Vážené voličky, vážení voliči,
ucházím se o Váš hlas ve volbách do Senátu ve volebním obvodu 27 (Praha 1, 7 , části Prahy 2, 5 a 6 a nově také Praha-Suchdol).
Posledních osm let jsem měl obrovskou čest stát jako rektor v čele naší nejen nejstarší a největší, ale také nejprestižnější a mezinárodně nejrespektovanější vysoké školy, Univerzity Karlovy. Velmi rychle po mém zvolení se ukázalo, že kromě velkého množství každodenní vědecké práce a výuky tato funkce zahrnuje také – a možná v první řadě – péči o akademické svobody a autonomii. To není, jak si někteří myslí, starost o nějaké nezasloužené výsady. Jde naopak o podporu základního předpokladu kultivace a rozvoje intelektu a nadání. To je přece tím hlavním důvodem, proč pro své děti chceme kvalitní univerzity.
Moje rektorská zkušenost ve veřejném prostoru zahrnuje vše od plodné a konstruktivní spolupráce s kvalitními osobnostmi až po značně nepříjemné konflikty s některými politiky. Ty začaly zejména vleklým, ale nakonec úspěšným střetnutím s ministrem zdravotnictví Julínkem v roce 2009 o budoucí podobu univerzitních nemocnic jako veřejně prospěšných institucí. Pokračovaly ostrým sporem s ministrem školství Dobešem o tzv. “reformu” (ve skutečnosti, jak říkali studenti, “deformu”) vysokého školství, která vyvrcholila až pádem ministra.
V posledním roce mého rektorského působení pak došlo i na mediálně značně viditelné konflikty s hlavou státu. Začalo to mým odporem vůči nepřijatelné ingerenci politické moci do odborného posuzování na vysokých školách v tzv. Putnagate a pokračovalo až prezidentovým “kádrováním”, kdo z rektorů smí přijít na oslavu státního svátku. Proti tomu jsem se jako předseda České konference rektorů musel jednoznačně postavit a jsem rád, že se ke mně ostatní rektoři přidali. Cením si toho, že akademická obec jako celek i významná část širší veřejnosti tyto zásadové postoje velmi oceňovala a opakovaně mi vyjádřila podporu.
Uvedné zkušenosti mě vedly k rozhodnutí kandidovat do Senátu Parlamentu ČR. O svobodu, o rozumnost a prospěšnost politických rozhodnutí je potřeba se starat nejen na akademické půdě. Chápu politiku především jako proces, v kterém se svobodní lidé přijímající odpovědnost za vlastní život dohadují na nejrozumnějších společných postupech, prioritách a podpoře hodnot, které k naplněnému životu patří. To jistě není obrázek, který by současná česká politická scéna poskytovala a já chci přispět k tomu, aby se to začalo měnit. Stojíte-li o takovouto proměnu českého politického prostředí, prosím, podpořte mě.
Václav Hampl
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Hampl
