Lázeňské centrum Pasohlávky patří mezi největší investice Jihomoravského kraje v posledních letech. Jedná se o záměr nejen významný, ale současně velmi kontroverzní. Situaci vzhledem k závažnosti pečlivě sledujeme a naši zástupci se účastní řady jednání týkající se tohoto projektu. Jsme si vědomi toho, že situace okolo projektu je velmi spletitá a proto k objasnění problematiky publikujeme následující dokument.

Lázně pod Pálavou – dávají vůbec smysl?

Poblíž obce Pasohlávky se nalézají dva zdroje podzemní mineralizované termální vody s prokázanými léčebnými účinky, zejména pro pohybové ústrojí. Takovýchto zdrojů se u nás nalézá velmi málo, oba pasohlávecké zdroje jsou navíc dostatečně vydatné i pro trvalé zásobování velkého lázeňského komplexu. Region jižní Moravy a blízkého okolí, se spádovou oblastí okolo 2 milionů osob je bez takovéhoto typu lázní – v případě potřeby tak je nutné jezdit do vzdálenějších léčebných ústavů. Pasohlávky se navíc nalézají v návštěvnicky atraktivní oblasti. Realizace léčebného a lázeňského centra v této oblasti tak dává smysl.

Angažmá kraje a obce Pasohlávky

Přístup kraje k tomuto projektu však považujeme od začátku za chybný. Vznikl „na papíře“ poměrně megalomanský projekt zastavění celé plochy léčebným ústavem, wellness centry, nákupní ulicí či rezidenčním bydlením, ale bez reflektování reality – tedy zda vůbec existuje dostatečný zájem soukromých investorů něco takového zrealizovat. Za účelem naplnění tohoto zcela od reality odtrženého záměru byla zřízena společnost Thermal Pasohlávky, vlastněná většinově krajem a menšinově obcí Pasohlávky, financovaná však z těchto dvou partnerů pouze Jihomoravským krajem, která měla území pro tuto hypotetickou stavbu připravit. (Další zdroje financování jsou dotace EU a úvěry).

Jakkoli zřízení specializované společnosti už kvůli společnému vlastnictví obce a kraje je celkem v pořádku, měla svou činnost omezit pouze na zabezpečení pozemků a obou zdrojů léčivé vody (doposud tam přetrvávají problémy a napjaté vlastnické vztahy) a neprovádět žádnou nákladnou investiční činnost v situaci, kdy vůbec není jasné, kdo tam lázeňské centrum bude stavět a financovat. Namísto toho Thermal Pasohlávky utratil několik set miliónů korun (z rozpočtu kraje, z peněz Evropské unie a nejnověji i z úvěrů od kraje a komerčního bankovního ústavu) na inženýrské práce, jakými jsou silnice, vodovody, osvětlení či kanalizace.

Ač je argumentováno, že těmito investicemi se pozemky „vysoce zhodnotily! (uvádějí se částky okolo 2000 Kč za m2, což je ale zjevně nadsazená a netržní hodnota), skutečnost je taková, že o „zhodnocení“ bude možné hovořit až v okamžiku, kdy areál skutečně někdo koupí a peníze se ocitnou zpět na účtu kraje. Do té doby jde pouze o hypotetické zhodnocení.