Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážená vládo, pane ministře, dámy a pánové, ta debata se začíná zvrhávat trošku do takového lehce nenávistného pošťuchování.
Mne to mrzí, ale musím říct, že problém pediatrického vzdělávání se možná stane takovým symbolem poměrů ve zdravotnictví. Ve zdravotnictví se neřeší věci tím, že by se trpělivě ladily a posunovaly dopředu, spíš je vždycky tendence nechat věci dlouho být a potom volat po nějaké velmi radikální revoluci. Říkám to proto, že se snažím vysvětlit dobrou vůli těch, kteří podporují, aby vzdělávání pediatrů bylo jednotné. Já tedy deklaruji, že k nim také patřím. A není to proto, aby se obor likvidoval, ale je to naopak proto, aby se všichni pediatři včetně těch praktických vzdělávali o něco lépe a posunul se ten obor dopředu.
To glorifikované vzdělávání v ambulancích není příliš účinné. To vzdělávání, které probíhá v nemocnicích a zejména - o ty nemocnice nejde, jde o ty týmy a o jaksi větší počet lidí, větší počet různě složitých pacientů, širší spektrum těch pacientů, je přesně to, čím se lékař musí vzdělávat. Trvá to dlouho, potřebuje těch pacientů vidět hodně a potřebuje vidět jejich široké spektrum, nejenom tu relativně homogenní masu, která je nejenom u praktických lékařů, ale někdy i na některých odděleních, která jsou příliš specializovaná. Takže snahou je to vzdělávání rozšířit, udělat pluralitnějším a nakonec i dát jistou flexibilitu toho oboru, aby se lidé mezi nemocnicemi a praktickými ambulancemi mohli lépe pohybovat.
Já nikomu neberu přesvědčení, které v některých z vás vyvolala ta masová petice. Jenom bych chtěl připomenout, jak volatilní a těžko uchopitelná je takováhle popularita a přesvědčování. Vzpomeňte si, prosím, jak jsme zhruba před rokem debatovali o povinném očkování. Vzpomeňte si, kolik lidí bylo přesvědčeno, že ti praktičtí pediatři, kteří to očkování povinné prosazují, jsou špatní, že ho nevysvětlují pacientům a že prostě musí hodně přidat. To prosím není pomluva pediatrů. Já jsem se jich vždycky v tomhle směru velmi zastával a říkal jsem, že dělají, co mohou, co jim určuje nařízení státu. Ale přesto měli také velké množství zastánců a k tomu se dneska jistě ti, co budou pro tu pediatrickou petici hlasovat, nechtějí hlásit.
Tím skončím pledování za jednotnou pediatrii, jenom jsem chtěl trošku vysvětlit, že je tady možnost to vzdělávání, které je relativně dobré, mají všichni pravdu, že ten obor funguje ve srovnání s cizinou přinejmenším srovnatelně, což nejde úplně o všem v našem zdravotnictví říct, ale ten vtip našeho snažení, když budu mluvit za tu naši virtuální skupinu, je v tom, že je tady možno udělat malý, možná pětiprocentní nebo desetiprocentní krůček kupředu. A je možno ho udělat a nemuseli bychom ho odmítat a čekat, až dojde k nějakému horšímu stavu, kdy celá generace pediatrických praktiků bude vzdělávána takhle, jak je vzdělávána deset let, a ukáže se, že jim některé znalosti možná chybí. To je k problému pediatrů.
Dovolte mi, abych se zmínil o jednom ze svých tří pozměňovacích návrhů. Nebudu je zde probírat všechny, ale můj návrh B2 je dán proto, že velmi pravděpodobně projde věc, proti které já jsem velmi usilovně ale marně bojoval, a to aby se lékař v základním specializačním oboru mohl vzdělávat ve dvou oborech najednou. Myslím si, že je to špatně, že lékař, má-li vyčleněno tři nebo pět let, to je jedno, na to, aby se intenzivně vzdělal v jednom oboru, má tyto roky intenzivně využít, a chce-li dělat další obor, tak si pak to vzdělání ještě prodloužit. Neuspěl jsem, a proto navrhuji, aby alespoň byla do zákona vložena podmínka, že jestliže lékař se bude vzdělávat ve dvou specializačních oborech, aby byl povinen se vzdělávat ve stoprocentním úvazku. Ten zákon je velmi benevolentní. On tomu lékaři, který se vzdělává standardně v jednom oboru, umožňuje, aby se vzdělával i na padesátiprocentní úvazek. Jsou tam rozšíření, s kterými souhlasím, protože se týkají lidí na rodičovské dovolené, aby byly úseky života, kdy se ten člověk může vzdělávat jenom v dvacetiprocentním úvazku.
Takže jestliže se tohle nakumuluje dohromady, tak budeme moct mít lékaře vzdělané ve dvou oborech, kteří to budou dělat na polovinu nebo ještě na nižší úvazek, a to vzdělání nebude stát za nic. Takže ač si nemyslím, že by k tomu docházelo často, tak by v tom zákoně jisté zábrany měly být už jenom proto, že jeden z důvodů, proč tento zákon byl tolik protlačován, spočívá v tom, že řada pokynů i toho stávajícího zákona není dodržována. nejsou dodržované stáže, nejsou dodržované povinné výkony. Má to možná nějaké objektivní důvody, ale je v tom také řada šlendriánu a nedostatek kontroly ze strany Ministerstva zdravotnictví, které na to nemá dostatečnou kapacitu, a proto ten zákon by měl mít i v tom potlačování toho šlendriánu, i když je to zákonem obtížně, by měl mít přece jenom nějaké bariéry.
Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
