Hlavní splněné priority vlády ČR v roce 2014: Měníme zemi k lepšímu

24.12.2014 13:48

Vládní koalici ČSSD, ANO a KDU-ČSL se podařilo za rok 2014 splnit řadu ze svých závazků a důležitých priorit, ke kterým se zavázala v programovém prohlášení. Pozitivní změny pro ČR, které vláda v roce 2014 schválila a prosadila v Parlamentu, se dotýkají všech resortních oblastí a řada z nich bude platit již od 1. ledna 2015.

Hlavní splněné priority vlády ČR v roce 2014: Měníme zemi k lepšímu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Bohuslav Sobotka

Hlavní schválené priority vlády Bohuslava Sobotky:

Schválení státního rozpočtu na rok 2015: Rozpočet odráží priority koaliční vlády a zároveň jeho deficit nepřekročí tři procenta HDP. Celkové příjmy státního rozpočtu jsou plánovány na 1 118,5 miliard korun, výdaje pak 1 218,5 miliard. Oproti předchozímu roku schodek klesne o 12 miliard korun na 100 miliard.

Návrh rozpočtu počítá s 3,5% meziročním růstem objemu prostředků na platy ve státních složkách a příspěvkových organizacích.

Novela zákona o důchodovém pojištění napravila nezákonný stav, kdy se zastavila valorizace důchodů.

Druhou sníženou sazbu DPH zavedla novela zákona o dani z přidané hodnoty. Desetiprocentní sazba bude od nového roku platit na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu.

Na porodné bude mít nově nárok větší okruh rodin s dětmi. Vláda prosadila také znovuzavedení porodného na druhé dítě, a to ve výši 10 tisíc korun.

Od 1. 1. 2015 se zvyšuje minimální měsíční mzda z 8 500 korun na 9 200 korun. V návaznosti na to se valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy například pro zaměstnance, kteří nemají mzdy sjednané v kolektivních smlouvách.

Počet zaměstnanců Úřadů práce stoupne od ledna o 600. Ministerstvo práce a sociálních věcí se tak snaží o postupnou stabilizaci Úřadů práce, a to především po personální stránce.

V nemocnici a lékárnách se ruší zdravotnické poplatky. Zůstanou pouze na pohotovostech. Výpadek příjmů pro poskytovatele bude vláda kompenzovat navýšením platby za státní pojištěnce.

Vláda schválila zachování tzv. zelené nafty na stejné úrovni, jako v roce 2013. Nadále tedy bude zachována možnost využít vratky části spotřební daně.

Schválením zákona o investičních pobídkách chce vláda podpořit podnikání a přitáhnout nové investice do České republiky. V roce 2014 se to podařilo například rozšířením výroby ve Škodě Auto, dohodě o výstavbě skladu Amazon v Dobrovízi nebo investováním společnosti Nexen v zóně Žatec – Triangle.

Obce a města budou moci čerpat peníze z evropského fondu na rozšíření kapacity školek a škol, kde bude alokováno 12 miliard korun. Peníze půjdou také na vybavení školních a předškolních zařízení.

Vláda schválila novelu, která sníží platby za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu a zavádí výjimky plateb z odvodů pro dopravní či průmyslové stavby v průmyslových zónách. Stát tak vychází vstříc investorům a podporuje nové investice.

Vláda novelizovala zákon o pomoci v hmotné nouzi tak, aby se především ukončilo podnikání s chudobou. Doplatek na bydlení se bude vztahovat na obytnou plochu a ne na jednotlivce. Zákon přináší také definici bydlení.

Byl schválen Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti ČR, který byl připraven ve spolupráci se sociálními partnery. Plán koordinuje plnění jednotlivých úkolů, ke kterým se vláda zavázala.

Veřejný ochránce práv bude mít nově více pravomocí. Bude se moci obracet na Ústavní soud ve věci zrušení zákonů či jejich částí a možnosti podávat veřejnou žalobu proti diskriminaci.

V příštím roce chce vláda pokračovat v naplňování svých programových priorit. Hlavními legislativními úkoly v novém roce jsou především elektronická registrace tržeb, zavedení zákona o prokazování původu majetku nebo zrušení 2. důchodového pilíře.

Kromě těchto bodů se připravuje například návrh na věcný záměr zákona o dostupném bydlení, o Státní pokladně nebo návrh zákona o veřejných zakázkách.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Vlada.cz

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Farský (STAN): Můžeme si dovolit dál ignorovat potenciál geotermální energie?

19:05 Farský (STAN): Můžeme si dovolit dál ignorovat potenciál geotermální energie?

Informace na svém veřejném facebookovém profilu k geotermálnímu projektu Ringen v Litoměřicích