Hejtman Zimola: Významným způsobem se zasloužili o rozvoj nebo dobré jméno kraje

Čestný předseda SK Dynamo Zdeněk Čadek, rektor filmové akademie Jindřich Goetz, podnikatelka Blanka Milfaitová, hokejový internacionál Jaroslav Pouzar, lékař Miloš Velemínský, spisovatelka Markéta Zinnerová a vysokoškolský pedagog Zdeněk Žemlička převzali od hejtmana Jiřího Zimoly zlatou šupinu. Tuto Cenu hejtmana získali u příležitosti oslav 96. výročí vzniku samostatného československého státu 28. října 1918. Slavnostní ceremoniál se odehrál ve středu 29. října 2014 v reprezentativních prostorách bývalé zámecké jízdárny v Hluboké nad Vltavou, kde nyní sídlí Alšova jihočeská galerie.

Uvedená sedmička vzešla z nominací, které lidé během letošního roku zasílali na krajský úřad. „Zdeněk Čadek získal ocenění za mimořádný přínos pro jihočeský fotbal, Jindřich Goetz za mimořádný přínos v oblasti filmové architektury a propagaci jižních Čech, Blanka Milfaitová za netradiční propagaci jihočeského regionu, Jaroslav Pouzar za mimořádný přínos pro jihočeský hokej, Miloš Velemínský za významný lékařský, vědecký a pedagogický přínos v oblasti problematiky komplexní péče o dítě, Markéta Zinnerová za mimořádný přínos v oblasti umělecké tvorby pro děti a mládež a Zdeněk Žemlička za významné zásluhy při rozvoji školství, dopravy a veřejné správy v Jihočeském kraji,“ upřesnil Zimola s tím, že o konečném seznamu oceněných osobností rozhodla rada kraje.

Významným způsobem se zasloužili o rozvoj nebo dobré jméno kraje

Hejtman zároveň připomněl, že 28. říjen je nejvýznamnější národní svátek. „Nebyli bychom zde dnes a nepřipomínali si toto významné výročí, pokud by nebylo osobností, které se na vzniku a rozvoji naší republiky podílely, a to nejen téměř před 100 lety, ale po celou dobu její existence. Stejně tak, ani náš Jihočeský kraj by nebyl takovým, jakým je dnes, pokud by v něm nežili lidé, kteří se svými mimořádnými činy a celoživotní prací významným způsobem zasloužili o rozvoj nebo dobré jméno Jihočeské kraje,“ řekl mimo jiné ve svém projevu.

Zimola v bývalé zámecké jízdárně rovněž uvedl, že jsou jižní Čechy místem, kde se rodí sportovní legendy, žijí osobnosti ze světa umění, působí výteční pedagogové, odborníci i úspěšní podnikatelé. „To jistě není málo. A byl bych rád, aby tomu bylo i nadále. Proto se i každé odpovědné vedení kraje nebo jihočeských měst v rámci svých možností a kompetencí musí snažit k rozvoji našeho regionu přispívat a tradiční aktivity podporovat,“ zdůraznil.

Podle hejtmana žijeme sice v turbulentní době, ale pořád v české kotlině, kde je každý úspěch vystaven nemilosrdné kritice těch, kteří jej závidí. „Dnešní držitelé jihočeských zlatých šupin vědí, že ani takové drobné šrámy vás nemohou zastavit v cestě za svým životním cílem. Že není dost dobře možné zlobit se na trpaslíky, kteří vám okopávají kotníky, protože oni prostě výš nedosáhnou. A že, jak pravil Johann Wolfgang Goethe, nejostřejším kritikem je vlastně neúspěšný diletant,“ uzavřel svou řeč.

Je to symbol štěstí i jižních Čech

Udílení Ceny hejtmana se po loňské premiéře uskutečnilo letos podruhé. Zlatá šupina byla vybrána proto, že představuje pomyslný symbol štěstí a koresponduje s rybářstvím, kterým je Jihočeský kraj proslulý.

Medailonky oceněných

prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc., dr.h.c.

Ocenění za: Významný lékařský, vědecký a pedagogický přínos v oblasti problematiky komplexní péče o dítě.

Prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc., dr.h.c. se narodil v roce 1936 v rodině českobudějovického zvěrolékaře. Promoval v roce 1960 na Fakultě dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze, poté působil na dětských odděleních nemocnic v Jindřichově Hradci a Českých Budějovicích. V letech 1980 - 1997 byl primářem dětského oddělení českobudějovické nemocnice. V roce 1984 založil v Českých Budějovicích první samostatné novo-rozenecké oddělení v české republice a stal se jeho primářem. V roce 1991 začal spolupracovat s nově vzniklou Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity, na jejíž půdě významně rozšířil své vědecké aktivity. V letech 1998 - 2004 byl proděkanem pro vědu a výzkum a poté se stal děkanem. V současné době zde působí jako vedoucí katedry klinických a preklinických oborů. Provozuje dětskou ordinaci v Třeboni.

Jeho dílo lékaře, vědce a vysokoškolského pedagoga je rozsáhlé a přesahuje do mnoha oblastí. Svým inter-disciplinárním přístupem se podílel na ustavení sociální pediatrie jako samostatného oboru, který se zabývá otázkami zdraví i širšími souvislostmi v problematice komplexní péče o dítě.

Začínal s komplexní intenzivní péčí o patologické novorozence. Zavedl systém transportní služby, která extrémně nedonošeným či nemocným novorozencům poskytuje komplexní intenzivní péči, včetně řízené ventilace, již při převozu na specializované pracoviště. Je nositelem řady ocenění, například Purpurového srdce České neona-tologické společnosti za péči o předčasně narozené děti.

Profesor Velemínský je významný mezinárodně uznávaný lékař a čelní představitel a tvůrce české sociální pediatrie. Je autorem mnoha publikací, vědeckých studií a odborných článků.

Markéta Zinnerová

Ocenění za: Mimořádný přínos v oblasti umělecké tvorby pro děti a mládež

Prozaička, básnířka, scenáristka, autorka knih pro děti a mládež se narodila 21. 6. 1942 v Brně. Po jedenáctileté střední škole v Liberci (maturita v roce 1959) absolvovala nástavbu na osvětové škole v Praze (maturita roku 1961). Po druhé maturitě vystřídala řadu zaměstnání než nastoupila dráhu redaktorky v časopisech Květy (1968), v Mladém světě (1969) a krátce v Pionýru. V roce 1971 se stala dramaturgyní literárně dramatického vysílání pro děti a mládež Československé televize. Od roku 1976 je spisovatelkou z povolání - s výjimkou let 1980 - 81, kdy byla vedoucí redaktorkou literárně dramatické redakce pro děti a mládež v Československém rozhlase, a 1991 - 92, kdy pracovala jako metodička pro literární výchovu dětí v karlínském Domově dětí.

V letech 1981 - 85 dálkově studovala dramaturgii a scenáristiku na FAMU v Praze (titul MgA. získala po obhajobě diplomové práce Vzájemné vazby epické literatury pro děti a televizního hraného seriálu).

V letech 2002 - 2004 byla zaměstnána jako vedoucí dramaturgyně hrané tvorby a večerníčků v Centru tvorby pro děti a mládež České televize.

Ve svých dílech prokazuje důkladnou znalost lidské psychiky, zvláště jemné citové vazby mezi dětmi a dospělými. Autorka se podílela též na doprovodných textech k vystřihovánkám a omalovánkám. Její díla byla často podkladem pro filmové zpracování. V současné době žije v Jindřichově Hradci.

Doc. Ing. Zdeněk Žemlička, CSc.

Ocenění za: Významné zásluhy při rozvoji školství, dopravy a veřejné správy v Jihočeském kraji.

Doc. Ing. Zdeněk Žemlička, CSc. se narodil 4. 7. 1941 ve Vysokém Mýtě. Vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině. Studium ukončil v roce 1963. V roce 1977 ukončil vědeckou aspiranturu a dosáhl titulu kandidáta věd. Po vyšetřování státní bezpečností byl jako nepřátelská osoba nucen odejít z vysoké školy a od roku 1986 působil ve Výzkumném ústavu dopravním Žilina. V roce 1989 byl plně rehabilitován a vrátil se na Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině. Stal se členem Vědecké rady ministerstva dopravy ČR, byl jmenován členem Správní rady Českých drah a členem Senátu Akademie věd ČR. Koncem roku 1990 byl osloven přípravným výborem pro vznik vysoké školy v Jindřichově Hradci s nabídkou na organizaci vzniku budoucí Fakulty regionálního managementu. Po přijetí nabídky přesídlil do Jindřichova Hradce (1991) jako zástupce ředitele školského úřadu. Po obhajobě akreditačního projektu před Akreditační komisí vlády ČR a vzniku fakulty se Žemlička stal jejím prvním děkanem. Fakultu mana-gementu v Jindřichově Hradci vedl dvě volební období, od jejího založení 1. 9. 1994 až do 28. 1. 1999.

V roce 1999 se na základě konkurzu stal přednostou Okresního úřadu v J. Hradci a zasloužil se o hladké ukončení činnosti úřadu v rámci transformace veřejné správy ČR a přechod pracovníků úřadu na městské úřady v J. Hradci, Třeboni a Dačicích. Jako předseda povodňové komise a bezpečnostní rady okresu se zasloužil za zvládnutí rozsáhlých povodní v roce 2002.

Inicioval založení společnosti JIKORD, která od roku 2010 funguje jako Jihočeský koordinátor veřejné dopravy v Jihočeském kraji. Ve společnosti nyní působí jako ekonom dopravy. Působil rovněž jako poradce hejtmana Jihočeského kraje pro dopravu. Zároveň je docentem na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích.

akad. arch. Jindřich Goetz

Ocenění za: Mimořádný přínos v oblasti filmové architektury a propagaci jižních Čech

Filmový architekt a rektor vysoké školy akad. arch. Jindřich Goetz se narodil 30. 7. 1939. Je bsolventem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. V letech 1991–1995 byl ředitel filmových ateliérů Hostivař i generálním ředitelem AB Barrandov. Je členem České komory architektů, Evropské filmové akademie a České filmové a televizní akademie. Od roku 2007 je rektorem vysoké školy - Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku.

Vztah k jižním Čechám získal již během svých prvních filmových natáčení s režisérem Františkem Vláčilem. A právě díky doporučení architekta Goetze se mnoho významných českých filmů natáčelo v jihočeských lokacích. Jeho vztah ke zdejší krajině byl natolik silný, že si během jednoho natáčení vyhlédnul typický jihočeský statek u rybníka, kde dnes trvale bydlí (Nová Ves u Protivína).

Architekt Jindřich Goetz je filmovými tvůrci považován za mimořádný talent pro historická a velká plátna.

Vytvořil scénografie pro zhruba 120 českých filmů a několik významných seriálů. Například Údolí včel, Adelheid, Farářův konec, Božská Ema, Jáchyme hoď ho do stroje, Lev s bílou hřívou, Katapult, Sestřičky, Amerika, Zapo-menuté světlo, Máj či V peřině. Ze seriálů pak například Cirkus Humberto, Tajemství proutěného košíku, Život na zámku nebo Strážce duší. V roce 1996 získal Českého lva za nejlepší výtvarný počin (Král Ubu, režie F. A. Brabec).

Jaroslav Pouzar

Ocenění za: Mimořádný přínos pro jihočeský hokej.

Jaroslav Pouzar se narodil 23. 1. 1952 v jihočeském Čakovci. V Českých Budějovicích zahajoval svou hokejovou kariéru v týmu tehdejšího Krajského domu pionýrů a mládeže (KDPM). Jako dorostenec přešel do celku Motoru, kde pomohl k návratu A-týmu mezi elitu v sezóně 1969 – 70. V nejvyšší domácí soutěži odehrál Jaroslav Pouzar za Motor celkem 12 sezón, v 461 utkáních vstřelil 277 gólů. Je členem Klubu střelců deníku Sport, účastníkem Mistrovství Evropy juniorů 1970 v Ženevě (2. místo) a 1971 v Prešově (3. místo), za reprezentační A–tým odehrál celkem 189 utkání a vsítil 69 gólů. Šestkrát se zúčastnil Mistrovství světa a získal dva tituly mistra světa v letech 1976 a 1977. Dvakrát se zúčastnil Zimních olympijských her, stříbrnou olympijskou medaili vybojoval v roce 1976.

V zámořské NHL odehrál čtyři sezóny za Edmonton Oilers. Je vítězem Stanley Cupu v letech 1984, 1985 a 1987. Nastupoval v řadě s W. Gretzkym a J. Kurrim. V sezóně 1988 – 89 získal německý titul s Rosenheimem, nastupoval rovněž za Iserlohn a Augsburg. Byl kapitánem týmu veteránů ČR při vítězství ve Světovém poháru 2000 a 2001.

V roli trenéra se pětkrát postavil na střídačku Českých Budějovic. V letech 1992 – 1998 byl prezidentem HC České Budějovice, prezidentem APK (1994 – 1997) i místopředsedou Českého svazu ledního hokeje.

V prosinci 2007 se stal prvním sportovcem uvedeným do jihočeské Síně slávy, v říjnu 2008 obdržel jihočeské vyznamenání Za zásluhy. V březnu 2009 byl honorován hlavní cenou Klubu fair play při ČOV za celoživotní postoj a o měsíc později byl uveden do Síně slávy českého hokeje. Je čestným občanem Českých Budějovic i kanadského Edmontonu. Založil mládežnický klub Českobudějovičtí lvi, pro který v městské části Čtyři Dvory dokončil na podzim 2012 nový zimní stadión.

Blanka Milfaitová

Ocenění za: Za netradiční propagaci jihočeského regionu.

Blanka Milfaitová se narodila 22. 11. 1977 v Plzni. Po studiu na gymnáziu nastoupila na Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity. Vysokou školu po několika semestrech opustila a začala pracovat v soukromé nábytkářské firmě jako administrativní pracovnice. V roce 2010 se odstěhovala do Šumavského Srní, kde otevřela vlastní kavárnu. Následně se přestěhovala do Pohoří na Šumavě v Novohradských horách, kde od léta 2012 vyrábí domácí marmelády pod značkou Naše dobroty.

V roce 2013 uspěla v soutěži The World´s Original Marmalade Awards v Londýně. V konkurenci 2000 vzorků z celého světa obdržela její citronová marmeláda největší udílené ocenění – dvojitou zlatou medaili. V roce 2014 svůj úspěch zopakovala a pro své výrobky získala ocenění "nejlepší na světě". Deseti medailemi, z toho čtyřmi zlatými, byly při soutěži World´s Marmalade Awards 2014 oceněny marmelády z její šumavské manufaktury.

V současné době podniká Blanka Milfaitová expedici kolem světa v rámci níž připravuje své „cestovatelské” marmelády ze surovin dostupných v navštívených regionech. Milfaitová plánuje ve svém automobilu procestovat celkem 38 států. Marmeládovou expedici by pak ráda zakončila v závěru roku za Severním polárním kruhem s ledovou marmeládou. Na své cestě propaguje svou práci i zemi, ze které pocházejí její oceňované marmelády.

Zdeněk Čadek

Oceněn za: Mimořádný přínos pro jihočeský fotbal.

Zdeněk Čadek se narodil 28. 7. 1929 v Písku. Svou fotbalovou kariéru zahájil v místním ČSK. V roce 1953 přijal nabídku Českých Budějovic a stal se hráčem SK Dynamo, kde působil až do roku 1967. Po ukončení aktivní hráčské kariéry se stal trenérem a členem výboru oddílu kopané TJ Dynamo. Jako trenér zde působil až do roku 1976. Posléze se v letech 1976 až 1990 stal předsedou oddílu a své předsednictví zopakoval ještě v letech 1994 až 1999. V roce 1985 zažil Zdeněk Čadek vrcholný okamžik své funkcionářské kariéry, když se jako předseda klubu se dočkal po dlouhých sedmatřiceti letech vstupu týmu do 1. ligy.

Dne 20. ledna 1999 byla do obchodního rejstříku zapsána akciová společnost SK České Budějovice (11. února 2004 se změnil obchodní název na SK Dynamo České Budějovice, a.s.). Čadek se stal ředitelem této nové akciové společnosti, předsedou představenstva a nakonec i předsedou Občanského sdružení Dynamo České Budějovice JČE.

Klubové barvy českobudějovického SK Dynamo za bezmála 110 let jeho existence reprezentovalo mnoho úspěšných hráčů, ale žádný z nich nezanechal v jeho historii takovou stopu jako Zdeněk Čadek. Ten sotva svlékl kopačky a dres, převlékl se do trenérského a posléze i funkcionářského hávu. Jako šéf klubu ho dovedl po 37 letech do I. ligy, ze hřiště na Střeleckém ostrově pomohl udělat skutečný stadion a ze skládky popílku záviděníhodné tréninkové centrum na Složišti. Čadek je čestným předseda SK Dynamo.