Malešicko-hostivařská oblast, kde se nachází velká část technického zázemí hlavního města, je se svými 650 ha největší průmyslovou lokalitou v Praze. V současnosti se v souvislosti s lokalitou hovoří o několika bytových projektech, které nejsou vzájemně koordinovány a jejichž vznik by mohl současné průmyslové provozy do budoucna nevhodně limitovat. Rada hlavního města proto zadala Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) vypracování celkové analýzy potřeby průmyslových oblastí v Praze, která bude aplikována v detailu na modelovém příkladu Malešic.
Jaký trest navrhujete pro podniky a živnostníky, kteří mají otevřeno navzdory zákazům?Anketa
Malešicko-hostivařská průmyslová oblast je jedinečná nejen svým rozsahem, ale i umístěním a výbornou dopravní dostupností. Nachází se zde konečná stanice linky metra A, ústřední dílny a administrativní objekty Dopravního podniku Prahy, železniční uzel využívaný Českou poštou či depo společnosti PPL. Najdeme zde rovněž spalovnu, teplárnu, chladírny, skladovací a výrobní haly, betonárnu či ústřední depozitář Národní knihovny. Právě díky průmyslovému charakteru území, který je znatelný i z typu zástavby a veřejných prostranství, se jedná o prozatím sourodou část města, jež v současnosti čelí tlaku na proměnu a vznik bytové výstavby.
„V současné době se objevují tendence přestavět tuto oblast na bytovou čtvrť, která by výrazně omezila možnosti jejího flexibilního využití. Tento problém se však netýká jen Malešic, ale mnohých dalších pražských průmyslových oblastí. V Praze totiž dosud neexistuje žádná analýza či strategie, která by myslela na budoucnost těchto produkčních ploch. Proto jsme se rozhodli vytvořit pro tyto oblasti jasná pravidla,“ říká Petr Hlaváček, I. náměstek primátora pro územní rozvoj.
doc. Ing. arch. Petr Hlaváček
IPR proto vypracuje analýzu produkčních ploch v Praze, která bude mít za cíl vysledovat jejich úbytek či nárůst v posledním desetiletí a stanoví jejich potřeby a využití do budoucna. Důležitou součástí analýzy bude i zmapování nároků na tyto oblasti z pohledu moderních technologií a jejich dopadu na prostředí jako je hluk či znečištění. Cílem analýzy je také zhodnotit, zda jsou lokality vhodné pro vytvoření smíšených průmyslově-obytných čtvrtí. Platný územní plán Prahy totiž umožňuje v některých částech průmyslové oblasti smíšenou výstavbu, a tím i výstavbu bytovou. Návrh nového Metropolitního plánu prozatím počítá se zachováním průmyslového využití celé lokality.
Spolu s touto analýzou vypracuje IPR konkrétní studii Malešické průmyslové oblasti, která bude sloužit jako modelový příklad a prověření celkové analýzy.
„Z našich dat víme, že ve čtrnácti vybraných výrobních areálech na území celé Prahy je asi 2 000 provozoven zaměstnávajících přes 50 tisíc lidí. Tyto areály jsou v současnosti nositeli průmyslové a technologické tradice Prahy a působí v nich řada inovačních podniků. Detailně prověřit fungování těchto oblastí proto považujeme za velmi důležité,“ komentuje nový úkol pro IPR jeho ředitel Ondřej Boháč.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
