Hollan (Žít Brno): Přiznání náměstka. Omyly roku 2015!

2. 1. 2016 18:50

Rozhodl jsem se, že svoje „Jak jsem se mýlil v politice“ si nebudu schovávat na rekonvalescenci před prezidentskou kampaní, ale minimálně jednou za rok se o ně podělím s vámi. (Je to můj osobní výběr, chápu, že odstupovat za své prohřešky bych měl nejméně třikrát denně.)

Hollan (Žít Brno): Přiznání náměstka. Omyly roku 2015!
Foto: David Daniel
Popisek: Náměstek brněnského primátora Matěj Hollan

1. Radost

2. Zplynování Židů

3. Otevřenost

1. Kauza výběrového řízení na divadlo Radost jde jednoznačně za mnou. Sluší se v tuto chvíli omluvit veřejnosti i panu Peškovi a ujistit, že se na pozici ředitele divadla v dohledné době žádné změny dít nebudou.

Jak k tomu ale došlo? Předně – byla hloupost výběrové řízení vypisovat, pokud město nedisponuje jak interním, tak externím expertním zhodnocením kondice divadla. Divadly jsem si prošel a mám kulturní obor vystudovaný, orientuju se v dětském divadle, nebudu se tedy tvářit, že jsem tabula rasa a musím mít na všechno našeptávače. Ale to nestačí. Do budoucna bude vždy existovat jasné zhodnocení kulturní instituce po umělecké stránce, aby město bylo schopné říci, co si o divadle či muzeu mysli. Bez toho se nic nevypíše. V zahraničí je to obvyklé, tuto nasledováníhodnou praxi přeneseme i k nám.

Nešťastné je u nás skládání komisí. Mnohdy rozhoduje, kdo v ní má víc kamaradů... Ma-li jít o obsazení tak důležitého postu, jako je ředitel divadla, musí být komise dostatečně nezávislá. Proto se budu snažit, aby byly předem známé kvalifikační předpoklady pro členy komise, jejich spřízněnost s kandidáty (ano, tím mířím i na sebe) a pokud možno mezinárodní obsazení komise. Tím se umenší úzké kamarádské vazby, které v malém a zatuchlém českém divadelním rybníčku prostě jsou úplně všude.

Přestože komise jednoznačně řekla, kterou koncepcí považuje za nejlepší a kterou naopak nepovažuje, vybrala pak v neúplném složení nejtěsnějším rozdílem jiného kandidáta. Měl jsem v této chvíli pokorně toto rozhodnutí přijmout a kdyby to bylo jen o umění, tak to taky udělám. Jelikož mám ale na starosti nejen kulturu, ale i sociální začleňování a menšiny, nechtěl jsem se smířit s tím, že na pozici ředitele bude člověk s otevřené anticiganistickym smýšlením. Vím, že si za to opět zasloužím odsuzující komentáře, ale v těchto věcech nikdy nebudu mlčet a s latentním i otevřeným rasismem se smiřovat. Nicméně, jak je uvedeno výše, na výsledcích výběrového řízení se nic nebude měnit a příště bude jakékoliv výběrko v kultuře děláno tak, aby nikdo nemohl být napadán, že zvítězil kvůli svému přátelství s částí komise.

2. „V Brně bývalo dříve vícero národností, které jsme si dílem zplynovali, dílem vyhnali, a město tím trpí dodnes.“ Tuto větu jsem neměl napsat. Četlo nás to před publikováním několik, a nikoho to netrklo. Jako Žít Brno jsme se tak vyjadřovali vždycky, prostě šlo o to, že během pár let z Brna zmizely dvě ze tří národností. Ono „jsme“ nebylo míněno na nás, současné Čechy, ale jako kolektivní „my, lidé“. Fakt nemám zapotřebí tvrdit, ze Češi dělali koncentráky pro Židy. Nicméně to, že to tak bylo chápáno, je moje chyba, měl jsem to napsat jinak. Následná debata byla velmi zajímavá, protože se ukázalo, že mnoho z nás si nedokáže připustit, že druhá republika byla otevřeně antisemitská, že ostrakizováni Židů bylo na denním pořádku. Nebyli jsme v tom výjimeční, ale byli jsme takoví. Poučení: veškerá vyjádření k citlivým tématům nechávat přečíst víc očí.

3. Před volbami jsem řekl, že budou okamžitě zveřejněny všechny smlouvy. A furt nejsou. Nechci se vymlouvat na někoho jiného, prostě v otevřenosti máme dosud značné rezervy. Co se doufám změnilo, je vstřícnost města k poskytování informací, jmenovité hlasování komisí a Rady a nevím o případu, že by město jako právnická osoba něco nezveřejnilo, pakliže bylo tázáno. Pokud máte příklad opaku, sem s ním. Zveřejňujeme dokonce i veškeré právní posudky a smlouvy, u nichž je napsáno, že se zveřejnit nemají (protože nejsme u psaní těch smluv a dotyčná ustanovení odporují znění zákona o svobodném přístupu k informacím), díky mně je zveřejněn audit Velké ceny v souladu se zákonem. A ať se Mojmír Vlašín postaví třeba na hlavu, vedení soukromé firmy s vícero akcionáři, kteří jsou navíc ve při, není oprávněno zveřejňovat svá skutečná obchodní tajemství. Svůj plat jsem vyvěsil na Facebook. Problém je u městem ovládaných firem, kde vedení společností není v některých případech ochotno poskytovat informace ani členům statutárních orgánů. Ale jak píšu, nechci se na nikoho vymlouvat, sám jsem to slíbil, tedy se musím víc snažit.

Pokud máte pocit, že těch závažných selhání bylo víc, napište mi do komentářů. Já vidím nějaká dílčí nedorozumění a komunikační šumy, to se ale stává běžné a není to nic, z čeho bych si dělal hlavu – když chce člověk něco dokázat, tak prostě tu a tam šlápne vedle.

Poslední věc – vím, že jsme postojem k uprchlíkům naštvali mnoho našich voličů, kteří se od nás teď distancují. Nedá se nic dělat. Takoví prostě jsme a budeme.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ústecká mobilizace DSSS

18:23 Ústecká mobilizace DSSS

V dnešní sváteční den začala poslední fáze předvolební kampaně DSSS - NE imigrantům, PROTI nepřizpůs…