Vážené dámy a pánové, dovolte, abych se vyjádřila za poslanecký klub Úsvit - Národní koalice k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony - sněmovní tisk 1029. Jak se z důvodové zprávy dovídáme, navrhovaná právní úprava podporuje prorodinnou politiku. Vláda tím zavádí novou dávku - dlouhodobé ošetřovné - do systému nemocenského pojištění.
Účelem nově zavedené dávky je především odstranit překážky, v současné době omezují, nebo znemožňují pečovat v rodině o příslušníky v domácím prostředí, u níž dojde k takovému zhoršení zdravotního stavu, které vyžaduje po propuštění z nemocnice po určitou dobu přítomnost další osoby zajišťující její ošetřování a péči o ni, zejména poskytnout přiměřenou náhradu za ztrátu příjmu z výdělečné činnosti, která musela být z důvodu potřeby péče o blízkou osobu přerušena, a umožnit zaměstnanci získat nárok na pracovní volno s ochranou před výpovědí na dobu této péče.
V úvodu si musím povzdechnout, proč tato novela přichází až na konec mandátu této Poslanecké sněmovny, protože se o dlouhodobém ošetřovném mluví již dlouho, a myslím si, že není tak kontroverzní jako jiné novely zákonů z oblasti Ministerstva práce a sociálních věcí a nový zákon o sociálním bydlení, že mohla být předložena mnohem dříve do Poslanecké sněmovny a schválena. Pomohlo by to rodinám.
Přesto bych si dovolila sdělit, že s touto novelou, a upozorňuji na to, souhlasíme, ale máme některé výhrady k této novele, a ty se týkají především § 41a odst. 2. Ošetřovanou osobou se pro účely dlouhodobého ošetřovného rozumí fyzická osoba, u které a) došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytovaná léčebná péče alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, nejde-li o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně. Dlouhodobé ošetřovné bude náležet při vzniku závažné poruchy zdraví akutní nemoci například cévní mozkové příhody nebo úrazu polytraumatu při závažném zhoršení zdravotního stavu, dekompenzaci, chronické interní nemoci nebo neurologického postižení, anebo v souvislosti s náročným léčením, jako je například leukémie, nebo po operaci, například operací srdce, transplantace orgánů, pro něž fyzická osoba po ukončení hospitalizace vyžaduje po několik týdnů poskytování velkého objemu dlouhodobé péče, popřípadě pomoci při péči o vlastní osobu v domácím prostředí.
Vážené kolegyně a kolegové, mně tady třeba chybí péče o seniora v terminálním stadiu, o kterého se chce ta rodina postarat. Nesouhlasíme, aby dlouhodobé ošetřování bylo vázáno pouze na pobyt ve zdravotnickém zařízení. Povede to podle nás k podvodům a staří lidé budou nuceni být hospitalizování, aby rodinní příslušníci, pokud se chtějí o takového člověka starat na konci jeho života, tak aby vlastně splňovali tuto podmínku. A my to odmítáme.
Myslím, že lékař dokáže vyhodnotit, v jakém stavu ten senior je a že i se to může vztahovat na lidi, o které se dlouhodobě rodina stará v domácím prostředí, střídají se u něj, a nakonec když dochází k tomu, že má člověk odejít z tohoto života, tak vlastně musí být podroben tomu, že musí být hospitalizován. S tím my nesouhlasíme. Považujeme to za nesmyslné, aby právě hospitalizace byla touto podmínkou. (Hluk v sále.)
Dále považujeme za nadbytečné, aby podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné podle § 41a odst. 1 bylo, že ošetřovaná osoba udělí pojištěnci na předepsaném tiskopise písemný souhlas k poskytování péče a odkazuje na tento § 563 z nového občanského zákoníku, že ošetřující musí sehnat dva svědky, kteří se podepíší pod dané znamení. Naprosto nadbytečná věc. Je-li někdo propuštěn z nemocničního zařízení, je vážně nemocen a je rád, že se o něj stará jeho rodinný příslušník, kolik takových případů budeme řešit, že člověk odmítne péči svého blízkého? Budeme ale však řešit ty dva svědky, kteří budou muset přijít a vidět, v jakém stavu ten nemocný je, a budou to muset dosvědčit.
Dále k podpůrčí době 90 dnů. Je to málo a je to limitující. Kdyby tady byla možnost navýšení počtu dnů, bylo by to možná mnohem lepší. A za tři měsíce člověka neumístíte do pobytového zařízení. Možná ani ne do hospice. Možná ani ne do té léčebny dlouhodobě nemocných, nebo do nějakého jiného centra na doléčení. A tak rodina bude nejen ztrácet na výdělku, než se vyřídí příspěvek na péči, při dnešní kondici posudkové služby to vidím na období velmi stresové pro danou rodinu, co bude s tím člověkem právě po těch třech měsících. Myslím, že ten institut toho, že by se ta podpůrčí doba mohla potom v těch výjimečných případech prodloužit i na delší dobu, by mohla být obsahem i této novely zákona.
A poslední věc, která je velmi kontroverzní, je souhlas zaměstnavatele s poskytováním dlouhodobé péče v paragrafu zákoníku práce, který se odkazuje na § 191 zákoníku práce. Kladu si otázku, když to zaměstnavatel nedovolí, co bude potom. To je naprosto nepřípustné, aby o dlouhodobé péči rozhodoval právě zaměstnavatel. Víte jak to chodí. Z očí do očí řekne zaměstnavatel: vyber si. Ano, je tady ochrana toho, že pokud to zaměstnavatel dovolí a ten člověk nastoupí na dlouhodobou péči, tak se bude moci vrátit do toho zaměstnání. Ale co se stane v případě, když zaměstnavatel řekne tomu člověku: vyber si. Další stres pro rodinu a pečujícího. Co bude pak, nevím.
Návrh zákona, znovu opakuji, podporujeme a budeme hlasovat o jeho propuštění do druhého čtení. Ale považujeme to i za jeden z pozitivních přínosů pro rodiny a dlouhodobou péči o své blízké, ale máme k tomu výhrady, které jsem si vám dovolila sdělit, a doufám, že se nám je podaří odstranit pozměňovacími návrhy ve prospěch těch, co pečují o své blízké, aby mohli tuto péči vykonávat v klidu a právě pro tyto lidi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
