S postupnou změnou společenského zřízení od demokracie k byrokratické oligarchii je stále víc vidět, jak strašně cenným aktivem jsou přátelé a dobří známí. Pokud by vám úřady zabavily dítě, máte dost přátel, co budou dělat bordel na úřadě, obtěžovat úřednice a třeba jim i vyhrožovat? Máte ve svém okolí dost lidí, o kterých máte jistotu, že vás nikdy neudají, když podnikáte načerno? U kterých můžete nakoupit, nevzít si účtenku a víte, že by vám stejně uznali reklamaci? Před kterými můžete říkat věci, které nejsou politicky korektní a nebudete mít problémy. Kteří pro vás udělají maximum, až si na vás zasedne exekutor? Kteří vám vyběhají protekci, až onemocníte a léky budou na příděl?
A z druhé strany, všimněte si, že obětí úřední zvůle jsou nejčastěji osamělí lidé. Hordě, která drží pospolu, se úředníci raději vyhnou.
Za Husáka jsme se naučili, že sítě vztahových kontaktů jsou největším bohatstvím. V současné Skandinávii je to zrovna tak. Bude to tak i v českých zemích, které se vrací k socialismu. Investice do vztahů je nejlepší investice, jaká se dnes dá udělat.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV