Na semináři „TĚŽBA A ZDRAVÍ“ pořádaném v květnu v Litvínově byl mimo jiné diskutován jeden ze základních,orientačních ukazatelů zdravotního stavu populace, a to ÚMRTNOST. Sledování úmrtnosti v daných lokalitách sice nemůže sloužit jako jediná metoda pro hodnocení stavu zdraví populace, ale je to jedna ze základních metod sloužících k posuzování vývoje stavu zdraví obyvatelstva.
Důležité je vědět, že i samotný povrchový důl je zdrojem škodlivin znečišťujících ovzduší. MUDr. František Kotěšovec, dlouholetý okresní hygienik v Teplicích, spolu s kolegy z Akademie věd ČR prokázali, že koncentrace prachových částic, oxidu siřičitého a dalších většinou karcinogenních látek, jsou na dně lomu 2-3krát vyšší než na povrchu, expozice horníků je tudíž rovněž 2-3krát vyšší než u osob pohybujících se mimo prostor dolu. Škodliviny však nezůstávají pouze na dně lomu, ale jsou při každém pohybu vzduchu nebo změnách teplot ovzduší vyplavovány do širokého okolí. Díky tomu se škodliviny nachází i na okolních plodinách i ve vzdáleném okolí dolu a také v plicích obyvatel.
A důsledky tohoto prostředí? Podle statistického úřadu a AV ČR jsou získaná data stále znepokojující. Již střední délka života při narození je na Teplicku o dva roky kratší než v ČR a téměř o 4 roky kratší než v Praze. Standardizovaná úmrtnost na srdeční a cévní onemocnění je nejvyšší v Ústeckém kraji a v Ostravě.
Standardizovaná úmrtnost na nádorová onemocnění v Ústeckém kraji stále stoupá, jen v posledních letech trošku pozvolněji. Zhoubné nádory jsou stále druhou nejčastější příčinou smrti. Mezi nimi tvoří velký podíl zejména nádory dýchacích cest a plic, u mužů stále ještě celou třetinu ze všech nádorových onemocnění. Zvlášť výrazný je vzestup úmrtnosti na onemocnění dýchacích cest a plic u žen, zejména v Podkrušnohoří, kde se počet těchto úmrtí žen zvýšil za posledních 35 let více než třikrát!!! Na tomto nárůstu se významně podílí také kouření cigaret, ale kombinace kouření a znečištěného prostředí je přímo vražedná! Uvědomme si, že na následky nádorů dýchacího systému zemře v ČR ročně 5000 lidí. Zvlášť významné je, že tato onemocnění se neprojeví pouze u jedinců dnes, ale i u dalších generací. Dochází totiž k poškození genetické informace, která způsobí větší náchylnost k výskytu uvedených onemocnění.
Těžaři nás přesvědčují, že dnes je jiná situace než kdysi. To je pravda. Je však prokázáno, že zápary a ohně vznikají a probíhají v dolech stejně jako dříve. Vy sami si vzpomeňte na zimní zapáchající inverze, kdy není na krok vidět, zatímco o několik kilometrů dále a výše je slunečné počasí. A v době inverzí se v našem ovzduší karcinogenní látky stále ještě vyskytují a důlní zápary a ohně jsou jejich největšími producenty. Tyto i další zdravotní důvody byly v devadesátých letech těmi, které především rozhodovaly o stanovení těžebních limitů a tím i o omezení zdrojů znečišťujících ovzduší v tehdejším Severočeském kraji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
