Při přejímání pamětního listu na slavnostním zasedání KVV prohlásil jeden z obnovitelů sociální demokracie v Brně Radovan Kojecký: „Přátelé, mohu konstatovat, že před 25 roky téměř přesně na den a hodinu byla na ustavující schůzi v Brně – Komíně obnovena existence a činnost české sociální demokracie v Brně“. Zahájení bylo tedy učiněno. Zbývalo to hlavní: přesvědčit občany, že sociální demokracie jako tradiční politická strana z dob Rakousko – Uherska a z období první Československé republiky přes pronásledování komunistickým režimem nezahynula a je opět připravena hájit jejich oprávněné zájmy
Při zformování rady OF v Brně byla již sociální demokracie zastoupena profesorem Jaroslav Mezníkem a předsedou MěVV Lubošem Smutkem a podílela se na všech zásadních změnách revolučního období v Brně i v celém kraji.
Prof. Mezník byl také zvolen na dvouleté období poslancem rozšířeného Federálního nár. shromáždění, kde také vznikl náš první poslanecký klub, přesněji řečeno, klub sociálně demokratické orientace, jehož spoluzakladatelem byl i brněnský Josef Špaček. Objevují se tu jména jako Jiří Horák, Ivan Fišera, Richard Falbr a další (Miloš Zeman tehdy svou účast odmítl).
Jenže do voleb stanovených na červen 1992, byly naše vyhlídky dost špatné. Průzkumy ukazovaly celostátně na 4,5% a v Jihomoravském kraji (tehdy 14 okresů) jen něco přes 1% sympatizantů ochotných nás volit. A tady začala trpělivá každodenní práce za podmínek, které se dnes, z hlediska dnešních prostředků a možností, zdají být neuvěřitelné. Jen na okraj: z Lidového domu jsme dostali jen plakáty s Valtrem Komárkem a jinak nic. Nasazovali jsme vlastní peníze, vlastní auta, získali jsme pomoc od rakouských partnerů v podobě zapůjčení rozmnožovací techniky tisku letáků na vývěsky i do schránek, mobilizovali jsme aktivisty v okresech pro pořádání besed, roznášení letáků, výlep plakátů atd. Tehdy se obětavě projevovala skupinka mladých, kterou vedl student práv Bohuslav Sobotka (což bylo spíš výjimečné). Tito mladí agitátoři obsluhovali agitační stánky na ulicích, roznášeli letáky, lepili plakáty atd. a to samozřejmě bez nároku na jakoukoliv odměnu, ať v politické či ekonomické rovině.
Ve volbách v červnu 1992 jsme celostátně získali po 16 členech ve Federálním shromáždění i v České národní radě. Za daných podmínek to bylo možné pokládat za úspěch.
V tomto krátkém zamyšlení nelze postihnout všechny problémy a vzpomenout všechny, kdož se zasloužili, že dnes je sociální demokracie vládní stranou a má rozhodující podíl na řízení našeho státu.
25. výročí obnovení ČSSD by se nemělo odehrávat v nostalgických vzpomínkách, i když je správné ocenit práci našich zasloužilých členů. V současné době se na naší politické scéně odehrává něco jako krize politických stran. Vznikají hnutí bez programu, ale zato s líbivými hesly a rýsuje se reálné nebezpečí pro zachování a rozvoj demokratického systému.
Je nesmírně důležité, aby dnešní členové a představitelé ČSSD nemohli být řazeni k politikům, kteří z politiky dělají handlování, shromažďují co nejvíce funkcí (nejlépe placených), vytvářejí nátlakové skupiny a snaží se manipulovat i členskou základnou při volbách a rozhodování.
Sociální demokracie má hluboké tradice jako politická strana, která vždy hájila pracujícího člověka ať je to dělník, úředník, intelektuál či poctivý podnikatel.
Jsem rád, že svou úvahu mohu skončit opět citací jednoho z oceněných členů: „Když jsme obnovovali sociální demokracii, tak jsme říkali, že obnovujeme stranu slušných a poctivých lidí“.
Prosím tedy všechny členy a hlavně všechny představitele naší strany, aby usilovali o to, aby Česká strana sociálně demokratická byla takto našimi spoluobčany vnímána.
A já mohu jen dodat, že dokážeme-li to, bude to nejlepší oslava našeho výročí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
