ostatních služeb o 10 %. Já to pro jistotu zopakuju. Není to žádných 900 %, ale 50 % v restauracích, u obchodníků 24 % a u drobných ostatních služeb o 10 %.

To je začátek argumentáře, o kterém bych mohl mluvit dál a dál, ale jako místopředseda Sněmovny nebudu zatím předkládat ani připomínky sdružení podnikatelů a dalších organizací, ale podívám se na zasedání Legislativní rady vlády. Myslím, že mezi námi není mnoho těch, kdo podrobně studovali zápisy z Legislativní rady vlády, která se elektronickou evidencí zabývala už v květnu tohoto roku. A zejména dvě stanoviska, tato dvě stanoviska ze 7. května a 28. května, si myslím, že by tady určitě zaznít měla. Přečtu nejprve zpravodajskou zprávu k návrhu Zákona o elektronické evidenci tržeb pro jednání Legislativní rady vlády, která se uskutečnila tento rok, 7. května 2015.

Za a). Nezbytnost navržené právní úpravy. Předložený návrh právní úpravy je odůvodněn snahou zvýšit transparentnost plateb a toku informací s tím, že konečným cílem je zvýšení daně a potažmo fiskální efektivity. Zdůvodnění v důvodové zprávě je politické, věčně staví na hypotézách, které jsou obtížně verifikovatelné, a to včetně knowlidge transferu z Chorvatska. Rizika legáltransplantátů jsou všeobecně známá. Tak praví zatím zpravodajská zpráva k návrhu Zákona o evidenci tržeb pro jednání Legislativní rady vlády ze dne 7. května.

Obdobně není zdůvodněno, proč se navrhuje urychlená účinnost s minimální legisvakancí, přičemž náklady zpočátku nesou mimo jiné SME. To je ostatně jeden z nejspornějších bodů celého textu, totiž přenos nákladů na SME. Z analýzy plyne, byť jak podotýká zpráva RIA a některá připomínková místa, nejsou dostatečné, že zátěž se bude pohybovat v desítkách tisíc korun. A tady už se na mě opět zle dívá pan poslanec Pilný, který bude mít určitě jiná čísla. Nicméně tady vidíte relevantní fakt, že i zpráva Legislativní rady vlády hovoří o tom, že náklady se budou pohybovat v desítkách tisíc korun, a nikde není popsáno, jak tyto náklady bude stát internalizovat.

Je zjevné, že cílem celého procesu je primární posílení kontrolní role státu, a to z velké části na náklady soukromých osob, což je v rozporu s principy Evropské práva, jak podotýká OKOM. Nesmíme navíc opomíjet spotřebitele, kterého se tento zákon dotkne při samotných obchodech. Současně sdílím další připomínku ohledně požadavků na vypracování věcného záměru, jak požadují legislativní pravidla vlády. Zákonnost legislativního procesu je jedním ze základních projevů právního státu, a výjimka, kterou pravidla připouštějí, nebyly nijak zdůvodněna.

Část b) této zpravodajské zprávy. Soulad s ústavním pořádkem a s evropským právem. Nelze prima facie říci, že návrh zákona je v rozporu s ústavním pořádkem.

Kromě výtky v legislativním procesu, viz výše, nicméně při absenci skutečné analýzy dopadu na daňové poplatníky a při zajištění, že náklady procesu nese buď daňový poplatník nebo SME, je důvodné se ptát, zda se jedná o přiměřený zásah do soukromého práva. Zde nejde o extenzi možných veřejnoprávních zásahů.

Není úkolem zpravodaje takovou analýzu provádět. Domnívám se nicméně, že na hraně ústavnosti je téměř neomezená možnost aplikace obdoby agenta provokatéra podle § 25, a v jeho volné úvaze ohledně následného odstoupení od smlouvy. A to i tehdy, když poplatník žádnou povinnost neporuší.

Má-li veřejná moc konat to, co je v zákoně vymezeno, musí nést také následky a chránit dobrou víru soukromých osob. Ohledně závěrů, týkajících se souladu s evropským právem zpravodaj podotýká, že spoléhá na závěry o kom, s kým, že vzhledem k odlišnosti odbornosti není zpravodaj sto podstoupit povinnost notifikace a ponechává pan zpravodaj tuto diskusi povolanějším v průběhu Legislativní rady vlády.

Přehlednost právní úpravy. Právní úprava nesplňuje požadavky přehlednosti. To je velký argument, nad kterým bychom se měli zamyslet, protože přece nikdo z nás jako volených zástupců lidu nechce, abychom přijímali takové právní úpravy, které nesplňují požadavky přehlednosti. Je to výsledek celé řady vážných nedostatků, píše pan zpravodaj. Zejména je třeba už zde říci, že zatímco text návrhu zákona má 12 stran, návrh stanoviska Legislativní rady vlády má již 15 stran a navržené změny nejsou jen změnami kosmetickými či legislativními. Mohou tak jistě konstatovat, že zde projednáváme v řadě jednotlivostí jiný zákon, než který byl předložen do připomínkového řízení. Domnívám se, že to je mimo jiné jeden z důsledků absence věcného záměru, v detailu viz dále.

Dostáváme se k části D - jednoznačnost pojmů a základních institutů. Zákon je jednoduchý a krátký, nicméně téměř každý jeho paragraf vzbuzuje interpretační otázky. To je skutečně závada velké důležitosti, pokud to říká pan zpravodaj Legislativní rady vlády. Jsou to otázky, které nejsou zcela triviální, což je při existenci budoucích vynakládaných nákladů velmi žádoucí. Ať se budeme jakkoli přít o výši těch nákladů, tak přece jenom není triviální, že ten zákon vzbuzuje interpretační otázky.

Namátkově v detailu k bodu E - vymezení předmětu evidence tržeb. Evidencí tržeb je také tautologie. Platba v hotovosti není činěna prostřednictvím hotovosti, vnímání prostředků placení je arbitrární a podobně. Důvodová zpráva je sice rozsáhlá, ale není součástí právního předpisu a je bohužel nezávazná. Tedy pro výklad vlastně nezajímavá. Navíc praxe ukazuje, že výklady se vždy liší podle toho, jaký správce daně je zrovna příslušný, právní norma musí být proto o to jasnější.

Dostáváme se k části E zprávy zpravodaje pro Legislativní radu vlády, a to je srozumitelnost navrhovaných ustanovení. Jsem rád, že moje vystoupení podnítilo k diskusi i předsedu Legislativní rady vlády. (Hluk v sále.)

 I předseda Legislativní rady vlády diskutuje nad mým vystoupením. Děkuji, pane předsedo, jste velice laskav.

Ano, jsme u srozumitelnosti navrhovaných ustanovení. Problémem není jen srozumitelnost jednotlivých ustanovení, problémem je srozumitelnost celého zákona. A to zejména při uvědomění si toho, kdo budu aplikujícím subjektem.

Tady jednotlivé paragrafy ve stručnosti vynechám a přejdeme k bodu F, a to je jazyková úroveň toho návrhu. Použitý jazyk je standardní a pan zpravodaj nevidí problémy v samotném jazykovém vyjádření.

Dostáváme se k bodu G, což je úroveň důvodové zprávy. Nedostatky samotného textu návrhu zákona nemůže nahradit důvodová zpráva. Důvodová zpráva je dlouhá, včetně RIA části, ale klíčové odpovědi bohužel nedává. Tady vidíte, že důvodovou zprávu nemá ani moc cenu číst, protože klíčové odpovědi vám nedá. Viz zásadní připomínky a stanovisko Komise pro RIA.

A teď závěr. Zpravodaj docent doktor Bohumil Havel, Phd. v Praze 6. května říká: "Vzhledem k výše uvedenému doporučuji Legislativní radě vlády předložený návrh zamítnout a vyzvat předkladatele, aby předložil věcný záměr, jak požadují legislativní pravidla vlády § 3 odst. 2 písm. a) a b), případně obhájil výjimku z této povinnosti. Měl-li by přesto být návrh projednán, doporučuji přerušení a předložení navrhovaného znění." Tolik zpravodajská zpráva k návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb.

A tím se plynule dostáváme ke stanovisku samotné Legislativní rady vlády. Legislativní rada vlády dne 28. května 2015 vydala stanovisko Legislativní rady vlády k návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb.

Za prvé k celkovému záměru návrhu. Cílem předkládaného návrhu zákona je za prvé snaha zakotvit kontinuální tok informací mezi daňovými subjekty a správcem daně, jehož účelem je snižovat míru takového jednání daňových subjektů, které usiluje o zamlčení skutečností relevantních pro správu a výběr daní a zkreslení skutečného obrazu o celkové daňové povinnosti. Za výše uvedeným účelem zřídit integrovaný systém evidence tržeb způsobilý zprostředkování on-line přenosu předepsaných informací o evidovaných tržbách. Svěření výkonu správy evidence tržeb správci daně z příjmů, přičemž zmocnění ke kontrole plnění uložených povinností se vedle orgánů Finanční správy ČR uděluje též orgánům Celní správy ČR. Zakotvit možnost zákazníka ověřit, zda byla jeho transakce řádně zaevidována v systému správce daně.

II. Vztah k právu Evropské unie. Návrhem zákona není do právního řádu ČR implementováno právo Evropské unie a návrh není s právem EU v rozporu, což je dobrá zpráva. Přestože daná oblast daní z příjmů, jíž se návrh zákona týká, není v současné době harmonizována s právem EU, lze tuto problematiku vztáhnout v obecné požadavky vyplývající z primárního práva EU. Zejména články 19, 45, 49, 56, 63 a 115 o smlouvy o fungování EU.

V kontextu podpory malých a středních podniků lze zmínit zejména následující právní akty EU. Sdělení Komise ze dne 25. června 2008 Zelenou malým a středním podnikům. Dále sdělení Komise ze dne 23. února 2011 s názvem Přezkum iniciativy. A v neposlední řadě také zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum. Přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků.

III. Způsob projednání návrhu. Návrh zákona byl projednán v připomínkovém řízení, jehož výsledky jsou uvedeny v předkládací zprávě v části 6 předloženého materiálu. Dne 7. května předkladatel dodatečně aktualizoval materiál prostřednictvím eKLEP v části vypořádací tabulky důvodové zprávy a předkládací zprávy na základě výsledků dokončení vypořádání připomínek v meziresortním připomínkovém řízení. Návrh zákona je na základě výše uvedené aktualizace podle předkladatele předložen s těmito rozpory. Prosím, abychom se zaměřili na rozpory, které jednotlivá ministerstva k tomuto návrhu zákona uplatňují.

Začneme Ministerstvem zemědělství. To mělo celkem šest rozporů, pan ministr si to zcela jistě ještě pamatuje, které nepovažuje za dostatečné rozvedení závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace, nepovažuje informace o podobě (nesrozumitelné) systému o taktických požadavcích na povinné subjekty o způsobu kontrol v systému a zapojení specifických skupin poplatníků používajících hotovost. K tomu... A teď jsem se v tom ztratil. Pardon, používajících hotovost a o tom, jaký vliv mělo zavedení evidence tržeb na inkaso daně v zemích, ve kterých byl systém evidování tržeb zaveden, za dostatečně podrobné. Ministerstvo zemědělství také nesouhlasí s ponecháním prostoru doplnit tržby vyňaté trvale z evidence tržeb vyhláškou ani když je vydání vyhlášky zavázáno zákonným omezením. Nepovažuje vymezení údajů, které má poplatník poskytovat správci daně za dostatečně konkrétní. Požaduje, aby tržbami, které budou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z evidence tržeb, byly dočasně vyjmuty na dobu tří let též tržby ze zemědělských, rybářských a lesních činností. 

A požaduje stanovení nabytí účinnosti stanovit dnem 1. ledna 2017. To byly připomínky, rozpory Ministerstva zemědělství.

S jedním rozporem přišel i Úřad vlády České republiky Kabinet vedoucího Úřadu vlády České republiky, který požaduje, aby zákon explicitně stanovil, že bude účtenková loterie pořádána v pravidelných intervalech, to totiž v zákoně není.

Se čtyřmi rozpory s Úřadem vlády České republiky přišla Rada pro vývoj, výzkum a inovace. Rada pro vývoj, výzkum a inovace s Úřadem vlády České republiky nepovažuje závěrečnou zprávu hodnocení dopadů regulace v částech a dopadech na podnikatelskou sféru, případném počtu poplatníků, kteří zanechají ekonomické aktivity, nákladech na zavedení systému evidence tržeb a nákladech na provoz evidence tržeb za dostatečnou. Nepovažuje informace o podobě zavedeného systému o technických požadavcích na povinné subjekty, způsobu kontroly systému a také zapojení specifických skupin poplatníků používajících hotovost a o tom, jaký vliv mělo zavedení evidence tržeb na inkaso daně v zemích, ve kterých byl systém evidence tržeb zaveden. Za dostatečně podrobné nepovažuje daňové zvýhodnění poplatníků, kteří budou evidovat tržby, za dostatečné, a požaduje, aby i vynětí tržeb z podvodů, pardon, ne z podvodů, z důvodů postupného náběhu evidence tržeb bylo upraveno toliko zákonem.

S devíti rozpory s Úřadem na ochranu osobních údajů je tento návrh zákona. Úřad na ochranu osobních údajů požaduje, aby se návrh vrátil do fáze věcného záměru. Nepovažuje za dostatečné podrobné shrnutí dopadů úpravy na standard ochrany soukromí a osobních údajů. Považuje závěrečnou zprávu hodnocení dopadů regulace za přetíženou detaily a požaduje její přepracování, požaduje přepracovat § 1 a § 3 návrhu zákona z důvodu jejich nenormativnosti. Požaduje automatické přidělování autentizačních údajů všem poplatníkům, tedy nikoli jen těm, kteří o ně budou aktivně žádat. Nepovažuje za vyjasněný vztah daňového identifikačního čísla bezpečnostního kódu poplatníka. Nepovažuje za nutnou existenci dvou identifikátorů účtenky, a to bezpečnostního kódu poplatníka a fiskálního identifikačního kódu. Považuje za legislativně nedostatečnou specifikaci postupu ověření účtenky zákazníkem. Požaduje detailnější legislativní úpravu a nesouhlasí se zvoleným právním konceptem účtenkové loterie, zejména nesouhlasí s tím, že účtenková loterie nebude podléhat právnímu předpisu regulujícímu loterie a jiné podobné hry.

Návrh zákona byl projednán mimořádnou pracovní skupinou ad hoc komisí Legislativní rady vlády a také komisí pro evropské právo. Návrh zákona byl rovněž projednán pracovní komisí Legislativní rady vlády pro hodnocení dopadů regulace RIA a její stanovisko je uvedeno v příloze k tomuto stanovisku Legislativní rady vlády. Legislativní rada vlády návrh zákona projednala na svém zasedání dne 7. května 2015, jak již jsem říkal, a doporučila předkladateli, aby zapracoval připomínky členů Legislativní rady vlády a připomínky uvedené v návrhu stanoviska Legislativní rady vlády k předloženému návrhu zákona, aby následně předložil upravený návrh zákona Legislativní radě vlády k opětovnému projednání. Toto upravené znění návrhu zákona projednala Legislativní rada vlády 28. května 2015. A toto stanovisko Legislativní rady je vypracované již k tomuto upravenému znění návrhu zákona. Podotýkám tedy, že Legislativní rada vlády požádala o zapracování těch připomínek a po zapracování připomínek vydala následující stanovisko, které vás jistě bude zajímat.

Nejprve tedy obecně. Návrh zákona se na jedné straně snaží minimalizovat takové negativní jevy, jako je nezákonné obcházení daňové povinnosti, které se následně promítá do konečné výše daňového inkasa, a to zejména u daní z příjmů a daně z přidané hodnoty. Výsledkem tohoto stavu je snížení objemu prostředků tvořících příjem státního rozpočtu. Tento stav také zakládá nežádoucí nerovnost mezi různými skupinami daňových subjektů, kdy v tržním prostředí značně znevýhodňuje ty, kteří mají větší vůli daně odvádět řádným způsobem. Tady se patrně Legislativní rada vlády s koalicí plně shoduje.

Na druhé straně návrhem zákona zaváděná povinnost evidence tržeb dopadá zejména na malé a střední podnikatele, které zatěžuje dalšími administrativními požadavky. Vidíte, říká to i Legislativní rada vaší vlády. Není to výplod choré mysli opozice, která chce jenom zdržovat. I Legislativní rada vlády - a pan ministr (Dienstbier) souhlasně přikyvuje a usmívá se při tom, nepřikyvuje, ale usmívá se při tom - říká, že návrhem zákona zaváděná povinnost evidence tržeb dopadá (s důrazem) zejména na malé a střední podnikatele, které zatěžuje dalšími (s důrazem) administrativními požadavky. To je stav, který si asi jistě nikdo nepřeje.

V této souvislosti je třeba zmínit, když budu dále pokračovat, že Evropská komise se vyjádřila v tom smyslu, že malé a střední podniky jsou klíčovým hráčem evropského hospodářství, a v roce 2008 představila ucelený rámec jejich podpory Small Business Act, který má a měl umožnit růst malého a středního podnikání. V roce 2011 pak Komise vydala zprávu, dle níž by mělo pro futuro dojít ke snížení regulační zátěže pro malé a střední firmy ve všech oblastech, kde je to jen možné. Též z judikatury Evropského soudního dvora vyplývá, že vnitrostátní opatření, která činí výkon základní svobody usazování méně atraktivním, musí být nezbytná a přiměřená. Podpora rozvoje malého a středního podnikání je také jedním z důvodů Programového prohlášení vlády, jedním z bodů Programového prohlášení vlády, která by měla v této souvislosti podnikat kroky směřující k maximálnímu snižování administrativní zátěže pro podnikatele.

V tomto ohledu lze považovat za správnou alespoň snahu předkladatele o minimalizaci zátěže podnikatelů a spotřebitelů, spojené se zavedením a následným provozováním systému evidence tržeb, a to například též v uvažovaném opatření, do kterého náklady na elektronickou evidenci tržeb budou moci být uplatněny formou slevy na dani z příjmů.

S ohledem, a teď prosím závěr zprávy Legislativní rady vlády, s ohledem na výše uvedené a po následném projednání návrhu zákona Legislativní rada vlády má nadále významné pochybnosti, zda zavedení povinnosti evidence tržeb a s ní souvisejících povinností je v souladu s principy zakotvenými v právních aktech Evropské unie uvedených výše v části dvě tohoto stanoviska, totiž s politikou podporování malých a středních podnikatelů, a zda opatření doprovázející její zavedení, která by měla minimalizovat související administrativní zátěž podnikatelů, jsou dostatečná. To jsou poměrně velmi závažná fakta.

Část dvě. Podle Legislativní rady vlády by hlavním účelem návrhu zákona měla být snaha o evidenci tržeb za účelem zvýšení částek vybraných při výběru daní a nikoli údajů o tržbách v maloobchodu, čemuž by měla odpovídat i mimo jiné formulace § 5 písm. b) návrhu zákona. Zároveň je podle předkladatele cílem vyloučit z povinnosti evidence tržeb bezhotovostní platby prostřednictvím platebního příkazu na základě faktury - typ mezi podnikateli. Evidenci tržeb by tak měly podléhat veškeré tržby plynoucí z prodeje zboží a služeb v kamenných prodejnách a jim odpovídající tržby z prodeje zboží a služeb prostřednictvím internetu. V tomto smyslu je proto třeba upravit znění § 5 písm. b), neboť podle současného znění tohoto ustanovení z povinnosti evidence tržeb vypadávají tržby plynoucí poplatníkovi na základě plateb provedených prostřednictvím on-line terminálů, on-line platebních služeb například Servis 24, PayPal a podobně.

Takovéto vyloučení některých forem plateb je dle názoru Legislativní rady vlády v rozporu s účelem navrhované regulace. Zároveň je třeba toto ustanovení zpřesnit, co se týče pojmu příjemce, neboť tím musí být vždy poplatník, ale i jiná osoba odlišná od poplatníka. Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 5 písm. b) návrhu zákona budou režimu zákona podléhat veškeré karetní transakce v obchodním styku. Legislativní rada vlády považuje v této souvislosti za důležité, aby okruh a rozsah informací, které mají být v souvislosti se zavedením evidence tržeb shromažďovány, byly přiměřené účelu zákona, a to s ohledem na ochranu osobních údajů.

Dostáváme se k bodu 3. Zvýhodňování některých druhů tržeb pouze na základě vymezení subjektu, kterému tyto tržby plynou, považuje Legislativní rada vlády za diskriminační. A to ve svém důsledku za negativně dopadající na hospodářskou soutěž. V tomto kontextu lze za určitých okolností považovat některé výjimky jako podporu státu ke zneužití dominantního postavení na trhu. A to v případě tzv. veřejných podniků a poskytovatelů služeb obecného hospodářského zájmu. Možným řešením, jak se vyhnout riziku, je to, že by Evropská komise a soudní dvůr Evropské unie posuzovaly výjimku z evidence tržeb jako činnost mající za následek zneužití dominance trhu, by bylo striktně uplatňovat výjimky z povinnosti evidence tržeb jen pro určitá odvětví jako celek. Nikoliv z této povinnosti vyjímat jen některé subjekty, například držitele poštovní licence. Tady vidíte, že sama Legislativní rada vlády upozorňuje, že elektronická evidence tržeb se může dostat až před Evropskou komisi či soudní dvůr Evropské unie.

Subjekty působící na relevantním trhu daného odvětví by pak měly rovné podmínky s výjimkou povinnosti dle § 12 neměly mít selektivní povahu. S ohledem na výše uvedené a na proběhlou diskusi na toto téma Legislativní rada vlády je toho názoru, že navrhovaná právní úprava by měla obsahovat co nejméně výjimek zcela vylučujících povinnost evidovat tržby. A to v opravdu odůvodněných, opravdu odůvodněných případech. Za tímto účelem proto považujeme za nutné významně zúžit jejich výčet uvedených v §12. Pozor na § 12!

Pak Legislativní rada vlády považuje doplnit § 46 Bližší pravidla pro účtenkové loterie, s tím vás nebudu příliš zatěžovat, protože myslím, že se s tím vláda skutečně vypořádala a ten paragraf opravila. V případě, že by bylo rozhodnuto ponechání § 10 odst. 2, je potřeba provést v jeho textu změny, tady upozorňuje Legislativní rada vlády. A tak je to v mnoha dalších odstavcích, se kterými vás momentálně teď nebudu zatěžovat. Ale jsou tady dvě významné věci. Nejprve k dosavadnímu § 39, tam se má číslo 36 nahradit číslem 32, což se patrně stalo. Ale k důvodové zprávě. Důvodovou zprávu má navrhovatel upravit ve smyslu připomínek uvedených ve stanovisku mimořádné pracovní komise ze dne 24. dubna. A také má důvodovou zprávu upravit tak, aby odpovídala návrhu zákona schváleného vládou.

Závěr. Dostáváme se k závěru. Legislativní rada vlády doporučuje vládě schválit návrh zákona o evidenci tržeb a k němu stanovit. Vláda schvaluje návrh zákona o evidenci tržeb s úpravami podle připomínek obsažených ve stanovisku Legislativní rady vlády, ukládá prvnímu místopředsedovi vlády a ministrovi financí vypracovat znění vládního návrhu podle bodu 1 usnesení, notifikovat vládní návrh zákona podle bodu 1 a 2 tohoto usnesení Evropské komisi prostřednictvím Úřadu pro technickou normalizaci. Pan ministr tady bohužel není, ale já bych se ho rád zeptal, jestli tak bylo učiněno. Došlo k notifikaci bodu 1 a 2 tohoto usnesení Evropské komise prostřednictvím Úřadu pro technickou normalizaci? Metrologii a státní zkušebny v režimu technické specifikace s jinými požadavky v souladu s článkem 1, odst. 11, třetí odrážka ve spojení s článkem 10, odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 9834 ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti? Pan ministr, a to je moje druhá otázka, má také zajistit technické řešení projektu evidence tržeb ke dni 1. ledna 2016. Blížíme se k tomuto termínu k 1. lednu 2016 a zatím není mně známo, že by bylo zcela jasné, jak vypadá technické zajištění projektu Elektronické evidence tržeb. Tady si myslím, že pan ministr by nám všem měl v tomto směru poskytnout příslušné informace.

Dále pověřuje Legislativní rada vlády předsedu vlády, aby předložil návrh zákona podle bodů 1 a 2. do Poslanecké sněmovny a místopředsedu vlády, aby odůvodnil návrh, což pan ministr jistě učinil.

Podepsán Mgr. Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti, legislativu a předseda Legislativní rady vlády.

To jsou zatím ty základní připomínky. Myslím, že ještě v průběhu diskuse se k dalším určitě dostaneme. A pan ministr tady na začátku zavedl dnes při svém projevu, a já bych v něm velmi rád pokračoval, takové okénko "Nad dopisy občanů". Tak já bych také přispěl svou troškou do mlýna a sdělil vám některé dopisy, které mně od občanů chodí nebo našemu poslaneckému klubu. Tak začnu první v tomto okénku.

Pisatel píše: Řekněte to Babišovi. Neumím si představit, jak to bude fungovat. Ve stánku s trdelníky na vánočních trzích - to je velmi aktuální téma - kde už tak si ve frontě někdy postojíte dobrých 1% až 15 minut, kde paní, která má ruce od těsta a peníze od vás přebírá velmi opatrně, vyplňovat údaje vztahující se k jednomu trdelníku na nějakém celkem drahém dotykovém aparátu. To aby zaměstnala brigádníka, který to bude ovládat, a ten jí samozřejmě zvedne náklady na provoz. Něco jiného jsou restaurace, kde vám účtují celý oběd. Nejednou jsem se však setkala s tím, píše pisatelka, že přijedete na kole a chcete si dát dvě piva v zahrádce, zaplatit rovnou a jet dál. Než to taková slečna naťuká do jejich zázračné elektronické evidence objednávek, spadne vám pěna a přejde vás chuť, píše paní Nikola Voňková.

Mám tu další dopis. Pan Hugo Holý: Elektronická evidence tržeb je logickým volebním tahem pro naši socialistickou společnost. Úspěch se u nás neodpouští a závist se skloňuje na každém rohu ve všech pádech. To už všichni víme. Lidé se nechtějí snažit, aby něco měli, ale chtějí, aby ostatní neměli nic. Odkroutit si svých osm hodin, svalit se doma na gauč... Svalit se doma na gauč. Já to asi vezmu znovu. Svalit se doma na gauč a polemizovat o tom, jaký je každý podnikatel zloděj, je totiž jednodušší. To, že leckdy vstávám i ve čtyři ráno a domů se dostanu kvůli práci až pozdě večer, už nikdo nevidí. Hlavní je perzekvovat každého, kdo něco má. Jakékoliv opatření proti lidem, co se snaží, tak bude bráno jako to správné. A ANO s tím vyhraje na celé čáře. Ačkoliv je to nízké, je to ve zkratce to stejné co nám dělá mistr Okamura. Cílí svoji kampaň a svoje zájmy na dementy, kteří se nikdy na nic nezmůžou a kteří dovedou jen remcat, jak všichni stojí... stojí za nic - abych tady nebyl odvolán. O tom, co všechno negativního to s sebou přinese, se ani vyjadřovat nemusím, protože věřím, že to za nás dokáže ve Sněmovně říct z plných plic, což zrovna činím. 


Tak jako tak, bez ohledu na to, co se tady vymyslí, se nevzdávám a podnikat nadále budu. Ze mě se běžný pracovník bez mozku nikdy nestane.

Třetí a poslední dopis v tomto okénku "nad dopisy občanů". Z dostupných informací je zřejmé, že EET v žádné zemi, kde bylo zavedeno, nepřineslo žádný ekonomický efekt. Existují tedy jasná data, ze kterých plán Ministerstva financí na EET vychází, jaký je plán českého Ministerstva financí, plánované náklady na EET jsou jaké? Plánovaný výnosy jsou jaké? Tady ty údaje panu pisateli Michalu Zahradníčkovi byly samozřejmě předloženy. Můžeme se s kolegou Volným či s dalšími kolegy přít o jejich výši. Pardon, s panem kolegou Pilným, omlouvám se prostřednictvím pana předsedajícího.

Jaké jsou exaktní technologické požadavky na zavedení EET u živnostníků a podniků a kolik jsou ceny pořízení, údržba? Tady jsme ty náklady skutečně vyčíslili a jak už jsem říkal v úvodu své řeči, jsou krátké.

Proč chce Ministerstvo financí zavést EET jen pro některé skupiny? Má-li být EET zavedena, pak ať je pro všechny nebo v opačném případě se jedná zřejmou diskriminaci. Jak je plánované využití data z EET? Existuje přesný popis, který je závazný? Existuje analýza rizik, která souvisí s případným zneužitím osobních údajů? Píše pan Michal Zahradníček. Tím bych uzavřel tato to okénko "nad dopisy občanů" i svůj projev. Věřím, že na některé otázky a závažné skutečnosti, které jsem tady položil, mi bude odpovězeno a že o nich skutečně budeme diskutovat tak, abychom došli k dobrému závěru. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Paroubek: Vládní vyhazování peněz z vojenské helikoptéry

22:00 Paroubek: Vládní vyhazování peněz z vojenské helikoptéry

Vicepremiér Babiš tu a tam dobrácky vystupuje jako velký přítel lidu a zvyšuje platy tu učitelům, tu…